30. 6. 2019

Mrtvý muž přichází – Paul Finch (Mark Heckenburg #4)

Jezerní oblast na severu Anglie je místem, které se s výkyvy počasí pro nezkušené turisty mění ve smrtící past. Všudypřítomné bažiny, nevypočitatelný terén a v neposlední řadě vlivy nevlídného počasí mohou příjemný výlet změnit v hororový zážitek. O tom se přesvědčí i dvě mladé ženy, které bez jakýchkoli plánů, vybavení a zkušeností vyrazily putovat po okolí Langdale Pikes. Jakmile přišla neprostupná mlha, ztratily pojem o vzdálenostech i okolí a od té doby se pohřešují. Aby toho nebylo málo, po okolí se potuluje sériový vrah. Mark Heckenburg má neodbytný pocit, že jeho modus operandi nevidí poprvé. Je snad možné, že se po deseti letech vrátil Cizák, jenž s oblibou přepadával sexuchtivé páry, které si vyrazily na dostaveníčko u jezera?

Mark Heckenburg byl převelen do Jezerní oblasti po posledním případu, kdy se pohádal se svou nadřízenou Gemmou Piperovou více, než kdykoli předtím. Na jeho vkus je na tomto místě, kde lišky dávají dobrou noc trochu moc klidu, ale má k sobě dobrou parťačku Mary-Ellen a nemusí čelit nedávným událostem tak, jak by musel s Gemmou přímo za zády. Jakmile se však na městečko snese mlha, dvě mladé ženy zmizí beze stopy a začne řádit tajemný sériový vrah, Mark si pomyslí, že by si lidé skutečně měli dávat pozor na to, co si přejí. V takovém počasí toho ani policejní složky příliš nezmohou, ale Mark se nikdy příliš neřídil příkazy zdravého rozumu. Vždycky mu šlo o to, za každou cenu vyřešit případ. Teď má případy hned dva k tomu dva akutně ohrožené civilisty. Něco jako mlha ho zastavit prostě nedokáže.

Mrtvý muž přichází je již čtvrtým dílem série propojené Markem „Heckem“ Heckenburgem. Čistokrevná detektivka, plná vyšetřování, pátrání, tápání, špatných rozhodnutí, instinktivních voleb a superhrdinských kousků. Mark není z obyčejného těsta. Je to paličák, kterému porušování pravidel nedělá problém a nikdy o něm nepřemýšlí dvakrát, ačkoli ho tento přístup často dostává do potíží. Výjimkou nebyl ani poslední případ, u kterého má pocit, že ho zradila jediná osoba, od které by to nikdy nečekal. Gemma Piperová, se kterou ho pojí víc než jen pracovní historie a dlouholetý přátelský vztah.

Tentokrát se v úvodu příběh vrací do Gemminých kariérních začátků, do dob Cizáka, největšího strašáka jejího působení u policie. Teď, o dekádu později má Mark pocit, jako by se probudily duchové minulosti a chtě nechtě povolává do akce člověka, který o Cizákovi ví nejvíc ze všech, ačkoli je tím posledním člověkem, se kterým právě teď má chuť spolupracovat. Jiná možnost však není. Mlha neustupuje a šance pro pohřešované dívky každou minutou klesá.

Po slabším Klubu zabijáků, předchozím dílu série, Paul Finch jako by nabral druhý dech a vrátil se plně vyzbrojen svým talentem a zvrácenou fantazií. Budování atmosféry v takto vydařeně vybraném prostředí zamlžené a pochmurné Jezerní oblasti mu nečiní žádné potíže, tajemný pachatel hvízdající zlověstnou melodii, která vám bude znít v hlavě ještě nějakou dobu po přečtení, způsobuje mrazení vzadu na krku a dva případy se prolínají tak šikovně, až po čase splývají v jeden.

U knih Paula Finche s jistotou platí pravidlo osmdesáti stránek. Prvních osm desítek stran se poměrně vleče, ale jakmile překročíte pomyslnou hranici, je to jízda na divokém koni, z nějž se nedá seskočit a kdy knihu už neodložíte ani za nic. Mrtvý muž přichází vás bude bavit, bude vás děsit a napne vás jako kšandy. Paul Finch znovu uhrane jeho vlastní fanoušky, ale dokáže si omotat kolem prstu i čtenáře, kteří se s ním setkávají poprvé. Ačkoli je u sérií propojených detektivem vždy lepší řídit se pořadím, ve kterém vycházejí, zrovna Mrtvý muž přichází může být klidně vaším úvodem do Paula Finche. Ohledně předchozího případu jsou tu jen náznaky, které mají být připomínkou pro ty, kdo předchozí díly četli už před delší dobou, ale neprozrazují podrobnosti případu. Přečtěte si tuhle knihu. Jediné, čeho budete litovat je to, že hned nemáte po ruce další díl.

80 %

Knihu Mrtvý muž přichází můžete pořídit na webu nakladatelství Domino. Další díl s názvem Kořist je už dokonce venku a to od 3.6.2019!

Nakladatelství Domino bych tímto také ráda poděkovala za poskytnutí recenzního výtisku.
Share:

23. 6. 2019

Exit West - Mohsin Hamid

Saíd a Nadja žijí ve městě, kde pomalu, nenápadně, ale jistě vypuká válka mezi vládou a militantními skupinami. Z domova se stává nehostinné místo k životu, lidé se zásobují potravinami, zabarikádovávají okna a dveře a bojí se o sebe i své blízké. Jednou z obětí ozbrojeného konfliktu stává i Saídova matka. Mladí milenci hledají východisko, až se dozvědí o existenci magických dveří, které člověku, který do nich vstoupí, otevírají vstup na jiný kontinent, je rozhodnuto. Za nemalý obnos procházejí záhadnými dveřmi pryč od výbuchů a střelby a stávají se uprchlíky.

Saíd je jedním z nejmladších zaměstnanců reklamní agentury, která vlastní hromadu billboardů ve městě. Je ve své práci poměrně úspěšný, má dobré vzdělání a dobře vychází se svými rodiči, u kterých také stále bydlí. Nadja je volnomyšlenkářská samostatná žena, halící se do černého hábitu a jezdící na motorce. Saíd se s modlitbami obrací k bohu, Najda je realistka, v boha nevěří a nemodlí se. Přesto je k sobě cosi táhne a pomalu ale jistě se od sebe zamilovávají.

Exit West za pomoci magického realismu a velmi chytře použité symboliky kouzelných dveří nastiňuje problematiku migrantů. Popisuje cestu za lepším životem, jejíž cíl je nejistý a za kterou rodina zprostředkovateli platí jmění. Ukazuje uprchlíky věrně, ve většině jako lidi, kteří prchají ze své země proto, že jinak by zde čekali na jistou smrt. Nejsou to zloději pracovních příležitostí, ani teroristi. Jsou to obyčejní lidé, které žene jedna z nejzákladnějších emocí. Mají strach.

Saíd i Nadja nepředpokládali, že jakmile projdou dveřmi, bude vše jako zázrakem lepší. Co ale nečekali, byly podmínky života v táboře uprchlíků. Neustálá zima, hlad, nedostatečné hygienické podmínky, odsouzení místních. Na druhou stranu Mohsin Hamid vypráví i o vstřícnosti a hluboce zakořeněné dobrotě lidí, kteří nemyslí jen na sebe.

Příběh o migraci, těžkém rozhodnutí, zda opustit domov a vydat se do neznáma, jde ruku v ruce s příběhem o lásce a porozumění, závislosti a o tom, že domov nemusí být místo, ale může to být člověk. Mobilní telefony se stávají stejně bazální nutností, jako voda, jídlo a přístřeší, jelikož jsou jediným pojítkem s rodnou zemí, příbuzenstvem ponechaným za sebou i informacemi o aktuální situaci doma i v zemi, kde se zrovna na své uprchlické trase nacházejí či kam se chystají. Uprchlíci jednou pro vždy podepisují smlouvu s ďáblem. Od chvíle, kdy opouštějí rodnou zemi, přicházejí o zázemí, jistoty a příležitosti. O domov. O pocit, že jsou vítáni tam, kde právě žijí.

Saíd a Nadja jsou vzdělaní lidé, kteří se dorozumí dobře anglicky. Mají oproti jiným nesporné výhody. Ale ani to nestačí. Exit West čtenáře dojme na těch nejnečekanějších místech. Je to nesmírně silný a procítěný příběh jedné dvojice, která by snadno mohla reprezentovat tisíce anonymních lidí. Saíd a Nadja prožívají to, co skuteční lidé na celém světě znají jako své boty. Alespoň nyní je to pro mnohé bohužel každodenní realitou. Tohle není jenom příběh. Je to zpověď. Je to promluva do duše. Je to vyprávění. Je to život. A to je největší devízou této hluboce pochmurné knihy.
90 %
Share:

3. 6. 2019

Ochutnávačka – V. S Alexander

Magdalena je z bombardovaného Berlína svými rodiči poslána k příbuzným do Bavorska. Její teta se strýcem sice žijí v relativním bezpečí, ale nemají peněz nazbyt a tak si Magda musí najít zaměstnání. Shodou náhod je přidělena přímo do jednoho ze sídel Vůdce, jako ochutnávačka jeho jídla, která jej má ochránit před případnými pokusy o otravu. Magdalena se stěhuje přímo do Berghofu, aniž by komukoli řekla, čím se má život a co je jejím údělem. Učí se rozpoznávat jedy a děsí se svého vlastního osudu. Na rozdíl od většiny populace se však nemusí obávat většiny hrozivých důsledků války. Je v teple, má dostatek jídla a bezprostřední nebezpečí vybombardování jejího domu je nepravděpodobné.

Pětadvacetiletá Magda toho nemá moc. Vlastní pokojíček a sotva hrstku osobních věcí, ale alespoň má milující rodiče. Od devatenácti prožila několik krátkých známostí, ale žádnou příliš vážnou. Válka měla tendenci mladé muže odvádět z jejího dosahu. Nyní se tedy bez závazků a velkých výčitek vydává daleko od domova, aby sloužila říši. Politika ji celý život zasahovala asi tak jako každého, svými důsledky, ale nikdy ji příliš nezajímala. Hitler pro ni nebyl hrdina, ale věděla, co je třeba dělat, aby zůstala v bezpečí.

