Přiznání knihomola #1 - Čtení ve slovenštině (a v angličtině)

Rozhodla jsem se založit si novou sérii vykecávacích článků. Protože to vypadá, že právě takové články Vás čtenáře přitahují nejvíc, pokusila jsem se je sjednotit do jedné rubriky. Nazvala jsem ji Přiznání knihomola. Myslím, že jsem ještě nikde nic takového neviděla a tak si to dovoluji nazvat mým vlastním nápadem. Samozřejmě asi něco podobného má každý bloger, ale v této podobě snad ne :) Nevím, zda nakonec dodržím formu přiznání, zda budu do této rubriky přispívat pravidelně. To vše je ve hvězdách :) Uvidím, jak vás budou moje výplody bavit :)
Nechci se dostat do situace, kdy se články stanou podobnou slátaninou, jako jsou některá přiznání na facebooku, která jednu dobu hrozně frčela, ale to se snad nestane. Když tak mě včas upozorněte :) 
V prvním díle série, která se jistě stane slavnou, jsem se chtěla původně vyjádřit ke čtení ve slovenštině, ale nakonec se to nějak zvrtlo. No posuďte sami :)

Nikdy jsem nečetla knihu ve slovenštině. Uf. A je to venku. 

Slovenštinu mám hrozně ráda, zejména tu mluvenou a rozumím jí úplně bez problémů. Jen jsem strašně moc líná ji číst. Blogy Slovenských blogerů čtu samozřejmě hrozně ráda. Netuším, kde přesně je ta hranice od které už je text moc dlouhý. Asi cokoli delšího, než článek na blogu a můžete si být skoro jisti, že si to nepřečtu. Nevím proč. Nejspíš to bude tou leností. Na slovenštinu v psané podobě prostě nejsem zvyklá a vím, že Slováci na češtinu naopak zvyklí jsou. Mrzí mě to, protože ten jazyk je prostě krásný (možná pěknější a měkčí než čeština), ale nic s tím nenadělám. 
Možná je to tím, že vzhledem k tomu, že většina knih vycházející ve slovenštině vychází i v češtině, tak nepociťuji potřebu sáhnout po slovenské verzi. 

Zajímavé však je, že psaná angličtina mi nečiní nejmenší potíže. 
Knížku v angličtině popadnu bezmyšlenkovitě a často mi trvá jen chvíli, než se začtu tak, že je mi celkem jedno, v jakém jazyce ta kniha je. Samozřejmě, pořád čtu anglicky trochu pomaleji, než česky a je třeba se trochu víc soustředit, ale rozhodně to nevnímám jako žádný hendikep. Je třeba se prostě nebát. Je třeba začít myslet anglicky, nikoli se snažit přeložit každou větu. Nechápu ten neustálý strach čtenářů začít číst v cizím jazyce. Není to zdaleka tak těžké. Pokud máte nějaké základy, aspoň jakous takous slovní zásobu zejména hovorových výrazů a idiomů, pouštíte si filmy a seriály v originále, třeba i s titulky (ideálně s titulky v jazyce, ve kterém postavy mluví) a rozumíte o co tam jde, tak se čtením nebudete mít nejmenší problém. Existuje spousta knih z nejrůznějších žánrů, které mají takzvaně lehkou angličtinu.

Já jsem třeba začala knížkou The Curious Incident of The Dog in the  Night- time a doporučuji ji všem, kteří se strachují, že čtení v angličtině nezvládnou. Jazyk má jednoduchý a přitom to není žádný bezduchý příběh. Naopak. Christopherovo vyprávění vás chytne za srdce a milovníky Sherlocka Holmese určitě potěší. Já jsem ji skoro celou přečetla za jeden let letadlem na Madeiru a to byla prosím moje první celá přečtená knížka v angličtině :) 
Rozhodně nesmíte číst tak, že při prvním neznámém slovíčku začnete listovat ve slovníku. Stačí, když se naučíte ze stavby věty poznat, zda se jedná o přídavné jméno, podstatné jméno, nebo sloveso a z kontextu už si domyslíte, co bude přibližně vyjadřovat. Pokud by se slovíčko opakovalo, pak si ho můžete zapsat a vyhledat jeho význam později, ale pokud byste to dělali pořád, pak je jasné, že vám to cizojazyčné čtení otráví. Proto doporučuji opravdu začít koukat na seriály v originálním znění. Nejprve klidně i s českými titulky, abyste pochytali slang a poté s anglickými. Po nějaké době si podprahově vytvoříte slovní zásobu a budete mít v hlavě spoustu slovíček o kterých ani nebudete tušit, že je znáte. Co však rozhodně nedoporučuji, jsou dvojjazyčná vydání knížek. Nevěřím tomu, že čtenář po chvíli nesklouzne k tomu, že čte všechno v češtině, třeba už jen proto, že ho zajímá, jak by to někdo jiný "lépe přeložil". Takhle to prostě nejde. Můj názor.

Poté co se odhodláte, že do toho půjdete můžete buď dát na mou radu a přečíst si milé dílko Marka Haddona a nebo popadněte třeba něco od Rainbow Rowell. Její knihy Fangirl i Eleanor & Park se četly naprosto samy. Můžete klidně začít i s něčím co umíte zpaměti (třeba Harry Potter, který je pro začátečníky celkem v pohodě). Rozhodně se ale neochuzujte o ten zážitek ze čtení v cizím jazyce, jen proto, že máte strach. Vždyť jen ten pocit, že si můžete přečíst další díl oblíbené série o rok dříve, než vaše okolí, nebo knihy, které u nás ani nikdy nebudou vydány. Navíc proč se něco nenaučit způsobem, který nám je nejmilejší? Znalost jazyků je v dnešní době zkrátka nezbytnost a já nevidím důvod, proč bychom se jich měli bát :) Ano, je potřeba mít trochu cit pro jazyky, je potřeba mít chuť se při čtení zároveň učit, ale ten pocit, který z toho budete mít, alespoň zpočátku, je nezapomenutelný :)


Dovolila jsem si sestavit komínek knížek, které si myslím, že zvládne přelouskat i méně pokročilý angličtinář :) 
Zaujala vás některá natolik, že máte chuť si ji hned přečíst? Tak ji ukořistěte někde v knihovně a hurá do čtení! Proč nezačít hned teď? :) 


Nakonec se z článku vyklubalo úplně něco jiného, než jsem původně plánovala, ale snad se v mé zmatené změti myšlenek vyznáte. Chtěla jsem na toto téma psát samostatný a mnohem srozumitelnější článek, ale v tomto bláznivém útvaru je velký kus mě a já jo nehodlám jen tak nechat v Konceptech :)
Mějte se krásně a odhodlejte se ke čtení v cizím jazyce :) Možná i já si sáhnu do svědomí a zkusím překonat svůj psychický blok ke čtení ve slovenštině :)