Náš manžel – Jo Jakeman

Rozvod není nikdy příjemná záležitost. O to horší je, když při něm jde také o děti. Phillip Imogen opustil kvůli mladší a krásnější ženě a nyní by ji ještě rád připravil o jejich syna a dům. Jenže to se přepočítal. Dny, kdy si od něj Imogen nechala všechno líbit, jsou již dávno sečteny a ona udělá něco dříve naprosto nemyslitelného. Rozhodne se mu postavit. Nečekané spojenectví nachází u Phillipovy současné i další bývalé ženy. Protože Phillip opravdu není žádný svatoušek.

Imogen žila v nezdravém svazku až příliš dlouho na to, aby to na ní nezanechalo stopy. Tento vztah jí však dal něco, čeho by se nikdy nevzdala. Syna. A Její bývalý manžel Phillip se ji o něj chystá připravit. To Imogen jednoduše nemůže dovolit. Udělala by všechno, aby se Phillip k malému Alistairovi nedostal. Pomoc však nakonec přichází z těch nejnečekanějších míst. Od Naomi a Ruby. Současné a bývalé Phillipovy partnerky. Ačkoli mají každá trochu jinou motivaci, dalo by se říci, že usilují všechny tři o totéž.

Jo Jakeman se narodila na Kypru a do spisovatelské branže pronikla díky festivalu psaní v Yorku, kde byla zařazena do užšího výběru a nakonec zvítězila v soutěži Friday Night Live. Kniha Náš manžel je jejím debutem. Do psaní thrilleru se tedy vrhla po hlavě a s politováním je nutno říci, že to je bohužel na knize poznat. Postavy doslova šustí papírem, a když se je pokusíte ve svých představách převést do reality, zjistíte, že nefungují. Že nevěříte že by mohly existovat. Že vám na nich cosi nesedí. Že se snad chovají až příliš příhodně pitomě na to, aby vůbec přežily do dospělého věku. Zdá se, že autorce nešlo o to, aby postavy vyzněly uvěřitelně, ale aby se hodily do příběhu, který zřejmě měla načrtnutý jako první a nebyla ochotná z něj slevit.

Na námětu samotném není vůbec nic špatného. Nezáviděníhodný manžel sukničkář, manipulátorský násilník a zároveň okouzlující muž, na němž okolí neshledává nic prohnilého a nemůže vidět to, co zažívají jeho partnerky za zavřenými dveřmi. Dále skupinka žen, jež si s ním své zažily, a ač rozumově vědí, že by se mu měly postavit, nikdy na to neseberou dost síly, aby to skutečně udělaly. Nemají nikoho dostatečně blízkého, komu by se svěřily a vůbec je jejich svět zredukován na toxický vztah s mužem, do kterého se kdysi zamilovaly, a jimž trvá, než prohlédnou slupku toho mocného elegána, který si je odvedl k oltáři.

Náš manžel splňuje základní kritéria thrilleru dnešní doby. Staví na krátkých kapitolách, poměrně nekomplikovaném jazyce, rychlém, skoro až uspěchaném ději a v neposlední řadě také na dnes již poměrně okoukaném prvku. Na hrdince, která možná není psychicky zcela v pořádku. Ale kdo by se jí mohl divit, po soužití s Phillipem?

Přesto, že Našemu manželovi na první pohled nic zásadního nechybí, není důvod k jásotu nad vznikem dalšího geniálního thrilleru. Aby kniha v tomto žánru obstála, musí splnit další požadavky. Musí přijít s něčím novým a neokoukaným, protože šokovat pravidelné čtenáře thrillerů je v dnešní době opravdu nesnadný úkol. Musí mít dostatečně zajímavé postavy, se kterými budeme moci soucítit, oblíbíte si je, budete je k smrti nenávidět nebo se budete umět vžít do jejich situace. Případně pak musí být kniha napsaná tak dobře, že nám nebude vadit pokulhávající popis hrdinů či menší realističnost. A když má spisovatel, jak se říká, koule začít knihu pohřbem jedné z hlavních postav, musí mít v záloze něco, čím tuhle zahajovací pecku vyváží. A to se v Našem manželovi žel bohu nepovedlo.

Náš manžel pro pravidelné čtenáře tohoto žánru naneštěstí selhává jak z pohledu postav, děje i neokoukanosti a ani styl psaní není bůhvíjak nervydrásající. Jedná se přinejlepším o velmi průměrnou knihu, u které budete možná dokonce trochu litovat promarněného času s ní a odpustit jí to budete schopni snad jen díky poutavé a fotogenické obálce. To zklamání ze samotného čtení vám však ani estetika nejspíš zcela nevynahradí. Na druhou stranu, pokud nejste v rámci žánru příliš zběhlí, možná vám Jo Jakeman bude schopna uštědřit několik překvapení a snad i chvilky příjemně nepříjemného mrazení. A kdyby nic jiného jsou to právě horší knihy, které tříbí náš vkus a umožňují nám s odstupem ještě více oceňovat ty opravdu dobré.

40 %

Za poskytnutí recenzního výtisku bych touto cestou ráda poděkovala knihkupectví Knihcentrum.

Číst dále

Dokonalá kořist - Helen Fields (Luc Callanach #2)

Během hudebního festivalu přímo uprostřed davu umírá muž, vyznamenaný charitativní pracovník. Nikdo jeho pádu na zem nevěnuje pozornost, dokud dva cizinci nezpozorují, že má rozříznuté břicho. O pár dní později je nedaleko v popelnici nalezená oblíbená učitelka, uškrcená vlastní šálou. Objevem jejího těla však vražedná série bohužel zdaleka nekončí. Po pár dnech vyšetřování jsou objevena znepokojivá graffiti, u nichž se ukáže, že oznamují příští oběť. Jako by se vrah, nebo vrahové snažili závodit s policií. Moc fér závod to ale není, protože jak by policie mohla uhlídat několik desítek hlídaček přechodů, které pracují na území Edinburghu a podle všeho je minimálně jedna z nich ve smrtelném nebezpečí?

Luc Callanach se teprve nedávno přestěhoval z francouzského Lyonu do Edinburghu, odkud pocházel jeho otec. Luc se stále vzpamatovává z incidentu, který jej stál místo ve Scotland Yardu. Profesně už se stačil zotavit poměrně rychle, ale v osobní rovině to nejspíš bude ještě nějakou dobu skřípat a k tělu si jen tak nikoho nepustí. Od doby, co přesídlil do Skotska, se mohl vždycky spolehnout alespoň na svoji parťačku Avu, ta se ale poslední dobou chová dost podivně a to i když uvážíme, čím vším si zrovna prochází.

Recenze byla napsána pro web cbdb.cz. Její kompletní znění naleznete zde.

Za recenzní výtisk bych touto cestou ráda poděkovala webu cbdb.cz a nakladatelství Plus.

