O překládání s překladatelem - Renata Heitelová

Vítám vás u prvního článku ze série O překládání s překladatelem. Pokud jste na blogu poprvé a jste trošku vykulení, o co jde, úvodní článek naleznete zde. 

Tato série vznikla na popud mého pocitu ohledně nedoceněnosti záslužné práce překladatelů. Jsou to takoví neviditelní skřítkové, bez nichž by to nešlo, ale jejichž výkon se zpravidla dostane na přetřes pouze v okamžiku, kdy je něco špatně. A to je velká škoda. Oni možná o světla reflektorů nestojí, přesto si myslím, že si za své výkony mnohdy zaslouží více ocenění, než se jim dostává.

Ráda bych vám tedy touto cestou představila první překladatelku, kterou jsem oslovila a která mi ochotně poskytla odpovědi na mé zvídavé otázky ohledně její zajímavé práce. 

Renata Heitelová

Medailonek Renaty Heitelové

"Než jsem se dostala k překladům, začínala jsem jako literární recenzentka na webech o sci-fi a fantasy (Děti noci, Sarden a Fantasya). Později jsem pomáhala s korekturami v nakladatelství Triton, následně jsem začala dělat redakci a korekturu beletrie pro nakladatelství Brokilon, Epocha a Baronet."

Mezi nejznámější knihy, které Renata Heitelová přeložila patří série Pátá vlna či knihy Jennifer L. Armentrout. Kompletní výčet přeložených titulů si můžete prohlédnout na obrázku výše.

A teď už k samotnému rozhovoru.

Rozhovor s Renatou Heitelovou

Jak dlouho se zabýváte profesionálním překládáním?

Na prvním překladu jsem začala pracovat v srpnu 2012. Dostala jsem se k tomu docela náhodou v nakladatelství Brokilon, když majitel Robert Pilch sháněl překladatele knih Rachel Cainové. V té době jsem pro něj příležitostně pracovala jako korektorka, a protože se mi série Upíři z Morganville líbila, nabídla jsem se, že bych to zkusila. A on mi tuhle velkou šanci dal, za což jsem mu moc vděčná. Několik let už jsem pravidelně četla beletrii v angličtině a měla za sebou asi dvacet zredigovaných knih. Překladatelství jsem však nestudovala, mám vysokou školu ekonomického směru.

Co vás na vaší práci nejvíce baví?

Jsem ráda, že můžu být součástí toho, že kniha vzniká, ať už jde o redakci textu nebo překlad, že můžu napomoci k tomu, aby kniha byla co nejlepší, že ji můžu zprostředkovat českým čtenářům. Je to ten tvůrčí proces, který mě baví, hra se slovy, s češtinou. Tuhle práci dělám ráda i proto, že je to něco zcela jiného, než dělám v zaměstnání, kde pracuju především s čísly a tabulkami.

Co je pro vás hlavním faktorem při rozhodování, zda knihu přeložíte, nebo ne? Je vůbec takové rozhodnutí ve vašich rukou?

Tak vždy můžete překlad odmítnout, aspoň doufám, že žádnému překladateli nikdo nedrží pistoli u hlavy :) Ovšem samozřejmě to pro řadu lidí může být otázka financí, když nemáte dostatek zakázek a peněz, těžko nabízenou práci odmítnete. Pro mě je hlavním faktorem žánr a pak samozřejmě čas. Určitě bych se nepustila do překladu knihy, kde by bylo hodně odborných výrazů z oboru, kterému nehovím, třeba z lékařského prostředí. Samozřejmě můžete termíny googlit – což je obvykle nutné u každé knihy, protože téměř vždy narazíte na něco odbornějšího, čemu nerozumíte – ale když to bude každé druhé slovo, tak vám ten překlad bude trvat mnohem déle a přepočteno na hodinu si moc nevyděláte.

Jak probíhá přidělování knih k překladu? Můžete nakladatelství sama navrhnout knihu k vydání, nebo vám je vždy prostě nabídnut určitý titul a "poraďte si s ním"?

Mám za sebou teprve dvacet překladů a zatím jsem měla štěstí v tom, že mi byly nabídnuty a já jsem je ráda přijala. Ale můžu i sama navrhnout knihu k překladu. Moc často však nenarážím na knihy, které by mě až tak zaujaly, že bych se do jejich překladu chtěla vrhnout. 

