Kukuřičný město - Andrew Smith

Austin je zapisovatel historie. Vždycky mluví pravdu a hluboce přemýšlí o světě. Má sexy holku Shann a nejlepšího kamaráda Robbyho. Je neustále zmatený a myslí si, že kromě své přítelkyně možná miluje taky Robbyho. Jeho život naplňuje skejtování, kouření cigaret, snění o sexu s Shann a Robbym a zapisování všech událostí, zejména o konci světa. Jednoho dne se s Robbym vloupají do obchodu Johnnyho McKeona a jsou svědky toho, jak místní grázlíci vypustí do světa smrtelnou nákazu, která lidi proměňuje v obří kudlanky nábožné, jejichž posláním je žrát lidi a rozmnožovat se.

Zdá se vám už nastínění děje dost šílené? To je prosím teprve začátek. Začátek nekonečné jízdy na horské dráze bláznovství a nenormálnosti. 
Ať se propadnu, jestli tohle nebyla ta nejdivnější a nejujetější kniha, jakou jsem kdy četla. Jenže Kukuřičný město je ve svém podivínství vlastně naprosto skvělé. 

Hned od počátku čtení Kukuřičnýho města jsem se nemohla ubránit dojmu, že Austin je něco jako nový a zmatený Nick Twisp a myšlenkami jsem se vrátila do dob, kdy jsem četla Mládí v hajzlu. Jenže Mládí v hajzlu se podobá pouze první polovina knihy, než se příběh o dvou teenagerech, poflakujících se po bezútěšných troskách kdysi prosperujícího Ealingu ve státě Iowa přehoupne do apokalyptické šílenosti s obřími kudlankami, které mírně řečeno osouloží, co můžou.

Jakmile si zvyknete na Austinův osobitý způsob vyprávění, slang, podivně postavené a nespisovné věty, jeho zmatené a nechronologické vysvětlování, trochu příliš mnoho fekálního humoru a jeho nadrženost a zmatenost, najednou zjistíte, že se při čtení neskutečně bavíte. Líbí se vám to navzdory té podivnosti, nebo možná právě kvůli ní. Na spoustu knih po čase zapomenete, ale po přečtení Kukuřičnýho města ve vás zůstane silný dojem, že tohle, už ze své mysli nedostanete nikdy, ani kdybyste se sebevíc snažili.

Na čtivosti mimo toho, že ke konci je kniha dosti akční, dodávají i kraťoučké kapitoly. Ty jsou ovšem taky příčinou určité roztříštěnosti děje. Austin je schopen vystopovat rodokmeny nejrůznějších rodin až několik generací nazpět a neustále popisuje všechny události v nejpodrobnějších souvislostech. Austinova snaha čtenářům připomínat všechna důležitá fakta paradoxně vedla ke zmatečnosti a nekonzistentnosti příběhu. Jako by snad autor počítal s tím, že knížku čtenář zvládne hltat jen po malých dávkách a že snad při té příležitosti zapomene, co se událo na předchozích pár stránkách. Neustálé opakování stejných vět pořád dokola na mě působilo dost podivně a postupem času mě začalo rozčilovat, ale hádám, že to prostě patřilo k pojetí celého Austinova vyprávění. "Chápete, ne?" 

Kukuřičný město je kniha o sexuálně frustrovaném a v otázce své orientace zmateném puberťákovi a jeho kamarádovi, který si je svou homosexualitou jistý, ještě si ji nestihl pořádně užít a stejně za ní pyká. A to je prosím nastínění toho nejnormálnějšího, o co v knize jde. Dalšími aspekty jsou nadržené obří kudlanky nábožné, trhající lidem hlavy, neustálé řeči o kadění slavných osobností, masturbaci, erekci, historii a o tom, že o spoustě důležitých věcí se v normálních knihách nedočtete a tom, že hloupý lidi by číst knihy vůbec neměli.

Pokud tedy některé z výše uvedených témat nezkousnete, Kukuřičný město nejspíš nebude kniha pro vás, neboť jsou na 352 stranách poměrně podrobně rozpitvávána. Andrew Smith si v nejmenším nebere servítky a bez uzardění píše o všem, o čem ostatní autoři taktně mlčí. Vydává se na pole neorané a očima šestnáctiletého, věčně nadrženého a možná bisexuálního puberťáka coby pozorovatele apokalypsy sype z rukávu všechny myšlenky, které se v dospívajícím mozku líhnou. A že to někdy může být pěkná jízda, pochopíte asi u první kapitoly. No přesvědčte se sami. 

70%

Přečtěte si ukázku, přístupnou také ze stránek nakladatelství HOST.

Ráda bych touto cestou poděkovala internetovému obchodu knihy.idnes.cz za poskytnutí recenzního e-booku. 

Kukuřičný město si můžete objednat na e-shopu knihy.idnes.cz v jako e-knihu. Příznivci fyzických knih jistě ocení i její papírovou podobu.