Do posledního dechu - Robert Bryndza (Erika Foster #4)

Ošklivě pořezaná a znetvořená mladá dívka je nalezena nacpaná v kontejneru na odpadky. Erika Fosterová spěchá na místo činu, ačkoli tento případ nespadá pod její kompetenci. Něco jako pravidla ji však ještě nikdy nezastavilo a ona se na vlastní pěst pouští do pátrání a okamžitě nachází souvislost s obdobným případem, jež nebyl nikdy vyřešen. Erika k vlastnímu překvapení získává místo ve vyšetřovacím týmu a spolu s Petersonem, Mossovou a Johnem se naplno oddává polapení vraha, který si své oběti podle všeho vyhlíží na Facebooku. Ani kdyby se jednalo o první oběť zvráceného násilníka, nebrala by to Erika na lehkou váhu, ale když se pokusí o stejné zvěrstvo potřetí, začíná si to naše detektivka brát osobně. Erika opět odsouvá svůj osobní život i zdraví stranou a je přesvědčená, že to bude právě ona, kdo se na konci bude pyšnit dopadením viníka.

Erika Fosterová se rozhodla změnit místo poté, co nebyla povýšena na superintendanta a už nepatří do Týmu pro vyšetřování vražd. Nyní si odbývá rutinní a nudnou práci v Projektovém týmu a sezení v kanceláři jí začíná pomalu, ale jistě začíná lézt na mozek. Když se objeví tělo mrtvé dívky v popelnici, nedokáže odolat a vydává se na místo činu, ačkoli už s touto prací nemá mít nic společného. I přesto, že Erika paličatě odmítá respektovat autority, její nadřízení jsou nuceni uznat, že podává skvělé výkony a jsou nad její neposlušností ochotní opět přivřít oči. Erika je proslulá tím, že se s nikým nemaže, nezáleží jí na tom, co si o ní myslí její okolí a je ochotná pro svou pravdu jít přes mrtvoly. Se současným superintendantem Sparksem příliš nevychází, ale jelikož je to právě on, kdo stojí mezi ní a její šancí plně se podílet na vyšetřování, pokusí se alespoň dočasně složit zbraně. Jenže někdy je už na takové věci bohužel trochu pozdě.

Robert Bryndza se již počtvrté vrací se svou povedenou postavou zapálené tvrďačky Eriky Fosterové a opět zaujímá čtenáře zápletkou, která se víc než reálně dotýká každého rodiče, ale i všech, kdo mají svůj účet na sociálních sítích. Bryndza zvedá varovný prst pro všechny důvěřivce, kdo o sobě prozrazují až příliš, aniž by se zajímali o to, kdo všechno s k informacím může dostat a upozorňuje na to, že zdání může klamat, tím spíš ne internetu, kde se každý může stát kýmkoli a vy nikdy nevíte, kdo sedí u klávesnice, ze které vám chodí zprávy. Ani tentokrát se autor nedrží zpátky, co se týče velmi obrazotvorných popisů míst činu a bolestí a brutalitou prošpikovaných scén. Bryndzovy detektivky zkrátka nejsou nic pro útlocitné povahy se slabým žaludkem. Autor se s ničím nepáře a tím tvrději na čtenáře dopadá reálný základ, na němž jsou ve fiktivních situacích jeho zápletky postaveny.

Do posledního dechu nikterak nezaostává za ostatními díly. Právě naopak. Jelikož se již čtenář stihnul se všemi našimi oblíbenými hrdiny sžít, jako by je sám znal, prožívá mnohem více i jejich osobní životy, které Robert Bryndza na pozadí zločinu nenápadně, ale průběžně posouvá stále dál. Nyní už bychom za Eriku a její pomalu znovunalézané štěstí nejraději dýchali a při sebenepatrnějším náznaku jejího opětovného couvání na ni v duchu křičíme, aby si konečně dovolila vymanit se ze své ulity a podvolila se nevyhnutelnému.

Kromě vyšetřování samotného, má čtenář možnost v přímém přenosu sledovat i kroky vraha, jehož totožnost je čtenáři odhalena již v počátcích, čímž se pátrání stává ještě bezútěšnějším a zoufalejším, neboť vy víte, zatímco detektivové zoufale tápou. Předvídat, co se stane a co ještě autora během psaní napadne, by od vás bylo troufalé a hádání pachatele jako takového tady odpadá. Přesto se můžete pokusit předjímat děj, který vás však dokonale ohromí, ať už jste jakkoli mazaní či máte prostě detektivky v malíku.

Pokud již jste fanoušky Bryndzových knih, ani na počtvrté vás jeho představivost a fantazie nezklame. Do posledního dechu se bude líbit zejména fanouškům Nočního lovu, kterému se podobá právě díky dějové lince z pohledu pachatele. Máte-li rádi detektivky, kde jeden policista výrazně převyšuje všechny ostatní a díky svým dedukčním schopnostem, vytrvalosti a nebojácnosti jde do všeho po  hlavě, Bryndzovy knihy jsou pro vás to pravé. Knihy je lepší číst v pořadí, ve kterém vyšly, ale pokud se rozhodnete začít dílem Do posledního dechu, nebudete litovat a hlavně nebudete moci jinak, než popadnout všechny předchozí a budete rádi, že je máte ještě před sebou. Nás ostatní totiž nemine nekonečné napjaté čekání na další díl. Tenhle britský sympťák trvale žijící na Slovensku si vás podmaní nejen skvěle vykreslenými a dostatečně zajímavými postavami a vraždami nešetřícími krví, ale i konzistencí své tvorby a vyvážeností jednotlivých dílů. Bryndza si zkrátka na přešlapy a slabší díly nehraje. Všechny jeho knihy jsou srovnatelně dobré a on se nikdy neopakuje. Robert Bryndza zkrátka umí a vy jeho knihy potřebujete ve svém životě. Jednoznačně a okamžitě, na to vemte jed.

90 %

Do posledního dechu vychází již 15.3. a už nyní si můžete knihu předobjednat, nebo si dokonce přečíst prvních pár kapitol! 
Do posledního dechu mohou seženete jednoduše na webu nakladatelství Grada!

Za možnost si knihu přečíst ještě před vydáním moc děkuji nakladatelství Cosmopolis z nakladatelského domu Grada!