Jste nějak žánrově vyhraněna? Je pro překladatele žánr při práci směrodatný?

Jako čtenářka se měním, v současnosti čtu ráda urban fantasy, postapo sci-fi, romance ze současnosti, romantické thrillery. O výběru překladu podle žánru jsem se už zmínila. Je to pro mě důležité, protože bych se nepustila do překladu knihy, která by mě vůbec nebavila nebo která by pro mě byla příliš odborně náročná. Nedávno jsem odmítla překlad románů ze série Vetřelec – jednak bych zřejmě plavala v technických popisech, jednak nemám ráda tenhle typ hororů a jednak jsem filmy viděla hodně dávno a určitě ne všechny ze série, takže bych se neorientovala v případných odkazech, kdyby se v knihách objevily.

Konzistentnost překladu je pro čtenáře poměrně důležitá. Jakmile začnete překládat jistého autora, máte na něj u daného vydavatelství víceméně "monopol"?

S tím souhlasím – není dobré, když se mění překladatel v rámci série. I když je samozřejmě možné, že ten následující překladatel odvede lepší práci než ten předchozí, i s tím jsem se setkala. Nedá se přímo říct, že mám na autora u vydavatelství monopol, ale zpravidla mi knihy „mého“ autora k překladu nabídnou.

Jak dlouho vám trvá přeložit průměrně rozsáhlou knihu (řekněme 300 stran)? Kolikrát ji během překládání přečtete? Vracíte se ke "svým" knihám po vydání, třeba i po několika letech?

Na překladu pracuji většinou pět dní v týdnu a zvládnu tak 50-80 stran za týden, záleží na obtížnosti textu, na mojí vlastní náladě (lenosti), na vnějších vlivech, kdy se prostě některý den k práci na překladu nedostanu. Knihu přečtu celkově dvakrát až třikrát. Ke knihám se většinou nevracím, pokud to není nutné pro práci na dalším pokračování. Po pravdě téměř žádnou knihu (nejen vlastní překlad) nečtu víckrát. Připadá mi, že je ještě tolik knih, které jsem nepřečetla a přečíst si je chci, že je ztráta času číst něco, co už mám přečteno.

Máte i vlastní spisovatelskou zkušenost, případně toužil/a jste někdy po napsání vlastní knihy?

Ne, na to nemám dostatek fantazie. Netoužila jsem dokonce ani překládat. Nebo spíš mě nikdy nenapadlo, že někdy budu. Stejně jako jsem před deseti lety netušila, že se budu v budoucnu živit redigováním literárních textů. Prostě se to tak nějak stalo a jsem za to moc ráda.

Konzultujete nějakým způsobem překlad přímo s autorem, případně odborníky na danou problematiku, nebo se spíš spoléháte na vlastní rešerši na internetu a vlastní znalosti a zkušenosti?

Většinou nejdřív sama hledám na internetu, a teprve když nenacházím, co bych potřebovala, obrátím se někoho zkušenějšího, případně přímo na autora. Na druhou stranu tím, že si vybírám takové překlady, které nejsou nijak zvlášť odborné, tohle moc často řešit nemusím. Na autory jsem se zatím obracela jen dvakrát. Nechci nijak zevšeobecňovat, ale připadá mi, že nemají rádi, když jim v textu někdo nachází chyby a poukazuje na ně. Nemyslím gramatické, ale věcné. Takže většinou očividnou nesrovnalost (například v časových údajích, ve jménech atp.) sama upravím, bez konzultace s autorem.

Čtete ve volném čase literaturu v češtině, nebo preferujete originální znění? Dokážete si ještě užít knihy jako obyčejný čtenář, nikoli jako profesionál? Jak hodnotíte současnou úroveň překladů do češtiny?

Literaturu v češtině čtu pořád, považuji to za důležité pro rozšiřování vlastní slovní zásoby. Kdybych četla jen anglicky, tak bych si svoji češtinu nijak nevylepšovala. Navíc dělám redakce překladů, o to víc potřebuji mít dobrou češtinu. Přesto ale přečtu víc knih v angličtině než v češtině, po pravdě hodně podléhám různým akcím na e-booky. A nekupte knihu za dva tři dolary, ne? :D

Na to, že si knihu nedokážu užít jako „obyčejný“ čtenář, narážím, a to přitom v tom oboru moc dlouho nedělám. Ale jde spíš o to, že se ji automaticky snažím posuzovat (jako recenzentka) a hledám v ní chyby (jako korektorka), než že bych se vrtala v překladu jako takovém.

