Lásko, kde jsi? - Nick Spalding

Jamie Newman už je nějakou dobu sám, ale usoudil, že je pravý čas se vrátit do sedla a začít randit. Jenže to se snadno řekne, ale hůř udělá. A jelikož je Jamie trochu vybíravý a nechce se podruhé vidět s ženou, jejíž dech by se snadno dal považovat za zbraň hromadného ničení, ani bohyní tak krásnou, až to bere dech a v Jamieho případě i body IQ, nedaří se mu najít tu pravou, ačkoli kvůli troše toho sexu dělá doslova psí kusy.
Ani Laura McIntyreová nemá ve vztazích zrovna štěstí. Už dlouho se oklepává z ošklivého rozchodu se svou životní láskou, ale naléhání okolí už začíná být na hranici únosnosti, tak podlehne a vydá se na několik schůzek s muži, které jí dohodí její kadeřnice či známé. To že jde většinou o katastrofální případy, o něž by si řečené známé ani neopřely kolo, natož aby uvažovaly o intimním kontaktu je snad naprosto zjevné. 
Hledání lásky je hotová alchymie a lze k ní samozřejmě přistupovat různě, což ostatně dokazují i naši hlavní hrdinové.

Knížka Lásko, kde jsi? čerpá z nekonečné studnice zkušeností a vztahových přešlapů skutečných lidí, které se Nicku Spaldingovi podařilo vyzpovídat. 
Prostředníky, kteří do určité míry satirizují své ne zrovna příkladné milostné životy jsou prodavačka luxusních čokoládových pralinek Laura, která píše deníček formou dopisů své zesnulé mamince, jíž se svěřuje doslova se vším a spisovatel Jamie, který početné prožité milostné eskapády rozebírá na svém vlastním blogu. Ani jeden z nich se nedá považovat za ideálního partnera a přesto v nich najdete něco, co je dělá neobyčejně normální, ale přesto zajímavé. 
Jamie se v přítomnosti opačného pohlaví mění v koktající trosku, jehož nemožnost se snad ani nedá považovat za roztomilou, naopak, každá rozumně uvažující žena bere ihned nohy na ramena. Laura se zase drží zpátky, ačkoli kdyby chtěla, mohla by mít na koho by si ukázala. 

Autor se s ničím nepáře a kdybyste si měli dělat čárky za každé slovo nevhodné pro děti, nestačil by vám na to ani list papíru formátu "A4". Na stránkách se míhají niterné a nepokrytě sexuální myšlenky i popisy ložnicových scén a to ne právě vybíravým slovníkem. Spisovatel pravděpodobně sází na to, že když nebude chodit kolem horké kaše, zaboduje. Sebeironické a místy nebetyčně pitomé úvahy nad vlastním ztroskotanou existencí mohou ve čtenáři vyvolat různé emoce. Dovedu si představit, že se hodně lidí u knížky královsky bavilo. Však i mně kolikrát některé pasáže vyvolaly úsměv na rtech, jindy jsem si zase mohla hlavu ukroutit nad podivínstvím některých lidí a ochotou pro fyzické sblížení s jiným člověkem udělat cokoli. 

Už od první stránky je jasně cítit, že hlavní autorovou zbraní je břitký a značně přisprostlý humor. 
Spalding sice párkrát uhodil hřebíček na hlavičku, ale často až příliš tlačí na pilu a situace, do kterých hrdiny staví působí vymodelovaně a na to, že mají vycházet ze skutečných situací, dost nereálně. Části, které se netýkaly samotného právě probíhajícího randění byly nejvtipnější. Trable s láskou jsou však ústředním tématem knihy a tak převažovaly často trochu trapné pokusy o zaujetí opačného pohlaví. Vzhledem k námětu a celkovému ladění knihy se však směr, jakým se kniha bude ubírat dal očekávat, takže si člověk těžko může stěžovat zrovna na to, že se Jamie moc neumí seznamovat se ženami, nebo že Laura má přehnaně vysoké nároky a nespokojí se s cyklistou, který se vyžívá ve vystavování vlastního nádobíčka v přiléhavých kraťasech.  

Lásko, kde jsi? je kniha o lásce, sexu, zklamání, frustraci, o tom, jak vrtkavá někdy může být štěstěna při výběru partnera a taky o tom, že láska přichází obvykle ve chvíli, kdy ji přestanete hledat. Pochopitelně tedy nejde o nějaký zcela nový a převratný objev na poli mezilidských vztahů, ale spíš takové pousmání nad vším tím humbukem, který se kolem správného zapůsobení na opačné pohlaví nadělá. A přitom stačí být sám sebou. Otřepané a přesto vtipné, sprosté, ale do jisté míry pravdivé, upřímné a přitom plné přetvářky a bláznivě nereálné i když založené na skutečně prožitých situacích. I takové je Lásko, kde jsi?

Máte volné odpoledne a chuť na něco nenáročného? Pak je tato kniha to pravé. Pokud si užíváte vtipné příběhy ze života a dokážete je brát s velkou nadsázkou, nejste žádní puritáni a nevadí vám obhroublý slovník, bude se vám tato krátká sonda do života ne úplně normálních Londýňanů rozhodně líbit. 

74%

Ráda bych touto cestou poděkovala internetovému obchodu palmknihy.cz za poskytnutí recenzního e-booku.

Knihu pořídíte na tomto odkazu.

"Ach Bože, její dech páchne, jako by se otevřely brány pekelné...

To byla první myšlenka, která mi ve čtvrtek večer proběhla hlavou, když jsem se před místním lokálem řetězce JD Whetherspoon setkal s Isobel. Ta druhá byla, že jakmile v pondělí ráno vkročím do kanceláře, měl bych zabít Jackie.

"Ach, měl byste se poznat s mou přítelkyní Isobel," prohlásila ta hnusná prolhaná megera před několika týdny nad kávovarem. 

"Je to fajn děvče. Myslím, že vy dva byste si opravdu rozuměli."

A já jí jak idiot uvěřil.

Jackie má pověst chorobně pozitivní a skoro vždy optimistické osoby, mělo mi tedy dojít, že její charakteristika Isobel bude mít k pravdě sakra daleko. Jackie by nejspíš docela  dobře vyšla i s Hitlerem, kdyby se příliš nezmiňoval o celé té židovské záležitosti a místo ní se soustředil na milostné trojúhelníky celebrit. 

Své vnitřní instinkty jsem se však rozhodl ignorovat. Byl jsem už dva roky sám a za takových okolností zoufalství vždycky přetrumfne rozum."