Emika Chen je lovkyně odměn a hackerka. Jako většina lidí na světě většinu svého života tráví nalinkovaná do Warcrossu, virtuální reality stvořené mladým géniem Hideem Tanakou. Blíží se doba Warcross šampionátu, což je ve Warcrossu doslova událost roku. Emice se podaří husarský kousek, když se během zahájení turnaje vetře přímo doprostřed arény a ve vteřině se z prakticky anonymní a nenápadné hráčky stává senzace. Sám Hideo Emiku kontaktuje a předloží jí nabídku, která se neodmítá. Emika se má zúčastnit Warcross šampionátu coby jedna z divokých karet, což je něco, o čem by se hráčce jako ona, ještě dlouho ani nesnilo. To však není vše. Emika má za úkol využít svých hackerských schopností a jako špion odhalit toho, kdo se už delší dobu snaží v letošním turnaji udělat pěknou paseku, ale dosud Hideovým snahám o dopadení unikal. Hideo do Emiky vkládá velké naděje, ale ta má brzy přijít na něco, co zřejmě daleko převyšuje její původní úkol.
Emika se poslední roky doslova protlouká životem, jak může. Ve svých osmnácti letech je už nějakou dobu sirotek a přežívá díky odměnám za dopadení lumpů, na něž je policie krátká. Teď je však doslova na dně, na účtu se jí krčí sotva pár dolarů a zbývá jí pár okamžiků, než se stane bezdomovcem. Nečekaná nabídka od Hidea tak přichází v pravý čas. Jenomže bude všechno to riziko nakonec stát za to? Dokáže se samotářská Emika stát součástí týmu a nenápadně při tom pozorovat své kolegy i konkurenty?
Marie Lu je českým čtenářům známá díky sériím Legenda a Mladí vyvolení. Warcross však sama označuje, mezi svými knihami, za tu, která je jejímu srdci nejbližší, která je nejvíc, jako ona. Právě do Warcrossu totiž dala nejvíce ze sebe a ze svého života. Herní průmysl a hry obecně hrají v jejím světě důležitou roli, nejen kvůli práci, ale i díky její vlastní hráčské kariéře, a na tom, jak moc se vyřádila na psaní této knihy, je to znát. Protože kdyby toto napsal někdo, kdo nikdy nedržel v ruce ovladač konzole či nezná rozložení klávesnice i poslepu, byla by to katastrofa. Marii Lu ale věříte vše do posledního slova a její fantazie vás zkrátka uhrane.
Krásně propracovaný svět, psaný jakoby přímo pro filmové plátno září v každém ohledu. Pestrobarevná, futuristická, moderní, fascinující, snová a vyblýskaná virtuální realita zaujme každého milovníka YA sci-fi a a vynálezy, které jsou zatím pouze hudbou budoucnosti, nadchnou všechny herní maniaky. Hlavní hrdinka je naopak na současné poměry zcela všední. Popelka, která ke štěstí přišla, a i když má pod čepicí, je zkrátka standardním mixem odvážné, nespoutané, soběstačné holky otrkané životem, která pro své vlastní dobro snad až příliš mnoho riskuje a má o ždibíček více štěstí, než by se slušelo. Na druhou stranu směsice všemožných vedlejších charakterů je zajímavá a Marie Lu samozřejmě nezapomněla na dostatečné zastoupení v dnešní době nepostradatelné diverzity.
Problém nastává v neuvěřitelné předvídatelnosti celého příběhu. Kniha je poměrně přímočará, a pokud se autorka chtěla zaměřit na šokování čtenáře, neškodilo by trochu zavádějících informací, pár slepých uliček, nebo trocha mlžení. Druhá věc je poměrně málo podrobností o fungování světa, mechanismu hry i jak vlastně je možné nabourat se do tak přísně střežené hry a manipulovat s jejím kódováním. Trocha suchopárných technických detailů by knihu pozvedla na úplně jinou úroveň. Akční scény byly z mého pohledu paradoxně nejméně zajímavou částí celé knihy, ale to je spíš můj osobní problém, střety ve hře jsou popsány velice dovedně a s trochou představivosti budete mít avatary před očima jako živé a budete lapat po dechu, až uvidíte, co všechno je ve Warcrossu možné.
Warcross je poctou holkám hráčkám, samotným možnostem rozličných herních světů i vynalézavosti programátorů a tvůrců her. Premisa knihy i způsob, jakým je psaná jsou slibné, i když se autorka nevyhýbá jistým YA klišé, jako je „she leave out a breath she didn't realize she was holding“ a podobně, přesto rozhodně neočekávejte druhé Ready player one jen kvůli tomu, že se děj odehrává ve virtuální realitě, jde o soutěž, která účastníky vystřelí mezi celebrity a je tu nadprůměrně inteligentní outsider, jemuž se zadaří. Zejména závěr Warcrossu je zcela zjevným umetáním chodníčku pro druhý díl a těm, kdo neradi čekají po masivních cliffhangerech nejspíš vybouchne hlava. Nechybí tu romantika ani přátelství. Kniha tak nějak splňuje standard YA sci-fi a cílovku rozhodně nadchne a většina čtenářů bude Marii Lu zobat z ruky už po pár řádcích. Přesto Warcrossu z mého pohledu k dokonalosti poměrně hodně chybí, ale druhý díl si rozhodně nechám v hledáčku.
