Smrtící tajnosti – Robert Bryndza (Erika Foster #6)

Na prahu svého vlastního domu je brutálně zavražděna mladá a krásná tanečnice burlesky. Ačkoli se o mrtvých má mluvit jen dobře, o Marisse z úst pozůstalých příliš pozitivních informací nezazní a to ani během vyšetřování její záhadné smrti. Erika a její tým se do případu vrhají po hlavě, jako ostatně vždycky. Jejich pozornost však rozptyluje případ útočníka v plynové masce, který napadá muže i ženy, kteří osamoceně chodí pozdě večer z vlaku domů. Čím mohou být podobné útoky motivované, když se nezdá, že by pachatel měl jakékoli preference týkající se pohlaví, věku či dalších charakteristik?

Detektiv šéfinspektor Erika Fosterová, původem Slovenka, dlouho žijící v Británii, nejprve v Manchesteru s manželem Markem. Po ovdovění přesídlila do Londýna, ale kariéry se nevzdala, i když právě ta ji připravila o manžela. Erika se zdá jako tvrďák, kterého nic nerozhází, ale tentokrát je toho na ni skutečně trochu moc a ztrácí pevnou půdu pod nohama. Zvolnit však nedokáže, nemá to v povaze a tak pracuje do úmoru a od ostatních očekává taktéž plné nasazení. Případy se jí dostávají pod kůži a ona je odhodlaná nepřestat s honbou na viníka, i kdyby to měla být ta poslední věc, kterou v životě udělá.

Smrtící tajnosti jsou šestým dílem série o Erice Fosterové, nezdolné policistce, která neumí dělat věci napůl a nedokáže odpočívat, i když doslova padá na ústa. Ve Smrtících tajnostech je však tato žena, která nikdy nespí, zranitelnější než kdy dříve. Čtenáři je zase o něco poodhalena její minulost a její současnost je srdcervoucí. Tuhle ženu, se kterou byste si osobně možná nesedli, na stránkách knihy milujete a nejradši byste ji objali, pohladili po zádech a pak drželi pevně za ruku v nejtěžších chvílích. Kdyby vás tedy nechala to udělat a nenakopala vám zadek.

Na knihách Roberta Bryndzy je cosi kouzelného až unikátního. Přesto, že se jedná o žánr, kde jsou moment překvapení, napětí a zvraty tím nejdůležitějším vůbec, jeho styl je neuvěřitelně přímočarý a nějakým zázrakem to pro něj neuvěřitelně funguje a dělá to z jeho knih něco, co si zapamatujete a díky čemu budete chtít číst vše, co tento charismatický chlapík hodí na papír. Jeho největší devízou jsou však stále postavy. Nabručená, protivná a náladová Erika se vám možná proti vaší vůli zalíbí právě proto, že dokáže fungovat i s náladou nadávat na celý svět, vřelá a vždycky loajální Mossová je prostě zlatíčko a sexy Peterson, zotavený ze svého závažného zranění a se svým velkým tajemstvím se konečně vrací na scénu. A že bude mít co vysvětlovat nejen Erice, to vám bude jasné od první chvilky.

Útěšně se rozrůstající sbírka knih ze série Erika Fosterová je nádherná, ale zároveň vydání každého nového dílu halí neskutečná nostalgie, protože to znamená, že se nezadržitelně blížíme jejímu konci, který musí jednou nevyhnutelně nastat. Na to však nemyslete a užívejte si každou kapitolu Smrtících tajností, ve kterých se Bryndza již tradičně překonává. Za to, s jakou elegancí a noblesou, jako by to nedalo žádnou práci, Robert Bryndza s každým dalším dílem přeskakuje laťku, kterou si sám nastavil předcházejícím dílem, mu patří nehynoucí obdiv čtenářů, kteří jeho knihy kupují hned, jakmile se objeví na pultech, aniž by přesně potřebovali vědět, co bude Erika vyšetřovat tentokrát.

Smrtící tajnosti jsou plné napětí, bolesti, strachu, nápaditosti, útoků, mrazivých momentů i nečekaných obratů o stoosmdesát stupňů. Autor dokáže mistrně vystihnout moment, kdy je třeba přidat plyn, kdy si může dovolit trochu zvolnit a kam by se hodila úplně nečekaná změna směřování příběhu. I když si myslíte, že jej už znáte, pořád vás bude umět překvapit a zastihnout nepřipravené. Robert Bryndza je zkrátka machr svého žánru a doufejme, že má těch nápadů, jak nám vyrazit dech, ještě spoustu.