Číst dále

Dokonalé stopy - Helen Fields

Na odpočívadle jedné náročné a proto často prakticky opuštěné turistické stezky náhodní výletníci spatří požár. Poté, co se na místo dostaví policie a zjistí, že kromě chatky pro turisty shořelo i jedno lidské tělo, pouští se do vyšetřování. Ženu si rychle spojí s pohřešovanou právničkou Elaine Buxtonovou, úspěšnou, ale osamělou, kterou jsou však vzhledem ke stavu mrtvoly schopni identifikovat pouze na základě kousku šátku, jako zázrakem ochráněného před destruktivními účinky ohně a jednoho zubu, který se válel opodál, nedaleko místa činu. Způsob zbavení se těla ukazuje na metodického vraha a promyšlenou vraždu a skotská policie nemá z tohoto zjištění radost. Čím opatrnější vrah, tím komplikovanější případ a naděje na rychlý postup mizivá. Navíc jsou právě uprostřed vyšetřování odložených novorozeňat, která se objevují v místním parku, mají práce nad hlavu a lidí nedostatek.

Edinburghská policie nedávno získala posilu. Luc Callanach opustil Interpol a z Lyonu ve Francii se po propadu ve své kariéře vrátil do rodného Skotska a rozhodl se začít znovu. Místní kolegové z jeho zjevení nemají právě radost, tím spíš, že obsadil vedoucí pozici, na kterou dle jejich názoru měl nárok spíše někdo místní, kdo týmy i Edinburgh dobře znají, a ne přistěhovalec s cizím přízvukem a manýry z Interpolu. Taky se mu někteří rozhodnou hned z počátku pěkně zatopit. Luc je okouzlující, sociálně neobratný, ale přesto na stanici nachází cenného spojence. Je jím inspektorka Ava Turnerová. Sebevědomá, přímočará, inteligentní a schopná.

Dokonalé stopy a jejich autorka více než srozumitelně ukazují, že policejní práce je hodně o úmorném papírování, nekonečném procházení databází a faktů, rešeršování, lítání z místa na místo, rozhovorech s mnoha lidmi. Že pracovní doba nebere konce a vrazi se neptají, zda policisté náhodou nepotřebují oddech. Že se nejedná jen o hrdinské činy, ozbrojené zásahy a že se nedá jen jednoduše zmáčknout tlačítko a počítač příhodně nevyplivne vše potřebné a policisté bez hnutí prstem slaví triumf.

Helen Fieldsová mimo náhledu do centra vyšetřování, očima bilingvního cizince, Edinburghského nováčka zvenku, inspektora Luca Callanacha, nabízí i pohled patologického psychopata Reginalda Kinga, našeho vraha. Chorobně posedlý magor, pohybující se mezi lidmi bez povšimnutí, páchá zločiny, které zarazí i ty nejotrlejší a stará se o nechutné scény napříč všemi možnými technikami mučení a všemi myslitelnými způsoby týrání. Dvojka vyšetřovatelů je naproti tomu originální a neskutečně sympatická. Callanach je neskutečně spravedlivý, umí zachovat odstup, zdravý rozum, dbá na zachování protokolu, nenechá se ovládat emocemi, přesto jedná, když je potřeba. Ava pak přistupuje k lidem bez předsudků, vždy jedná na rovinu a nenechá nikoho, aby s ní zametal. Autorka vůbec netlačí na pilu, vše nechává plynout v mezích uvěřitelnosti a její podání událostí vás zkrátka s každou stránkou bude víc a víc dostávat do kolen.

Dokonalé stopy jsou dokonalým startem nové série, která snad ani nemohla začít nadupanějším případem a skvělejším a nenucenějším představením ústřední dvojice detektivů. Dokonalé stopy netrpí žádným z obvyklých nešvarů zahajovacích dílů. Autorka vsadila vabank od první kapitoly a vyplatilo se jí to. Čtenáře doslova vhodila do víru událostí a nechala jej, jestli se naučí plavat, nebo ne, stejně jako její hrdinové, potýkající se s mnoha osobními i pracovními potížemi. Policejní práce je doslova mravenčí, a když se ještě musíte v týmu potýkat s někým, kdo vám svou prací doslova hází klacky pod nohy a s vyčerpávajícím řetězcem velení, na výkonnosti vám to zrovna nepřidá. Callanach je naštěstí nezmar s perfektním instinktem a v tandemu s Avou tvoří neporazitelné duo, které vás bude bavit. A ženskou, která by psala šílenější násilné scény, abyste pohledali. Protože toto bylo tedy opravdu silné kafe.

90 %

Číst dále

Manželka mezi námi - Greer Hendricks a Sarah Pekkanen

Poté, co ji Richard opustil a rozhodl se manželku nahradit mladší a krásnější ženou, se Vanessa zhroutila a odstěhovala se ke své tetě Charlotte. Nyní se Richardově nové snoubence lepí na paty a je jí dokonale posedlá. Poprvé po deseti letech musí Vanessa chodit do práce, ve skříni jí nevisí nepřeberné množství modelů od návrhářů a v lednici nečeká luxusní víno ani nejvybranější lahůdky. Hořké sousto odloučení a ztráta statutu paní Thompsonové se polyká o to hůře, když Vanessa sama ví, že v tom ani ona není zcela nevinně. Selhala v kritickém aspektu manželství a nedokázala Richardovi dát potomka. Nyní se ztrácí před očima a svou bolest utápí v alkoholu. Rekapituluje poslední roky svého života a snaží se posbírat zbytky své důstojnosti. A především se soustředí na život své sokyně.

V den, kdy potkala Richarda, se Vanessa ocitla v pohádce. Královsky bohatý, štědrý, charismatický a šarmantní gentleman se zamiloval zrovna do ní. Velmi rychle se vžila do role dokonalé ženušky vlivného podnikatele. Teď ale přišla o všechno. A pomyšlení, že si Richard vezme jinou ženu, ji bolí tak moc, že se rozhodne vzít situaci do vlastních rukou. Má totiž plán.

Recenze byla napsána pro web cbdb.cz. Její kompletní znění naleznete zde.

Za recenzní výtisk bych touto cestou ráda poděkovala webu cbdb.cz a nakladatelství Motto.

Číst dále

Vševidoucí oko - Fredrik T. Olsson

Výpadek proudu nečekaně zasáhne Švédsko a nikdo neví, co je jeho příčinou. Zaměstnanci ústředí ministerstva obrany však podezírají svého bývalého kolegu Williama Sandberga, že s tím má něco společného. Mimo jiné se totiž zdá, že je do všeho zapletená i jeho dvacetiletá dcera Sara. William nejen že by k teroristickému útoku měl dostatek znalostí, ale také má momentálně spoustu důvodů zlobit se na celý svět. Situace se každou minutou přiostřuje a i na dalších místech po celém světě dochází k záhadným úmrtím či nečekaným výpadkům. Naštěstí má William stále ještě věrné přátele na správných místech a netrvá dlouho, než vezme věci do vlastních rukou. Kdo jiný než on by měl přijít záhadě výpadků proudu na kloub, když se stal nevědomky její součástí?

Kryptolog William Sandberg se nachází v jedné z nejhorších fází svého života. S dcerou se díky její závislosti odcizili tak, že utekla z domova, a s manželkou stojí na pokraji rozvodu. Propustili jej z práce a nyní je dokonce podezřelý z terorismu. A to všechno jen kvůli jedné dávné návštěvě Polska. Kvůli osudnému setkání s člověkem, který má pravděpodobně všechen zmatek posledních dní na svědomí.

Recenze byla napsána pro web cbdb.cz. Její kompletní znění naleznete zde.

Za recenzní výtisk bych touto cestou ráda poděkovala webu cbdb.cz a nakladatelství Kniha Zlín.

