22. 4. 2016

Stydíme se za to, co čteme?

Asi každý z nás má nějaké to guilty pleasure, neboli něco, co miluje, navzdory tomu, že je to trochu povrchní, hloupé nebo ne právě společensky nejpřijatelnější. A pro knihomoly to nejspíš platí dvojnásob. Jakmile nám někdo položí otázku, jaké knížky nejradši čteme, okamžitě se vytasíme s honosným a vznešeným výčtem žánrů, o kterých si myslíme, že na dotazujícího udělají dojem - sci-fi, fantasy a podobně. Kolik procent našich přečtených knih však skutečně tvoří právě tyto žánry? 

Mluvím pochopitelně z vlastní zkušenosti. Samozřejmě mám hrozně ráda fantasy a ráda se tím prezentuji. Zní to totiž mnohem líp, než říct - mám ráda knihy pro ženy a romantické příběhy. Čas od času si fantasy skutečně moc ráda přečtu. Musím na něj mít však opravdu náladu. Pustit se do fantasy je pro mě nějakým způsobem hrozně velký závazek. Většinou jde totiž o dlouhé série nebo tlusté bichle s promyšleným světem, do jehož člověk musí nejprve proniknout a pochopit jeho zákonitosti, což vyžaduje nejen mnoho času, ale také soustředění, což jsou občas aspekty, které mi ve chvílích, kdy se uchyluji ke čtení, chybí. Když už se do fantasy knih začtu, jde samozřejmě o diametrálně odlišný zážitek než u jiných druhů literatury. Sci-fi mám také ráda, ale i kdybyste mě zabili, nevzpomenu si, kdy naposledy jsem četla skutečnou science-fiction literaturu. 

Mé srdce pochopitelně patří detektivním příběhům a thrillerům. Vybírám si je pečlivě a většinou se nespletu. Jakmile se do napínavého thrilleru začtu, můžete se vsadit, že ho za necelé dva dny zaklapnu s poslední dočtenou větou. Je tady ale jiná věc.

Zatímco na fantasy či sci-fi musí být ta pravá konstalace hvězd a i co se týče detektivek, někdy ani na ně prostě není nálada jsou tu knihy, které mohu popadnout kdykoli a být si jistá, že nebudu mít důvod od čtení odbíhat, neboť mě absolutně pohltí. A jsou to přesně takové ty hloupé holčičí románky, ideálně buď od britských autorů (protože v nich většinou hlavní protagonistky nejsou zabedněné takovým tím hrozně iritujícím způsobem) a jsou šíleně vtipné, nebo za poslední dobu knihy Alice Clayton. Nikdy bych nečekala, že mě budou bavit erotické romány. A hlavně bych to v životě nepřiznala na veřejnosti (což může znít trochu podivně, když si vylévám srdce tolika lidem na internetu). V metru byste mě s podobnou knihou v žádném případě nepotkali. Čtu je výhradně v elektronické podobě. Ale proč? Proč mi záleží na tom, aby mě cizí lidi neodsoudili za to, že čtu něco, co vlastně miluju? Erotické romány pro mě byly vždycky už z podstaty zbytečným žánrem. Sex v knihách mi vždycky přišel buď hrozně směšný nebo nerealistický. Pokaždé jsem se musela smát tomu, jak hloupá přirovnání někdo používá a jak divně je možné napsat erotickou scénu (ano, mluvím o tobě J.A. Redmerski). Alice Clayton je ale jiná.
Vlastně mě na jejích knihách baví úplně všechno, ale ze všeho nejvíc ty části, které se sexem nemají nic společného (verbální předehra Caroline a Simona před tím, než vůbec mělo k něčemu dojít zkrátka neměla chybu). Ta ženská je totiž  neskutečně vtipná a jak Nabíječ, tak Roštěnka a Hřebec mě bavili tak moc, že jsem každou z nich přečetla v rekordním čase, i když bylo volných chvil zoufale málo. Jednoduše jsem se šíleně ráda vracela ke čtení po delším období, kdy pro mě čtení nebylo prioritou (jo, i takové okamžiky v mém životě nastávají). Proč bych to ale nepřiznala před lidmi, na jejichž názoru mi vlastně nemusí záležet? Proč se bojím, že by mě odsoudili jako nějakou blbku? Proč by čtení brakové literatury mělo automaticky znamenat nižší inteligenci nebo něco podobného? Proč jsem dokonce ani na tyto tři naprosto dokonalé knížky nenapsala recenzi? (odpověď na tuto otázku stále hledám a pořád není vyloučené, že se asi ve formě tří spojených minirecenzí na blogu objeví)

