Bianca je obyčejná sedmnáctiletá středoškolačka. Žije si
celkem spokojeným životem. Učení jí nedělá potíže, chodí s kamarádkami do
klubu, i když to naprosto nesnáší a ačkoli bydlí jen s otcem, rodinný
život ji taky netrápí. Je chytrá a její hlavní zbraní je sarkastický humor.
Navíc se zdá, že jako jediná prokoukla školního Cassanovu Wesleyho Rushe,
který, mírně řečeno, moc nehledí na konvence a sex je pro něj hlavním koníčkem.
Navíc je jeho přístupu nakloněno mnoho zájemkyň a on má tedy o zábavu
postaráno. Bianca si nevšímá Wesleyho šarmu ani jeho samotného. Aspoň do
chvíle, než jí dá přezdívku The Duff. Víte, jak se říká, držte si své přátele
blízko, ale nepřátele ještě blíž? Bianca to vezme doslova a vrhne se po hlavě
do šíleného vztahu nepřátel s výhodami.
Ne zrovna lichotivou přezdívku The Duff znamenající
Designated Ugly Fat Friend a označující dívku, vedle níž její kamarádky
vypadají krásnější, vyfasuje Bianca od školního krasavce Wesleyho. Tohohle frajírka z duše nenávidí nejen za to, že je tak nesnesitelně arogantní, ale taky
proto, že mu jeho udičku všechny naivky polykají i s navijákem. Emancipovaná, výřečná a ne zrovna zdrženlivá
Bianca je v jistém smyslu prototypem young adult hrdinky, kterou budete
mít rádi. Z počátku jsem získala dojem, že je na rozdíl od mnoha svých
knižních kolegyň ohromně chytrá, zásadová a nezapadá do stereotypu náctiletých
slečen, jak je vidí mnozí spisovatelé, tenhle dojem jsem však v průběhu
čtení byla nucena několikrát přehodnotit v její neprospěch a zase zpět.
Biančino chování bylo jako na houpačce a upřímně by jí hodně zjednodušilo
život, kdyby se chovala skutečně podle svého přesvědčení a ne tak, jak se od ní
čeká, nebo jak jí to velí nějaký pokřivený americký středoškolský pohled na
svět. Navíc se zde potvrzuje přísloví, že kovářova kobyla chodí bosa, neboť
Bianca by se, jakožto dcera ženy, která vyučuje lidi o sebevědomí a o tom, jak
si vážit sám sebe, neměla nějakou hloupou přezdívkou narážející na její vzhled
(se kterým mimochodem samozřejmě není vůbec nic špatného) vůbec nechat rozhodit.
Ale ruku na srdce, koho by se něco takového v sedmnácti nedotklo?
Wesley je oproti tomu jasný školní hezounek, kterého najdete
v každé, trochu slušné ztřeštěné puberťácké komedii. Fešák
s perfektní figurou, arogantní až na půdu s ostrovtipem, na který
potřebuje zbrojní pas. To však nic nemění na tom, že si tohohle prvoplánově
skvělého rošťáka okamžitě zamilujete právě pro jeho šarm a nevysychající
studnici skvělých hlášek (a taky proto, že má v knihovničce knížky od
Pattersona!♥). Jeho slovní
přestřelky z Biancou jsou perfektní a samozřejmě se dočkáme i jeho citlivé
stránky, protože co by to bylo za zápletku, kdyby naši hrdinové neměli nějaké
ty kostlivce ve skříni. Biančiny kamarádky Casey a Jessica spíš jen tak
přizvukují a podporují ústřední dvojici, než že by samy o sobě do zápletky
vnášely nějakou vlastní invenci.
The Duff však není tak banální románek, jak by se mohlo
zdát. Mladá autorka nakousla i pěknou řádku trochu vážnějších témat.
Z toho, jak se s nimi naši hrdinové vypořádávají, bych si však, být
vámi, příklad nebrala. Typické chování sotva odrostlých dětí zaviňuje spoustu
potíží, ke kterým by vůbec nemuselo dojít, kdyby si každý vytáhl hlavu ze zadku
a trochu se zamyslel.
Navzdory tomu, že celá recenze možná naoko působí negativně,
jsem si čtení užila. The Duff je a zároveň není typickou young adultovkou a
ačkoli zde hlavní roli hrají předsudky, přetvářka, promiskuita, přátelství a pohrdání,
typické přísady středoškolské komedie, přináší autorka něco nového. Hrdinku,
která i přesto, že po tom, co se dozví, že je Duff začne trpět nebývale nízkým
sebevědomím, se nechová jako klasická knižní sedmnáctka. Bianca stejně jako Kody Keplinger mají čtenáři
co nabídnout a nebojí se vybočit z davu. Tahle kniha plná klišé dokáže být
originální, hrdinka dokáže být k vzteku natvrdlá i nebývale vnímavá,
příběh může být stejný jako milon jiných a přesto svým způsobem nový.
The Duff je kniha, u které budete mít pocit, že už jste ji
četli (a taky vás přepadne šílená chuť si přečíst Na větrné hůrce). Ale neuchylujeme se ke čtení takovýchto knih právě proto, že nás uklidňuje,
že se navzájem tak podobají a že v nich je snad i ždibec pravdy o tom, co
lidé v určité fázi života prožívají znovu a znovu?
Na první pohled je obyčejná, podobně jako Duff, ale
když ji poznáte blíž, možná se do ní dokonce zamilujete.
75%
"Your sense of humor needs some work, then, Wesley suggested. Most girls find my jokes charming."