Ochutnávačka dává čtenáři možnost pohlížet na válku očima Němců a ujišťuje jej, že ne všichni obyvatelé Říše zbožňovali Hitlera a souhlasili s ním. Sama Magdalena s Hitlerem nejen nesympatizuje, ale pohrdá jím a přitom pracuje v jeho bezprostřední blízkosti, v jeho službách a stará se o jeho osobní blaho. Ne vždycky se totiž ideály slučují s pudem sebezáchovy a snahou o přežití.

Magdalena mimo jiné nalézá v Hitlerově sídle i něco nečekaného. Lásku. Tento cit je za války nebezpečný, ale snažit se mu uniknout je zbytečné. Magdalena prožívá nejhezčí i nejhorší chvíle svého života takřka zároveň a neodvažuje se doufat ve šťastné rozuzlení. Neustále se brání, ale zároveň touží podlehnout.

Ochutnávačka je inspirována skutečným vyprávěním opravdové bývalé Hitlerovy ochutnávačky, ale v detailech si V.S. Alexander dovolil popustit uzdu své fantazii a většina jeho příběhu je fikcí zasazenou do skutečného prostředí a předpokládaného běhu reálných historických událostí, jejichž průběh neustále podléhá vlnám spekulací a domněnek. Nejde tedy o životopis, ani historický román v pravém slova smyslu. Alexander jen zkonstruoval jednu z možností, jak vše mohlo probíhat.

Kniha je založena hodně dějově, přesto nelze přehlédnout dobře popsanou hrstku významnějších postav. Paradoxně se o nich čtenář tolik nedozví, ale nějakou záhadou to vede k tomu, že získáte dojem, že je znáte, že jste je minimálně potkali. Možná jinde a jindy, ale rozhodně vám jsou ti konkrétní lidé povědomí. Za zmínku stojí i vkusná a povedená obálka a nepřehlédnutelně čtivý styl vyprávění, který přispívá k tomu, že na Ochutnávačku nebudete chtít zapomenout.

Ochutnávačka nabízí neobvyklý pohled na druhou světovou válku, který vás bude bavit. Neglorifikuje Hitlera, není oslavou jeho moci, naopak ani nehází všechny Němce do jednoho pytle a působí naprosto věrohodně, ačkoli se lze jen dohadovat, jak moc blízko skutečné historii se Alexander dostal. Ohromí zejména sváteční čtenáře knih z období druhé světové války, ale má co nabídnout všem, kdo mají chuť objevovat odlišné přístupy k tomuto tématu. Ochutnávačka vás bude jednoduše bavit a budete ji rádi doporučovat dále. Protože ona si to zaslouží.

80 %


Ráda bych touto cestou poděkovala nakladatelství Alpress za poskytnutí recenzního výtisku.
Share:

2. 6. 2019

Book haul za květen 2019

Asi už nikoho nepřekvapuje, že zase minul první den nového měsíce. Že jsme zase o něco starší, že už je zase léto a počasí konečně odpovídá kalendáři. Květen je za námi a s ním i měsíc veletrhu Svět knihy, což je svátek všech knihomolů i knihkupců a nakladatelů. Průvanu v peněžence, který v tento výjimečný prodloužený víkend pocítí milovníci knih se zřejmě vyrovná jen předvánoční šílenství blízkých a příbuzných milovníků knih. Protože naše vánoční seznamy jsou nekonečné, že ano.
Na pražské Výstaviště poslední roky naivně mířím s myšlenkou, že pro mě zakoupení nových knih už není záležitostí sváteční, ke které dochází pouze o narozeninách a Vánocích. Že přece není nutné utratit poslední korunu za ty lákavé pestrobarevné svazky. Že konání veletrhu není o nic větší důvod, než jakýkoli jiný den v roce, si předzásobit knihovničku na několik měsíců dopředu. Přesto nikdy nedokážu odejít s prázdnou.
Letos bych to možná dokázala, nebýt mého největšího fanouška a podporovatele, mého dědečka, který mě spolu s maminkou naučil lásce ke knihám a oproti mamince i k lásce k jejich vlastnění a hromadění. Právě on se postaral o všechny přírůstky ze Světa knihy. Díky dědo ♥

Jak můžete vidět, květen pro mě byl na knihy opravdu bohatý. Vrchní polička TBR vozíčku obsahuje 10 recenzních výtisků a dárků od nakladatelů a spodní polička 9 knih pořízených z vlastní či jiné rodinné peněženky.

Ani v květnu na nás nezapomnělo nakladatelství Paseka a během návštěvy sídla nakladatelství u příležitosti speciálního Bookscalling Book clubu jsme si mohli vybrat milé dárečky. U mě los padl na trojici komiksů Záleskautky, na které jsem měla políčeno už delší dobu a teď si ke mně našly cestu samy. Moc tímto ještě jednou děkuji nakladatelství Paseka. Všechny tři díly jsem již měla tu možnost přečíst a nelituji jediné minuty v tomto zvláštním světě plném přátelství, girl power, magie, šíleností a potrhlosti. Ačkoli jsme si na sebe s pěticí hlavních hrdinek musely chvilku zvykat, zpočátku jsem příliš nefandila ani příběhu, ani kresbě, časem se mi holky zkrátka dostaly pod kůži a se zlepšující se tendencí, jakou mají první tři sebraná vydání se nemůžu dočkat dalšího dílu. Každá knížka se mi líbila o chloupek víc, než předchozí a při tomto trendu by pátý díl u mě měl získat dokonce 100 %. No jsem zvědavá!

Nakladatelství Slovart je ke svým blogerům štědré a nezapomíná na ně ani během světa knihy. Jana z Booklabu si pro nás připravila krásnou plátěnou tašku plnou dárečků. Taška s motivem knihy Dcera života obsahovala Dceru života, Mlčeti zlatá rybka (s krásnou rybičkovou ořízkou, která bude ladit ke Kečupovým mračnům a knize Moje sestra žije na krbové římse!), Divou Báru z nové Slovartí edice klasiků a 5. díl série o Lovcích stínů. Poslední, šestý díl mi pak přišel poštou před pár dny. Tímto je série Casandry Clare kompletní a v nejbližší době můžete na instagramu očekávat soutěž o všech šest dílů. Otázka do pléna - myslíte, že je trapas požadovat při zasílání výhry v soutěži po vítězi proplacení poštovného? Nerada bych soutěž omezovala pouze na lidi, kteří si mohou knížky odebrat osobně v Praze, ale cena za balík šesti knih mě straší ve snech.

Ani Baruška z Cosmopolisu nezůstala pozadu a poslala mi dva jejich nejnovější thrillery. Malé sladké lži i Beze svědků mají tak lákavou anotaci, že moje srdíčko okamžitě zaplesalo a vzplanulo touhou po pořádné dávce napětí. Thrillery Cosmopolisu patří k tomu nejlepšímu, co na trhu najdete a proto je škoda, že o nich není slyšet třeba tolik, jako o profláklejších titulech jiných gigantů. Přesto například jejich autor Robert Bryndza měl jednu z největších front na Světě knihy, jakou jsem kdy viděla. Myslím, že se s ni nemohl snad měřit letos vůbec nikdo. A já se nedivím. Bryndza je zkrátka srdcová záležitost. Jeho knihy jsou zapamatovatelné a skvělé a i on sám je opravdu sympatický chlapík. Měla jsem možnost se s ním osobně setkat při jeho minulé návštěvě Prahy u příležitosti vydání jednoho z předchozích dílů série s Erikou Foster a dodnes na setkání ráda vzpomínám. Robert byl opravdu vstřícný a myslím, že by si s námi byl ochoten povídat třeba do půlnoci.

Stabilně narvaný stánek na Světě knihy měla samozřejmě i Euromedia. Některé Odeonky se tam daly sehnat prakticky za hubičku, například Tělo Paola Giordana, které jsem ulovila já. Po svém nadšení z Osamělosti prvočísel stále hledám, co dalšího si od autora nejlépe přečíst a Tělo se zdá jako dobrá volba.
Novější Království Elmet a Očistu jsme pořídili výhodně za sníženou veletržní cenu. Království Elmet zní zajímavě, zase úplně jiná Odeonka. Právě ta pestrost a to, že čtu tak různorodé knihy mě na této edici Světová knihovna tak baví. Očista mě láká hlavně díky tomu, že Norma Sofi Oksanen je dodnes jednou z nejbizarnějších knih, jakou jsem kdy četla. Já si děje knih zas tak dobře nepamatuju, ale podrobnosti Normy mi i po více než dvou letech stále straší v hlavě.

Vydání druhé knihy Pavla Bareše s názvem Kronovy děti mě konečně donutilo si přečíst první díl Projekt Kronos. Četla jsem jej začátkem května a samozřejmě tedy nepřipadalo v úvahu opustit veletrh bez pokračování. Kronovy děti jsou opět slušná cihla, k jejímuž přečtení se ale nyní již budu odhodlávat mnohem snáze, vzhledem k tomu, že jsem se sama přesvědčila, jak skvělá jízda mě čeká. Dny opuštění kompletují moji sbírku česky vydaných knih Eleny Ferrante a teď už mi nezbývá opravdu žádná omluva pro to, že jsem se stále nebyla schopná pustit do třetího dílu Neapolské ságy. Teri, kdy si prosím tě přečteme trojku? Brzo? Ehm?

Literární událostí roku pro mě bylo vydání nové knihy Viktorie Hanišové - Rekonstrukce. Krásná obálka Lucie Zajíčkové ve spojení s mou oblíbenou senzační spisovatelkou a syrovým příběhem pro mě byly balzámem na duši. Rekonstrukce šlape na paty Houbařce a předčí Anežku. Alespoň v mých očích.
A jak se vám líbím teď? je další česky vydanou knihou Holly Bourne, která si mě již překvapivě získala knihou ze žánru Young adult. Tentokrát však psala pro dospělé a já se nemůžu dočkat, až se knížce podívám na zoubek. Mám ráda, když se vracím ke spisovatelům, které mám již prověřené a tato odpočinková knížka vypadá vážně slibně. Úplně se s ní vidím na dovolené, kam si ji také plánuju vzít.