90 %

Smrtící tajnosti Roberta Bryndzy vycházejí již 18.3.2019 a na webu nakladatelství Grada si je můžete pohodlně objednat v podobě tištěné knihy nebo e-knihy. Série Erika Foster vychází pod nakladatelskou značkou Cosmopolis.

Tímto bych ráda poděkovala Cosmopolisu za poskytnutí předčasné kopie e-knihy.

Číst dále

Chladnokrevně – Robert Bryndza (Erika Foster #5)

Na břehu Temže je nalezen kufr s lidskými ostatky. Tělo je rozřezáno na přesně vyměřené díly, aby se do zavazadla pohodlně vešlo a ačkoli Erika Fosterová byla svědkem mnohem hůře znetvořených zesnulých, toto je z nějakého důvodu jedním z nejznepokojivějších pohledů na oběť, jaký se jí kdy naskytl. Nebožtík je v kufru nacpaný nahý, zato jej jeho vrah vybavil vlastními cennostmi v igelitovém sáčku. Ačkoli průkaz totožnosti pachatel nepřibalil, policii netrvá dlouho, než tělo identifikují a spojí si jej s dalším nedávno nalezenou mrtvolou v kufru. Má tyto dvě zvláštní vraždy na svědomí stejný člověk? Když mu nešlo o drahocennosti, o co tedy?

Erika Fosterová si k českému čtenáři hledá cestu již popáté, tentokrát v knize s názvem Chladnokrevně a konečně se jí to daří. Dříve odtažitá, chladná a až příliš kariérně orientovaná detektiv šéfinspektor Fosterová je nyní konečně trochu víc člověk a méně detektiv bez kousku citu v těle. Ačkoli jí to pořád zatraceně pálí, práce je pro ni vším, na případ by se soustředila i na smrtelné posteli, na svůj instinkt se může spolehnout skoro na sto procent a je stále stejně nelítostná, budete také svědkem toho, že i ona má svá slabá místa a citlivé chvilky.

Jak už to tak bývá, i Erika má pořádný problém s autoritami a to se asi nikdy nezmění. Ona sama o vedoucí pozici nikdy nestála, ale podřídit se je pro ni náročné, ať už nad ní stojí kdokoli. Eriku jen tak někdo nebo něco nezastraší. Má vlastní hlavu a žije prací, čímž si často ubližuje, aniž by si to uvědomovala. Přitom má kolem sebe mnoho lidí, kteří by jí mohli být oporou a stát se jejími přáteli. Jen kdyby je pustila do svého soukromého a uzavřeného světa v samozvané opuštěnosti a samotě.

Robert Bryndza si čtenáře suverénně získal už svou prvotinou Dívka v ledu a od té doby jsou jeho knihy čím dál větší senzací. Bryndza umí skvěle vyvážit hutnou porci vyšetřování s náloží osobních trablů hlavní hrdinky. Chladnokrevně je, jak už jsme u autora zvyklí, britskou detektivkou na slovo vzatou. Kniha se hojně soustředí na detaily vyšetřování a v Bryndzově podání vše vyznívá poměrně realisticky. Za každým posunem v pátrání je vidět hromada mravenčí a úmorné práce v terénu i za stolem v kanceláři, hledání v archivech či procházení nekonečně hodin kamerových záznamů, které ani nemusí přinést své ovoce.

Skoro stejně dramaticky, jako vraždy a vyšetřování, umí Bryndza vykreslit i mezilidské vztahy a to jak ty rodinné, tak přátelské i milenecké. Soustředí se na to pěkné, ale nebojí se zabrousit ani do oblasti skutečně toxických a nezdravých svazků a úvah, kam až člověka může dohnat láska, touha a snad i potřeba (k) někomu patřit.

Chladnokrevně je neskutečně intenzivním čtením. Největší husí kůži z příběhu budou mít určitě všichni rodiče a zažijí pořádně úzkostné stavy, protože právě lidé v této roli v knize zažívají v knize největší peklo. Bryndza se nebojí hodit i své nejhlavnější postavy do život ohrožujících situací a ústřední dvojku zabijáků, kterou vytvořil speciálně pro tuto knihu, budete nenávidět do morku kostí a zároveň vám za ně možná bude trochu smutno. No však uvidíte. Jejich totožnost se dozvíte velice brzy a děj sledujete i jejich očima a na rozdíl od policistů zná čtenář každý nechutný detail jejich konání, každou zvrhlou myšlenku.

