3. 9. 2015

Jeden den - David Nicholls

Dex a Em. Em a Dex. Poznají se v den vlastní promoce v roce 1988 a to ještě netuší, jak důležití budou jeden pro druhého v následujících dvaceti letech. Začne to nevinně, jako úlet na jednu noc. Ale v průběhu nesmlouvavě plynoucího času se z toho stane něco víc. Přátelství naplněné touhou i nelibostí, vztah založený na důvěře i přirozené potřebě existovat jako posluchač v životě jiného člověka a na oplátku mít po ruce věrné rameno na vyplakání. 

Dexter a Emma se po promoci rozhodnou konec životní etapy slavit po svém. Má to být jen záležitost jedné noci, ale nakonec se ukáže, že jde o mnohem víc. Romantik by řekl, že nejspíš při křížení jejich cest zasáhl osud.

Každý z hlavních protagonistů nám svůj život ukazuje z vlastní perspektivy a to vždy na výročí jejich prvního setkání. Prolínají se zde popisy banálních každodenních životních situací a více či méně zapomenutelné okamžiky života. Je zde jasně vystižená bezútěšnost zborcených nadějí na lepší život a kontrast mezi vnitřním pocitem spokojenosti a šťastným působením navenek. Jasně cítíme zoufalství a smutek ze stereotypu a zároveň jakési smíření s tím, že lepší už to jednoduše nebude.

Není to veselá kniha. Vlastně je dost smutná a depresivní. Je to příběh o životních prohrách a o tom, jak mají u každého individuální podobu. Pojednává o faktu, že být nešťastný je jednodušší než mít radost ze života. Nechat se litovat je snazší, než se odhodlat k životní změně, která povede ke štěstí. Jde v ní o to, že nám život proklouzne mezi prsty ani nebudeme vědět jak, pokud se nepokusíme něco změnit. Nemusí jít o nic velkého, co ovlivní celé generace. Stačí vylepšit ten malý kousek světa kolem sebe. Ačkoli nám osud nerozdal právě příznivé karty, neměli bychom ztratit naději na nalezení životního naplnění. Nicméně nehledě na to, jak moc se nakonec snažíte, život není fér a jakmile cítí, že vás srazil na kolena, neváhá zasadit další ránu. 

Dexter a Emma nejsou postavy, které si oblíbíte. Spíš než cokoli jiného vám jich je líto a později s hrůzou zjistíte, že není úplně vyloučené, že jste se v nich tak trochu našli. 

Hlavní postavy se dostanou ke slovu pouze jednou ročně, ale i přesto je čtenáři odhalena slušná porce životních zkušeností a trablů, které se jim za uplynulých 364 dní přihodily. Po letech, ve kterých si částečně šli každý svou cestou jsou některé vzpomínky zahalené mlhou a naši hrdinové často lžou sami sobě, ať už ze sebelítosti, nebo z jiných důvodů. Krásné na tom však je, že ty důležité vzpomínky nikdy nevyblednou a oni vždycky vědí, že mají někoho, na koho se nakonec mohou spolehnout, ačkoli na to třeba na chvíli zapomněli. Představa, že by měli jeden druhého ztratit sama o sobě bolí jako čert, ale tolik let odloučení pochopitelně dokáže své. 

Jediná věc, která mě při čtení trošku zarážela a rušila, bylo používaní netypických slov, která dle mého laického názoru snad ani neexistují, ale z této nepříjemnosti viním překladatele, který se snad až příliš urputně snažil vystihnout britský slang, což samozřejmě není lehký úkol, ale dle mého se dal zvládnout i trochu lépe. 