Máte to taky tak? Čtete brakovou literaturu a tituly, o nichž jen neradi před nezainteresovanými lidmi přiznáváte, že je milujete? 
Share:

26 komentářů:

  1. Nemám absolutně, co dodat (i tak se ale vyjádřím samozřejmě :D)
    Já mám erotické romány prostě ráda a ano, neumím si představit, že tuhle větu použiju ve společnosti všech svým přátel :D Ale je pravda, že většinou jenom ty, kde to ani samotní autoři neberou vážně a příběh je vtipný :)
    Občas je toho prostě na člověka moc a potřebuje prostě vypnout. A právě v tu chvíli je pro mě největší relax přečíst si třeba takového Nabíječe :D
    Btw jsem strašně ráda, že se ti knížky Alice Clayton líbí !! :)
    Super úvahový článek ! <3 Mám je u tebe strašně ráda :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je dobře, že i když nemáš co dodat, tak něco dodáš! :D
      Když jsem tuhle četla právě Hřebce a holky ve škole se mě ptaly co čtu, tak jsem se myslím trochu začervenala a řekla - ale, takovou blbost a měla jsem potřebu vysvětlovat, jak je to objektivně stupidní kniha i když je pro mě prostě boží a v tu chvíli jsem se u ní bavila. Ale asi je to zaujalo a prý si Nabíječe taky přečtou :D
      Přesně. Radši ty vtipné (i když je fakt, že jsem nic mimo Nabíječe a spol. nečetla, ale dovedu si představit, že by to pro mě asi nebylo "vončo").
      Právě :D A Nabíječ je láska ♥
      Díky moc :) Já je šíleně ráda píšu a jsem ráda, že jsem si na něj konečně zase našla čas a sepsala ho, když už mi to tak dlouho leželo v hlavě :)

      Vymazat
  2. Ak by som sa hanbila čítať na verejnosti všetko to, čo ma baví, tak by som sa obrala o neskutočne veľa kníh. Najčastejšie totiž čítam v MHD a pri cestovaní. Takže mi je úplne jedno, že tá postaršia pani, ktorá si ku mne prisadla v autobuse vidí, že čítam zrovna nejaký erotický román alebo knihu pre deti. A je mi jedno, čo si o tom myslí, pretože úprimne? Jej je to aj tak jedno. Možno si na chvíľku pomyslí, že by som mala čítať niečo inteligentnejšie ale moja skúsenosť je taká, že cudzím ľuďom sme ukradnutí. S najväčšou pravdepodobnosťou danú knihu aj tak vôbec nepozná a netuší, o čom je.

    Keď sa ma druhí pýtajú, čo najradšej čítam, bez váhania odpovedám severské krimi a spoločenské romány, pretože je to pravda. Ale rovnako ako ty (a asi všetci), občas to chce zmenu a niečo jednoduchšie a nenáročné. Ale že by som sa mala hanbiť za to že čítam aj takéto knihy? To nie. Práve naopak. Som hrdá na to, že čítam a viem si nájsť čas aj popri všetkých iných radostiach a pracovných povinnostiach :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já asi taky. Denně strávím dojížděním do školy zhruba hodinu a půl a to toho přečtu spousta. Asi je to jedno, ale já si prostě nedokážu pomoci. Třeba k tomu taky dospěji, že mi to bude jedno :D Někdy už dělám trochu pokroky :) A s tím, že těm ostatním je to taky fuk (i když tuhle jsem na netu narazila na článek o klukovi, co měl falešné a pohoršující přebaly na knihy a schválně je vozil v metru a sledoval, jak na to lidi reagují, což by mohla být sranda). Je pravda, že někdo, kdo se nepohybuje mezi knihami tolik jako my asi nemá takový přehled, ale některé obálky či názvy jsou zkrátka všeříkající.
      Já právě taky mám nejradši thrillery, ale je fakt, že nejvíc si odpočinu u těch trochu hloupoučkých knížek.
      :) Díky za názor každopádně :)

      Vymazat
  3. Přiznávám, že absolutně nemám problém přiznat, co se mi líbí za knihy a že čtu i to, co pro mě není určeno - myslím co se týče žánru. Přečtu si ráda vše od YA, přes fantasy až po klasickou literaturu. Jediné, co moc nemusím, jsou severské detektivky a erotické romány.Nemám ale potřebu soudit nikoho, komu se to líbí. Tisíc lidí, tisíc chutí :).