Číst dále

Přítelkyně - Michelle Frances

Laura vede navenek bezchybný život. Má krásný dům, bohatého manžela a bezvadného dospělého syna Daniela, kterého si vypiplala a má s ním dodnes skvělý vztah. Jednoho dne Daniel potkává Cherry, okouzlující dívku z realitní agentury, která mu okamžitě učaruje. Laura by si moc přála s Danielovou přítelkyní dobře vycházet, ale Cherry na její přátelské signály reaguje poměrně chladně. Ba co víc, zdá se, jako by se snažila Daniela od matky odloudit nadobro. Laura pojímá podezření, zda jsou Cherryiny úmysly čisté. Jak se vlastně tahle tajemná dívka bez zázemí tak náhle objevila v životě budoucího lékaře z bohaté rodiny? Kým je, odkud pochází a hlavně, co má za lubem?

Lauřin manžel a Danielův otec je zaneprázdněný muž. Laura syna vychovala prakticky sama a po dlouhou dobu, s výjimkou jejího profesního působení v seriálovém odvětví, byl tento zázračný chlapec středobodem jejího vesmíru. Těžko proto snáší, že Daniel zběsile utíká do náručí jiné ženy a zničehonic plánuje svou budoucnost, která ochranářskou matku zahrnuje čím dál tím méně. Cherry je dívka z obyčejných poměrů, dosavadním stylem života na hony vzdálených od privilegovaného prostředí, ve kterém vyrůstal Daniel. Cherry je přesvědčená, že si zaslouží něco lepšího a ze všech sil se snaží vymanit ze svého ubohého stylu života. Za svou matku, která celá léta hrdě pracuje v supermarketu, a vrcholem vkusu jsou pro ni věci z kuponové nabídky jejího chlebodárce, se stydí a sama sobě slíbila, že nikdy nedopadne jako ona. A má plán, jak toho dosáhnout.

Recenze byla napsána pro web cbdb.cz. Její kompletní znění naleznete zde.

Za recenzní výtisk bych touto cestou ráda poděkovala webu cbdb.cz a nakladatelství XYZ.

Číst dále

V pasti lží - B. A. Paris

Cass se poslední den školního roku po oslavě s kolegy vrací domů. Kvůli nepřízni počasí se rozhodne místo dálnice zvolit kratší trasu po neosvětlené lesní cestě. Na temném odpočívadle za jízdy skrz ohromný liják zahlédne auto se zhasnutými světly, ve kterém bezmocně sedí jakási žena. Rachel se po krátkém rozjímání, zda pasažérka nepotřebuje pomoc, zbaběle rozhodne zvednout kotvy. Strašidelný les, bouřka a únava po celém dni si vybírá svou daň a paranoia si zahrává s jejím zdravým rozumem. To však ještě netuší, jaká zpráva druhý den obrátí její život vzhůru nohama a jak moc si bude přát, aby bývala byla jela delší a bezpečnější cestou, nebo se rozhodla vystoupit z auta a neznámé ženě nabídnout pomocnou ruku. Má si své hrozivé tajemství nechat pro sebe, nebo se má někomu svěřit?

Cass se po delší době konečně cítí šťastná. Po nedávné smrti milované matky, jejíž život příliš brzy postihla nevyléčitelná nemoc, se vše konečně začalo obracet k lepšímu. Je šťastně vdaná, má po boku svou nejlepší kamarádku, se kterou prakticky vyrostla a konečně sbírá úspěchy i v práci, která ji neskutečně naplňuje. Nyní je z ní však jen uzlíček nervů. Zapomíná, co kdy dělala, s kým se setkala, co si domluvila nebo třeba kde nechala zaparkované auto. Bude snad zanedlouho kráčet v matčiných šlépějích? Postihla ji také předčasná demence?

B.A. Paris si mnoho čtenářů omotala kolem prstu svým debutem Za zavřenými dveřmi v němž se věnovala domácímu násilí. V pasti lží, kde se autorka, aniž by si to uvědomovala, svezla na lákavém kultu nespolehlivé vypravěčky s psychickými problémy, se proto pro mnohé stalo jednou z nejočekávanějších knih roku a ještě před vydáním byla na titul naložena skoro nenaplnitelná očekávání. S druhou knihou to mají autoři složité. Pokud nedostojí kvality debutu, hodně čtenářů bude váhat, zda dát spisovateli ještě vůbec příště šanci, nebo nad ním definitivně zlomit hůl. Stejně jako v Za zavřenými dveřmi rozehrává talentovaná autorka sugestivní podívanou, okořeněnou manipulací, lhaním. Velice rychle přijdete na to, že někdy nemůžete věřit nikomu a ve chvíli, kdy si nejste jisti, že můžete věřit vlastní hlavě, a jak nesmírně je těžké vymanit se ze zašmodrchané pasti nejistoty a pocitů ztracenosti.

Autorka si tentokrát vzala na paškál předčasnou demenci, její dědičnost a důsledky pochybností o vlastní příčetnosti. Vypichuje důležitost možnosti své trápení s někým probrat, bez zábran, že vás bez skrupulí odsoudí jako někoho, komu začíná šplouchat na maják.

B.A. Paris od své první knihy spisovatelsky vyspěla. Její styl je vytříbenější a čte se tak jednoduše, jak je to jen u knihy tohoto žánru možné. Jakmile začnete číst, už se neodtrhnete. Kamenem úrazu je přílišná průhlednost zápletky, která se s trochou fištrónu dá uhodnout velice záhy, protože alespoň pravidelní čtenáři knih tohoto žánru se s něčím podobným v bledě modrém již setkali tisíckrát. Přesto si i nadšení čtenáři psychologických thrillerů dokáží nad očekávání čtivý příběh s lehce nesnesitelnou hlavní hrdinkou v nezáviděníhodné bezvýchodné situaci užít. Na stylu B.A. Paris je cosi magického, co vám nedá a budete chtít zjistit, zda-li za tím vším přece jen není něco víc.

V pasti lží rozhodně nadchne čtenáře, kteří nemají psychologické thrillery na denním pořádku. Záměr i zápletka samotná jsou dobré, a ačkoli více tajemna a rozšíření portfolia postav by knize prospělo, žádný zásadní prohřešek proti běžné stavbě thrilleru se nekonal. Některé motivy v knize sice snad až příliš opakují, čímž zřejmě měla být umocněna atmosféra úzkosti z kolabující paměti, průměrně zvědavý čtenář, který v knihách hledá zejména odpočinek a odpoutání se od reality shledá V pasti lží jako velice příhodného společníka sotva na jeden večer. O B.A Paris rozhodně neslyšíme naposledy a to, že dobrými nápady jen hýří je více než zřejmé. Zbývá už jen trochu lépe rozpracovat vedlejší postavy, zavést pár slepých vodítek a zneprůhlednit původní záměr a máme tady další autorku, na kterou je třeba dávat dobrý pozor.

70 %

Číst dále

Nebe je naše - Luke Allnutt

Rob Coates si vzal svou školní lásku, má krásného malého synka a konečně se mu začíná dařit v jeho IT kariéře. Má všechno, co si od života kdy přál. Bohužel se vše hroutí v momentě, kdy lékaři vysloví diagnózu, které se k smrti děsí každý rodič. Od té chvíle jde vše od desíti k pěti, pevné vztahy se hroutí, i maličkosti vedou k hádkám a svět se smrskává na hledání pomoci za každou cenu a upínání se na nejnepatrnější záblesky naděje. Rob nakonec nachází útěchu pouze v alkoholu a ve fotografování míst, která s malým Jackem kdysi navštívili. Dokáže ještě někdy zacelit tu neuvěřitelnou propast, která vznikla v jeho srdci?