Závěr Chladnokrevně je klasicky vygradovaný a značně dramatický. Chvílemi vám bude běhat mráz po zádech, občas se přistihnete, že přelétáte jednotlivé stránky a kapitoly takovou rychlostí, že si nezasvěcený pozorovatel musí myslet, že snad ani nečtete celá slova a nemůžete ze čtení nic mít. Jenže s Bryndzovými knihami to ani jinak nejde. Jsou aktuální, čtivé, šílené a napínavé a není výjimkou, že vás po jejich přečtení postihne paranoia. V Bryndzově světě se totiž zdá, že vůbec nikde není bezpečno.

80 %

Knihy o Erice Fosterové od Roberta Bryndzy vychází pod značkou nakladatelství Cosmopolis, kde můžete také všechny jeho knihy koupit.

Kniha vychází 8.11. a už nyní si můžete přečíst první kapitoly zdarma! Více info na webu robertbryndza.cz

Za možnost přečíst si Chladnokrevně v předstihu bych touto formou ráda poděkovala Barče z nakladatelství Cosmopolis!

Číst dále

Do posledního dechu - Robert Bryndza (Erika Foster #4)

Ošklivě pořezaná a znetvořená mladá dívka je nalezena nacpaná v kontejneru na odpadky. Erika Fosterová spěchá na místo činu, ačkoli tento případ nespadá pod její kompetenci. Něco jako pravidla ji však ještě nikdy nezastavilo a ona se na vlastní pěst pouští do pátrání a okamžitě nachází souvislost s obdobným případem, jež nebyl nikdy vyřešen. Erika k vlastnímu překvapení získává místo ve vyšetřovacím týmu a spolu s Petersonem, Mossovou a Johnem se naplno oddává polapení vraha, který si své oběti podle všeho vyhlíží na Facebooku. Ani kdyby se jednalo o první oběť zvráceného násilníka, nebrala by to Erika na lehkou váhu, ale když se pokusí o stejné zvěrstvo potřetí, začíná si to naše detektivka brát osobně. Erika opět odsouvá svůj osobní život i zdraví stranou a je přesvědčená, že to bude právě ona, kdo se na konci bude pyšnit dopadením viníka.

Erika Fosterová se rozhodla změnit místo poté, co nebyla povýšena na superintendanta a už nepatří do Týmu pro vyšetřování vražd. Nyní si odbývá rutinní a nudnou práci v Projektovém týmu a sezení v kanceláři jí začíná pomalu, ale jistě začíná lézt na mozek. Když se objeví tělo mrtvé dívky v popelnici, nedokáže odolat a vydává se na místo činu, ačkoli už s touto prací nemá mít nic společného. I přesto, že Erika paličatě odmítá respektovat autority, její nadřízení jsou nuceni uznat, že podává skvělé výkony a jsou nad její neposlušností ochotní opět přivřít oči. Erika je proslulá tím, že se s nikým nemaže, nezáleží jí na tom, co si o ní myslí její okolí a je ochotná pro svou pravdu jít přes mrtvoly. Se současným superintendantem Sparksem příliš nevychází, ale jelikož je to právě on, kdo stojí mezi ní a její šancí plně se podílet na vyšetřování, pokusí se alespoň dočasně složit zbraně. Jenže někdy je už na takové věci bohužel trochu pozdě.

Robert Bryndza se již počtvrté vrací se svou povedenou postavou zapálené tvrďačky Eriky Fosterové a opět zaujímá čtenáře zápletkou, která se víc než reálně dotýká každého rodiče, ale i všech, kdo mají svůj účet na sociálních sítích. Bryndza zvedá varovný prst pro všechny důvěřivce, kdo o sobě prozrazují až příliš, aniž by se zajímali o to, kdo všechno s k informacím může dostat a upozorňuje na to, že zdání může klamat, tím spíš ne internetu, kde se každý může stát kýmkoli a vy nikdy nevíte, kdo sedí u klávesnice, ze které vám chodí zprávy. Ani tentokrát se autor nedrží zpátky, co se týče velmi obrazotvorných popisů míst činu a bolestí a brutalitou prošpikovaných scén. Bryndzovy detektivky zkrátka nejsou nic pro útlocitné povahy se slabým žaludkem. Autor se s ničím nepáře a tím tvrději na čtenáře dopadá reálný základ, na němž jsou ve fiktivních situacích jeho zápletky postaveny.