Poslední květnový balíček ke mně přicestoval z Velké Británie. Na Bookdepository jsem si doobjednala další dvě knížky Taylor Jenkins Reid. Tímto mám s výjimkou nejnovější autorčiny knížky její sbírku kompletní. Také minimálně jedna z těchto krásek se mnou pocestuje k moři. Loni jsem na pláži četla The Seven husbands of Evelyn Hugo, tak tentokrát do kufru přihodím buď After I do nebo Forever, Interrupted. Uvidíme, každopádně pokud mám dodržet tradici čtení Taylor Jenkins Reid u moře, bude muset autorka rychle něco napsat, protože si nejsem jistá, jestli si se dvěma knížkami vystačím do příštího léta.


 V neposlední řadě jsem na také získala dvě nové audioknihy. Hanu i Hotýlek Aleny Mornštajnové jsem poslouchala jako audioknihu a kdyby i Slepá mapa již byla načtena v audioverzi, nejspíš bych si ji taky poslechla místo čtení. Když Tiché roky vyšly v audiu zároveň s papírovou knihou, musela jsem je mít. Moc děkuji nakladatelství OneHotBook za poskytnutí této novinky k recenzi.
Na Světě knihy jsem se zúčastnila soutěže u stánku Audiotéky a podařilo se mi vyhrát knížku Říkala si o to. Knížka pokrývá kontroverzní téma znásilnění, které se zatím příliš nevidí, tak jsem na jeho zpracování neskutečně zvědavá a na knížku se moc těším.


A jaký byl váš knižní květen? Také jste se prohýbali pod nákladem knih ze Světa knihy, nebo jste odolali? Četli jste některou z výše uvedených knih? Nebo se mi podařilo vás na některou nalákat? Co přibylo do poliček vám a na co se těšíte v nejbližších dnech? :) Napište mi do komentářů.
Share:

1. 6. 2019

One true loves - Taylor Jenkins Reid

Emma se jako mnohé další provdá za svou středoškolskou lásku Jesse. Žijí si pohádkový život, cestují po světě, užívají si mládí a společných chvil. Na první výročí jejich svatby se však Jesse vydává za příležitostí, která se neodmítá. Během přeletu nad Tichým oceánem však dochází k nehodě a helikoptéra, kterou cestoval spolu s dalšími dvěma muži se zřítí a všichni pasažéři jsou prohlášeni za mrtvé. Emmě se hroutí celý svět, stěhuje se zpět do rodného města k rodičům a truchlí. Slibně rozjetou kariéru opouští ze dne na den. Jak by také ne, má pocit, že už se nikdy nebude moci ani nadechnout, natož být šťastná či normálně fungovat. Čas však její bolest zmírní a když potká svého dávného kamaráda Sama, zjistí, že dokáže znovu milovat. Zasnoubí se a konečně se její svět opět zaceluje. Alespoň do chvíle, než jí po všech těch letech zavolá Jesse, že se k ní celou dobu snažil vrátit a nyní je na cestě domů.

Emma se do Jesse zamilovala na první pohled. Vždycky měla velké ambice a i kdyby přesně netušila, co přesně od života chce, věděla, čemu se musí za každou cenu vyhnout. Po celé dětství a dospívání se cítila být ve stínu své sestra Marie, která byla v každém ohledu prostě dokonalá. Nikdy si spolu nerozuměly a ani se příliš nesnažily to napravit. Jesse patřil vždycky k těm klukům snů. Zlatým chlapcům, kteří jsou úspěšní v tom, co dělají a všichni je milují, aniž by se o to museli kdovíjak snažit. Oproti tomu Sam byl vždycky hlavně dobrý kamarád. Uměl naslouchat, podržet, rozesmát a jeho hudební talent se možná na střední škole nezdál tak okouzlující, jako titul nejúspěšnějšího sportovce školy, ale byl na něj spoleh. Přesto si mezi nimi Emma jako puberťačka bez rozmýšlení vybrala Jesse. A nikdy jej nepřestala milovat.

Taylor Jenkins Reid dokáže do jedné knihy narvat takové množství emocí, že se o tom jiným autorům ani nesnilo. Emmu bez uzardění staví před otázku, na niž neexistuje správná odpověď. Uvrhá ji do situace, která vám bude trhat srdce, ať už jste z jakéhokoli těsta. Vnucuje jí rozhodnutí, ze kterého vždycky někdo vyjde se šrámem na duši. Její pojetí lásky je k zamyšlení a vy si nebudete moci pomoct, ale chtě nechtě začnete přemýšlet, jak byste se rozhodli vy, jakkoli je samotná Emmy situace nepředstavitelná.

Pro autorku nic není černobílé. Všechno má své očividně správné a stinné stránky, ale rozhodně není nic jednoznačně dobré či špatné. One true loves je kniha hodná slz či minimálně emočního pohnutí. Tahle knížka vás dojme a překvapivě i vyděsí a to do morku kostí. Emma si prochází peklem a opravdu se nedá posoudit, která situace je horši či bolestnější. Zda ztráta milovaného, nebo jeho objevení poté, co jej všichni oplakali a pohnuli se dál.

One true loves je dojímavým romantickým příběhem plným lásky, bolesti, tolerance a porozumění. Někdy je autorka možná až moc upovídaná ve svém filozofování a přemítání, ale všechny její úvahy čtenáře vedou za ruku směrem, který se zdá být jako jediné východisko, jakkoli se může navenek zdát tak trochu podivně pokřiveným. One true loves si oblíbí milovníci fatalistických příběhů, které kladou otázky, na které nikdo nechce odpovědět a především na ně jednoznačná odpověď neexistuje.

90 %
Share:

12. 5. 2019

Věštba - Chloe Benjamin

Čtyři sourozenci Goldovi, děti židovských přistěhovalců, se doslechnou o věštkyni, která dokáže každému předpovědět datum jeho smrti. Jelikož tato tajemná žena zrovna přicestovala do jejich čtvrti, neodolají a vydají se za ní s úmyslem zjistit, kdy zemřou. Oproti očekáváním s nimi informace od věštkyně otřese. Osud sourozence každopádně rozdělí a oni se rozprchnou do nejrůznějších koutů světa za svými sny. Nejmladší Simon nalezne svou vášeň na baletní scéně, Kláře se začne dařit v nejrůznějších kabaretech a klubech s vlastní kouzelnickou show, Daniel pilně studuje, aby se stal vojenským lékařem, a Varja se vydá na vědeckou dráhu bioložky, která hodlá přelstít nevyhnutelnost stárnutí a smrti. Představovali si takhle svůj život vždycky, nebo jejich směřování chtě nechtě ovlivnila slova neznámé ženy, která jim předpověděla, kolik budou mít na světě prostoru něco dokázat?

Varja, Daniel, Klára a Simon mají společnou krev, ale těžko byste hledali čtyři odlišnější jedince. Jejich sny a ambice se liší, jeden druhého nedokáží pochopit, přesto ve skrytu duše drží při sobě a rodina pro ně vždycky byla podstatnou součástí života. Na koho z nich měla slova věštkyně největší vliv? Kdo se od základu změnil, kdo zvolil sobeckou cestu životem, kdo udělal vše po svém, jak se dalo čekat, a kdo se obětoval jako vždycky? Kdo věštkyni věřil a kdo na tu dávnou osudnou návštěvu málem zapomněl? A který z nich měl ambice přelstít a změnit běh osudu?

Recenze byla napsána pro web cbdb.cz. Její kompletní znění naleznete zde.
Za recenzní výtisk bych touto cestou ráda poděkovala webu cbdb.cz a nakladatelství Argo.
Share:

4. 5. 2019

Book haul za duben 2019

 Ačkoli nejkratší měsíc v roce už je dávno za námi, mně snad připadá, že jsme jej právě prožili. Duben utekl. Uletěl. Zmizel. A ani v dubnu jsem nepřišla zkrátka. Do svého TBR vozíčku, na nějž se mi sešlo spousta ohlasů (díky!) a který miluju nade vše, jsem si tentokrát přidala celkem 11 knížek a nebýt toho, že jsem si nestihla vyzvednout poštu, by jich bylo ještě víc! Baví mě, jak žánrově různorodá tentokrát tahle směska je. Líbí se mi, jak pestrobarevná řádka obálek se mi tu sešla. Miluju, že mám tentokrát i jednu tajemnou knížku, kterou vám zatím nemůžu ukázat. Děkuju všem, kdo se mi rozhodli poslat knížky na recenzi. I tento měsíc byli nakladatelé neskutečně štědří a já jsem za to moc vděčná.

Začneme představením knížek z Paseky. Balíček dorazil teprve včera a obsahoval tři knížky včetně jedné tajemné. Propast je knížka pro děti a mládež, která vypráví o dvanáctiletém chlapci ve Vracovských jeskyních, ze kterých se lidi nevracejí, případně tam přicházejí o rozum. Navíc se tu dějí opravdu podivné věci, jako vytržené z úplně jiné doby. A na dno propasti se ještě nikdo nepodíval. Propast zní jako knížka, kterou bych před patnácti lety hltala a milovala. A myslím, že se to nezměnilo a rozhodně jí hodlám dát šanci!
V balíčku byla také Kalba ve spoďárech, ve které Finové, jakožto nejšťastnější národ na světě odhalují recept na spokojený život. Hygge ani Lagom a podobné mě nelákaly, ale tahle finská záležitost si mě získala svým potrhlým názvem i moc hezkou grafikou.
Poslední knížkou je...no to uvidíte už brzy!

