Jakmile Ladislav Zibura zjistil, že existuje něco jako pěší poutě, okamžitě ho to nadchlo. A o několik uskutečněných cest později se rozhodl své zážitky zachytit i na stránky knihy, aby se o radost z cestování podělil s těmi, kdo z nějakého důvodu vyrazit sami nemohou, nebo se bojí a potřebují ten správný impuls. Nyní můžete držet v ruce jeho debut 40 dní pěšky do Jeruzaléma dokonce v novém kabátku, kde vypráví o své klopotné, ale pozoruhodné cestě přes Turecko a Izrael, kam se vydává úplně sám, jen s hrstkou nezbytných věcí, vyzbrojen nekorektním humorem, vírou v dobré lidi a v neopakovatelná setkání.
Tehdy dvaadvacetiletý Ladislav Zibura a nyní jeden z nejprodávanějších současných českých autorů vůbec nerespektuje mapy, postrádá orientační smysl, zato oplývá skvělým sebeshazujícím smyslem pro humor, vytváří postavu prince Ládíka, která má být ještě vtipnější a ještě nešikovnější verzí sebe sama a ve svém zestručněném deníku z cest ukazuje skeptikům, že všude na světě jsou lidi z podobného těsta. Ládík neochvějně věří v dobrotu lidí a v to, že jsou všichni lidé na světě vlastně stejní. Že nejhodnější a nejpohostinnější jsou ti nejchudší z nejchudších, protože zkrátka zůstanou chudí, a nemají co ztratit, a že peníze člověka akorát kazí.
Pokud jste namlsaní z novějších knih a jejich krásných ilustrací, můžete být ještě rádi v případě, že vlastníte novější vydání s krásnou obálkou Tomski&Polanski. Sám Zibura první vydání nemá rád a dokonce pro nešťastníky, kteří jej vlastní vydal i samostatnou obálku přepracovaného vydání, která na to staré pasuje, aby si ji zájemci mohli v případě potřeby obalit hezčím, vkusnějším přebalem, který se hodí k následujícím knihám. Komické karikaturistické stripy, které z prvního vydání prozatím zůstaly i ve verzi knihy s novou obálkou možná celostránkovým a celobarevným malbám nesahají ani po kotníky, mají však také něco do sebe a jejich komickou hodnotu rozhodně oceníte. Poznámky v rámečcích pak doplňují informace o situacích či místech a zasazují výpravu do historického či faktického rámce, což ocení ti, kdo příliš nehoví dějepisným a geografickým vědám.
Ladislav popisuje i ty nejobyčejnější věci jako zázraky a svým nezaměnitelným stylem jim skutečně určité kouzlo dodává. Cesta mu uštědří hned několik životních lekcí, a ačkoli pouť z jeho vyprávění působí téměř idylicky, mezi řádky lze vyčíst, že ani věčně optimistickému a usměvavému Ládíkovi nebylo vždycky do skoku. Ládík je zásadový muž a drží se pravidel, která si sám pro sebe stanovil hned na začátku. Všude chodí pěšky a poznává místní kulturu tím nejautentičtějším možným způsobem. Přes místní lidi, kteří mu sami nabídnou střechu nad hlavou, nebo rádi prohodí pár slov lámanou společnou řečí.
Ladislav Zibura dokáže i z popisu toho, jak se na takové pouti chodí na velkou, udělat neskutečnou grotesku. Tento literárně nadaný mladý muž se zapsal do povědomí jako veřejná osobnost nejen díky obnově fenoménu cestování a svému působení v AZ kvízu, kde využil velmi neotřelou strategii, ale i jako komik a glosátor z facebooku, kde zaznamenává komické zážitky, ale využívá svého dosahu i pro šíření podstatných myšlenek a záměrů. Za zmínku stojí i jeho přednášky, pořádané jako turné po vlastech, sálech a kulturácích České republiky, kde podává zhuštěnou verzi příběhů ze své knihy, okořeněnou dalšími vtipy a zážitky. Ladislav Zibura přinesl na český knižní trh čerstvý vítr a všichni jeho příznivci jen netrpělivě čekají, kam se jeho prostřednictvím budou moci podívat příště. V Ládíkově podání totiž není nic jednoduššího, než se vydat na cestu a prožívat nejlepší chvíle života.
