Doupě je čtvrtou knihou autorky vystupující pod pozornost budícím pseudonymem Jakuba Katalpa. Může se pyšnit několika nominacemi i vítězstvími prestižních literárních cen a ne nadarmo. Jakmile se do její knihy ponoříte, zjistíte, že pro autorku je obratná práce s jazykem druhou přirozeností. Její strohý styl, kterým v Doupěti představuje postavy klidně pouhou jednou větou je velice působivý a spolupráce se čtenářovou fantazií je díky tomu velmi účinná. Pár slovy dokáže vyjádřit tolik, na co jiná potřebují složitá souvětí. Atmosféru dovede vybudovat během pár okamžiků. Stáváte se snadno účastníkem příběhu a noříte se hlouběji do spletitých a v případě Doupěte pekelně depresivních osudů nešťastných lidí, kteří svůj život žijí pouze napůl. V knize se prolínají šílené životní osudy, jeden smutnější než druhý. Postavy mají na první pohled odsouzeníhodné chování, ale ve skrytu duše pro ně máte pochopení. Životní rozhodnutí v podání autorky nikdy nejsou černobílá, což knihu posouvá do realistického světla.
Doupě - Jakuba Katalpa
Po manželově smrti se Květa již necítí užitečná. Poté, co byla pro Jiřího po druhé mrtvici v jeho posledních měsících naprosto nepostradatelná, je pro ni náhlá samota ubíjející. Nyní je rozhodnutá někomu odvyprávět svůj životní příběh a její dny jsou opět zaplněny aktivitou. Buduje ve svém sklepě skromně zařízené doupě, kam hodlá uchvátit jednoho velice konkrétního člověka a učinit z něj svého nedobrovolného posluchače. Květa vůbec netuší, že na její dům denně z druhé strany ulice kouká Hoang Thi Anhová, která vysedává před krámkem své dcery, žvýká nakládaný zázvor a vzpomíná na mládí ve Vietnamu, kde bude vždy doma, nehledě na to, jak dlouho tam už nežije. Nedokáže se smířit se snadnou integrací svých dětí a nostalgicky vzpomíná na hliněnou podlahu a ohnivou pícku v jejich bývalé kuchyni. Nyní má však tajemství ohledně domu naproti obchůdku a ženy, která v něm bydlí. Mezitím na druhé straně zeměkoule umírá Akiko Ikedadová. Její tělo je postupně stravováno rakovinou a její vztah s manželem prochází zatěžkávací zkouškou. Hideki přestává věřit v její uzdravení a nezvládá pohled na svou ženu tolik proměněnou těžkou nemocí. Utíká před osudem i sám před sebou.
Doupě je čtvrtou knihou autorky vystupující pod pozornost budícím pseudonymem Jakuba Katalpa. Může se pyšnit několika nominacemi i vítězstvími prestižních literárních cen a ne nadarmo. Jakmile se do její knihy ponoříte, zjistíte, že pro autorku je obratná práce s jazykem druhou přirozeností. Její strohý styl, kterým v Doupěti představuje postavy klidně pouhou jednou větou je velice působivý a spolupráce se čtenářovou fantazií je díky tomu velmi účinná. Pár slovy dokáže vyjádřit tolik, na co jiná potřebují složitá souvětí. Atmosféru dovede vybudovat během pár okamžiků. Stáváte se snadno účastníkem příběhu a noříte se hlouběji do spletitých a v případě Doupěte pekelně depresivních osudů nešťastných lidí, kteří svůj život žijí pouze napůl. V knize se prolínají šílené životní osudy, jeden smutnější než druhý. Postavy mají na první pohled odsouzeníhodné chování, ale ve skrytu duše pro ně máte pochopení. Životní rozhodnutí v podání autorky nikdy nejsou černobílá, což knihu posouvá do realistického světla.
Doupě je čtvrtou knihou autorky vystupující pod pozornost budícím pseudonymem Jakuba Katalpa. Může se pyšnit několika nominacemi i vítězstvími prestižních literárních cen a ne nadarmo. Jakmile se do její knihy ponoříte, zjistíte, že pro autorku je obratná práce s jazykem druhou přirozeností. Její strohý styl, kterým v Doupěti představuje postavy klidně pouhou jednou větou je velice působivý a spolupráce se čtenářovou fantazií je díky tomu velmi účinná. Pár slovy dokáže vyjádřit tolik, na co jiná potřebují složitá souvětí. Atmosféru dovede vybudovat během pár okamžiků. Stáváte se snadno účastníkem příběhu a noříte se hlouběji do spletitých a v případě Doupěte pekelně depresivních osudů nešťastných lidí, kteří svůj život žijí pouze napůl. V knize se prolínají šílené životní osudy, jeden smutnější než druhý. Postavy mají na první pohled odsouzeníhodné chování, ale ve skrytu duše pro ně máte pochopení. Životní rozhodnutí v podání autorky nikdy nejsou černobílá, což knihu posouvá do realistického světla.
Já se tak strašně těším, až se do toho pustím! Knížce jsem nejdřív nevěnovala úplně pozornost, pak jsem si přečetla anotaci a měla mě. Tvoje recenze to jen umocňuje, protože je perfektně napsaná! Host má prostě šťastnou ruku a věřím, že mě to pohltí úplně stejně.
OdpovědětVymazatJsem ráda, že už knížku máš a těším se, až si ji přečteš a prodiskutujeme ji, doufejme v rámci Book clubu :)
Vymazat