Paseka se v dubnu opravdu překonala. Pro speciální VIP bookclub jsem v předstihu ještě před vydáním dostala Trny v čase, které mě přesvědčily, že čtení o filosofii nemusí být utrpení. Netvrdím, že z fleku tento obor začínám uznávat a zajímám se o něj, ale rozhodně mi během čtení nepřekážel v užívání si příběhu. Trny v čase moc doporučuji nejen proto, že autor je opravdový sympaťák, ale především se mu tato prvotina opravdu povedla, když vezmeme v úvahu, že ji psal tempem pěti vět denně a dokázal i tak udržet konzistentní text!
Krásné výroční vydání Lolity zdobí teď i moji knihovnu. Paseka tuto legendární knihu vydala se čtyřmi různými obálkami a vy si nebudete moci být nikdy jisti, na které vydání zrovna v knihkupectví narazíte. Obálky jsou totiž do obchodů rozdistribuovány náhodně a pokud hledáte některou konkrétní, možná jich budete muset navštívit víc. Ale kdo by se zlobil, že bude mít další důvod navštívit knihkupectví?!
Posledním dárečkem z Paseky jsou pak Borovicové ostrovy, další lehce filozofický a zejména bizarní přírůstek, na který jsem opravdu zvědavá. Díky Paseko ♥

Nezapomnělo na mě ani Knihcentrum. Na recenzi se mi dostala do ruky kniha Někdo blízký, která vyšla v nakladatelství Host. Někdo blízký je slibným prvním dílem série propojené inspektorem. Kniha Někdo blízký se skvěle čte a jelikož je tématem únos dítěte, je skutečně nervydrásající a pro některé čtenáře možná trochu bolestná. Rozhodně mám v plánu podívat se na zoubek pokračování, protože tohle bylo skvělé.
A na nebi čekají hvězdy je kniha Lori Nelson Spielman, autorky, která se postarala o Seznam tajných přání, jeden z mých vůbec nejmilejších ženských románů všech dob. Tentokrát její kniha vyšla u nakladatelství Cosmopolis, které také bylo tak hodné a zaslalo mi recenzní výtisk. A na nebi čekají hvězdy sice možná u mě nedosahuje úspěchu Seznamu tajných přání, přesto jsem se do čtení po delší době nemusela nutit a potřebovala jsem otáčet stránky a hltat příběh, který se na nich odehrával.
Den, kdy se to stalo je pro změnu recenzním výtiskem od nakladatelství Domino prostřednictvím serveru ČBDB. Tímto bych také ráda poděkovala za zaslání. Od Nualy Elwood jsem loni četla zajímavý thriller Co zbylo z mojí sestry, tak jsem zvědavá, zda mě autorka dokáže překvapit i podruhé.

V neposlední řadě jsem se v dubnu odměnila i já sama a to přípravou na následující book cluby. V dubnu totiž vyšla všemi očekávaná nová kniha Aleny Mornštajnové Tiché roky, která v posledních dnech naprosto ovládla instagram. Spojení oblíbené autorky a naprosto nádherné obálky od talentované Lucie Zajíčkové z Hostu je tak přitažlivé, že nešlo odolat a i já jsem si knížku musela předobjednat.
Svatá hlava je pak dalším přírůstkem z edice Tvář nakladatelství Vyšehrad. Z této řady mám doma již Sběratele sněhu a tento roztomilý formát se mi četl naprosto skvěle. Nemůžu se dočkat, až se ponořím zase do trochu jiného a údajně celkem náročného příběhu, který se nedá zhltnout na jedno posezení, ačkoli k této domněnce malá knížečka přímo vybízí.

Duben byl na přírůstky bohatý a tentokrát celkem i na čtení. Ačkoli se pořád tak nějak potácím na pomezí čtecí krize, kdy občas mám chuť spíš jen čučet do prázdna, nebo sjíždět seriály na Netflixu a HBO Go (not sponsored, ale víte jak, určitě bychom se domluvili, mrk, mrk), tak jsem přece jen četla a dokonce i tyto čerstvé přírůstky. Mám za sebou Trny v čase, Někdo blízký, A na nebi čekají hvězdy. A ačkoli jsem Lolitu nečetla v tomto krásném vydání, kdysi na gymplu jsem ji zdolala. A já to teda počítám! 

Četli jste některou z knížek, které mi v dubnu přibyly? Nebo taky některou máte a chystáte se na ni? Čím bych měla začít? A co je ta tajemná knížka, kterou jsem vám zatím nepředstavila? :) 

Update!
Vzhledem k mé neschopnosti zveřejnit článek včas, když už jsem ho pro jednou včas měla napsaný, vám můžu už prozradit tajemnou knihu!
Jsou jí samozřejmě Pohyby ledu. Kniha z z nakladatelství Paseka (vychází 6.5.). Do knihy jsem se právě pustila a čte se výborně. Svým stylem mi lehce připomíná mix Trnů v čase a Klubu vrahů, ale těžko říct, zda si to jen nevsugerovávám, protože jsem obě knihy četla nedávno a taktéž pro Book club. Ale cítím z ní stejné vibrace a tak vůbec. Ale jsem zhruba ve čtvrtině, tak těžko zatím více soudit. Každopádně mě čtení baví a jdu pokračovat! 

Share:

23. 4. 2019

Náš manžel – Jo Jakeman

Rozvod není nikdy příjemná záležitost. O to horší je, když při něm jde také o děti. Phillip Imogen opustil kvůli mladší a krásnější ženě a nyní by ji ještě rád připravil o jejich syna a dům. Jenže to se přepočítal. Dny, kdy si od něj Imogen nechala všechno líbit, jsou již dávno sečteny a ona udělá něco dříve naprosto nemyslitelného. Rozhodne se mu postavit. Nečekané spojenectví nachází u Phillipovy současné i další bývalé ženy. Protože Phillip opravdu není žádný svatoušek.

Imogen žila v nezdravém svazku až příliš dlouho na to, aby to na ní nezanechalo stopy. Tento vztah jí však dal něco, čeho by se nikdy nevzdala. Syna. A Její bývalý manžel Phillip se ji o něj chystá připravit. To Imogen jednoduše nemůže dovolit. Udělala by všechno, aby se Phillip k malému Alistairovi nedostal. Pomoc však nakonec přichází z těch nejnečekanějších míst. Od Naomi a Ruby. Současné a bývalé Phillipovy partnerky. Ačkoli mají každá trochu jinou motivaci, dalo by se říci, že usilují všechny tři o totéž.

Jo Jakeman se narodila na Kypru a do spisovatelské branže pronikla díky festivalu psaní v Yorku, kde byla zařazena do užšího výběru a nakonec zvítězila v soutěži Friday Night Live. Kniha Náš manžel je jejím debutem. Do psaní thrilleru se tedy vrhla po hlavě a s politováním je nutno říci, že to je bohužel na knize poznat. Postavy doslova šustí papírem, a když se je pokusíte ve svých představách převést do reality, zjistíte, že nefungují. Že nevěříte že by mohly existovat. Že vám na nich cosi nesedí. Že se snad chovají až příliš příhodně pitomě na to, aby vůbec přežily do dospělého věku. Zdá se, že autorce nešlo o to, aby postavy vyzněly uvěřitelně, ale aby se hodily do příběhu, který zřejmě měla načrtnutý jako první a nebyla ochotná z něj slevit.

Na námětu samotném není vůbec nic špatného. Nezáviděníhodný manžel sukničkář, manipulátorský násilník a zároveň okouzlující muž, na němž okolí neshledává nic prohnilého a nemůže vidět to, co zažívají jeho partnerky za zavřenými dveřmi. Dále skupinka žen, jež si s ním své zažily, a ač rozumově vědí, že by se mu měly postavit, nikdy na to neseberou dost síly, aby to skutečně udělaly. Nemají nikoho dostatečně blízkého, komu by se svěřily a vůbec je jejich svět zredukován na toxický vztah s mužem, do kterého se kdysi zamilovaly, a jimž trvá, než prohlédnou slupku toho mocného elegána, který si je odvedl k oltáři.

Náš manžel splňuje základní kritéria thrilleru dnešní doby. Staví na krátkých kapitolách, poměrně nekomplikovaném jazyce, rychlém, skoro až uspěchaném ději a v neposlední řadě také na dnes již poměrně okoukaném prvku. Na hrdince, která možná není psychicky zcela v pořádku. Ale kdo by se jí mohl divit, po soužití s Phillipem?

Přesto, že Našemu manželovi na první pohled nic zásadního nechybí, není důvod k jásotu nad vznikem dalšího geniálního thrilleru. Aby kniha v tomto žánru obstála, musí splnit další požadavky. Musí přijít s něčím novým a neokoukaným, protože šokovat pravidelné čtenáře thrillerů je v dnešní době opravdu nesnadný úkol. Musí mít dostatečně zajímavé postavy, se kterými budeme moci soucítit, oblíbíte si je, budete je k smrti nenávidět nebo se budete umět vžít do jejich situace. Případně pak musí být kniha napsaná tak dobře, že nám nebude vadit pokulhávající popis hrdinů či menší realističnost. A když má spisovatel, jak se říká, koule začít knihu pohřbem jedné z hlavních postav, musí mít v záloze něco, čím tuhle zahajovací pecku vyváží. A to se v Našem manželovi žel bohu nepovedlo.

Náš manžel pro pravidelné čtenáře tohoto žánru naneštěstí selhává jak z pohledu postav, děje i neokoukanosti a ani styl psaní není bůhvíjak nervydrásající. Jedná se přinejlepším o velmi průměrnou knihu, u které budete možná dokonce trochu litovat promarněného času s ní a odpustit jí to budete schopni snad jen díky poutavé a fotogenické obálce. To zklamání ze samotného čtení vám však ani estetika nejspíš zcela nevynahradí. Na druhou stranu, pokud nejste v rámci žánru příliš zběhlí, možná vám Jo Jakeman bude schopna uštědřit několik překvapení a snad i chvilky příjemně nepříjemného mrazení. A kdyby nic jiného jsou to právě horší knihy, které tříbí náš vkus a umožňují nám s odstupem ještě více oceňovat ty opravdu dobré.

40 %

Za poskytnutí recenzního výtisku bych touto cestou ráda poděkovala knihkupectví Knihcentrum.

