Hlavně to nikomu neříkej – Miroslava Varáčková

Eva to v životě nemá lehké. Otec, který by cenu za nejlepšího rodiče rozhodně nezískal, je po smrti a matka Evu i jejího bratra Iva opustila pod záminkou lepšího pracovního uplatnění v zahraničí. Když své děti příležitostně přijede navštívit do rodného domu, přiveze drahé dárky, ale už nechápe, že by Eva i Ivo upřednostnili spíše její trvalou přítomnost. Eva si do života mimo šrámu na duši nese i jizvu na tváři, díky které je ve škole terčem šikany. Jediné místo, kde se cítí sama sebou je v klubu na tanečním parketu se svým věrným partnerem. Se závodním tancováním je ale nyní taky konec, protože Lukáš odjíždí na rok studovat tanec do zahraničí a Eva je zase sama se svými démony a vydána na pospas posměváčkům ve škole.

Eva do kolektivu nikdy nedokázala zapadnout a nyní, se stigmatem z minulosti, které se podepsalo nejen na její tváři, je to ještě horší. Škola je pro ni utrpení a teď už nemůže utíkat ani ke svému milovanému tanci, kde vždy dokázala na svá trápení zapomenout. Eva se zdá trochu jako studenej čumák, ale není divu, ztratila důvěru v lidi i sama v sebe. Některé jizvy se zkrátka tak snadno nezahojí. Její bratr Ivo si po smrti otce osvojil snad až příliš ochranářské sklony, Evu kontroluje na každém kroku a nejraději by ji vlastnil. Všechno řeší pěstmi a když se pustí i do Eviných trapičů, všechno může skončit parádním malérem. Také proto je Ivo jediný, kdo tuší, čím si Eva každý den prochází, protože ona sama se rozhodla, že se o jejích bolístkách nikdo nesmí dozvědět.

Hlavně to nikomu neříkej se zabývá složitými tématy, o kterých se nelehko píše, ale je třeba je zviditelnit, aby všichni, kdo by se mohli ocitnout v podobné situaci jako Eva věděli, že mlčet není řešení. Knížka je tak trochu osvětová, ale v první řadě je to milostný román pro dívky, který se dotýká tématu vyhrocující se šikany a kam až podobná situace může vést. Starší generace, která v pravém slova smyslu už nespadá do cílové skupiny si možná vzpomene na léta s Lenkou Lanczovou a jejími dívčími románky, i když Varáčková jde více do hloubky a mimo milostnou linku zvládá jedním dechem varovat i nabídnout pomocnou ruku a poslat znamení, že v tom nejste sami. Ruku na srdce, kdo nikdy nepřihlížel šikaně, nebo sám nebyl její obětí. Autorka do detailu vystihla, co se může dívce honit hlavou, když je neustále ve stresu, co si na ni zlomyslní spolužáci, kteří do důsledku nedomýšlí následky a dopad svých jedovatých slov a schválností, zase vymyslí. Bývala bych si, jako jistě spousta dalších, přála, aby Hlavně to nikomu neříkej vyšlo před dvanácti lety, kdy jsem byla v tom správném věku.

Knížka je krásně zpracovaná. Klasické vyprávění je proloženo textovkami, facebookovými komentáři a elektronickou poštou. Příběh ubíhá neskutečným tempem a snad jediným nedostatkem jsou podivně kostrbaté dialogy. Mezi lidmi věku hlavní hrdinky se příliš nepohybuji, ale nevěřím, že někdo takto opravdu mluví. Napsané to možná působí celkem normálně, ale při čtení jsem si nedovedla představit, že některé věty skutečně mohou spontánně vyjít z úst puberťačky. Každá kapitola je pevně umístěna v kalendáři a utíkající měsíce signalizují nenápadně se blížící malér, což umocňuje napětí a zvědavost, kam až všechno opravdu povede.

Hlavně to nikomu neříkej by se mělo dostat do ruky každému, komu na někom záleží. Každému, kdo má podezření, že se děje něco, co by se dít nemělo. Každému, kdo si někdy prošel šikanou. Každému, kdo neví, jak ze začarovaného kruhu ven. Každému, kdo chce, nebo potřebuje pomoci. Každému, kdo nemá to štěstí, že má ve svém životě zastání. A v neposlední řadě každému, kdo hledá román zasazený do reality. Eva vám nemusí být kdovíjak sympatická, ale její příběh se vás dotkne, bude vás z něj mrazit, ale dokáže i zahřát a vyvolat úsměv na tváři. A pokud vás nic z předchozích argumentů nepřesvědčilo, podívejte se na tu obálku. Tuhle krásku prostě potřebujete mít doma. Nemyslíte?

70 %

Knížka vyšla u nakladatelství Slovart pod jejich novou pro YA #Booklab