Věk X 2 - Nesmrtelná koruna - Richelle Mead

Konečně sehraní Justin a Mae pokračují ve své misi. Za čas jsou však odvoláni a převeleni do výpravy s budoucím konzulem Lucianem Darlingem. Mají se vydat do Arkádie, země sousedící s RUNA. V Arkádii ženy nemají skoro žádná práva a náboženství je zde velkou součástí každodenního života všech občanů. Mae to však do Arkádie táhne ze zcela jiných, soukromých důvodů.

Do druhého dílu se pouštíme již se znalostí fungování tohoto dystopického světa. Proto by mohla být Nesmrtelná koruna zajímavější už jen z důvodu, že se nemusíme prokousávat sáhodlouhými vysvětleními a popisy. Postavy zůstávají také stejné, jen se s některými seznámíme trochu blíže. 
Podmiňovací způsob používám záměrně, protože přes obecně nadšené názory na druhý díl se mi Nesmrtelná koruna líbila o mnoho méně, než Šachovnice bohů. Tak nějak jsem postrádala akci a švih, který měl první díl.
Kdybych si mohla vybrat nějaké superschopnosti hlavních knižních postav, byla by to rozhodně Maeina velice užitečná schopnost nespat a Justinova skvělá paměť. Tyto aspekty hlavních postav se mi hrozně líbí a jsou do příběhu perfektně zapracované. To nakolik těchto schopností využívají nechám na posouzení Vás čtenářů.
Justin i Mae jsou každý zvlášť úchvatné postavy. Dokonale promyšlené a baví Vás i na dalších čtyřech stovkách stránek. Co už mi trochu vadilo, bylo jejich chování k sobě navzájem. 
Do půlky knihy jsem si říkala, že je příběh celkem ok, ale spíš jsem se přikláněla k tomu, že je to vlastně trochu nuda. Asi jsem knihu neměla začínat číst, když jsem na ni neměla úplně chuť. Moje nespokojenost se však víceméně zlomila někdy za půlkou, kdy začínaly některé události konečně nabírat obrátky a směrem ke konci se má překvapením otevřená čelist už prakticky nezavřela.

Věk X je bezpochyby zajímavá série, která se prvními dvěma knihami slibně rozvíjí. Věřím, že jak je u Richelle zvykem, má vše dobře promyšlené a v dalším pokračování nám naservíruje pecky, které budou dokonale zapadat do všeho, co jsme se dozvěděli dříve. 
To že má smysl ve čtení této "božské série" pokračovat snad nemusím zdůrazňovat. Pravděpodobně se budete řadit k těm, jimž se druhý díl bude líbit víc, než ten první. Mohlo tomu tak být i u mě, kdybych bývala se čtením počkala na pravou chvíli, což jsem bohužel neudělala. 
Autorka směle kráčí vpřed a nebojí se navyšovat počet stránek, který předčí veškeré její předchozí knihy (kromě prvního dílu pochopitelně). Její vypravěčský um je nesporný, dokáže Vás připoutat ke čtení a v tu pravou chvíli do příběhu vpravit něco, co Vás šokuje tak, že i když jste původně už nad knihou málem zlomili hůl, teď nemůžete jinak, než číst dál.
Nesmrtelnou korunu doporučuji těm, jež byli z prvního dílu nadšení, i těm, kterým se třeba až tak nelíbil. Může se totiž stát nepředvídané a druhý díl vás překvapí. Sto lidí, sto chutí a nikde není psáno, že se všem musí líbit to samé.
Já ve čtení série rozhodně budu pokračovat, protože druhé díly mají nad sebou vždy jisté prokletí, které se většinou třetím dílem zlomí. Nehážu flintu do žita doufám v lepší pokračování Věku X.

P.S: Dostala jsem hroznou chuť si zahrát mahjong.


"Když vešla, vyskočil od kuchyňského stolu ."Jaké to bylo? Stalo se něco zajímavého? Seznámila ses s někýmm kdo...,"zarazil se a trochu mu spadla čelist."Tý jo, máš strašně krásné vlasy."

"Dík," řekla a unaveně dosedla na židli. Celý večer byla na nohou, nehledě na mentální energii, kterou musela vynakládat."A nic zajímavého se nestalo."

"Dostalas najíst?" zeptala se Cyntiha. "Něco mi tu zbylo." I ona seděla u stolu, společně s Quentinem a Rufusem. Všichni čtyři byli zabráni do partie mahjongu, který se Tessu všichni snažili už delší dobu naučit, ale ještě se to nikomu nepodařilo."