Moudré z nebe - Richard Skolek

Ríša je malý kluk, který se rozhodl psát si deníček. Samozřejmě si nezapisoval všechno, to by byla děsná nuda, třeba pořád dokola vyprávět o Vánocích, které jsou pokaždé stejné. Taky si občas trochu vymýšlel nebo maličko fantazíroval. Každopádně je to deníček určený pro dospělé, kteří jeho neučesaný spisovatelský styl jistě ocení díky náležité dávce nostalgie okolo devadesátek a pobavení, které u nich svým roztomile nestrukturovaným blábolením vyvolá.

Ríša je malý rozumbrada, trošku tlustý, hodně upovídaný, neuvěřitelně zvědavý a hlavně o moc chytřejší, než jiné děti. Jen mu většinou jde něco jiného, než všem ostatním. Často přivádí svoji maminku k šílenství a když mu něco naopak vyjde, nedostane ani pochvalu, protože přehnané chválení děti kazí. Ríšova maminka není tak zlá, jak vypadá. Ale na strýce Budlibáka, Ríšova nejlepšího příbuzného, který trochu pije, ve vstřícnosti nemá. I díky ilustracím knížka lehce připomíná nepřekonatelné Mikulášovy patálie, což ji staví do poměrně obtížné pozice, protože najednou, jako by musela všem něco dokazovat.

Moudré z nebe je kniha, která si na nic nehraje. Je to milá a příjemná jednohubka, kterou bez potíží přelouskáte na jedno posezení. Občas se pousmějete, sem tam se vám přes rty prodere i pobavené uchichtnutí, ale naleznete i pasáže, které vás donutí k zamyšlení v tom, jak jsou ve svém komediálním zpodobnění vlastně docela vážné a smutné. Na povrch se derou i témata jako šikana, smrt a je vidět, že je důležité, aby se rodiče dětem věnovali a vysvětlovali jim i věci, které nejsou zrovna dvakrát příjemné i v momentě, kdy si myslí, že z toho ti naši malí ještě nemají rozum. Knížka je v podstatě naivní, ale jak už to tak bývá u malých dětí, neuvěřitelně upřímná a často narazíte i na překvapivě bystrý postřeh. 

Deníček je psán z pohledu malého kluka, tudíž nemůžete očekávat nějakou velkou stylistickou propracovanost, nebo snad správné užití gramatiky či dalších libůstek, které obvykle "dospělí spisovatelé" zvládají s naprostou samozřejmostí. Celé vyprávění je psáno hovorovou češtinou, záměrně "nesprávně" napsaná slova však nikterak neruší pohodový zážitek. Trochu problematická je drobná nerovnováha v dětském vyjadřování. Zkrátka si myslím, že některá slova či fráze by malý (sotva) školáček, kterým Ríša je, rozhodně nepoužil a občas tak kniha působí značně neautenticky. Co ale bylo přesné je nadužívání dlouhatánských souvětí, ve kterých vypravěč plynule probere hned několik svých myšlenek, zdánlivě bez jediného nadechnutí, překotně a s nadšením, kterým disponují pouze děti. Tohle autor trefil na jedničku.

Knížka je povedenou sondou do dětského vidění světa. Do milého věku věčného "proč", který rodiče přivádí k šílenství. Do doby, kdy se ještě člověk nebere tolik vážně a kdy má radost ze života, ale přece jen si již začíná formovat vlastní názory a ne je pouze přejímat od autorit. Moudré z nebe cílí na dospělé, kteří se ještě dokáží vžít do doby, kdy sami byli dětmi, nebo naopak na ty, kteří malé caparty mají doma právě teď. Knížka vás pobaví a zlepší vám náladu a i když možná nejde o literární počin roku, rozhodně není od věci si ji přečíst, pokud patříte do cílové skupiny čtenářů. Ríša je borec a kdybych ho potkala, dala bych mu špekáček s chlebem a hořčicí a gumového hada a pokecala s ním o životě, jak ho vidí on.

70%

Ráda bych touto cestou poděkovala Richardu Skolkovi za poskytnutí recenzního e-booku.