Emika se poslední roky doslova protlouká životem, jak může. Ve svých osmnácti letech je už nějakou dobu sirotek a přežívá díky odměnám za dopadení lumpů, na něž je policie krátká. Teď je však doslova na dně, na účtu se jí krčí sotva pár dolarů a zbývá jí pár okamžiků, než se stane bezdomovcem. Nečekaná nabídka od Hidea tak přichází v pravý čas. Jenomže bude všechno to riziko nakonec stát za to? Dokáže se samotářská Emika stát součástí týmu a nenápadně při tom pozorovat své kolegy i konkurenty?
Marie Lu je českým čtenářům známá díky sériím Legenda a Mladí vyvolení. Warcross však sama označuje, mezi svými knihami, za tu, která je jejímu srdci nejbližší, která je nejvíc, jako ona. Právě do Warcrossu totiž dala nejvíce ze sebe a ze svého života. Herní průmysl a hry obecně hrají v jejím světě důležitou roli, nejen kvůli práci, ale i díky její vlastní hráčské kariéře, a na tom, jak moc se vyřádila na psaní této knihy, je to znát. Protože kdyby toto napsal někdo, kdo nikdy nedržel v ruce ovladač konzole či nezná rozložení klávesnice i poslepu, byla by to katastrofa. Marii Lu ale věříte vše do posledního slova a její fantazie vás zkrátka uhrane.
Krásně propracovaný svět, psaný jakoby přímo pro filmové plátno září v každém ohledu. Pestrobarevná, futuristická, moderní, fascinující, snová a vyblýskaná virtuální realita zaujme každého milovníka YA sci-fi a a vynálezy, které jsou zatím pouze hudbou budoucnosti, nadchnou všechny herní maniaky. Hlavní hrdinka je naopak na současné poměry zcela všední. Popelka, která ke štěstí přišla, a i když má pod čepicí, je zkrátka standardním mixem odvážné, nespoutané, soběstačné holky otrkané životem, která pro své vlastní dobro snad až příliš mnoho riskuje a má o ždibíček více štěstí, než by se slušelo. Na druhou stranu směsice všemožných vedlejších charakterů je zajímavá a Marie Lu samozřejmě nezapomněla na dostatečné zastoupení v dnešní době nepostradatelné diverzity.
Problém nastává v neuvěřitelné předvídatelnosti celého příběhu. Kniha je poměrně přímočará, a pokud se autorka chtěla zaměřit na šokování čtenáře, neškodilo by trochu zavádějících informací, pár slepých uliček, nebo trocha mlžení. Druhá věc je poměrně málo podrobností o fungování světa, mechanismu hry i jak vlastně je možné nabourat se do tak přísně střežené hry a manipulovat s jejím kódováním. Trocha suchopárných technických detailů by knihu pozvedla na úplně jinou úroveň. Akční scény byly z mého pohledu paradoxně nejméně zajímavou částí celé knihy, ale to je spíš můj osobní problém, střety ve hře jsou popsány velice dovedně a s trochou představivosti budete mít avatary před očima jako živé a budete lapat po dechu, až uvidíte, co všechno je ve Warcrossu možné.
Warcross je poctou holkám hráčkám, samotným možnostem rozličných herních světů i vynalézavosti programátorů a tvůrců her. Premisa knihy i způsob, jakým je psaná jsou slibné, i když se autorka nevyhýbá jistým YA klišé, jako je „she leave out a breath she didn't realize she was holding“ a podobně, přesto rozhodně neočekávejte druhé Ready player one jen kvůli tomu, že se děj odehrává ve virtuální realitě, jde o soutěž, která účastníky vystřelí mezi celebrity a je tu nadprůměrně inteligentní outsider, jemuž se zadaří. Zejména závěr Warcrossu je zcela zjevným umetáním chodníčku pro druhý díl a těm, kdo neradi čekají po masivních cliffhangerech nejspíš vybouchne hlava. Nechybí tu romantika ani přátelství. Kniha tak nějak splňuje standard YA sci-fi a cílovku rozhodně nadchne a většina čtenářů bude Marii Lu zobat z ruky už po pár řádcích. Přesto Warcrossu z mého pohledu k dokonalosti poměrně hodně chybí, ale druhý díl si rozhodně nechám v hledáčku.
65 %