"Those girls must have IQs low enough to trip over.”
"Wesley Rush was the most disgusting womanizing playboy to ever darken the doorstep of Hamilton High… but he was kind of hot. Maybe if you could put him on mute… and cut off his hands… maybe—just maybe—he’d be tolerable then. Otherwise, he was a real piece of shit. Horn dog shit."
"...we’re all fucking Duffs."
"I’m not the Duff," Wesley said confidently.
"That’s because you don’t have friends."
"Oh. Right."
Super recenze, jako vždy :) Hlavní hrdina, co čte Pattersona? Vsadím se, že od toho okamžiku jsi byla jeho! :D Už se těším, až se do Duff taky pustím - rozhodně ještě musím dát šanci nějaké young adultovce a tohle vypadá po delší době na něco trochu originálního. A ten poslední úryvek mě vážně dostal! :D
OdpovědětVymazatDěkuji pěkně, jako vždy! :)
VymazatNo absolutně! :D Měl mě omotanou kolem prstu :D
Je to vážně príma počteníčko :) Vyzkoušej. Těším se na tvé dojmy :) Jen je potřeba si k ní sednou ve správné náladě :)
Skvělá recenze :) Zní to zajímavě, ale ještě uvidím, v nejbližší době se k tomu stejně určitě nedostanu, v plánu je jiná miliarda knížek :D Ale ukázky jsou vybrané skvěle, pobavily :) Ale jako OTKA mě dostává, i když chápu, že bylo těžké to nějak převést, škoda, že to nemohli nechat v originále :)
OdpovědětVymazatDěkuju! :)
VymazatChápu :D Však taky člověk nemůže zvládnout přečíst všechno na planetě :D
Díky! :) Je tam spousta super hlášek, ale objevení dalších už nechám na vás :)
OTKA je šílený překlad, ale po přečtení blogového článku Terky Pecákové z CooBoo to chápu. Nelíbí se mi to, ale rozumím, proč to udělali. Však i proto jsem si to přečetla v originále a tak to můžou udělat všichni škarohlídi :)
Fajn recenze, myslím, že dost přesná (a i dobře napsaná). Wesley je muj idol :D.
OdpovědětVymazatCo se OTKY týče - mně to fakt nepřijde jako šílený překlad, ale já nejsem nestranný pozorovatel, vymyslela jsem ho. V originále to nechat nešlo, nedávalo by to smysl (pro všechny kromě čtenářů originále a lidí, co viděli film), gramaticky by to nesedělo a rušilo by to v textu. Navíc jsem nad tím přemýšlela asi 2 měsíce, než jsem se do toho pustila, a nic lepšího mě opravdu nenapadlo. OK, nejsem zrovna prvotřídní překladatelka, ale stejně trochu zamrzí, když to někdo rovnou takhle odsoudí. Zkuste vymyslet lepší alternativu, I DARE YOU! :P (ne, vážně by mě to zajímalo... a co přesně to proti Otce máte, kromě toho, že to není Duff?)
(a ne všichni škarohlídi si to můžou přečíst v originále - proto to překládáme, že...)
Jinak ale chápu, že to rozhodně není ideální a že nemůžeme potěšit každýho atd., ale neuděláš nic... Já jen, že tady jsem se fakt docela snažila, ale co, ještě to ani nevyšlo...
a samozřejmě, že tam mám překlep... oh, well...
VymazatDíky moc, slova chvály vždy potěší, když jsou navíc ještě od někoho takříkajíc od fochu :)
VymazatWesley je slaďouš :D
Rozumím naprosto všem argumentům. Vůbec se nepřu o to, že se to rozhodně muselo přeložit. Plně chápu, jak moc rušivé a nesmyslné by pro českého čtenáře byly komplikace s vysvětlováním anglické zkratky. Já jsem však prostě šíleně konzervativní člověk a na všechny změny si hrozně těžko zvykám (kamarád si nechal narůst trochu delší vlasy a mě to ze začátku přišlo šílené, ale nakonec, po dlooouhé době jsem si zvykla a musím uznat, že vypadá líp. Ale trvalo mi to!). Práci překladatelů nesmírně obdivuji a smekám před všemi, kdo si poradí se záludnostmi, jako je třeba tahle. S odstupem rozumově uznávám, že jsi OTKU vymyslela bravurně. Ještě s tou zdrobnělinou Otička, která v češtině vážně má nějaký význam. Fakt smekám. Já bych nebyla schopná vymyslet vůbec nic :D
A těmi škarohlídy jsem právě myslela lidi, kteří znají originál a podobně jako já začali hned prskat, jak je OTKA divná jen proto, že jsou zvyklí na Duff. Českému čtenáři se podle mě OTKA zalíbí. Aspoň doufám, protože ta knížka je prostě milá :)
Nesnažím se teď ospravedlnit, nebo něco takového. Stojím si za tím, že se mi originál líbí víc, ale na druhou stranu musím fakt obdivovat tvoji kreativitu a úsilí, které tě tohle kraťoučké slovíčko stálo :)
Dík, toho si cením :-). Já jsem právě jinak docela překladatel - lajdák, tohle byl pro mě dost stroke of genius, takže mám taky pocit, že se mi to slovo povedlo. Upřímně, u knížek, který za něco stojí, fakt neznám překlad, který by byl lepší než originál. Možná se k němu dokážou dost přiblížit, když jsou dobrý, ale jinak originál vždycky na prvním místě. A neříkám, že je ta knížka celá přeložená nějak skvěle :D
Vymazat