U některých situací si zkrátka nikdo nedovede představit, že by se měly týkat jeho rodiny. Jsou jen temnými strašáky někde v alternativním vesmíru, kde čekají na lidi, kteří v životě udělali špatné věci. Realita je ale samozřejmě jiná. Hrozivá diagnóza si nevybírá jen padouchy a nikdo si ji rozhodně nezaslouží, ani za ni nemůže. Přesto je tu. Všudypřítomná, smrtící a nelítostná. A jakmile vám někdo v bílém plášti řekne, abyste si vytvořili vzpomínky a pokusili se užít společný čas, který vám zbývá, víte, že je zle. Můžete bojovat, můžete doufat, ale někdy zkrátka zbývá už jen usnadnit poslední okamžiky, jak to jen jde.

Recenze byla napsána pro web cbdb.cz. Její kompletní znění naleznete zde.

Za recenzní výtisk bych touto cestou ráda poděkovala webu cbdb.cz a nakladatelství Plus.

Číst dále

Už nikdy pěšky po Armenii a Gruzii - Ladislav Zibura

Ladislav Zibura alias princ Ládík se opět vydává sám vstříc cizí zemi, která, aby toho nebylo málo, používá svou vlastní abecedu. Když se mu do cesty postaví zdravotní problémy znemožňující chůzi, rezignuje na své rozhodnutí přesouvat se pouze pěšky. Okusí tedy krásy Arménie, Gruzie a Náhorního Karabachu ze sedla bicyklu a již se nebrání ani cestování stopem. Ladislav se při svém putování setkává s lidmi, poslouchá jejich příběhy, popíjí litry místní pálenky a vše si pečlivě zapisuje, aby život na Kavkaze zprostředkoval zejména těm, kteří cestovat nemůžou.

Cestovatel, propagátor cestování pořádající přednášky o vlastních výpravách, facebooková osobnost a člověk, jež nosí infantilní trička s hrdostí a grácií, kterou by mu mohla závidět i královská rodina. To vše a mnohem víc je pětadvacetiletý Ladislav Zibura. Se svým ohromujícím tempem kniha za rok přináší již třetí svazek o vzrušujícím dobrodružství, jež zažil během dvou měsíců na cestách, tentokrát po krásách Kavkazu. Zatímco čtenáři těžce nestíhají držet krok, Ladislav během roku zvládne být dva měsíce pryč, sbírat inspiraci i příběhy lidové slovesnosti, poté slušně prokrastinovat a nakonec v nadlidském tempu výrazně osekat své poznámky z cest a vydat hotovou knihu.

Tato recenze byla napsána pro KNIHCENTRUM Revue.

Celé její znění si můžete přečíst zde.

Číst dále

Génius: Hra - Leopoldo Gout

Osmnáctiletý vizionář Kiran Boswas pozval dvě stovky mladých nadaných géniů, aby hráli jeho Hru. Ta má vítězi nabídnout odměnu, která se neodmítá. Výherce si bude moci kdekoli na světě zřídit laboratoř se vším, o čem by se mladému vědci jinak ani nesnilo. Na Hru se do Bostonu sjíždějí mozky ze všech koutů světa, včetně nejchudších géniú samouků. Ve Hře dostane šanci každý, kdo si ji zaslouží díky svým schopnostem, nikoli společenskému postavení. Ale je všechno tak docela košer?

Jedním z pozvaných účastníků je Tunde, čtrnáctiletý technologický génius z Nigérie, schopný ze šrotu postavit téměř jakýkoli fungující stroj nebo přístroj. Bohužel na sebe svými schopnosti upozornil nejen pořadatele Hry, ale také diktátorského generála. Ten se rozhodl Tundeho talent využít ke svému neetickému cíli a vydírá jej ohrožením rodné vesnice a nejbližší rodiny. Dále je tu Rex, šestnáctiletý geniální programátor a hacker z rodiny ilegálních přistěhovalců, jež má svůj soukromý cíl. Více než cokoli jiného si přeje nalézt svého pohřešovaného bratra a účast ve Hře by mu v tom mohla pomoci. A v neposlední řadě Barevná vlčice, čínská aktivistka a bloggerka, která úspěšně odhaluje korupci a podezřelé praktiky politiků a podnikatelů, čili je trnem v oku nejednoho vysoce postaveného člověka. Barevná vlčice zpočátku nemá v plánu se Hry účastnit, ale okolnosti se v průběhu rozhodování mění a víc, než na její anonymitě jí nyní záleží na pomoci nejbližším přátelům.

Recenze byla napsána pro web cbdb.cz. Její kompletní znění naleznete zde.

Za recenzní výtisk bych touto cestou ráda poděkovala webu cbdb.cz a nakladatelství Fragment.

Číst dále

Spřízněné duše - John Marrs

Zapomeňte na seznamky a trapná první rande. Nyní je nalezení dokonalého protějšku jednodušší, než kdy dříve. Stačí odeslat svůj vzorek DNA a pomocí jednoduché analýzy a obrovské databáze vám firma specializující se na spojení skrz DNA najde vašeho dokonalého partnera. Není sice jasné, zda váš partner bude muž nebo žena, bude žít na stejném kontinentě jako vy, jedno je ale jisté, každému nakonec dokážou nalézt jeho perfektní protějšek. Tato metoda se může zdát bezchybná, má však jistá úskalí. Existující vztahy se najednou sypou jako domeček z karet, pokud se páry rozhodnout hazardovat se svým štěstím, a to ani nemluvíme o tom, kdo všechno do databáze může svůj vzorek DNA poslat. Randění nikdy nebylo snazší. Stojí však nalezení dokonalého protějšku za všechna rizika?

Vyprávění se ujímá hned pět lidí, kteří mají něco společného se spojením skrze DNA. Čerstvě rozvedená Mandy, která si prošla peklem a přišla o sebevědomí, psychopat Christopher, jež si stanovil troufalý cíl, aby se dostal do dějin a učebnic, beznadějná romantička Jade, co věří v pravou lásku, šťastně zasnoubený Nick, plánující svatbu a rodinu s dívkou svých snů a Ellie, cílevědomá podnikatelka, cynicky rezignující na hledání partnera, který by jí vyhovoval. Každý dostane svůj prostor v jedné z pravidelně se střídajících kapitol a vypráví svůj dílek samostatně proudícího příběhu. Každá z linek funguje odděleně, ale proplétají se v dokonalé harmonii. Zpočátku se počet postav může zdát zastrašující a čtenář snadno propadne zoufalství, že vlastně neví, kdo je kdo, ale vzhledem k tempu, jakým se příběh odehrává, se rychle adaptujete. Navíc se velice záhy dostanete do začarovaného kruhu. Kapitoly jednotlivých postav končí tak napínavě, že chcete okamžitě pokračovat s nimi, ale na cestě vás brzdí čtyři další, kteří nicméně mají stejně dechberoucí závěry kratičkých exkurzí do jejich vlastních dějových rovin, takže i s nimi chcete pokračovat a zkrátka nepřestanete číst, dokud neotočíte poslední stránku.

