Přesto, že Jonghje trpící halucinačními nočními můrami je hlavní hrdinkou knihy, sama za sebe se ke slovu nedostává. Tři části jsou vyprávěny třemi různými vypravěči, dvěma muži a jednou ženou. Příběh se však neustále točí okolo Jonghje a jejího nového pobuřujícího životního stylu. Alespoň zpočátku. Jonghje v očích svého muže i celé své rodiny kvůli své neochotě pozřít maso přichází o rozum a je zralá na léčení. V knize je výrazně nastíněno, jak rozdílná mentalita lidí panuje v Korey a v Evropě. Prim zde hraje odevzdanost, rezignace a podřízenost žen, nadvláda mužů přecházející v životě ženy z otce plynule na manžela.
Styl Han Kang vám dává prostor vstřebat každý nejmenší detail výjevu, který vám popisuje. Je pozvolný a přitom neupadá do tempa, které by vás nudilo. Pouze dává pocit, že se vše odehrává zpomaleně. Obrazy, které autorka do knihy vložila, jsou vesměs velice bizarní a umělecká vyjádření tu zápasí s obyčejnou zvířeckou perverzí, chtíčem a touhou a zároveň se mísí s neobyčejně silnými, někdy nechutnými a často znepokojivými scénami. Je to kniha o vegetariánce, ale očima ostatních, jak vegetariánství jiné osoby ovlivnilo jejich život. Nečekejte hlubokou sondu do duše člověka, který radikálně změní svou existenci tím, že přestal jíst maso a nehledejte zde ani příliš racionálních vysvětlení. Han Kang v první části rozjela slibnou, nadupanou a šílenou zápletku, ze které však v dalších částech udělala nepochopitelnou výhybku. Její záměr šokovat zřejmě převážil původní záměr, který s příběhem měla a který tam tak nějak instinktivně očekáváte a trochu to přehnala s množstvím motivů, které se rozhodla ve svém díle zužitkovat.
Otázkou zůstává, co svým dílem vlastně chtěla autorka říct? Chtěla zdůraznit zkostnatělost partiarchátu, neustále vládnoucího v Jižní Korey? Tak proč od tohoto úmyslu tak rychle ustoupila, když měla slibně našlápnuto? Snažila se nabídnout další pohled, jak lze vnímat vegetariánství? Tak z jakého důvodu zapletla do této problematiky naprosto nesouvisející diagnózu? Šlo jí o to, že nejíst maso je chyba nebo že je to naopak jediný správný způsob života? Snažila se upozornit na to, že se všechny korejské ženy podřizují mužům, protože jsou na to z domova zvyklé a že je to zkrátka z jejich pohledu normální? Chtěla poukázat na to, že model tradiční korejské rodiny je překonaný nebo na to, že to, že se musíš vždy a za každou cenu starat o někoho jiného než o sebe je vždy prvořadé? Vypichuje, jak zvláštně v Korey funguje systém zdravotní péče?
Za polovinou knihy začnete mít pocit, že se Kang snad až příliš urputně snažila upozornit na pseudo problémy, které neexistují, proklouzávají jí naprosto zásadní věci. Naléhavost první čísti se pomalu vytrácí a příběh absolutně nereflektuje korejskou společnost, tak jak by si po absurdní, ale skvělé první části knihy čtenář přál.
Někdy máme pocit, že náhodná, klidně velice banální událost udává směr událostem následujícím a spouští nezvratnou řetězovou reakci a k této představě se upínáme. Je tomu však opravdu tak, nebo je to jen omluva pro nedostatek síly něco udělat a změnit to, co nás ničí? Han Kang dala základ velice slibnému příběhu, který však s přibývajícími stránkami ztratil jiskru. Kniha je nedotažená, nejde dostatečně do hloubky a některé části by zasloužily rozpracovat, další naopak proškrtat. Její snaha o jinakost byla citelná, ale konečné vyznění neviní přímo patriarchát a jeho zhoubnost na lidské vztahy. Kang bezpochyby umí psát, ale chybí jí schopnost rozhodnout se, kam svůj příběh hodlá směřovat. Jakmile si ucelí myšlenky ještě před rozepsáním knížky, bude téměř dokonalá.
65 %
I kdyz s nekterymi vecmi uplne nesouhlasim a nemyslim si, ze chtela sokovat, tak ale recenze skvela, umis to se slovama a sve usudky si obhajujes :) A Vegetarianka proste vybizi k dialogu a to jsme myslim vic nez splnily :) Jsem rada, ze jsme si ji precetly a tesim se na Kde kvete trava.
OdpovědětVymazatNenapíšeš příběh, který je ve druhý části bez záměru trochu šokovat :D Aspoň tak to vidím já :) Taky si myslím, je tam toho tolik k probrání!
VymazatI já se těším! :)
Možná jsem otrlá po těch různých videích, co si kluci pouštěli na gymplu a nebylo to označené jako porno :D Jsou prostě jiní a tak jsem to v tu chvíli asi brala, ale chápu, jak se na to koukáš. Těžko říct za mě :)
VymazatVšechny Odeonky jsou jedním slovem zvláštní a to se mi na nich líbí. Tahle kniha evidentně není výjimkou a kromě toho, že má krásno obálku i obsah vypadá hodně dobře. :)
OdpovědětVymazatTo rozhodně :) Ještě jsem nenarazila na žádnou, která by nebyla zvláštní :) Zato mám hodně kandidátů, kteří aspirují přímo na divné :D
VymazatVegetariánka je zajímavá a dá se o ní polemizovat do nekonečna a určitě stojí za přečtení.I když mně třeba úplně stoprocentně nesedla, strávila jsem její analýzou hooodně času a to už něco znamená :)
Skvělá recenze!! :) Jak moc dobře víš (:D) souhlasím. Autorčin styl psaní se mi hodně líbil, skvěle se to četlo... ale mě se ta "geniálnost" knihy, nějak obloukem vyhnula ( ten oblouk nastal u druhé části :D).
OdpovědětVymazatNicméně i tak se těším (hodně!) na Kde kvete tráva :)
Děkuji ♥ Jsme tým! :D
VymazatMně se to četlo přímo senzačně. Není to těžkopádné, ani jsem se nemusela vracet, prostě jsem tím prolítla, ale poselství se vytratilo :)
Na Kde kvete tráva se taky těším! Společně ♥
Jak už jsme se o tom bavily, já tu knížku zbožňuju a vzbuzovala ve mně hned několik emocí a byl to pro mě neskutečný literární zážitek a rozhodně ji budu číst někdy znovu. Určitě se náš názor hodně liší v tom, že si myslíš, že kniha nejde do hloubky. Jsem nejvíc zvědavá na autorčinu nově vydanou knihu! Dáme zase "společné čtení"? :D
OdpovědětVymazatMyslím, že to musí být jeden z těch příběhů, do kterých musíš jít ve správném rozpoložení a vůbec to čtení dobře načasovat, rozkouskovat :)
VymazatLišíme se dost, ale to je přece ta pointa - dialog! :)
No jasně! My už jsme domluvené s Ellen, Tereeezou a Ivccou, bude nám určitě ctí, když se přidáš! :) Teď jen vymyslet kdy!