24-hodinový read-a-thon (Terra - srpen 2015)

Terra z blogu She is a bookaholic 30.8. pořádala letní 24-hodinový read-a-thon, takže jsem si s dostatečným předstihem toto datum zapsala do kalendáře a rozhodla jsem se ho zasvětit relaxaci u knížek. Tentokrát jsem konečně jednou měla mít v době naplánovaného read-at-honu čas a příležitost a nemusely mě pronásledovat výčitky svědomí, že bych měla věnovat den jiným záležitostem, než je čtení. 

Pro ty, kdo by náhodou netušili, co takový read-a-thon obnáší je to zkrátka den, kdy se vynasnažíte přečíst co nejvíc zvládnete. V tomto konkrétním projektu Terra vymyslela také tři volitelné výzvy, které jste mohli během čtení splnit, abyste si trochu zpestřili výběr knížek, které si na osudných 24 hodin vyberete.

Přečti si knihu z tvé knihovny, kterou sis koupil(a) v minulém roce a dodnes ji nečetl(a) 

Přečti jeden komiks

Přečti tři knihy

Jak jsem si nakonec vedla?

Největší obavy jsem měla z toho, že když budu mít dopředu striktně naplánováno, že budu celý den číst, nebudu na čtení mít vůbec chuť, budu unavená, nebo mi do toho na poslední chvíli něco vleze. Z části jsem měla pravdu ve všem. 

Navzdory výzvám jsem si neplánovala dopředu, co přesně budu číst. Jako vždy jsem to nechala na poslední možnou chvíli a na chatu se radši zásobila absurdním množstvím knih, na které bych během dne mohla dostat chuť.

Myslela jsem si, že takhle mimochodem, je pro mě splnitelná pouze první výzva, ale paradoxně se mi podařilo zabodovat v těch ostatních, zatímco knížka, kterou jsem si koupila v minulém roce (Spáleniště: Zkouška) se nakonec ani nedostala do užšího výběru. 

Poslední tropický prázdninový víkend, jsem se rozhodla strávit na chatě, kde se mi v létě čte úplně nejlépe (a taky tam toho přečtu nejvíc), protože si můžu hovět na sluníčku a jakmile se moje tělesná teplota začne blížit kritickému bodu, skočím se svlažit do bazénu. Navíc se mi tam skvěle odpočívá, jelikož mi tam nehrozí skoro žádné domácí práce a povinnosti a s internetem je to tam komplikované, takže mě tolik nerozptyluje od bohulibějších činností.

Read-a-thon začínal samozřejmě úderem sobotní půlnoci a já se zapřisáhla, že si aspoň pár stránek přečtu, než upadnu do bezvědomí po náročném dni, když jsem ještě navíc předchozí noc spala sotva čtyři hodiny. Po shlédnutí skvělého a dokonale vtipného animáku Home (hlavního mimozemšťana dabuje Jim Parsons a já si nemohla pomoct a celou dobu jsem v něm slyšela i viděla Sheldona. Podle mě takový musí být Jim i ve skutečnosti a píšou mu role rovnou na tělo, jinak si nedovedu jeho genialitu vysvětlit), který jsem si s kamarády pustila někdy v deset hodin se mi ale už před půlnoci klížily oči a do srdce se mi vkrádalo zoufalství, že nezvládnu ani kapitolu, natož snad plánované dočtení rozečteného Lásko, kde jsi? (Nick Spalding) 

Nakonec se mi něco málo přečíst podařilo. Knížku mám ve čtečce, takže nevím stránky (a bohužel ani procenta), ale posunula jsem se z lokace 2697 na 3129(četla jsem nějakých dvacet minut).

Ráno jsem však knížku bleskově zvládla až do konce a trochu jsem si vylepšila dojem, který jsem z ní z počátku měla. Tím jsem si mohla do pomyslné maratonské tabulky zapsat prvních zvládnutých 90 stránek a jednu dočtenou knížku.

Na chatu jsem ale nejela kvůli čtení. Jelikož jsem věděla, že právě prožívám jeden z posledních víkendů, které můžu strávit na venkově, vyjela jsem si jak v sobotu, tak v neděli na kole. Pokud se divíte, proč vám o tom vykládám, tak proto, že si dovoluji audioknihu, kterou jsem během jízdy poslouchala, počítat do read-a-thonu. Za ty zhruba 3 hodinky (a 34 kilometrů) jsem si poslechla velký kus Harryho Potetra a Relikvií smrti (asi po stopadesáté) a to od vloupání do Gringottovy banky přes značnou většinu bitvy o Bradavice. Po konzultaci s rejstříkem papírové knížky se jednalo o zhruba 100 stránek, což je výrazně méně, než bych za stejný čas přečetla normálně, ale já si ty audiopottery tak užívám, že mi to nevadí.

Po návratu z výletu už jsem se ale plně ponořila do poflakování u bazénu, kde mi společnost dělaly dva díly komixu Zámek a klíč (168+160 stránek), které jsem za odpoledne zvládla celé.
Večer jsem den plný čtení završila třetím dílem (160) a pocitem skvěle stráveného dne. 

Sečteno podtrženo, v neděli jsem zvládla přečíst krásných 678 stránek. Asi to není nijak oslnivý výsledek, když přihlédneme k tomu, že většinu z nich tvoří komixy, ale prohlížení obrázků taky zabere dost času. Jasné? Jo a taky se nemůžu dočkat, až vyjde čtvrtý díl Zámku a klíče (Za doporučení děkuji a zároveň proklínám Tiw!)! Kdo má vydržet to čekání? Měla jsem se o téhle sérii dozvědět až ve chvíli, kdy bude venku všech šest sešitů!