Share:

22. 4. 2019

Bertík a čmuchadlo - Petra Soukupová (audiokniha)

Bertík s maminkou a jejím novým přítelem Richardem odjíždí na prázdniny na vesnici. Bertíkovi rodiče se nedávno rozvedli a Bertík nemá radost, že maminka teď žije s Richardem, který má povolenou kůži, vůbec není jako jeho tatínek a i když se ze všech sil se snaží, aby ho Bertík měl rád. Ten mu na oplátku dělá samé naschvály.

Bertík je vzpurný, vzpupný, vzdorovitý a zpovykaný kluk, který se obtížně vyrovnává se svou novou rodinnou situací. Pořád má v hlavě samé klukoviny a i když nemá rád, když je jeho maminka smutná z jeho rošťáren, nemůže si pomoct. Přece není vůbec fér, že už máma nechce být s tátou, ale přivedla si domů nějakého Richarda. Richard navíc chce, aby ho Bertík oslovoval Ríšo, ale to Bertík naschvál nedělá a sám pro sebe mu nehezky říká Rypouš.

Bertík a čmuchadlo se nese v pohádkovém duchu, ale zároveň mezi řádky pro děti dovedně skrývá jakéhosi průvodce zmateným a nepříjemným obdobím rozvodu rodičů. Děti tak při čtení či poslechu mimoděk načerpají jistou útěchu, pokud se třeba nacházejí v podobné situaci jako Bertík. Rodiče se rozvádějí a jeden z nich si třeba dokonce našel nového životního partnera, který minimálně z počátku nemá u dítěte šanci uspět a dítě pak nemá ponětí, proč se už všechno netočí kolem něj a jak je možné, že se už rodiče nemají tak rádi. Zapomeňte však, že by Bertík a čmuchadlo stačilo jako vysvětlení těžce individuálního průběhu rozvodů. Může být však jistou návodnou lucerničkou v tom nejšílenějším období.

Cit Petry Soukupové pro dětskou duši by měl být pověstný. Její neuvěřitelně vyvinutá empatie je pro psaní dětských knih požehnání a bolestně trefné komentáře vždy dokáží zdůraznit aktuální a podstatná témata tím správným způsobem a s právě tou správnou intenzitou. Senzační pozorovací talent a dechberoucí vyjadřovací schopnosti, to jsou dva aspekty vystihující spisovatelský talent Petry Soukupové.

Bertík není z podstaty zlý, ale je zlomyslný a zatím nedokáže, nebo nechce domýšlet důsledky svých činů. V pravou chvíli proto potkává Čmuchadlo. Tvora, který se mu stává jakýmsi morálním kompasem, kamarádem a zároveň rádcem, jehož rady jsou sice rodičovského charakteru, ale nepůsobí tak a proto se jim Bertík je ochoten přizpůsobit. Jakmile totiž nevycházejí z úst matky, která se pro jednou nepřizpůsobuje každému jeho vrtochu, či otce, který je příliš daleko, nebo snad dokonce Rypouše Richarda, dávají Bertíkovi najednou smysl.

Audioknihu pod svou hlavičkou vydalo nakladatelství OneHotBook a jak jsme již dávno zvyklí, opět odvedlo fantastickou práci. O senzační převedení Bertíkova vyprávění z papíru do sluchátek se postaral Matouš Ruml, který se na vzdorovitého, ale vnímavého chlapce schopného změny skvěle hodí, podobně jako Jan Cina v později vydané knize Petry Soukupové Nejlepší pro všechny. O hlas moudrého čmuchadla se pak postarala Veronika Kubařová, která i díky lehké dramatizaci přednesu dodala knize na naléhavosti a nevtíravé poučnosti.

S audioknížkou Bertík a čmuchadlo příjemně strávíte dvě a čtvrt hodinky, které vám utečou, ani nebudete vědět jak. Nenáročný, úsporný a jaksi povědomý jazyk Petry Soukupové se dobře poslouchá a věřím, že i hercům šel dobře od pusy. V tomto případě je perfektní poslech umocněn i skvěle vybranými interprety, jak již bylo zmíněno. Plačtivý, ufňukaný, či rozhořčený hlásek vzteklého dítěte, či shovívavý a trpělivý přednes když je třeba, to herci zvládli na jedničku. Nenápadné, instrumentální mezihry nejsou ničím zvláštní, ale bez nich by to zkrátka nebylo ono.

Bertík a čmuchadlo se sebevědomě zařazuje po bok ostatních knih Petry Soukupové, s vysoce aktuálním a přesným zachycením rodinné dynamiky v mezních situacích. Knížka je vhodná jak pro děti, tak pro dospělé, přičemž každá věková skupina si z ní odnese něco jiného a obě cílovky si ji dokáží užít po svém.
100 %

Audioknihu Bertík a čmuchadlo vydanou nakladatestvím OneHotBook si můžete poslechnout na portálu Audiolibrix.
Bertík a čmuchadlo
Portálu Audiolibrix bych také tímto ráda poděkovala za poskytnutí audioknihy k recenzi. 

Ukázku si můžete poslechnout přímo zde.

Share:

1. 4. 2019

Book haul za březen 2019

Jestli se stárnutí pozná podle toho, že člověku šíleně utíká čas, tak jsem stará. Opět si musím opakovat, že nechápu, kam ty čtyři týdny zmizely. Vždyť to není tak dávno, co jsem psala poslední haul! A přesto je to pravda. Máme tady konec března, konec zimy, konec prvního čtvrtletí.

Ani březen nebyl výjimkou a přibyly mi nějaké nové knížky a já se o své nové přírůstky s vámi ráda podělím. Ani tentokrát to není slavné na poli poměru nové/přečtené, ale to nechme stranou. Březen byl pro řadu lidí trochu krizovým měsícem v oblasti čtení, co jsem tak vypozorovala na sociálních sítích a ve svém bezprostředním okolí, ale jak se říká, není každý den posvícení a nic se nemá lámat přes koleno. Však ona ta chuť do čtení přijde sama a čas se pak vždycky nějak najde. 

Tento měsíc ke mě obzvláště štědré bylo nakladatelství Slovart a jedna za druhou se mi doma objevovaly jejich knížky vycházející pod Young adult značkou Booklab. Jelikož nejsem fanynkou Cassandry Clare, měli byste z těchto přírůstků mít radost především vy, protože série Lovci stínů pravděpodobně poputuje k někomu z vás formou soutěže. To asi až bude kompletní. Zatím mám doma Město z kostí a Město z popela. Série u nás vychází pokud se nepletu již potřetí, pokaždé u jiného nakladatelství a Booklabu se tyto nové obálky moc povedly. Představte si, jak bude ta šestice vypadat vedle sebe v knihovně!
Podobně dopadnou zřejmě další dvě série, které se mi doma pomalu ale jistě schází. Série Nepoutaný Chaos opět vychází již podruhé u jiného nakladatelství a celkově potřetí (zaznamenala jsem bílé a černé obálky) a jelikož já mám doma již komplet vydání od Joty, jedno z nich určitě poputuje k jednomu z vás. Na fotce vidíte druhý díl s názvem Najdi odpověď. Popravdě se mi tohle Slovarťácké vydání zamlouvá o dost více!
A do třetice všeho dobrého mi Booklab posílá také sérii Sedmiříší v troskách. Možná je vám povědomé jméno Cinda Williams Chima, protože série je v zahraničí poměrně populární a Síla stínů určitě udělá radost nějakému fanouškovi Young adult fantasy.
Nejvíc mě Booklab potěšil zkompletováním série od Holly Bourne. Jsem holka, co s tím? uzavírá trilogii, jejíž první díl se mi myslím loni opravdu hodně líbil a já se nemůžu dočkat, až v sérii budu pokračovat. Čtivosti série napomáhá především skvělý překlad Romany Bičíkové, s níž jsem kdysi dělala rozhovor a jejíž práci obdivuju.
Neméně radosti mi udělala i další miniknížečka do sbírky, tentokrát Místo, kde bydlím od Brendy Rufener. Popravdě jsem o této knize nikdy neslyšela, ale bude mi rozhodně dělat parádu v knihovničce vedle Dej mi své jméno a Ten, kdo stojí v koutě.

Nezanevřelo na mě ani moje nejmilejší nakladatelství Domino a i od nich mi připutoval balíček. Každé vydání nové Sharon J. Bolton je pro mě svátek a vydání knihy Malé temné lži mě opět vytáhlo z depky, že už mi z její tvorby zbývá k přečtení pouze Obětina. Mám takhle před sebou ještě dvě její knihy, než budu úplně na suchu. Nevím, co pak budu dělat.
Podivná holka je dalším počinem Jenny Blackhurst, které loni vyšel Ztichlý dům. Ten mě příliš neoslovil, přesto věřím, že v autorce něco je a hodlám jí dát další šanci. Věřím, že mě Podivná holka bude bavit víc!


Velké překvapení mi připravilo nakladatelství Paseka, od nichž mi dorazil balíček skrývající třetí díl nádherné série Amulet. Tyto komixy mají tak pohádkově krásné ilustrace až se tají dech a jsem ráda, že mám konečně o důvod víc se pustit do druhého dílu, který mi doma zatím leží nedotčený. Zkrátka jsem se bála, že se ke třetímu dílu jen tak nedostanu a bude mi smutno, tak jsem se čtením otálela. Ale teď se do toho hodlám pustit a bude to nejspíš právě Výprava v oblacích, která podlehne jako první z této hromádky nových knih, které jsem zatím neměla tu čest otevřít.
Náš manžel mi dorazil díky mé spolupráci s knihkupectvím Knihcentrum. Tento thriller právě čtu a zatím nejsem úplně přesvědčená, že si doporučení C.J. Taylor a Julie Heaberlin na zadní straně zcela zaslouží.

No a v neposlední řadě na mě nezapomnělo ani nakladatelství Cosmopolis s nejnovějším Bryndzou. Pozornější čtenáři jistě zaznamenali, že Smrtící tajnosti chybí v souhrnné hromádce. Je to proto, že jsem hlava děravá a původně jsem knihu měla pouze v elektronické podobě. Přišlo mi už ale i toto krásné finální papírové vydání, které jsem si s láskou zařadila do své kompletní sbírky knih o Erice Fosterové.