    Kateřina
    trojtecka.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já zase nemusím právě klasiku. Na tu musí být ještě víc nálada, než na fantasy a už hooodně dlouho nebyla :D
      Já lidi taky nesoudím podle toho co čtou a nevím, proč mi utkvělo v hlavě, že někdo to tak dělá a myslí si o mně bůhvíco, když mě vidí s jistými druhy literatury :)

      Vymazat
  4. Dřív jsem taky měla tendenci některé knihy schovávat a rozhodně nepřiznat, že je k zbláznění miluju, ale teď už to neřeším, čtu, co mě baví a na co mám chuť a je mi vcelku jedno, co si o tom myslí ostatní (stejně pak většinou zjistím, že tenhle brak, co jsem právě dočetla a přiznala, že si mi fakt líbil, už mají všichni dávno přečtený a zbožňují ho :-D)
    Spíš naopak mám tendenci se chlubit, když čtu nějakou náročnější literaturu či klasiku (když jsem teď četla Olivera Twista, vytahovala jsem ji v každém mhd, jen ať všichni vidí, že čtu mistra Dickense :-D)
    Alici Claytonovou teda vůbec neznám a upřímně po knize s názvem Nabíječ by mě v životě nenapadlo sáhnout, ale proč si nerozšířit obzory, že :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nejsem v tom sama. Dobré vědět :D
      Taky čtu co mě baví, jen všem nemávám před nosem právě obálkou Nabíječe :D A prostě to rafinovaně schovám ve čtečce :D
      Přesně. Rádi se chlubíme a vypadáme sofistikovaně když zrovna čteme něco náročnějšího, nebo co dle našeho názoru zapůsobí (nebo aspoň já určitě. Jó, jsem trochu pokrytec).
      Rozšiř. Myslím, že tě to určitě pobaví. Je to šílená sranda :D

      Vymazat
  5. "Brakovou" literaturu v podstatě nečtu, protože jsem zavalená četbou "kvalitní" literatury do školy, takže vlastně žádné dilema, co říkat, že čtu, nemám. Ale něco podobného zažívám v hudbě, dřív bych třeba o sobě v životě neřekla, že poslouchám pop (mimo jiné). Teď už to říkám naprosto bez obav, protože jsem došla k názoru, že nějaké snobství ohledně toho, co mám ráda já nebo někdo jiný, je úplná zbytečnost.
    S těmi erotickými romány nebo romány pro ženy je to podle mě složitější. Většina fantasy taky není žádný vrchol literatury, ale nikdo tě moc nesoudí za to, že je čteš. Osobně bych řekla, že u těch erotických románů některé lidi irituje to, že se v nich píše otevřeně o ženské sexualitě, a když se ještě přiznáš k tomu, že je čteš, tak je to naprostý konec. :D
    Takže já bych byla za to, abychom si každý stáli za tím, co se nám líbí a třeba tahle šaškárna na dělení žánrů na dobrý a špatný někdy skončí. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máš naprostou pravdu, ale já občas cítím to snobství ze svého okolí a nechci se "ztrapňovat" tím, že čtu Nabíječe, tak radši mluvím o svých jiných oblíbených knihách, které lépe vyhovují těm kritériím, o kterých si myslím, že ostatní lépe přijmou.
      V tom máš taky naprostou pravdu. Je prostě smůla, že fantasy získalo takové postavení, že je bráno za mnohem kvalitnější literaturu, než nějaké romány pro ženy, i když mohou být v podstatě na stejné úrovni, když se to vezme objektivně. Myslíš, že je to tím? To nevím. Mně přijde, že si lidi automaticky řeknou - aha, jí něco chybí v reálném životě, tak si to kompenzuje takovouhle literaturou, což vůbec nemusí a často není pravda :D
      Rozhodně bychom měli, budu na tom pracovat :)