Spřízněné duše jsou thrillerem na slovo vzatým se slušně lákavým aspektem podobajícím se zatím pouze science fiction. Autor rozehrává perfektní hru na všech frontách a vy nikdy nevíte, co čekat a těšíte se ze všech kontrastů životních stylů, cílů, tužeb a osudů hrdinů. John Marrs skvěle vystihuje nejrůznější povahy a soustředí se na nejniternější myšlenky, nejintimnější pocity a nejskrytější přání. Staví své hrdiny před obtížná životní rozhodnutí, hází jim klacky pod nohy, ale dává jim i sílu poprat se se všemi překážkami, jež staví mezi ně a jejich spřízněnou duší.

Kapitoly samotné jsou tak krátké, že vám jednoduše nedají jinou možnost, než číst bez přestání a značně celý průběh zrychlují. Tempo, s jakým se osudy postav proměňují, vás zastihne totálně nepřipravené a každý zvrat si budete brát málem osobně. Oblíbenost jednotlivých postav se během čtení mění jako na běžícím pásu a vy nikdy nedokážete říct, čí příběh vás zrovna baví nejvíc ze všech. Každá z linek by vystačila na samostatnou knihu, ale propletená pětice působí v jedné bichli tak nějak správně.

Ocenění náleží i řemeslnému zpracování samotné knihy jako takové, protože jsou to právě roztomilé detaily, jež dělají výtisk zapamatovatelným. Do kapitol jsou vloženy maličké oddělovací obrázky, znázorňující kam se vztahově daná postava ubírá a právě takové drobnůstky vás mile pohladí po duši pokaždé, když na ně narazíte. 

Před čtením vás možná bude děsit rozsah knihy, ale to není nic proti tomu, jak budete po dočtení smutní, že toho není víc. Ne proto, že by zakončení nebylo dostačující, ale jednoduše proto, že nebudete chtít tenhle svět opustit. Byť do něj dostanete jen krátký náhled, Marrsův styl se vám dostane pod kůži a vy budete chtít víc. Víc z něj, víc z jeho fantazie, víc myšlenek, nápadů a překvapení. Spřízněné duše zabaví každého, koho v thrillerech baví psychologie a vztahy. Marrs však samozřejmě nezapomíná ani na napětí, gradaci děje až na mez únosnosti a konečné parádní rozuzlení, které na sebe nechá náležitě čekat. Spřízněné duše nepřehlédněte, ať už jste vy tu svou našli, nebo teprve hledáte.

90 %

Číst dále

Machinace - Hayley Stone

V jednom takovém boji umírá i velitelka Rhona Longová. Ona má však plán. Vrací se jako klon. Je téměř dokonalou kopií sama sebe, ale v jejích vzpomínkách zejí znepokojivé díry. Rhona musí okolí i sama sobě dokázat, že je stejná jako dřív. Musí porazit stroje a vrátit svět do stavu, kdy bylo ještě vše v tom nejlepším pořádku, ona stála spokojeně po boku svého přítele a planetu neterorizovaly inteligentní obří masy kovu.

Rhona Longová byla před svou smrtí symbolem a tváří odboje. Motivovala přeživší a byla proslulá svou odvahou. Měla milujícího přítele a chápavého nejlepšího kamaráda. Bojovala za svobodu a za své přesvědčení položila život.

Teď se vrací jako klon. Úplně stejná a přece jiná. Žije ve svém vlastním stínu. Přítel ji odmítá a její návrat k Rhoninu údivu nekvituje s očekávaným nadšením. Rhona nedokáže pochopit, proč tomu tak je. Trochu světla na situaci vrhne až její kamarád Samuel, zádumčivý vědátor se srdcem na dlani, který jí naopak byl vždy naprosto neochvějnou oporou.

Když do rukou popadnete Machinaci, očekáváte nervydrásající robokalypsu plnou akce a epických bitev. Místo toho je to crossover potácející se na hranici puberťácké dystopie a dívčím románkem na pozadí lákavého sci-fi pozlátka, které však není tak podstatné, jak by se slušelo. Hrdinové nejsou teenageři, ale dostává tu prostor i jistá forma milostného trojúhelníku a kniha je vůbec po většinu trvání spíš vztahovkou, zasazenou do apokalyptických kulis pro okrasu a odlišení od stovky podobných knih.

Samotné ústřední téma, kterým je vzpoura strojů, není vůbec vysvětleno a čtenář není ani minimálně uveden do situace. Neví se, proč se stroje vzbouřily, neví se, co jsou stroje zač, jestli je to banda splašených toustovačů a vysavačů, nebo jsou to Terminátoři, a jak a z jakého důvodu vůbec došlo k vynálezu podobných inteligentních robotů.

Příběh jednoduše pouze klouže po povrchu. Jedná se v podstatě o jednotlivé epizody odehrávající se ve světě řítícím se do záhuby lidským přičiněním, bez větších souvislostí, nápaditých důvodů a vysvětlení. Samotný svět je též popsán velmi vágně. Příběhu chybí kontinuita a nějaký sjednocující řád, který by zajistil plynulost příběhu. Postavy v podstatě nemají minulost, neznáte pořádně okolnosti toho, proč se všechny popisované hrůzy dějí a nemáte důvod postavám nějak zvlášť fandit v boji proti neporazitelným monstrům. Machinace zkrátka nepřináší nic nového a je to spíš taková začátečnická holčičí sci-fi pro nenáročné. Zapálení fanoušci žánru si knihu příliš neužijí a žádnou originalitu v ní neobjeví.

Rhona je jednou z těch hrdinek, ke kterým můžou mladší holky vzhlížet. Je neohrožená, ale dokáže uznat vlastní zranitelnost, je inteligentní, ale umíněná, citlivá i obětavá a cení si přátelství. Hodnoty má v hlavě parádně srovnané, ale některé promluvy jí prostě nebaštíte.

Autorka celkem umí psát. Mimo své lásky ke klasickému sci-fi, které zjemnila a zjednodušila, využívá v knize i své druhé domény a tou je němčina. Multikulturní složení hlavních hrdinů doplňuje německý sympaťák, který ve vypjatých chvílích přechází do rodného jazyka. Překlad pak mohou čtenáři pouze hádat díky vlastním znalostem, nebo z kontextu.

Machinace je na to, jak se tváří jako pořádná sci-fi nakládačka, nedostatečně akční a těžce nedotažená. Móresy hlavní hrdinky by se mohly měřit s reprodrozdem z Hunger games a v momentě, kdy milostné pletky převažují nad všudypřítomnou válkou mezi lidstvem a vraždícími stroji, zkrátka ztratíte důvěru v autorčiny záměry.

Obrovský potenciál byl bohužel promrhán, přitom by se dal snadno napravit několika stránkami o počátcích války, vysvětlením, co jsou stroje vlastně zač, kam se poděli všichni lidé, jestli je planeta absolutně zplundrována, nebo má ještě naději na záchranu.

Cílovou skupinou jsou určitě dívky, které mají ze sci-fi trochu strach a nechtějí se hned pouštět do osvědčených klasik. Knihu nelze zcela odsoudit, ale bohužel se ani nedá říct, že by byla nějak zvlášť zapamatovatelná. Autorce psaní jde, jen potřebuje vybalancovat pravou rovnováhu mezi žánry a naučit se dodat příběhu tu pravou plynulost, aby se četl sám, tak jak to u sci-fi šíleností máme rádi.

