Abeceda knihomola #R

Je tu další díl perfektního projektu, který mají na svědomí Kristý a Marky. Úkolem všech zúčastněných je vytvořit abecedu knihomolů, neboli jednou týdně zveřejnit tři asociace týkající se knih, začínající na dané písmeno. Tento týden se nese ve znamení písmene R.




RECENZE
Čtení k mé osobě patřilo snad odjakživa. Vlastně jsem trochu překvapená, že jsem se nenarodila s knihou v rukách. A od chvíle, kdy jsem si založila blog je pro mě se čtením a knihami neoddělitelně spojeno i jejich recenzování. Nedovedu si představit, že přečtu knížku a nesesumíruju si v hlavě i v editoru svoje nápady a myšlenky, které se mi během přemítání o daném příběhu vkradou do mozku.
Moje zoufalá paměť získává hlavní roli v polovině mých úvahových článků, ale aby všechno dávalo smysl, musím ji uvést i nyní.
Protože skleróza je moje druhé jméno, co si nezapíšu, to prostě za chviličku nevím, je můj telefon plný poznámek, které si během čtení píšu, abych nakonec věděla, co všechno chci zmínit v recenzi (dovedete si představit ten průšvih, když jsem si po dočtení Zmizelé tuto poznámku omylem smazala). Miluju i barevné post-it lístečky, ale ty překvapivě často zapomínám doma. Zato mobil mám u sebe vždycky.
Recenze jsou pro mě jednoduchou cestou nejen k utřídění myšlenek a ujasnění konečného názoru, ale také k zaznamenání pocitů, které mě během čtení zachvacovaly a které mi pomůžou uchovat si vzpomínku na danou knihu mnohem lépe, než shrnutí děje, nebo jméno hlavní postavy.


RYCHLOST/REKORDY
Člověk je tvor od přírody soutěživý. A co dokáže nejvíc vyhecovat a namotivovat mě? Já. Nevím, jak to mají nastavené jiní, ale já nejraději překonávám sama sebe. Ať už se jedná o sport, čtení, nebo životní peripetie, největší radost mi udělá, když překonám laťku, kterou jsem si nastavila svým předchozím konáním, případně důkladnou úvahou. 
Mojí velkou čtenářskou motivací je pochopitelně Goodreads challenge, která mi momentálně škodolibě hlásí, že jsem slušně pozadu. A to jsou prázdniny, prosím pěkně. Ale můžu snad za to, že jsem měla nabitý program a když jsem si lehla na sluníčko s knížkou, buď jsem usnula a tím pěkně zapracovala na svém opálení, nebo radši rychle vstala a vběhla zase pěkně do vody? Nemůžu. Samozřejmě. 
Nicméně abych se dostala k jádru pudla. 
Koho by nepotěšilo, když zjistí, že čte tak rychle, že překonává svou stanovenou rychlost a goodreads challenge krásně stíhá? A zaslechla jsem, že i čtečky knih dnes dovedou říct, jak moc rychle čtete a jak dlouho vám potrvá, než se dostanete až nakonec. Možná i proto řada lidí na čtečkách zvládne knížku sfouknout za o poznání kratší dobu, než knížku papírovou. Vím, že v případě čtení mnohdy nejde o kvantitu, ale o kvalitu. Mně ale záleží na obojím. A pak závodím. Klidně sama se sebou.
U čtení a u jídla moc nevyznávám názor, že když budu pomalejší, tak si laskominu lépe vychutnám. Kdepak. Snad právě naopak. To, jak rychle ji slupnu značí, jak moc si ji užívám, jak je mi blízká a že jsem s ní více než spokojená.
Další velkou čtecí a psaveckou motivací je blog. Mám ráda pravidelnost, ale na druhou stranu i pečlivost a v ideálním případě originalitu. Poslední zmiňované budu muset ještě trochu dopilovat, ale o to ostatní se celkem zdařile pokouším. Snažím se postovat často, ale ne za cenu odfláknutosti. Nechtěla bych se prezentovat něčím, o čem nejsem přesvědčená, že vychází ze mě a je to něco, za co se nemusím (aspoň v dané chvíli) stydět. I tady tedy svým způsobem závodím. S časem, kterého je zoufale málo a musím do něj nacpat i jiné koníčky, než jen blog a čtení.

RE-READING/READ-A-THON

Výdobytky moderní internetové společnosti, o kterých bych asi neměla ani tušení, nebýt toho, že jsem se k radostně připojila k značně rozsáhlé komunitě blogerů. I když je na světě tisíce knih, které si chci za svůj život stihnout přečíst a už teď vím, že pokud nenajdu nějaký pohozený kámen mudrců a nezvládnu zařídit, abych žila věčně, nebudu na to mít čas. Stejně mě to ale neodradí od re-readingů. Objevovat nové krásné a neokoukané příběhy je sice príma, ale někdy je fajn, vrátit se k něčemu důvěrně známému. I když už některé knížky znám prakticky slovo od slova, jednou za čas mě přepadne nálada se znovu ponořit do něčeho, u čeho vím co můžu čekat a jak to skončí. I re-readingy mají zkrátka své kouzlo. Znám i lidi, kteří je odsuzují, ale ochuzují se tím o něco nádherného. Nikdy nevíte, kolika drobností jste si při prvním, často překotném a spěšném čtení nevšimli. Kolik kouzelných střípků, ze kterých se skládá konečný obrázek jste přehlédli. Podle mě není důležitý cíl, ke kterému jste dospěli, ale cesta, kterou jste se k němu vydali. A těch může být nespočet. I detektivka může být napodruhé zajímavá. I ten nejpřímočařejší románek se může na podruhé zdát originální. A co teprve ten pocit, když si připomenete všechny emoce, které jste zažívali při prvním čtení knížky, která si našla a navždy zabrala své jedinečné místo ve vašem srdíčku.

Read-a-thonu jsem se zúčastnila všehovšudy jednou a to ještě tak s polovičním úsilím, neboť jsem měla výčitky svědomí, že bych se měla věnovat něčemu úplně jinému, ale ten koncept mě nadchnul. Jenže jediným řešením pro mě asi je uspořádat nějaký vlastní, neboť když je pořádá někdo jiný, je to vždycky v termínu, který se mi zoufale nehodí. No uvidíme, třeba někdy. Jak už jsem uváděla výše, jsem hodně soutěživý čtenář a ráda bych věděla, kolik toho zvládnu přečíst na jeden zátah, když na to budu mít čas a náladu. Jenže na druhou stranu vím, jak je to se mnou a plánováním co se týče čtení. Kdybych měla pocit, že musím, asi by to úplně neklaplo a žádný rekord bych nezlomila. Nejlepší jsou ty chvíle, kdy zasednu ke knížce a zcela neplánovaně u ní prosedím celý den a ani kdybych chtěla, tak mě od ní nic nedostane.

Jak vidíte lámání rekordů v případě čtení vy? Máte rádi read-a-thony? Děláte si pravidelné re-readingy svých oblíbených knih, nebo se k nim stavíte spíše skepticky? 

I tentokrát jsem se trochu rozepsala (moje články by se neměly hodnotit na počet slov, ale počet kilometrů) a udělala asi pět set neplánovaných odboček od tématu, ale věřím, že pokud jste dočetli až sem, tak vás tenhle můj zlozvyk nejspíš neodrazuje.