      Vymazat
  6. Popravdě já už to moc neřeším. Je fakt, že nosím knihy v obalu, ale to proto, aby se mi nezničily. :) Erotickou literaturu sice nečtu, ale pro změnu mám ráda knihy pro děti. Občas se sice na mne někdo divně koukne, ale beru to tak, že mi závidí (protože on by to taky chtěl číst, ale nemá odvahu) :D
    Ale co je vlastně kvalitní? Já mám třeba problémy s knihami, které byly nominovány na nějakou cenu, jelikož mi nepřijdou čtenářsky přívětivé. :D Narazila jsem spíš na takové, kde si autor musel dokazovat, jak je intelektuálně na výši. To si radši přečtu nějakou oddechovku. A když to milujeme, tak to nemůže být "brak" :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No tak to je taky řešení. Pravda :D
      Taky ráda čtu knihy pro děti, nebo takové ty middle-grade série. Ale to lidi tak divně nekoukají, jako na otevřeně erotickou literaturu :D Jojo, tím to bude. Závist :D
      Kvalita je diskutabilní, ale je to prostě ve společnosti tak nějak nastaveno - fantasy čtou frajeři, románky pro ženy chudinky, co jim něco v životě chybí, nebo jsou hrozné měkkoty... :D Zjednodušeně...
      Jo, oceněné knihy stejně jako filmy stojí občas za starou belu tím, jak se hrozně snaží být sofistikované, až jsou pro normálního čtenáře/diváka nepochopitelné, ale spousta lidí dělá, jak je to děsně oslovilo, aby vypadali chytře :D

      Vymazat
  7. Když se mě někdo zeptá, co ráda čtu, řeknu příběhy ze života nebo historické romány nebo klasika. A je to pravda. Ale stejně mezi mé nejoblíbenější knížky patří Harry Potter a YA knížky, kde se dokážu skoro úplně ztotožnit s hlavními postavami. Když jsem poslouchala audio Fifty shades, musela jsem dávat pozor, aby mě nikdo neviděl, připadala bych si divně. Nevím proč. A před učiteli zase schovávám právě to YA a naopak se netajím, když čtu něco klasického a tak. Jsem hrozná. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já se taky chlubím spíš těmi thrillery a detektivkami, ale občas tam přihodím i to fantasy, které tvoří minoritu v mých přečtených :D A samozřejmě mluvím o svých oblíbencích, kteří se neřadí do ani jednoho zmíněného žánru :D
      Jo, to bych si taky připadala divně :D
      Jsme všichni hrozní :D

      Vymazat
  8. Moje nepřiznaná kniha je padesát odstínů šedi. Kupodivu se mi líbila a ano četla jsem ji v elektronické podobě. Nedovedu si představit, že bych si četla v metru a naproti mě seděl někdo, kdo by knihu znal a sledoval mě jak se tvářím, když zrovna čtu erotickou scénu. :-) http://kniho.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já ji nečetla, takže právě vůbec nevím, jaká je a nechci ji soudit, dokud si ji nepřečtu, ale na druhou stranu ji nechci číst, protože je podle mě na světě až příliš mnoho knih, na které se vyloženě těším a nechci ztrácet čas s něčím, co se mi nejspíš úplně netrefí do noty :)
      Taky bych si připadala divně :D

      Vymazat
  9. No musim rict, ze ja ctu hlavne fantasy pribehy a na druhem miste scifi. A fantasy i tvori zhruba 3/4 mych recenzi. Ale co se tyce romanu, to nemam rada. Ctu je jen vyjimecne a to i diky tomu, ze je to vedlejsi zanr neceho jineho. Samozrejme mi nevadi kdyz v knize trochu te lasky je, ale primo romany, ktere jsou toho preplnene nemam rada... Ale asi je pravda, ze kdybych cetla neco, co pred ostatnimi nepriznam, tak to ani nejak verejne moc neukazu :-P Nastesti mam svych fantasy knih v zasobe dost...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to pak jo :) Asi i takoví lidé jsou, neříkám, že ne :)
      Já taky zas tak nevyhledávám přeslazenost od začátku do konce. Lepší pro mě je, když je to hlavně vtipné, ale tak taky si to sem tam přečtu :)
      No jo, já se holt přiznám takhle na netu klidně, ale jinak ne :D

