Book haul za duben 2019

 Ačkoli nejkratší měsíc v roce už je dávno za námi, mně snad připadá, že jsme jej právě prožili. Duben utekl. Uletěl. Zmizel. A ani v dubnu jsem nepřišla zkrátka. Do svého TBR vozíčku, na nějž se mi sešlo spousta ohlasů (díky!) a který miluju nade vše, jsem si tentokrát přidala celkem 11 knížek a nebýt toho, že jsem si nestihla vyzvednout poštu, by jich bylo ještě víc! Baví mě, jak žánrově různorodá tentokrát tahle směska je. Líbí se mi, jak pestrobarevná řádka obálek se mi tu sešla. Miluju, že mám tentokrát i jednu tajemnou knížku, kterou vám zatím nemůžu ukázat. Děkuju všem, kdo se mi rozhodli poslat knížky na recenzi. I tento měsíc byli nakladatelé neskutečně štědří a já jsem za to moc vděčná.

Začneme představením knížek z Paseky. Balíček dorazil teprve včera a obsahoval tři knížky včetně jedné tajemné. Propast je knížka pro děti a mládež, která vypráví o dvanáctiletém chlapci ve Vracovských jeskyních, ze kterých se lidi nevracejí, případně tam přicházejí o rozum. Navíc se tu dějí opravdu podivné věci, jako vytržené z úplně jiné doby. A na dno propasti se ještě nikdo nepodíval. Propast zní jako knížka, kterou bych před patnácti lety hltala a milovala. A myslím, že se to nezměnilo a rozhodně jí hodlám dát šanci!
V balíčku byla také Kalba ve spoďárech, ve které Finové, jakožto nejšťastnější národ na světě odhalují recept na spokojený život. Hygge ani Lagom a podobné mě nelákaly, ale tahle finská záležitost si mě získala svým potrhlým názvem i moc hezkou grafikou.
Poslední knížkou je...no to uvidíte už brzy!

Paseka se v dubnu opravdu překonala. Pro speciální VIP bookclub jsem v předstihu ještě před vydáním dostala Trny v čase, které mě přesvědčily, že čtení o filosofii nemusí být utrpení. Netvrdím, že z fleku tento obor začínám uznávat a zajímám se o něj, ale rozhodně mi během čtení nepřekážel v užívání si příběhu. Trny v čase moc doporučuji nejen proto, že autor je opravdový sympaťák, ale především se mu tato prvotina opravdu povedla, když vezmeme v úvahu, že ji psal tempem pěti vět denně a dokázal i tak udržet konzistentní text!
Krásné výroční vydání Lolity zdobí teď i moji knihovnu. Paseka tuto legendární knihu vydala se čtyřmi různými obálkami a vy si nebudete moci být nikdy jisti, na které vydání zrovna v knihkupectví narazíte. Obálky jsou totiž do obchodů rozdistribuovány náhodně a pokud hledáte některou konkrétní, možná jich budete muset navštívit víc. Ale kdo by se zlobil, že bude mít další důvod navštívit knihkupectví?!
Posledním dárečkem z Paseky jsou pak Borovicové ostrovy, další lehce filozofický a zejména bizarní přírůstek, na který jsem opravdu zvědavá. Díky Paseko ♥

Nezapomnělo na mě ani Knihcentrum. Na recenzi se mi dostala do ruky kniha Někdo blízký, která vyšla v nakladatelství Host. Někdo blízký je slibným prvním dílem série propojené inspektorem. Kniha Někdo blízký se skvěle čte a jelikož je tématem únos dítěte, je skutečně nervydrásající a pro některé čtenáře možná trochu bolestná. Rozhodně mám v plánu podívat se na zoubek pokračování, protože tohle bylo skvělé.
A na nebi čekají hvězdy je kniha Lori Nelson Spielman, autorky, která se postarala o Seznam tajných přání, jeden z mých vůbec nejmilejších ženských románů všech dob. Tentokrát její kniha vyšla u nakladatelství Cosmopolis, které také bylo tak hodné a zaslalo mi recenzní výtisk. A na nebi čekají hvězdy sice možná u mě nedosahuje úspěchu Seznamu tajných přání, přesto jsem se do čtení po delší době nemusela nutit a potřebovala jsem otáčet stránky a hltat příběh, který se na nich odehrával.
Den, kdy se to stalo je pro změnu recenzním výtiskem od nakladatelství Domino prostřednictvím serveru ČBDB. Tímto bych také ráda poděkovala za zaslání. Od Nualy Elwood jsem loni četla zajímavý thriller Co zbylo z mojí sestry, tak jsem zvědavá, zda mě autorka dokáže překvapit i podruhé.

V neposlední řadě jsem se v dubnu odměnila i já sama a to přípravou na následující book cluby. V dubnu totiž vyšla všemi očekávaná nová kniha Aleny Mornštajnové Tiché roky, která v posledních dnech naprosto ovládla instagram. Spojení oblíbené autorky a naprosto nádherné obálky od talentované Lucie Zajíčkové z Hostu je tak přitažlivé, že nešlo odolat a i já jsem si knížku musela předobjednat.
Svatá hlava je pak dalším přírůstkem z edice Tvář nakladatelství Vyšehrad. Z této řady mám doma již Sběratele sněhu a tento roztomilý formát se mi četl naprosto skvěle. Nemůžu se dočkat, až se ponořím zase do trochu jiného a údajně celkem náročného příběhu, který se nedá zhltnout na jedno posezení, ačkoli k této domněnce malá knížečka přímo vybízí.

Duben byl na přírůstky bohatý a tentokrát celkem i na čtení. Ačkoli se pořád tak nějak potácím na pomezí čtecí krize, kdy občas mám chuť spíš jen čučet do prázdna, nebo sjíždět seriály na Netflixu a HBO Go (not sponsored, ale víte jak, určitě bychom se domluvili, mrk, mrk), tak jsem přece jen četla a dokonce i tyto čerstvé přírůstky. Mám za sebou Trny v čase, Někdo blízký, A na nebi čekají hvězdy. A ačkoli jsem Lolitu nečetla v tomto krásném vydání, kdysi na gymplu jsem ji zdolala. A já to teda počítám! 

Četli jste některou z knížek, které mi v dubnu přibyly? Nebo taky některou máte a chystáte se na ni? Čím bych měla začít? A co je ta tajemná knížka, kterou jsem vám zatím nepředstavila? :) 

Update!
Vzhledem k mé neschopnosti zveřejnit článek včas, když už jsem ho pro jednou včas měla napsaný, vám můžu už prozradit tajemnou knihu!

Jsou jí samozřejmě Pohyby ledu. Kniha z z nakladatelství Paseka (vychází 6.5.). Do knihy jsem se právě pustila a čte se výborně. Svým stylem mi lehce připomíná mix Trnů v čase a Klubu vrahů, ale těžko říct, zda si to jen nevsugerovávám, protože jsem obě knihy četla nedávno a taktéž pro Book club. Ale cítím z ní stejné vibrace a tak vůbec. Ale jsem zhruba ve čtvrtině, tak těžko zatím více soudit. Každopádně mě čtení baví a jdu pokračovat!