Jeden den je příběh ze života. Je to kniha plná situací, které by jiným autorům ani nestály za zmínku, protože jsou tak obyčejné. David Nicholls však zvládl ukázat důležitost takových okamžiků v životě každého člověka. Předvedl, že v komplexním pohledu mají tyto střípky stejnou úlohu, jako velkolepé události doprovázené výbuchy vášně či štěstí. Že chvíle bezútěšné deprese jsou pro formování osobnosti neméně podstatné, ne-li dokonce důležitější než nekonečně optimistické chvíle nadšení a radosti. Učí nás o důležitosti přátelství, lásky, sounáležitosti a v neposlední řadě také zklamání a nenávisti. A že je mezi těmito na první pohled zcela odlišnými emocemi jen tenká hranice. 
Jeden den bych doporučila naprosto všem, kdo se nebojí pustit do neveselé četby o tom, jak nám osud neustále hází klacky pod nohy a kdo nemá strach, že se v ne právě šťastných osudech hrdinů tak trochu najde. Knížka je netypickou sondou do duše dospělých lidí, jež se cítí mladí, ale kterým život utíká rychleji, než by komukoli bylo milé a kteří stále hledají ten svůj recept na štěstí a přitom si bolestně neuvědomují, že ho mají celou tu dobu na dosah ruky.


85%
Share:

4 komentáře:

  1. Já jsem viděla pouze stejnojmenný film, který se mi ale velice líbil. Ani jsem nevěděla, že je knihu určitě se po ni kouknu, protože jsem na ni moc zvědavá. Výborná recenze! :)
    Blog:Reading With Lucy

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Téměř za každým filmem stojí nějaká kniha mi přijde :D Já se na film právě chystám, slyšela jsem, že je dobrý a navíc tam hraje Anne Hathaway a tu já můžu :) Tak snad v nejbližších dnech :)
      Díky! :)

      Vymazat
  2. Moc hezka recenze, jak jsem psala, knizku mam uz od jejiho vydani, coz uz par let je a porad nejak ceka na svou prilezitost. Mamka videla film a pak se do knizky vubec nemohla dostat a myslim, ze ji nedocetla. Ja film nevidela, setrim ho az po knizce, tak uz k tomu snad brzy taky dojde, pomerne me zajima ten zpusob vypraveni :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :)
      No tak to je fakt ostuda! :) Já ji měla z knihovny a jsem ráda, že jsem po ní po letech přehlížení v náhlém popudu sáhla :) Ale všichni máme v knihovně určitě nepřečtené poklady :)
      Fakt? No ona je trochu zvláštně psaná a pokud navíc už znáš děj...mně to teda nevadí, ale chápu, že někteří lidé při odhalení zápletky ztratí zájem :)
      Film jsem si tak šetřila, snad na něj brzy dojde, dokud mám ještě celkem čerstvé pocity z knížky :)

      Vymazat

Děkuji za tvůj příspěvek! Z každé zpětné vazby mám velkou radost a na veškeré komentáře odpovídám :)

Právě čtu

Právě čtu

Opozdilec
tagged: currently-reading

goodreads.com

Followers

Instagram

Spolupracuji s

CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online

O autorce

Moje fotka
Obyčejná čtyřiadvacetiletá holka z Prahy, která si myslí, že má občas co sdělit světu, tak se rozhodla zkusit blogovat. Převážně o knihách. Nemá vyhraněný oblíbený žánr, ale poslední dobou se soustředí hlavně na thrillery, detektivky, romány pro ženy, okrajově sci-fi, fantasy Takže se příjemně usaďte a čtěte nepřeberné množství jejích článků! Poznámka k obsahu blogu: Použité obrázky obálek knih pocházejí ze serveru goodreads.com a pokud u fotek není uveden zdroj, pak jsou mou vlastní tvorbou. Úryvky z knih jsou v recenzích vždy označené modrým písmem (kurzívou), jsou přímou citací knih a nevyhrazuji si na ně žádná práva. Ta podle zákona náleží autorům knih. Pokud byste mě rádi kontaktovali v jakékoli záležitosti, napište mi na e-mail: MelindaMyaddictions@gmail.com

Populární články

Čtenářský klub - kniha měsíce

Kniha měsíce

Pusťte se do společného čtení knihy měsíce a prodiskutujte ji s námi na fóru!


Kniha měsíce

Blogové narozeniny

Místo pro vaše připomínky

Název

E-mail *

Vzkaz *

Seznam knižních blogerů

Knižní blogeři