Sečteno podtrženo je tedy finální skóre 11 přírůstků, z čehož všechny jsem dostala díky spolupracím. Tímto bych chtěla ještě jednou poděkovat nakladatelstvím Slovart, Domino, Paseka, Cosmopolis a knihkupectví Knihcentrum. Moc si vážím příležitostí, které mi dáváte.
Smrtící tajnosti (vynikající!) mám přečtené a Našeho manžela právě čtu. Několik dalších poputuje do soutěže a na zbytek se chystím v nejbližší době. Jako asi tak na deset tisíc dalších věcí. No, znáte to.

Pochlubte se, jaké knihy si v březnu našly cestu k vám!

Četli jste některou z výše uvedených? Nebo po některé toužíte? Pokud máte zálusk na některou Slovartí, dejte vědět! Ráda bych soutěž uspořádala k nějakému jubilejnímu číslu na instagramu. Pomůžete mi dosáhnout nějakého kulaťoučkého počtu sledujících, aby se soutěž konala co nejdřív? Omrkněte účet @melinda.bookaddict a pokud se vám bude líbit, hoďte mi tam lajk a třeba napište něco hezkého do komentářů, nebo sdílejte můj profil na stories a napište mi DM. Nezůstane to bez povšimnutí a třeba získáte nějakou výhodu do budoucích soutěží!

Mějte se krásně a napište, na jaké knížky se těšíte v dubnu!
Share:

31. 3. 2019

Příhodná ztráta paměti nebo posttraumatický syndrom? - Alias Grace – Margaret Atwood (audiokniha)

Grace Marksová byla spolu s Jamesem McDermottem odsouzena za vraždu svého zaměstnavatele Tomase Kinneara. Zatímco její komplic si za čin vysloužil trest smrti, Marksové byl trest zmírněn na doživotí. Tři desetiletí tato mladá žena tráví po nejrůznějších ústavech pro choromyslné, a po přísně střežených věznicích, kde je stejnou měrou odsuzována jako obdivována. Protože je přeci jen něco fascinujícího, na ženě vražedkyni. Hlavní problém ale spočívá v tom, že Grace si ze samotného osudného dne takřka nic nepamatuje. Potlačila vlastní vzpomínky na hrůzný čin, nebo se vše snad odehrálo trochu jinak, než stojí v jejím doznání? Pravdu se rozhodne najít doktor Simon Joradan, odborník s nekonvenčními metodami, který si s Grace chodí rozprávět o dobách dávno minulých i o těch, na které by nejraději již nevzpomínala. Aniž by si to z počátku plně uvědomoval, propadá Jordan zvláštnímu kouzlu mladé vražedkyně a zaplétá se do jejího případu hlouběji, než by byl sám čekal. 

Grace Marksové bylo teprve šestnáct let, když se údajně dopustila úkladné vraždy Tomase Kinneara a jeho hospodyně Nancy Montgomeryové, v jejichž službách už v té době nějakou chvíli pracovala. Grace je cudná a nevinná, dalo by se říci až úzkoprsá a prudérní, přesto je na ní něco, z čeho člověka mrazí. Snad je to chlad a jakási odosobněnost, které čiší z každého jejího slova i činu. Jako by se to všechno, o čem vypráví, dělo někomu jinému. Byly tam už dříve, nebo se do její osobnosti vkradly až kvůli tolika letům v izolaci od normálního světa?

Alias Grace je úctyhodným počinem slavné kanadské autorky se silným vztahem k České republice, Margaret Atwoodové, dnes již dámy v požehnaném věku, které to však pořád zatraceně dobře píše. Alias Grace je obsáhlým líčením událostí založených na skutečném příběhu, kdy byla mladičká Grace Marksová odsouzena za podílení se na úkladné vraždě. Margaret Atwoodová samotná byla tímto případem fascinována a důkladně jej studovala, zejména prostřednictvím knihy Život na mýtinách Susanny Moodiové, která se skutečné Grace Marskové podrobně věnuje. Úryvky z tohoto díla také Margaret Atwoodová prokládá své beletristické zpracování Graceina životního příběhu.

Hlasu hlavní hrdinky se v audioknižní podobě s grácií sobě vlastní zhostila Lucie Pernetová, která dokáže nasadit přesně ten správný tón hlasu, jaký je zrovna potřeba. Podrážděná a znechucená Grace, která je ve svých vzpomínkách svědkem něčeho nemístného, melancholická Grace, která vzpomíná na svou jedinou kamarádku Mary Whitneyovou, provinilá Grace, která se domnívá, že by mohla mít něco společného s nějakou odporností nebo zhýralostí, či sentimentální Grace, která je vděčná za svou schůzku se Simonem Jordanem, která jí umožňuje věnovat se svému milovanému šití a kdy má povoleno dokonce pod dozorem používat i nůžky.

Hlasu doktora Jordana, inteligentního, přesto lehce naivního, se ujal Pavel Batěk. Jeho příjemný a dobře poslouchatelný hlas se k povaze doktora Jordana skvěle hodí. Jeho projev vám dává pocit, že je to muž, který dovede naslouchat, stejně jako uklidnit, uchlácholit, podobně jako povzbudit, což je pro roli lékaře zabývající se lidskou myslí naprosto stěžejní. Ještě více uklidňujícím hlasem k vám však bude místy promlouvat Martin Zahálka, který zprostředkovává například texty nejrůznějších dopisů pro doktora Jordana a podobně. Posledním účastníkem natáčení pak byla Lucie Juřičková, která do knihy načetla úryvky z výše zmiňovaného Života na mýtinách. Režisérka Jitka Škápíková to opět dokázala a dala dohromady obsazení, ve kterém se snad nemohla lépe trefit do noty tohoto obsáhlého historického románu.

Alias Grace je líčením mladičké dívky odsouzené za úkladnou vraždu, kterou možná spáchala a možná taky ne, přesto se k ní přiznala a strávila značnou část svého života v zajetí a to se pak stalo prakticky jejím jediným domovem, tím jediným, co znala a považovala za normální. Mimo to kniha vyobrazuje také každodenní život služebných a hospodyní v polovině 19. století a reprezentuje také postavení žen v tehdejší společnosti ovládané muži. Alias Grace je velký román, u kterého je třeba přemýšlet a soustředit se, a na nějž budete dlouho vzpomínat. Velký počet stran, dlouhá souvětí, převaha popisů nad dějem a velký prostor pro samotné čtenáře, aby si Graceinu nevinnost či vinu rozsoudili sami pro sebe, to všechno jsou aspekty, které mohou pro jednotlivé čtenáře knihu potopit či vystřelit na vrchol žebříčku nejoblíbenějších knih, protože díky bohu tisíc čtenářů, tisíc chutí a každý se při čtení najde v něčem jiném. Alias Grace rozhodně zůstává dílem, které se nevlichotí každému, nicméně je zpracované nesmírně kvalitně, až geniálně a je tak nabušené informacemi, které vlastně absorbujete jen tak mimochodem, že z toho člověku zůstává rozum stát, jak se to Margaret Atwoodové povedlo.

80 %

Audioknihu Alias Grace pro recenzi laskavě poskytlo nakladatelství OneHotBook, kterému bych tímto ráda moc poděkovala!
Další detaily či odkaz ke stažení najdete na jejich webových stránkách.

Share:

20. 3. 2019

Všechny krásné lži – Peter Swanson

Harry právě končí studium na univerzitě, když jeho otec nenadále umírá. Zdá se tak nepravděpodobné, že by Bill na své procházkové trase, kterou tak dobře zná, prostě upadl a zřítil se. Ale kdo by chtěl milému, vášnivému sběrateli a prodejci cenných knih ublížit? Harry se vrací domů, aby dělal společnost Alici, vdově po Billovi a své nevlastní matce a aby se alespoň dočasně postaral o obchod svého otce. Knihy měl vždycky rád, ale nikdy k nim neměl tak blízko, jako Bill, proto mu je představa, že by měl celé otcovo podnikání zdědit trochu proti srsti. Zdá se však, že nechtěné dědictví bude tím nejmenším z jeho problémů.

Harry se v momentě dokončení univerzity stává sirotkem. Jeho poslední příbuzný, poslední milovaný blízký umírá a Harry je najednou na světě sám. Je trochu naivní a bezradný, což můžeme připisovat autorovu záměru či vlivu smutku na příčetnost člověka. Zameškává promoci a vrací se do Kennewick Village, aby obstaral vše potřebné. Je to hodný kluk a zatím netuší, co dál podnikne se životem. Jedno ví ale jistě. Nikdy už nic nebude jako dřív. Alice, Billova manželka a Harryho nevlastní matka je mladá a už dřív se hodně snažila, aby si ji Harry, kterému věkově nebyla zas až tak vzdálená, oblíbil. Teď, po manželově smrti po Harryho přítomnosti přímo prahne a nedokáže být sama. Alice je také vypravěčkou druhé časové linie nazvané Tehdy, proplétající se s linkou odehrávající se Teď.

Jméno Peter Swanson mohli čeští čtenáři spatřit již na obálce knihy Na zabití, vynikající zejména sympatickým černým humorem a neobvyklým uchopením pojmu thriller. A zejména ti, kdo Na zabití četli, si musí být vědomi toho, že Všechny krásné lži jsou úplně jiné. Nečekejte tolik černého humoru, nadsázky ani satiry. Všechny krásné lži se mnohem víc blíží klasickému thrilleru současnosti. Ke své vlastní škodě.

V knize Všechny krásné lži jsou použity všechny klasické a ověřené modely thrilleru. Dvě střídající se dějové linie, které vždy končí v tom nejvíce nervydrásajícím okamžiku, postavy, které možná jsou a možná nejsou tak úplně psychicky v pořádku, chladnokrevní sociopati, scény, ze kterých mrazí a vraždy, z nichž tuhne krev v žilách. Swansonovi se však v tomto případě vůbec nepodařilo vybudovat žádnou originální, ani naprosto geniálně absurdní zápletku, jak to zvládnul ve své dříve vydané knize. Místo toho se mu pod rukama zrodil naprosto tuctový thriller, ničím nevystupující z šedého průměru současného knižního trhu a ostřílené čtenáře tohoto žánru nemá příliš čím překvapit.