60 %

Recenze byla napsána pro web zeedee.com

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji albatrosmedia.cz

Číst dále

Eleanor se má vážně skvěle - Gail Honeyman

Eleanor hned po univerzitě, kde studovala klasickou literaturu, nastoupila do práce jako účetní pro grafické studio. V pátek po práci si každý týden kupuje pizzu, víno a vodku a víkend stráví v zamlženém opojení, aby v pondělí mohla opět do kanceláře, kde je kolegům pro smích a za minimální mzdu pracuje od rána do večera. Nezajímají ji večírky, nebaví ji prázdné tlachání, drbům se vyhýbá. Svět chápe doslovně a pragmaticky. O poledních pauzách luští křížovky v zasedací místnosti a s nikým neprohodí slovo. Tento život jí však plně vyhovuje. Snad má dokonce pocit, že si nic lepšího nezaslouží. Eleanor nikdy nezajímalo, co si o ní myslí okolí a nejraději je sama. Alespoň do momentu, kdy naváže první opravdové a zpočátku rozpačité přátelství s Raymondem, oborníkem přes počítače v jejich firmě, věčně neupraveným vagabundem, který je cítit cigaretami, ale jehož přítomnost má na Eleanor záhadně uklidňující vliv.

Svérázná třicetiletá podivínka Eleanor nosí pohodlné boty na suchý zip, koženou vestu, tašku na kolečkách a pije příliš mnoho vodky. Nikdy si nevybrala nemocenskou, ani dovolenou, protože nemá s kým ji strávit a na společenských konvencích jí příliš nesejde. Bydlí v bytě zařízeném sociálkou a nechává se psychicky týrat názory vyšinuté matky. Za léta samoty kolem sebe vystavěla hradbu a nikoho k sobě nepouští. Osamělost je pro ni definována tím, že je člověk ze své samoty smutný. Ale to není její případ. Ona zkrátka ostatní lidi k životu nepotřebuje a ani v koutku duše se neužírá odmítavým postojem okolí, které její excentricitu nedokáže pochopit ani akceptovat. Jediný, komu se snaží i proti své vůli zavděčit je její vlastní matka.

Recenze byla napsána pro web cbdb.cz. Její kompletní znění naleznete zde.

Za recenzní výtisk bych touto cestou ráda poděkovala webu cbdb.cz a nakladatelství Albatrosmedia.

Číst dále

Chlapec v lese – Carter Wilson

Úspěšný spisovatel Tommy Deveraux, který založil svoji kariéru na traumatickém zážitku z dětství, je nyní nucen potýkat se s duchy minulosti. Kdysi byl totiž spolu se svými dvěma přáteli svědkem trestného činu, který se tenkrát ze strachu, že by byli obviněni ze spoluviny, rozhodli utajit, ale nikdy jej nedokázali zcela vytěsnit z paměti. Tommy dokonce od té doby nepřestal být fascinován ženskými vražedkyněmi, studoval jejich motivy a psychologii jejich myšlení. Nyní ho však jejich malé tajemství dostihlo a Elizabeth, dívka, která s takovou brutalitou před více než třiceti lety zavraždila malého nevinného chlapce přímo před jejich očima, je nyní zpět. Ale co po něm doopravdy chce? Proč se tolik let skrývala a nyní se zdá, že se snaží o naprostý opak?

Tommy je úspěšný autor bestsellerů, má krásnou a tolerantní ženu, kterou miluje nade vše, dvě úžasné děti a majetek tak velký, že ani neví, co s ním. Stojí však před největší výzvou své kariéry. Plánuje napsat pravdu o tom, co se tenkrát v lese stalo. Elizabeth, jako by tušila, že se příběh, ve kterém sehrála hlavní roli, má objevit na výsluní knižního trhu, se rozhodne, že nestojí o žádné zpracování reality, které by pro otupení hran až příliš zavánělo fikcí. Ona chce Tommyho donutit, aby napsal autentické vyprávění. A podle jejího mínění je jen jeden způsob, jak toho dosáhnout.

Chlapec v lese je knihou v knize, což je prvek, který vždy příběhu dodá specifickou atmosféru a sebebanálnější děj jistým způsobem ozvláštní. Tommy zasvětil svůj život studiu žen vražedkyň a také tomu, aby dokázal ututlat temné tajemství, které v něm jeho zvláštní profesní zvídavost probudilo. Nyní však pod tlakem okolností otáčí o sto osmdesát stupňů a krůček po krůčku odhaluje vše, co tak dlouho skrýval. Je totiž čas na splacení dluhu. Psychopatka, jež Tommyho podvědomě provází celým životem, prahne po pozornosti, a po letech schovávání je opět v jeho blízkosti.

Tajemství, jichž litujeme, mají tu vlastnost, že nikdy zcela nezmizí. Snaha napravit vše, co se pokazilo léty utajování, se často nemusí setkat s úspěchem, protože pověstný pohár trpělivosti i těm nejtolerantnějším někdy přeteče. Každý člověk má v sobě temnou stránku, ale je jen na něm, jak moc se rozhodne jí naslouchat. Zatímco Tommy nalézá novou vlnu inspirace a vrací se k němu jeho hlavní múza, jeho horší stránka vyvěrá na povrch, on se začíná topit a zdá se, jako by v jeho životě bylo všechno vzhůru nohama bez šance vrátit se do starých kolejí. To vše jen kvůli hamižnosti, posedlosti a špatným rozhodnutím, kterými nevědomky ohrožuje vše, co považoval za samozřejmé.

Carter Wilson stvořil postavu, která není prvoplánově hrdinská. Dokonce naopak trpí několika neduhy, díky kterým se řadí spíše k těm odsouzeníhodným, které si neoblíbíte a už vůbec se nedokážete ztotožnit s jeho pohnutkami, tužbami a vnitřní motivací. Tommy je tajnůstkář a nedovede rozlišovat, co je opravdu důležité. Chlapec v lese je příběhem o morálce, schopnosti odolat lákavým svodům a pokušením a v neposlední řadě o moci a síle manipulace.

Chlapec v lese sice nešlape na paty těm nejlepším knihám svého žánru, ale docela slušně drží laťku poměrně drsného, nicméně odpočinkového thrilleru. V hlavě vám sice žádným zásadním způsobem neutkví, ale během čtení vás bude bavit a udrží si zaslouženou pozornost. Splňuje přesně to, co od thrilleru čekáte. Je v něm napětí, tajnosti, skrývání, odhalování kontroverzní minulosti, násilí, krev a nápaditě šílená psychopatická vražedkyně, která se vám chtě nechtě dostane pod kůži. Máte-li chuť si vyloženě odfrknout od reality, Chlapec v lese by mohl být tou správnou volbou.

70 %

Recenze byla napsána pro web zeedee.com

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji albatrosmedia.cz

Číst dále

Dneska bude všechno jinak - Maria Semple

Eleanor se potácí na pokraji zhroucení. Nežije, ale přežívá. Přesto, že má dnes veškeré předpoklady ke štěstí, nedovolí si jej plně prožít. Stigmata z minulosti si pohrávají s její příčetností a její mozek se účinně brání realitě. Eleanor si ale dala předsevzetí. Dneska bude všechno jinak. Dneska vstane z postele a místo, aby zalezla zpátky a celý den prospala, bude duchem přítomná. Oblékne si opravdové oblečení místo legín na jógu. Bude se věnovat svému synovi. Bude poslouchat příhody svých přátel. Dokonce se odhodlá i k manželským povinnostem, protože jí je Joe vždy oporou a ona jej dostatečně nedoceňuje. Zkrátka změní svůj život, ze dne na den.