Tehdy dvaadvacetiletý Ladislav Zibura a nyní jeden z nejprodávanějších současných českých autorů vůbec nerespektuje mapy, postrádá orientační smysl, zato oplývá skvělým sebeshazujícím smyslem pro humor, vytváří postavu prince Ládíka, která má být ještě vtipnější a ještě nešikovnější verzí sebe sama a ve svém zestručněném deníku z cest ukazuje skeptikům, že všude na světě jsou lidi z podobného těsta. Ládík neochvějně věří v dobrotu lidí a v to, že jsou všichni lidé na světě vlastně stejní. Že nejhodnější a nejpohostinnější jsou ti nejchudší z nejchudších, protože zkrátka zůstanou chudí, a nemají co ztratit, a že peníze člověka akorát kazí.
Pokud jste namlsaní z novějších knih a jejich krásných ilustrací, můžete být ještě rádi v případě, že vlastníte novější vydání s krásnou obálkou Tomski&Polanski. Sám Zibura první vydání nemá rád a dokonce pro nešťastníky, kteří jej vlastní vydal i samostatnou obálku přepracovaného vydání, která na to staré pasuje, aby si ji zájemci mohli v případě potřeby obalit hezčím, vkusnějším přebalem, který se hodí k následujícím knihám. Komické karikaturistické stripy, které z prvního vydání prozatím zůstaly i ve verzi knihy s novou obálkou možná celostránkovým a celobarevným malbám nesahají ani po kotníky, mají však také něco do sebe a jejich komickou hodnotu rozhodně oceníte. Poznámky v rámečcích pak doplňují informace o situacích či místech a zasazují výpravu do historického či faktického rámce, což ocení ti, kdo příliš nehoví dějepisným a geografickým vědám.
Ladislav popisuje i ty nejobyčejnější věci jako zázraky a svým nezaměnitelným stylem jim skutečně určité kouzlo dodává. Cesta mu uštědří hned několik životních lekcí, a ačkoli pouť z jeho vyprávění působí téměř idylicky, mezi řádky lze vyčíst, že ani věčně optimistickému a usměvavému Ládíkovi nebylo vždycky do skoku. Ládík je zásadový muž a drží se pravidel, která si sám pro sebe stanovil hned na začátku. Všude chodí pěšky a poznává místní kulturu tím nejautentičtějším možným způsobem. Přes místní lidi, kteří mu sami nabídnou střechu nad hlavou, nebo rádi prohodí pár slov lámanou společnou řečí.
Ladislav Zibura dokáže i z popisu toho, jak se na takové pouti chodí na velkou, udělat neskutečnou grotesku. Tento literárně nadaný mladý muž se zapsal do povědomí jako veřejná osobnost nejen díky obnově fenoménu cestování a svému působení v AZ kvízu, kde využil velmi neotřelou strategii, ale i jako komik a glosátor z facebooku, kde zaznamenává komické zážitky, ale využívá svého dosahu i pro šíření podstatných myšlenek a záměrů. Za zmínku stojí i jeho přednášky, pořádané jako turné po vlastech, sálech a kulturácích České republiky, kde podává zhuštěnou verzi příběhů ze své knihy, okořeněnou dalšími vtipy a zážitky. Ladislav Zibura přinesl na český knižní trh čerstvý vítr a všichni jeho příznivci jen netrpělivě čekají, kam se jeho prostřednictvím budou moci podívat příště. V Ládíkově podání totiž není nic jednoduššího, než se vydat na cestu a prožívat nejlepší chvíle života.
90 %