V záblescích se vám možná bude zdát, že poznáváte starého dobrého Swansona, ale tyto momenty naneštěstí netrvají nikdy víc, než několik málo stránek. V tomto případě proto možná budou zvýhodněni čtenáři, setkávající se se Swansonem ve Všech krásných lžích poprvé či ti, kdo se dokáží ubránit přirozené potřebě jeho knihy srovnávat. Vyzdvihnout lze však určitě hodně dobře vykreslenou a poměrně propracovanou postavu Alice, jejíž minulost vás bude zajímat možná víc, než samotná současnost, která by podle všeho měla být ústředním motivem celého příběhu. Řada věcí, je možná až příliš přitažená za vlasy, ale kdybychom chtěli číst jen realistické příběhy, asi nesáhneme zrovna po tomto žánru. V tomto směru by tedy bylo pošetilé cokoli autorovi vyčítat.

Swanson i v této knize má přece jen pár parádních es v rukávu, nad kterými většina svátečnějších čtenářů thrillerů přinejmenším pozvedne obočí, pokud nebude přímo znepokojena tím, že se to všechno na stránkách opravdu děje. Swanson nezná nic jako tabu a nebojí se překračovat nepsané hranice a pro citlivější povahy se až příliš odvážně dotýká zapovězených témat. Všechny krásné lži jsou trochu pozvolnější, než by se většině čtenářů mohlo zamlouvat. Nečekejte druhé Na zabití, ale pokud chcete zabít dvě pohodová odpoledne u rychle utíkajících stránek, které lehce potrápí vaše mozkové závity, protože vodítek pro čtenáře v sobě má příběh dost, zkuste se do knihy Všechny krásné lži pustit. Udělejte si názor sami a hlavně, nezatraťte autora kvůli jednomu lehčímu zaškobrtnutí.

60 %

Knihu Všechny krásné lži vydalo nakladatelství Bookmedia a pořídit si ji můžete na webu knihcentrum.cz
Knihcentru bych také tímto ráda poděkovala za poskytnutí recenzního výtisku a doplnění mé Swansonovské sbírky.
Share:

17. 3. 2019

Smrtící tajnosti – Robert Bryndza (Erika Foster #6)

Na prahu svého vlastního domu je brutálně zavražděna mladá a krásná tanečnice burlesky. Ačkoli se o mrtvých má mluvit jen dobře, o Marisse z úst pozůstalých příliš pozitivních informací nezazní a to ani během vyšetřování její záhadné smrti. Erika a její tým se do případu vrhají po hlavě, jako ostatně vždycky. Jejich pozornost však rozptyluje případ útočníka v plynové masce, který napadá muže i ženy, kteří osamoceně chodí pozdě večer z vlaku domů. Čím mohou být podobné útoky motivované, když se nezdá, že by pachatel měl jakékoli preference týkající se pohlaví, věku či dalších charakteristik?

Detektiv šéfinspektor Erika Fosterová, původem Slovenka, dlouho žijící v Británii, nejprve v Manchesteru s manželem Markem. Po ovdovění přesídlila do Londýna, ale kariéry se nevzdala, i když právě ta ji připravila o manžela. Erika se zdá jako tvrďák, kterého nic nerozhází, ale tentokrát je toho na ni skutečně trochu moc a ztrácí pevnou půdu pod nohama. Zvolnit však nedokáže, nemá to v povaze a tak pracuje do úmoru a od ostatních očekává taktéž plné nasazení. Případy se jí dostávají pod kůži a ona je odhodlaná nepřestat s honbou na viníka, i kdyby to měla být ta poslední věc, kterou v životě udělá.

Smrtící tajnosti jsou šestým dílem série o Erice Fosterové, nezdolné policistce, která neumí dělat věci napůl a nedokáže odpočívat, i když doslova padá na ústa. Ve Smrtících tajnostech je však tato žena, která nikdy nespí, zranitelnější než kdy dříve. Čtenáři je zase o něco poodhalena její minulost a její současnost je srdcervoucí. Tuhle ženu, se kterou byste si osobně možná nesedli, na stránkách knihy milujete a nejradši byste ji objali, pohladili po zádech a pak drželi pevně za ruku v nejtěžších chvílích. Kdyby vás tedy nechala to udělat a nenakopala vám zadek.

Na knihách Roberta Bryndzy je cosi kouzelného až unikátního. Přesto, že se jedná o žánr, kde jsou moment překvapení, napětí a zvraty tím nejdůležitějším vůbec, jeho styl je neuvěřitelně přímočarý a nějakým zázrakem to pro něj neuvěřitelně funguje a dělá to z jeho knih něco, co si zapamatujete a díky čemu budete chtít číst vše, co tento charismatický chlapík hodí na papír. Jeho největší devízou jsou však stále postavy. Nabručená, protivná a náladová Erika se vám možná proti vaší vůli zalíbí právě proto, že dokáže fungovat i s náladou nadávat na celý svět, vřelá a vždycky loajální Mossová je prostě zlatíčko a sexy Peterson, zotavený ze svého závažného zranění a se svým velkým tajemstvím se konečně vrací na scénu. A že bude mít co vysvětlovat nejen Erice, to vám bude jasné od první chvilky.

Útěšně se rozrůstající sbírka knih ze série Erika Fosterová je nádherná, ale zároveň vydání každého nového dílu halí neskutečná nostalgie, protože to znamená, že se nezadržitelně blížíme jejímu konci, který musí jednou nevyhnutelně nastat. Na to však nemyslete a užívejte si každou kapitolu Smrtících tajností, ve kterých se Bryndza již tradičně překonává. Za to, s jakou elegancí a noblesou, jako by to nedalo žádnou práci, Robert Bryndza s každým dalším dílem přeskakuje laťku, kterou si sám nastavil předcházejícím dílem, mu patří nehynoucí obdiv čtenářů, kteří jeho knihy kupují hned, jakmile se objeví na pultech, aniž by přesně potřebovali vědět, co bude Erika vyšetřovat tentokrát.

Smrtící tajnosti jsou plné napětí, bolesti, strachu, nápaditosti, útoků, mrazivých momentů i nečekaných obratů o stoosmdesát stupňů. Autor dokáže mistrně vystihnout moment, kdy je třeba přidat plyn, kdy si může dovolit trochu zvolnit a kam by se hodila úplně nečekaná změna směřování příběhu. I když si myslíte, že jej už znáte, pořád vás bude umět překvapit a zastihnout nepřipravené. Robert Bryndza je zkrátka machr svého žánru a doufejme, že má těch nápadů, jak nám vyrazit dech, ještě spoustu.
90 %

Smrtící tajnosti Roberta Bryndzy vycházejí již 18.3.2019 a na webu nakladatelství Grada si je můžete pohodlně objednat v podobě tištěné knihy nebo e-knihy. Série Erika Foster vychází pod nakladatelskou značkou Cosmopolis.
Tímto bych ráda poděkovala Cosmopolisu za poskytnutí předčasné kopie e-knihy.
Share:

9. 3. 2019

Hilda – Luke Pearson

Modrovlasá holčička Hilda milující dobrodružství, kreslení, svou maminku, život na samotě a všechny tvorečky, kteří v jejich lese žijí, se v nádherně ilustrovaném svazku vydává za prvními dvěma výzvami, které čtenáři mají tu možnost prožít s ní. Hilda a trol a Hilda a půlnoční obr jsou dobrodružstvími, jež čtenáře pohltí do svých spárů, a při své roztomilosti a jednoduchosti, se mu navždy zapíší do srdce.

Hilda je dobrosrdečná, nebojácná, zvídavá a podnikavá. Má věrného domácího mazlíčka a parťáka Větvíka, toulá se po lese plném neskutečného množství nadpřirozených bytostí, ze kterých ani nemívá strach a jediný, kdo jí rozčiluje je Poleňák, tvor, který bez pozvání a vysvětlení chodí k nim domů a jen tam tak polehává u krbu. Ale aspoň jim domů nosí dřevo. Hilda je smířlivou postavou mezi nadpřirozeným a lidským pokolením a řeší problémy všech možných bytostí, od pidilidí, přes troly po ohromné obry.

Hilda má co nabídnout jak dětem, tak dospělým, kteří občas rádi sáhnou po pohádkovém a roztomilém komixu plném dobrodružných výprav. Na Hildě jsou výjimečné nejen fantazijní a pohádkové příběhy plné nápaditých zápletek s přesahem, ale i samotná kresba. Úsporné panely laděné do tlumených barev, odstínů hnědé, šedé a modré toho dovedou říct více, než celý odstavec slov. Severská příroda okořeněná nadpřirozenem čtenáře snadno přenáší k Hildě domů, na samotu na okraji lesa plného bytostí, které vidí jen ti, kdo nepotlačují svou dětskou představivost. Jen ta vám dovoluje vnímat to, co obvykle vidí jen ti nejmenší. Právě barvy, jimiž je komix kreslen nádherně souzní s prostředím, ve kterém se Hildin život odehrává.

Hilda je zkrátka jeden z nejroztomilejších komixů na knižním trhu, ke kterému se budete rádi vracet jednoduše proto, že roztomilost a miloučkost, nacházející se v této útlé a obrovské knížečce, ve svém životě občas potřebuje každý. Hilda vám prozáří den, kdykoli si na ni najdete čas a budete její příběhy rádi shromažďovat ve své knihovničce, protože domácím knihovničkám Hilda moc sluší.

90 %

Ráda bych touto cestou poděkovala knihkupectví Megaknihy za poskytnutí recenzního výtisku. Zde můžete Hildu také zakoupit.