      Vymazat
  10. Úžasný článek!!! Jsem ráda, že tě opět políbila múza, protože to vždy stojí za to! :) Tolik let mi trvalo, než sem začala bez ostychů přiznávat, že miluju Stmívání (i když, kdo ví, jak by to bylo, kdybych si ho přečetla teď znovu) :D Ale představa, že se mě třeba kolegové v práci zeptají, co čtu, a já se jim pochlubím se Svůdným zúčtováním a jinými guilty pleasures, kde je to jeden důmyslný název vedle druhého.. :D No jasně, že radši vytáhnu Murakamiho a jinou náročnou literaturu :D
    Parádní článek! A recenze koukej napsat :) Já se totiž na toho vašeho Nabíječe musím také vrhnout, když ho vychvalujete až do nebes <3

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc!!! :) :) Taky jsem ráda, hrozně mě to bavilo psát :) Na múzu jsem čekala dlouho, ale snad se to vyplatilo a doufám, že mi zas neuteče. Už teď mám další nápad :)
      Já ho mám taky ráda, nebo minimálně vím, že mě tenkrát bavilo a nevadí mi to říct :) Nebudu si ale určitě kazit zážitek tím, že to budu číst teď, kdy už nepatřím úplně mezi cílovku :)
      Jojo, hlavně to má vždycky tak stupidní názvy, že prostě nevysvětlíš, že je to fakt dobrý :D :D
      Díky moc :)
      No pokusím se, když teda je ten zájem :)

      Vymazat
  11. Parádní článek a zamyšlení :) Asi jsem to dřív měla podobně, řešila jsem, co vytáhnu v autobuse, ale pak jsem si řekla, proč vlastně a myslím, že to poslední dobou čím dál tím více odbourávám. Hlavně taky proto, že tyhle románky, i ty erotické, čtu hlavně v momentech, kdy bych nikdy nevytáhla právě třeba fantasy, protože bych nebyla stoprocentně koncentrovaná na to, co se v příběhu děje (jak jsi psala, člověk musí proniknout do toho světa a tak podobně), ale zároveň číst chci, takže tyhle oddechové knížky jsou skvělým řešením, hlavně, když je ve svém seznamu k přečtení prostě mám :) Když se mě někdo vyložené zeptá, co čtu, většinou se o tom třeba chvilku bavíme, takže si každý žánr nějakým způsobem obhájím :D (jo, to mi asi zůstalo, musím k tomu dodat, proč to tak je) A ono to poslední dobou čím dál tím více platí, během pracovního týdne čtu hlavně po autobusech nebo večer, když přijdu domů, v buse potřebuju něco, na co se nemusím úplně nejvíc soustředit a večer něco, u čeho si odpočnu, to jsou právě nejrůznější romantické příběhy, YA literatura a podobně, o víkendu se potom pouštím spíše do komplikovanější literatury, fantasy nebo detektivky. Jasně, není to takhle úplně stanovený, ale často to tak je. Chvilku mi taky trvalo přiznat se třeba ke Stmívání, jak píše Ivcca, ale pak jsem se vrátila do doby, kdy jsem to četla, jak ještě kolem nebyl takový boom a jak jsem to fakt žrala a najednou mi to bylo jedno, co si kdo myslí, klidně k tomu zase řeknu nějakou legendu :D
    Na Nabíječe jsem zvědavá, doporučovalo mi ho už spoustu lidí, asi je to fakt bomba :D Já jsem předloni v létě četla na dovolené Božského bastarda a byl to fajn oddych :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju :)
      Já se taky snažím nemyslet na to, co si o mě myslí úplně cizí lidi a asi je to fakt jedno, ale nějak to zatím úplně stopro nedokážu :D
      Já se asi na čtení můžu soustředit prakticky kdykoli, pokud jde o ruch v dopravních prostředcích, nebo tak, pokud mě ta knížka fakt chytne. Ale někdy jsem zkrátka unavená a tyhle složitější věci se mi prostě číst nechtějí a chci jen koukat do písmenek a smát se a to mi většinou ta "sfistikovanější" literatura nezajistí.
      Taky se snažím obhajovat, ale otázka je proč vlastně. Vždyť záleží na tom, že se to líbí mně. Jenže... prostě...víš jak :D
      Já zase pořád čtu jen jednu knížku a nevybírám úplně podle toho, jestli jsem na cestě, doma, nebo je víkend - že bych měla rozečtených více knížek najednou, každou pro jinou příležitost. To úplně neumím :)
      Přečti si ho, prosím! A brzy! My ho fakt milujeme! :D