Současnou úroveň překladů nedokážu moc ohodnotit, najdou se překlady dobré i špatné, těžko říct, kterých je víc a jak se to změnilo třeba za posledních dvacet let, zas takový přehled nemám.

Děláte záslužnou práci, ale jelikož je vaše jméno skryto až uvnitř knihy (a neskví se na obálce), čtenáři úsilí překladatele tolik neřeší (případně ho řeší jen v momentě, kdy je něco špatně). Jak se vyrovnáváte s "prací v anonymitě"? Nepřijde vám to trochu líto?

Beru to tak, jak to je. Nemám nějak zvlášť potřebu „být vidět“. Samozřejmě každého potěší, když mu někdo práci pochválí, ale obecně je lepší, když se o překladu nemluví, většinou to znamená, že nikoho nerušil, že to nebylo špatné.

Máte mezi svými překlady nějakou oblíbenou knihu a naopak existuje nějaký titul, se kterým jste bojovala?

Naštěstí jsem zatím s žádnou knihou nebojovala :) Ale třeba překlad trilogie Pátá vlna byl náročnější (skladba vět, vojenské termíny) než překlady knih od Jennifer L. Armentrout, což byly romance o středoškolácích nebo vysokoškolácích. Trilogii Pátá vlna jsem si zamilovala, líbilo se mi, jak se Rick Yancey ponořil do postav, až jsem s nimi příběh prožívala a u překladu uronila spoustu slz. Měla bych pár námitek k zápletce a dalším věcem, ale ty postavy mě prostě dostaly. A já obecně knihy vnímám přes postavy, jsou pro mě většinou důležitější než samotný děj.

Spisovatelé nebo herci mají své vzory, máte mezi překladateli někoho, koho obdivujete a k jehož práci vzhlížíte s úctou?

Obdiv a úcta jsou asi moc silná slova, i vzhledem k žánrům, která ráda čtu, ale líbil se mi překlad série Mercy Thompson od Kateřiny Niklové nebo série Lovci monster od Jakuba Maříka. Zrovna teď čtu Kostičas a překlad Lenky Kapsové je skvělý, jak si dokázala poradit s tím slangem a termíny pro různé typy jasnovidců.

Máte na svou práci určený časový rámec? Jsou v dnešní době lhůty na překlad šibeniční, nebo máte víceméně volnou ruku?

Mám na každý překlad smlouvu, kde je přesný den odevzdání. Ten termín s nakladatelstvím domlouváme nějakou dobu dopředu, ale může dojít k něčemu, co vás od práce třeba na týden odvede, a pak už se můžete dostat do skluzu a jste nuceni překládat rychleji, než by se vám líbilo. Jasně, kdybych měla dva překlady ročně, tak bych na to měla dost času, ale tím bych se neuživila.

Máte nějaký způsob jak zůstávat v obraze, co se týče jazykových i jiných trendů, aktuálních odkazů a podobně? Často se u čtení setkávám s tím, že je mi jasné, co bylo v knize napsáno v originále, ale překladatel zřejmě daný idiom, frázi, seriál či cokoli dalšího neznal a krkolomný překlad úplně bije do očí.

Jak zůstávat v obraze? Hodně číst (v češtině), všímat si, jaké knihy vycházejí, hlavně v daném žánru, na co by se v knihách mohly objevovat odkazy. To neznamená, že ty knihy či filmy, na které se odkazuje, musíte číst, ale prostě si jen uvědomit, že to je odkaz nebo citát z něčeho známého, a pak googlit. Naštěstí dnes existují filmové, seriálové, knižní databáze a samozřejmě Wikipedie. Po pravdě nechápu, jak mohli překladatelé pracovat v době před internetem :)

Máte nějaký rituál spojený se svou prací?

Mám své pohodlné křeslo, ve kterém překládám, ale rituál zatím ne.

Máte-li nějaké doplňující dotazy na samotnou Renatu Heitelovou, nebojte se je položit v komentářích, může se stát, že vám zde sama odpoví (což nemohu slíbit), nebo se v blízké době objeví druhá série rozhovorů, třeba i s vašimi otázkami.