Do posledního dechu nikterak nezaostává za ostatními díly. Právě naopak. Jelikož se již čtenář stihnul se všemi našimi oblíbenými hrdiny sžít, jako by je sám znal, prožívá mnohem více i jejich osobní životy, které Robert Bryndza na pozadí zločinu nenápadně, ale průběžně posouvá stále dál. Nyní už bychom za Eriku a její pomalu znovunalézané štěstí nejraději dýchali a při sebenepatrnějším náznaku jejího opětovného couvání na ni v duchu křičíme, aby si konečně dovolila vymanit se ze své ulity a podvolila se nevyhnutelnému.

Kromě vyšetřování samotného, má čtenář možnost v přímém přenosu sledovat i kroky vraha, jehož totožnost je čtenáři odhalena již v počátcích, čímž se pátrání stává ještě bezútěšnějším a zoufalejším, neboť vy víte, zatímco detektivové zoufale tápou. Předvídat, co se stane a co ještě autora během psaní napadne, by od vás bylo troufalé a hádání pachatele jako takového tady odpadá. Přesto se můžete pokusit předjímat děj, který vás však dokonale ohromí, ať už jste jakkoli mazaní či máte prostě detektivky v malíku.

Pokud již jste fanoušky Bryndzových knih, ani na počtvrté vás jeho představivost a fantazie nezklame. Do posledního dechu se bude líbit zejména fanouškům Nočního lovu, kterému se podobá právě díky dějové lince z pohledu pachatele. Máte-li rádi detektivky, kde jeden policista výrazně převyšuje všechny ostatní a díky svým dedukčním schopnostem, vytrvalosti a nebojácnosti jde do všeho po  hlavě, Bryndzovy knihy jsou pro vás to pravé. Knihy je lepší číst v pořadí, ve kterém vyšly, ale pokud se rozhodnete začít dílem Do posledního dechu, nebudete litovat a hlavně nebudete moci jinak, než popadnout všechny předchozí a budete rádi, že je máte ještě před sebou. Nás ostatní totiž nemine nekonečné napjaté čekání na další díl. Tenhle britský sympťák trvale žijící na Slovensku si vás podmaní nejen skvěle vykreslenými a dostatečně zajímavými postavami a vraždami nešetřícími krví, ale i konzistencí své tvorby a vyvážeností jednotlivých dílů. Bryndza si zkrátka na přešlapy a slabší díly nehraje. Všechny jeho knihy jsou srovnatelně dobré a on se nikdy neopakuje. Robert Bryndza zkrátka umí a vy jeho knihy potřebujete ve svém životě. Jednoznačně a okamžitě, na to vemte jed.

90 %

Do posledního dechu vychází již 15.3. a už nyní si můžete knihu předobjednat, nebo si dokonce přečíst prvních pár kapitol! 
Do posledního dechu mohou seženete jednoduše na webu nakladatelství Grada!

Za možnost si knihu přečíst ještě před vydáním moc děkuji nakladatelství Cosmopolis z nakladatelského domu Grada!

Číst dále

Temné hlubiny – Robert Bryndza (Erika Foster #3)

Erika Fosterová a její nový tým jsou v závěrečné fázi dopadení drogového barona. Během hledání kontejneru plného heroinu na dně zatopeného lomu však kromě kýženého klíčového důkazu sloužícího k usvědčení jejich podezřelého nalézají kostru malého dítěte. Erika se se zarputilostí sobě vlastní pouští do případu, který technicky vzato nespadá pod její zodpovědnost. Ona však chce bojovat za pravdu a svou účast na případu si hodlá zajistit stůj co stůj. Kdo jiný než ona by se totiž měl snažit dohnat ke spravedlnosti toho, kdo před šestadvaceti lety pohřbil malou Jessicu Collinsovou na dno lomu, jejíž rodiče se nikdy nedočkali pravdy o tom, kam jejich dítě zmizelo?