      Vymazat
  12. Po braku sáhnu zpravidla v momentě, kdy mám zahlcenej mozek a potřebuju oddych nebo když se naopak nemůžu rozjet a nechci nic složitýho. Erotické romány miluju, ale ne ty romantické. Líbí se mi Markýz de Sade a Ch.Bukowski, to jsou králové úchylů:) Jinak s tebou musím souhlasit, co se fantasy týče. Vzpomínám, jak jsem začala číst Zeměplochu od Pratchetta - tak hrozně jsem se do toho zažrala, že jsem málem začala věřit na Otce prasátek:) Nicméně teda za knížky jsem se nikdy nestyděla, ale když jsem byla malá, tak jsem milovala Kelly family a za ty jsem se teda styděla a nepřiznala bych to tehdy ani za zlatý tele:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně :) Máme to úplně stejně :) I když já "braku" dám mnohdy přednost před náročnější literaturou i v momentě, kdy jsem odpočinutá a mozek mám nastartovaný :D
      Jojo, de Sade to je prasák :D :D
      Já Zeměplochu miluju. Četla jsem jen její zlomek, ale i tak můžu s klidem říct, že Pratchett byl prostě frajer a budu ho navždy obdivovat a jsem ráda, že mě většina jeho díla ještě čeká :)
      No...Kelly family v tu dobu jejich slávy asi milovalo hodně holčiček ne? :D

      Vymazat
  13. Já většinou nemám problém přiznat, že miluji to co je nazýváno "bestsellery", ale čekám pohrdavý úsměšek. Jen mám pocit, že nikomu do toho co čtu vlastně nic není. Ale tento článek a reakce na něj mne zas a znovu přesvědčují, že lidi nejsou ve valné většině takoví jak se tváří. A pokud většina lidstva něco jiného říká a něco jiného si myslí nebude svět nikdy v pohodě. Leontýna

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máš pravdu, že do toho v podstatě nikomu nic není (i když to zní možná blbě ode mě, jako od blogera, který se tím, co čte neustále chlubí a prezentuje), ale nevím, proč má někdo sklony odsuzovat co čtou ostatní. Já vlastně respektuji takových 50 odstínů už jen z toho důvodu, že je to knížka, která přivedla spousta lidí ke čtení. To, jestli je to dobré už je věc druhá, kterou nemůžu posoudit, dokud si to sama nepřečtu.
      To víš, bohužel, dokud nebudeme upřímní hlavně sami k sobě, těžko budeme upřímní k sobě navzájem a uvízneme na místě.

      Vymazat

Děkuji za tvůj příspěvek! Z každé zpětné vazby mám velkou radost a na veškeré komentáře odpovídám :)

Právě čtu

Právě čtu

Opozdilec
tagged: currently-reading

goodreads.com

Followers

Hledání

Instagram

Spolupracuji s

CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online

O autorce

Moje fotka
Obyčejná pětadvacetiletá holka z Prahy, nadšená uživatelka instagramu, zbrklá, ale organizovaná, nekonečně zamilovaná do Odeonek. Hlavní čtenářské zaměření - krimi a thrillery. Poznámka k obsahu blogu: Použité obrázky obálek knih pocházejí ze serveru goodreads.com, cbdb.cz nebo databazeknih.cz a pokud u fotek není uveden zdroj, pak jsou mou vlastní tvorbou. Úryvky z knih jsou v recenzích vždy označené kurzívou, jsou přímou citací knih a nevyhrazuji si na ně žádná práva. Ta podle zákona náleží autorům knih. Pokud byste mě rádi kontaktovali v jakékoli záležitosti, napište mi na e-mail: MelindaMyaddictions@gmail.com

Populární články

Čtenářský klub - kniha měsíce

Knihy měsíce

Pusťte se do společného čtení knihy měsíce a prodiskutujte ji s námi na fóru!


Kniha měsíce

Blogové narozeniny

Místo pro vaše připomínky

Název

E-mail *

Vzkaz *

Seznam knižních blogerů

Knižní blogeři