Eleanor si prožila spoustu vzestupů i pádů. Její podvědomí se naučilo nepříjemné vzpomínky potlačovat. Ne vlastní vinnou se z ní stala bezcitná mrcha, které nezáleží skoro na nikom a je díky tomu obrněná proti zklamání. Její rodina za ní pořád stojí a ona si ani neuvědomuje, jakou má kliku, že jsou tu pro ni. Má však plán a hodlá ho dodržet za každou cenu. Nicméně jak už to s plány bývá, nevycházejí přesně podle představ. Lépe řečeno, všechno se tak nějak hroutí a jedna katastrofa střídá druhou. Místo očistného dne, na jehož konci čeká zářná a ideální budoucnost, Eleanor čeká několik hodin trapasů, přehmatů a improvizace.

Recenze byla napsána pro web cbdb.cz. Její kompletní znění naleznete zde.

Za recenzní výtisk bych touto cestou ráda poděkovala webu cbdb.cz a nakladatelství Plus.

Číst dále

Žena v okně - A. J. Finn

Anna má agorafobii a už bezmála rok se nehnula z bezpečí čtyř bytelných zdí. Kromě hraní šachů po síti a sledování černobílých thrillerů, své dny vyplňuje diskuzemi s lidmi, kteří se potýkají s podobnými problémy jako ona a v duchu „kovářova kobyla chodí bosa“ se jim prostřednictvím zkušeností, jež získala ve své profesi psycholožky pokouší pomoci. Poměrně hodně času tráví také sledováním sousedů. Jednoho dne však spatří něco, co mělo jejím očím zůstat ukryto. Vlastně jakýmkoli očím. Stalo se to doopravdy, nebo ji jen šálí její léky a Merlotem zhuntovaná mysl? Uvěří jí vůbec někdo bez pádného důkazu? A jak by měla ten důkaz získat, když nedokáže překročit práh vlastního domu?

Anna se potýká s problémy většími, než si většina lidí vůbec dokáže představit. Jelikož nedokáže jít ven, čelit svým běsům a vyrovnat se s klenutostí oblohy a hrozivostí venkovního světa, chodí k ní domů terapeut a důsledky jejího onemocnění se snaží utlumit mimo jiné stále se měnícím koktejlem léků. Anna černo ve svém nitru však ráda řeší vlastní medicínou. Sladké opojení, které jí poskytuje Merlot se v žádném vesmíru nedokáže měřit s terapií ani s tišícími účinky medikace. Když však skrz okno spatří tragickou scénu v sousedství, je odhodlána své svědectví podat svůj co stůj. Jenže jak moc důvěryhodná je pro policii žena, jejíž míra začíná u dvou lahví červeného denně a desítky nejrůznějších prášků, mezi jejichž vedlejší účinky patří mimo jiné i halucinace?

Recenze byla napsána pro web cbdb.cz. Její kompletní znění naleznete zde.

Za recenzní výtisk bych touto cestou ráda poděkovala webu cbdb.cz a nakladatelství Motto.

Číst dále

Pláč - Helen Fitzgerald

Pro cestující z Glasgow do Melbourne se už tak dost náročný mnohahodinový let proměnil v čiré utrpení. Joanna a Alistair totiž vzali na palubu svého devítitýdenního chlapečka, který po celé dlouhé hodiny nebyl k utišení. Alistair se do vzdálené Austrálie potřebuje dostat kvůli soudu o opatrovnictví své čtrnáctileté dcery Chloe z prvního manželství. Poté, co letadlo přistane na australské půdě však nastává ta pravá noční můra pro oba mladé rodiče. Rozjíždí se mediální šílenství a zběsilé pátrání po zmizelém kojenci. Podezření se týká místních pedofilů, ale i samotné Joanny, která s malým neměla během šíleného letu příliš trpělivosti, čehož byli svědkem všichni ostatní cestující. Žena byla zjevně na pokraji nervového zhroucení a nedokázala se již ovládat. Alistair oproti tomu jako vždy uchoval chladnou hlavu a se všemi problémy si během letu i při následujícím stresujícím období zdánlivě bez potíží poradil.

Joanna se stala Alistairovou partnerkou ještě v době, kdy byl ženatý se svou první manželkou Alexandrou. Svůj románek dokázali tajit devět měsíců až do chvíle, kdy byli přistiženi přímo při činu Alistairovou dcerou a její matkou. Alexandra v ten moment sbalila všechny jejich věci a odvlekla Chloe na opačný kontinent, co nejdál od svého nevěrného muže a jeho nové mladé sexy milenky. Dokonale šarmantní a přesvědčivý politik Alistair má vše promyšlené a je odhodlaný nyní za každou cenu dostat Chloe do své péče. Zmizení jeho novorozeného dítěte situaci maličko komplikuje, ale to není nic, s čím by si okouzlující veřejný činitel neporadil. Alistair má vždy pohromadě přesvědčivé argumenty a má rád poslední slovo. Joanna je naopak lehce chaotická, zapomnětlivá a impulzivní.

Ve čtení recenze pokračujte zde.

Za recenzní výtisk bych touto cestou ráda poděkovala webu cbdb.cz a nakladatelství Kniha Zlín.

Číst dále

Boží oko - Barry Eisler

Boží oko je projekt monitorující veškerou e-mailovou, telefonickou či jakoukoli jinou internetovou formu komunikace pod zástěrkou dozoru nad státní bezpečností. Mělo by díky němu být možno zajistit efektivní prevenci terorismu.

Problém nastává v momentě, kdy jistí lidé začnou Boží oko využívat pro uplatňování vlastních pokřivených zájmů. Evie Gallagharová pro Boží oko vyvinula aplikaci na rozpoznávání tváří, která dokáže detekovat potenciálně nebezpečná setkání ostře sledovaných osob. Jednou při projíždějí kamerových záznamů narazí na podezřelou aktivitu. Divné na tom je, že se netýká známých zločinných živlů, ale samotného ředitele NSA, který Boží oko vymyslel.

Evie Gallagharová je mladá inteligentní žena, která díky svému vzdělání v oboru matematické informatiky a vysoké inteligenci získala dobře placenou a vysoce utajovanou práci v NSA, která jí umožňuje jejímu neslyšícímu synovi zajistit potřebnou péči. Jako svobodná matka to nemá jednoduché a nyní stojí před dilematem, zda má před odhalenými nepravostmi uvnitř NSA zavřít oči, nebo pátráním ve jménu spravedlnosti ohrozit svou pracně vybudovanou pozici a možná také bezpečí svého syna i své vlastní.

Boží oko je dechberoucí thriller založený na základech ze skutečné praxe. Barry Eisler téma softwaru na bázi Božího oka podrobil důkladnému výzkumu a na veškeré faktické informace se v závěru odkazuje pomocí výčtu důvěryhodných zdrojů.