Share:

3. 3. 2019

Book haul za únor 2019

Skromná hromádka, říkáte si? Co by taky ne, je za nejkratší měsíc v roce. Ale i tak jsem na sebe hrdá z hlediska počtu přírůstků. Co už je horší je moje čtecí morálka. Nevím, čím to je, ale únor pro mě byl co se týče čtení velká slabota. Možná jsem neměla úplně nejšťastnější ruku při výběru knížek ke čtení a tyto slabé čtenářské zážitky mi pomalu ale jistě nejspíš zavařily na lehký čtecí blok, který tak nějak trvá. Znáte ten pocit, kdy přijdete domů a poslední co byste měli chuť dělat je číst něco, co vás tak úplně nebaví? Tak to se mi v únoru dělo často. Je fakt, že jsem měla i poměrně nabitý program a tak zkrátka nebylo tolik času, kolik bych chtěla, přesto, kdybych četla něco jiného, jistě bych si ten chybějící čas mezi vší tou prokrastinací našla. Klíčem je chtít, ale mně se prostě nechtělo. I proto bohužel z této hromádky nemám ani jednu knížku přečtenou. Celkem mi tedy za únor přibylo sedm kousků. Na všechny se hodně těším. Teď jen doufat, že mě některá z nich vysvobodí z krize. Co myslíte, která má potenciál to dokázat?

Bude to jeden z recenzních výtisků od Knihcentra? Všechny krásné lži jsem netrpělivě vyhlížela ještě  před vydáním. Poslední česky vydaná kniha Petera Swansona Na zabití mě hodně moc bavila (jako audiokniha) a já se autorova černého humoru nemohla nabažit. Proto jsem byla nadšená, když se Bookmedia rozhodla vydat jednu z jeho dalších knih a právě na ni se plánuji nejspíš vrhnout, jen co dopíšu tenhle článek.
Náš manžel je jeden z těch psychothrillerů, které vzbudily poněkud větší všeobecnou pozornost. Reakce jsou spíš smíšené, než vyloženě nadšené, ale já se nemůžu dočkat, až se sama přesvědčím, jestli na novince Náš manžel něco je, nebo je to zase jen jedna velká marketingová bublina.

 V úterý 26.2. přijela do Prahy francouzská spisovatelka Delphine de Vigan (vyslovte si to v hlavě s dokonalým francouzským přízvukem!) a já jsem proto neodolala a pořídila jsem si Ani později, ani jinde. Nakladatelství Odeon tuto knihu vydalo již podruhé, s trochu odlišnou obálkou a právě včas pro její návštěvu Prahy. Protože Podle skutečného příběhu patří k mým vůbec nejoblíbenějším knihám, v Ani později, ani jinde vkládám velké naděje. A budu doufat, že budou znovu vydány i její další knížky a že informace, že se jedná o práva na tu nejnovější nebyla lichá.
Absolutní miláček je svým destruktivním dopadem na čtenáře přirovnáván k Malému životu. Máme údajně očekávat opravdu drsné scény, které berou dech a nakopou zadek i těm nejdrsnějším knihám, co jsme kdy četli. No nemůžu říct, že by mě tato informace trochu masochisticky nepřiváděla k extatickému nadšení.

Poslední trojice přírůstků náleží naší milé současné české próze. Vězněnou jsem nahonem kupovala ještě před Book clubem ke Klubu vrahů s Pavlem Renčínem, ale nakonec mi moje čtenářské tempo nedovolilo stihnout Vězněnou ještě před setkáním s autorem. Navíc možná bude lepší, když budu mít mezi jeho knihami lehký odstup. Tak snad někdy.
Nulorožce jsem samozřejmě pořídila kvůli březnovému Bookscalling Book clubu. Číst jej hodlám opět těsně před samotným setkáním, abych všechny detaily měla v co nejčerstvější paměti.
Sentimentální román, respektive cokoli od Biancy Bellové už jsem plánovala pořizovat dlouho a když jsem kamarádkám položila obligátní otázku Jezero nebo Sentimentální román, odpověď zněla jasně. A tak ho mám doma a on smutně strádá v připravené hromádce k přečtení, stejně jako všichni jeho únoroví kolegové.

Co jste si v únoru 2019 pořídili ke čtení vy? Četli jste některou ze zmiňovaných knížek? Doporučíte mi, co mě zaručeně vytáhne z mého čtecího útlumu? 
Share:

2. 3. 2019

Na okraji - Lina Bengtsdotter (Charlie Lager #1)

Jakmile se někdo pohřešuje, vždycky jde o někoho mimořádného. O někoho, komu neměl nikdo důvod ublížit. Nebo se to tak aspoň vždycky po zmizení říká. Z městečka Gullspang mizí sednáctiletá Annabelle. V obci, kde lišky dávají dobrou noc a všichni vidí sousedům do talíře, se zmizení stane senzací stejnou měrou jako tragédií. Obyvatelé se uzavírají, začínají se bát, že mají mezi sebou predátora v rouše beránčím. Každý navenek truchlí, ale ve skrytu duše je rád, že tragédie nepostihla jeho rodinu. Na místo činu dorazí dvojice policistů ze Stockholmu. Charlie Langerová a její kolega Anders se mají pokusit vypátrat, kdo stojí za zmizením nezletilé dívky. Pro Charlie má však cesta do Gullspangu mnohem větší význam. Zavítá se totiž do míst, kde vyrůstala a kam se nikdy neplánovala vrátit.

Charlie Lagerová navzdory faktu, že je jako policajtka alkoholička ztělesněním žánrového klišé působí naopak svěže, neprvoplánově a netuctově. Prostě pije, protože jí to chutná. Zahánění bolesti a duchů minulosti intoxikací organismu má až podružnou prioritu. Ano, její dětství sice stálo za starou belu a má nemálo problémů i v dospělosti. Morálka a svědomí ji moc netrápí, ale ruku na srdce, kdo by si v její situaci nedal občas panáka, nebo rovnou celou lahev?

Charlie je, v rámci svého povolání, vyslána do rodné dědiny, ze které před lety s hrůzou utekla a doufala, že to místo, kde se zastavil čas, už nikdy neuvidí. Jak okamžitě s nechutí zjišťuje, v městečku se za tu řadu let nezměnilo vůbec nic. Charlie by byla ráda zůstala inkognito a doufá, že nebude konfrontována svou vlastní minulostí. Vzhledem k tomu, že v Gullspangu však plyne čas odlišně od zbytku planety, doufá marně. Starousedlíci ji poznávají a Charlie je nucena vysvětlovat a odhalovat víc, než by se komukoli líbilo.

Charlie je protivná, náladová a nepříjemná, nicméně když je třeba, je lidská a má pochopení. Rozhodně to není žádná šprtka, pro kterou by její práce byla na prvním místě a vždycky dělala správná rozhodnutí, ale má slabost pro problémové teenagery, snad proto, že ani ona nebyla žádný svatoušek a snaží se jim pomoci, co jí síly stačí. Ani její vztah s přiděleným parťákem se nemůže těšit nějaké ukázkovosti, což je opět známkou jinakosti této knihy oproti ostatním detektivním sériím.

Na okraji je poměrně stručná kniha, u které však nemáte pocit, že by snad něco chybělo, nebo zasloužilo více rozpracovat. Autorka se zkrátka umí skvěle vyjadřovat a i na malém rozsahu dokázala obsáhnout nepřeberné množství témat s neuvěřitelným přesahem. Příběh se skládá ze třech dějových rovin. Je zde samozřejmě linka z přítomnosti, kterou je Charliino vyšetřování Annabellina zmizení, pak linie nazvaná Toho dne, která je vyprávěním z nedávné minulosti Annabelle a v neposlední řadě záhadná linka z blíže časově neurčené doby nazvaná Tehdy a tam. Tato rovina se jako záhada táhne celou knihou a právě ona žene děj dopředu. Pojednává o dívkách, jejichž role v celkovém obrázku je odkrývána postupně a nejistota čtenáře, který od začátku netuší, jak do celkového obrázku dvě neznámé a trochu šílené dívky zapadají je tím, čeho chtěla autorka pravděpodobně dosáhnout.

Na okraji je více než slibným prvním výkopem detektivní série, která má co nabídnout. Charlie není právě vzorem všech policejních, ani lidských ctností, přesto je na ní pro čtenáře cosi přitažlivého. Krátké kapitoly a střídání jednotlivých dějových rovin nedávají čtenářovi možnost oddechu a knížka se nedá prakticky číst jinak, než na jedno posezení. Za vyzdvihnutí stojí i vynikající překlad Lucie Podhorné. Fráze a dialogy nepůsobí kostrbatě a šroubovaně a to včetně vulgarit či hovorových výrazů. Gradace napětí je zase zásluhou samotné autorky, která si opatrně a nenápadně připravila půdu i pro navazující díly. Na okraji rozhodně nebude poslední knihou, kterou si od Liny Bengtsdotterové budete chtít přečíst.


80 %


Knihu Na okraji vydalo nakladatelství Cosmopolis a já doufám, že bude ve vydání této série pokračovat!
Za poskytnutí recenzního výtisku touto cestou moc děkuji!

Share:

Právě čtu

Právě čtu

Opozdilec
tagged: currently-reading

goodreads.com

Followers

Hledání

Instagram

Spolupracuji s

CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online

O autorce

Moje fotka
Obyčejná šestadvacetiletá holka z Prahy, nadšená uživatelka instagramu, zbrklá, ale organizovaná, nekonečně zamilovaná do Odeonek. Hlavní čtenářské zaměření - krimi a thrillery. Poznámka k obsahu blogu: Použité obrázky obálek knih pocházejí ze serveru goodreads.com, cbdb.cz nebo databazeknih.cz a pokud u fotek není uveden zdroj, pak jsou mou vlastní tvorbou. Úryvky z knih jsou v recenzích vždy označené kurzívou, jsou přímou citací knih a nevyhrazuji si na ně žádná práva. Ta podle zákona náleží autorům knih. Pokud byste mě rádi kontaktovali v jakékoli záležitosti, napište mi na e-mail: MelindaMyaddictions@gmail.com

Populární články

Čtenářský klub - kniha měsíce

Knihy měsíce

Pusťte se do společného čtení knihy měsíce a prodiskutujte ji s námi na fóru!


Kniha měsíce

Blogové narozeniny

Místo pro vaše připomínky

Název

E-mail *

Vzkaz *

Seznam knižních blogerů

Knižní blogeři