Erika Fosterová je jednou z těch silných hrdinek, kterou každá žena tak trochu touží být. Zásadová, morálně vyrovnaná, přímá a za všech okolností upřímná k okolí i sama k sobě. Nemá ráda moc lidí, ale za své nejbližší by dala ruku do ohně. Nenávidí nespravedlnost a lajdácký přístup k ušlechtilé práci policisty. Je sebevědomá a přesvědčená o svých schopnostech rozlousknout jakkoli složitý případ. Své nadřízené má tendenci ignorovat, přechytračovat a přivádět k šílenství. Nejlépe pracuje pod tlakem a výhružkami suspendací. Opravdu blízkých přátel má ve svém životě tak málo, že by se dali spočítat na jedné ruce nešikovného truhláře a v srdci nosí výčitky a traumata z minulosti, která ji v dobách výjimečné slabosti přemohou.

V Temných hlubinách se již potřetí setkáváme s Erikou Fosterovou. Ta byla sice na svou vlastní žádost převelena na jiné policejní oddělení, ale kdo si oblíbil její interakce s Petersonem a Mossovou, nemusí zoufat, nebude o ně ochuzen ani tentokrát a naše dynamické trio se bude jako obvykle skvěle doplňovat v práci i mimo ni. Robert Bryndza jako spisovatel roste se svými knihami a s každým dílem jsou jeho příběhy lepší, propracovanější, akčnější a spletitější. Bryndza vždy svědomitě každou scénu piluje k dokonalosti a vše co je vyřčeno má v knize své místo a svůj smysl.

Temné hlubiny si pohrávají s mnoha čtenářsky atraktivními tématy. Zmizení dítěte a vliv této obrovské ztráty na rodinu, syndrom vyhoření, výčitky svědomí u věcí, které se nedaly ovlivnit, náboženský fanatismus, squatterství a v neposlední řadě smutný fakt, že případy se zmizením bílého blonďatého dítěte mají vždy mediální výhodu a mnohem vyšší šanci na úspěšné uzavření. Temné hlubiny byly inspirovány skutečnou kauzou zmizení tříleté Madeleine McCann, která svým rodičům zmizela během dovolené v Portugalsku a nikdy se nenašla. Sám Bryndza má ohledně tohoto případu vlastní teorii, a protože uvažuje jako spisovatel na plný úvazek, věří samozřejmě té, která by vyvolala největší kontroverzi a je čtenářsky nejatraktivnější. Jak se řešení svého vlastního fiktivního případu rozhodl ztvárnit do své knihy, to už je na vás, abyste zjistili sami.

Britských detektivek je na trhu snad až příliš, ale pokud si vyberete Bryndzu, nebudete litovat. Jeho příběhy jsou vyspělé, vyrovnané a uvěřitelné a ženská protagonistka je z pera mužského autora obdivuhodně dobře zvládnutá. Na knize je opravdu patrné, jak moc si autor váží svého vztahu ke Slovensku, rodiny i těžké práce strážců zákona, která mimo akčního pobíhání v terénu a honu kočky na myš často znamená hodiny procházení rozmazaných černobílých záznamů či zaprášených archivních krabic plných papírů a napůl vybledlých irelevantních poznámek k vyšetřování, jež probíhalo před desítkami let a někdo ho zpackal. Bryndza dovedně a nenásilně upozorňuje na současné problémy ve Velké Británii a situace v knize nenápadně komentuje v kontextu se skutečností, přitom však nepodsouvá své názory jako hotovou věc.

Udržovat si přehled o tom, co na současném českém trhu stojí za to číst je práce téměř na plný úvazek, ale se sérií o Erice Fosterové nešlápnete vedle ani náhodou. Knihy od sympatického nakladatelství Cosmopolis z nakladatelského domu Grada budete číst nejen kvůli brilantně popsaným případům, ze kterých vás bude mrazit vzadu na páteři, ale i kvůli samotné Erice, která je fascinujícím případem tvrdé, ale přesto zranitelné ženy, která se vám dostane pod kůži, jakmile vás nechá nahlédnout pod její drsňáckou slupku. Typicky britský suchý humor temně laděný příběh oživuje přesně takovou dávkou, aby nezneuctil vážnost situace. Bryndza je zkrátka frajer a vy si jeho knihy musíte přečíst, abyste sami pochopili proč, pokud vám nestačí mé čestné slovo.

90 %

Knížku jsem měla možnost si přečíst díky nakladatelství Cosmopolis a tímto za ni moc děkuji.

Třetí díl (i všechny ostatní) Eriky Foster pořídíte jednoduše zde. 

Číst dále