Autorovo odhodlání světu přiblížit mnohdy nekalé praktiky mocných z knihy dělá mrazivý a nepochybně hodnotný zdroj informací šikovně zabalený do čtivého a napínavého beletristického kabátku. Milovníci konspiračních teorií budou slintat nad množstvím intrik a lží přímo v jádru vládní agentury a závisláci na napětí si také přijdou na své.

Samotná hlavní linka točící se kolem technologií sledování a stopování nežádoucích osob je promíchána s osobními příběhy postav ve smyslném a návykovém koktejlu šokujících odhalení, potupných přiznání i smutkem obestřených vzpomínek. Děsivá realita, kdy si musíte dávat bacha na každé slovo, je v našich myslích možná stále hudbou vzdálené budoucnosti, ale přesto již v jistém smyslu existuje.

Hranice narušení soukromí se stírají, riziko zneužití je více než pravděpodobné a protizločinná opatření se zvrhávají v děsivou honičku s nájemnými vrahy ve službách země v hlavní roli. Jisté je jen to, že když si jeden člověk hraje na Boha a myslí si, že má právo rozhodovat, kdo má právo něco vědět a v důsledku dokonce, kdo má právo na život, nemůže z toho vzejít nic dobrého.

Zpočátku je poměrně obtížné se zorientovat ve jménech a přiřadit je ke konkrétním osobám a činům, tušit na čí straně vlastně stojí, ale jakmile se do příběhu správně ponoříte, budete ho hltat nejlépe na ex. Vyprávění je psáno s odstupem a jistým chladem, který perfektně dokresluje atmosféru panující v navenek leskle naleštění a uvnitř zkažené a prohnilé NSA.

Kniha je plná kontrastů, kdy ve vší záplavě politiky svou odlišností, ale neméně výrazně, vybočují zvířecí sex i romantická náklonnost či scény z rodinného života. Hluchota je metaforou k jistým vlastnostem některých protagonistů a je zde stejně dobře zachycena slepá oddanost jako milostné vzplanutí. Suchopárné téma je šikovně zpracováno a převedeno na nervydrásající thriller plný varování a možná paranoidního blábolení, nicméně založeného na faktech.

Knihu si užijí všichni, kteří hledají netradiční pohled na „Velkého bratra“ okořeněný špetkou vraždění, schovávaček, úhybných manévrů i pochybnostech o vlastním přesvědčení a všem, čemu do té doby věřili a oddali svůj život.

80 %

Recenze byla napsána pro portál Zeedee.com

Za recenzní výtisk děkuji zároveň nakladatelství Albatrosmedia. 

Číst dále

Poslední hra - Frederico Axat

Ted si právě ve své pracovně přikládá k hlavě zbraň a chystá se spáchat sebevraždu, když najednou někdo začne neodbytně zvonit u dveří a dovolávat se jeho pozornosti. Před Tedem na stole navíc leží vzkaz „Otevři dveře. Je to tvé poslední východisko“ psaný jeho vlastním rukopisem. Ted se rozhodne dveře otevřít a od té chvíle je celý jeho život vzhůru nohama.


Ted je úspěšný podnikatel, má dvě zdravé dcery a krásnou ženu. Má ale také tajemství, kvůli kterému je odhodlán sáhnout si na život. Chodí na terapii a noří se čím dál hlouběji do svých vzpomínek a svého podvědomí. Dostane se do bezvýchodné situace a má pocit, že existuje jediné řešení. Jakmile mu však jeho pokus o sebevraždu zhatí neznámý muž s neskutečně přitažlivým, ale také nesmírně nebezpečným návrhem, Tedův život, jak ho znal je nenávratně pryč a před Tedem se roztáčí kolotoč šílenství.

Tato recenze byla napsána pro KNIHCENTRUM Revue.

Celé její znění si můžete přečíst zde.

Číst dále

Dobře mi tak – Radka Třeštíková

Přesto, že si Boris před skoro třiceti lety vzal svoji životní lásku, nyní se rozvádí. Manželství mu tak jako tak nikdy nestačilo a během let jedna bezvýznamná aférka střídala druhou a několikrát to dokonce zašlo ještě dál. Teď však přichází o manželku i většinu majetku a stěhuje se ke svému kamarádovi Viktorovi do jeho nemoderního bytu po babičce. Boris se snaží zachránit alespoň vztah se synem, ale těžko se slepuje něco, co nikdy nebylo nijak zvlášť celistvé. Boris nikdy nebyl dobrým otcem a staré zvyky se těžko opouštějí. Boris tedy zůstává stejně mizerným rodičem, a ještě ubožejším člověkem, který si pro vlastní uspokojení hledá stále mladší partnerky a na nikoho kromě sebe se neohlíží.

Boris je naprostý kretén, na čemž se asi shodnou všichni, kdo na knížku náhodou narazí. Absolutně nerespektuje nic a nikoho kromě sebe a je mu jedno, kolika lidem svým chováním ublíží. Kulantně řečeno „vojede“ všechno, co dýchá a pak pro něj život jde dál, bez nejmenší stopy zájmu o dotčenou osobu. Párkrát jeho aférka trvala i déle, ale pořád mu na podvádění své (jednu dobu těhotné) manželky neshledával nic nesprávného. Boris měl v životě štěstí, jak už to tak u lidí, co si to nezaslouží, bývá. Uplatnil se jako poměrně úspěšný malíř a v branži to dotáhnul daleko. Že je dobrý člověk si o něm však myslí jen lidi, kteří ho vůbec neznají.

Dobře mi tak je krátká knížečka z velice smutného života stárnoucího alkoholika s nezdravým přístupem k sexu. Je to masturbační fantazie macho Don Juana, který chytil druhou mízu, a jež si neuvědomuje, že se jen ztrapňuje a o poslední špetku sebeúcty přišel už dávno. Knížka se dotýká poměrně zajímavých témat jedinečným způsobem. Třeštíková se nerozpakuje použít bohatého slovníku přisprostlostí a lechtivá a vulgární témata servíruje na stříbrném podnose.

Vyprávění ze současnosti se prolíná s každodenní rutinní cestou na poštu, která má až do konce lehce tajemný nádech. Mimo to jsou do textu vloženy krátké básničky, které knize propůjčují jedinečnou atmosféru. O žádné velké akčnosti se mluvit nedá, přesto se toho v knize stane poměrně hodně. Autorka si zahrává s tématem vztahů, rezignace a životní prohry.

Dobře mi tak je autorčinou prvotinou, kterou však zvládla poměrně dobře uchopit. Vykreslení života z pohledu muže Borisova ražení zachytila s bravurou, kterou nelze od debutujícího spisovatele dost dobře očekávat jako samozřejmost. Třeštíková však v tomto ohledu zabodovala. Přes veškerou snahu lze však polemizovat o dopadu celého příběhu na čtenáře. Málokdo se s nadšením ztotožní se ztroskotancem, který je ochotný během vteřiny zahodit celý svůj život. Je to kniha, která ve vás příliš dlouho nezůstane, ačkoli určitý pocit marnosti si na pár týdnů zapamatujete. Čtení bude provázet i vztek a znechucení a jistá míra odsuzování. Uděláte si opět obrázek o lidech a začnete být neobyčejně podezřívaví. Na negativitu a ponurou a depresivní životní rezignaci jsme si však u českých autorů již zvykli a smířili jsme se s ní. A tak nějak se smíříte i s touhle knihou.

60 %

Číst dále