Dobře mi tak – Radka Třeštíková

Přesto, že si Boris před skoro třiceti lety vzal svoji životní lásku, nyní se rozvádí. Manželství mu tak jako tak nikdy nestačilo a během let jedna bezvýznamná aférka střídala druhou a několikrát to dokonce zašlo ještě dál. Teď však přichází o manželku i většinu majetku a stěhuje se ke svému kamarádovi Viktorovi do jeho nemoderního bytu po babičce. Boris se snaží zachránit alespoň vztah se synem, ale těžko se slepuje něco, co nikdy nebylo nijak zvlášť celistvé. Boris nikdy nebyl dobrým otcem a staré zvyky se těžko opouštějí. Boris tedy zůstává stejně mizerným rodičem, a ještě ubožejším člověkem, který si pro vlastní uspokojení hledá stále mladší partnerky a na nikoho kromě sebe se neohlíží.

Boris je naprostý kretén, na čemž se asi shodnou všichni, kdo na knížku náhodou narazí. Absolutně nerespektuje nic a nikoho kromě sebe a je mu jedno, kolika lidem svým chováním ublíží. Kulantně řečeno „vojede“ všechno, co dýchá a pak pro něj život jde dál, bez nejmenší stopy zájmu o dotčenou osobu. Párkrát jeho aférka trvala i déle, ale pořád mu na podvádění své (jednu dobu těhotné) manželky neshledával nic nesprávného. Boris měl v životě štěstí, jak už to tak u lidí, co si to nezaslouží, bývá. Uplatnil se jako poměrně úspěšný malíř a v branži to dotáhnul daleko. Že je dobrý člověk si o něm však myslí jen lidi, kteří ho vůbec neznají.

Dobře mi tak je krátká knížečka z velice smutného života stárnoucího alkoholika s nezdravým přístupem k sexu. Je to masturbační fantazie macho Don Juana, který chytil druhou mízu, a jež si neuvědomuje, že se jen ztrapňuje a o poslední špetku sebeúcty přišel už dávno. Knížka se dotýká poměrně zajímavých témat jedinečným způsobem. Třeštíková se nerozpakuje použít bohatého slovníku přisprostlostí a lechtivá a vulgární témata servíruje na stříbrném podnose.

Vyprávění ze současnosti se prolíná s každodenní rutinní cestou na poštu, která má až do konce lehce tajemný nádech. Mimo to jsou do textu vloženy krátké básničky, které knize propůjčují jedinečnou atmosféru. O žádné velké akčnosti se mluvit nedá, přesto se toho v knize stane poměrně hodně. Autorka si zahrává s tématem vztahů, rezignace a životní prohry.

Dobře mi tak je autorčinou prvotinou, kterou však zvládla poměrně dobře uchopit. Vykreslení života z pohledu muže Borisova ražení zachytila s bravurou, kterou nelze od debutujícího spisovatele dost dobře očekávat jako samozřejmost. Třeštíková však v tomto ohledu zabodovala. Přes veškerou snahu lze však polemizovat o dopadu celého příběhu na čtenáře. Málokdo se s nadšením ztotožní se ztroskotancem, který je ochotný během vteřiny zahodit celý svůj život. Je to kniha, která ve vás příliš dlouho nezůstane, ačkoli určitý pocit marnosti si na pár týdnů zapamatujete. Čtení bude provázet i vztek a znechucení a jistá míra odsuzování. Uděláte si opět obrázek o lidech a začnete být neobyčejně podezřívaví. Na negativitu a ponurou a depresivní životní rezignaci jsme si však u českých autorů již zvykli a smířili jsme se s ní. A tak nějak se smíříte i s touhle knihou.

60 %