David Raker nedávno přišel o milovanou manželku, která mu zemřela po dlouhé nemoci. Pořád ještě se nedokáže donutit spát v jejich bývalé společné ložnici a hrozivé a finálně působící ticho zahání neustále puštěnou televizí, bez které nedokáže usnout. Potřebuje se něčím zaměstnávat, aby úplně nepřišel o rozum a tak pátrá po pohřešovaných osobách, na jejichž hledání policie rezignovala nebo na něj nemá čas. David je správňák a vy si ho rychle oblíbíte. Dovedete si snadno představit, co k němu vedlo ženu sužovanou zármutkem s pocitem, že se zbláznila. Svou klidnou a rozvážnou povahou budí důvěru, víte, že se na vás nevykašle a nemávne rukou ani nad nejabsurdnější historkou a udělá vše, co je v jeho silách, aby vám pomohl.
David není policista, ale reportér ve výslužbě. Při svém pátrání se tedy pohybuje mimo systém a má jiné možnosti, než kterými by se mohly pyšnit policejní složky. Není svázán pravidly a může si toho dovolit o dost více, když jedná na vlastní pěst a vlastní nebezpečí. Samozřejmě to také znamená, že ne všude má dveře otevřené. Naopak u těch, co nemají detektivy příliš v lásce, jak už to s kriminálními živly bývá, je ve značné výhodě.
Hon na mrtvého je jednou z těch akčnějších detektivek. Hlavní hrdina je sice takřka superhrdinou, má nadlidské schopnosti, sílu i výdrž a prakticky nepotřebuje spát, ale stále však zůstává realistickým mužským, sžíraným hlubokým žalem, který ho zevnitř pomalu likviduje, ale i pohání. Kniha se celou dobu pohybuje ve svižném tempu. Tim Weaver razí pravidlo, že není na co čekat, s čím otálet. Všechno jede jako po drátkách, pořád se něco děje a není čas a prostor pro hluchá místa. Tim Weaver při psaní umí buď efektivně škrtat, nebo dokáže rovnou odhadnout, co do příběhu patří a co by bylo jen zbytečnou výplňovou vatou, která má za úkol natáhnout knihu do populárnějšího rozsahu budícího respekt. Autor však ví, že v žánru detektivky pro natahování není důvod a čtenáře zbytečné kličky jen zbytečně otráví, pokud nemají v příběhu své místo.
Hon na mrtvého je prvním dílem série s Davidem Rakerem, přesto, že u nakladatelství Mystery Press vychází až jako pátý v pořadí. Z jakého důvodu k tomu došlo, to se můžeme pouze domnívat, zřejmě proto, že u sérií se autoři přece jen potřebují trochu vypsat a pozdější díly bývají čtivější a zajímavější. To však není pravda u Honu na mrtvého. Skvělý úvod do Davidova života, zajímavý případ, perfektní dávkování napětí, svižné tempo i děj bohatý na zvraty, to všechno tato nadupaná detektivka obsahuje. Celou zápletku snad nemohou uhodnout ani ti nejostřílenější čtenáři detektivek. Přesto, že kniha obsahuje jistá klišé, jako třeba padouchy, kteří se ve vypjatém okamžiku touží svěřit a pochlubit s celým svým příběhem a mimo toho se ze začátku možná budete ztrácet v množství jmen a ne právě podstatných postav, aspiroval by Hon na mrtvého na jednu z nejzajímavějších a nejzběsilejších detektivek roku. Pokud bude Tim Weaver pokračovat v nastolené tendenci, máme se nejspíš ještě na co těšit a rozhodně o jeho knihách ještě rádi uslyšíme.
80 %
Knihy Tima Weavera včetně Honu na mrtvého vychází u nakladatelství Mystery press, kde také můžete knihu zakoupit.
Knihy Tima Weavera včetně Honu na mrtvého vychází u nakladatelství Mystery press, kde také můžete knihu zakoupit.
Ráda bych tímto poděkovala nakladatelství Mystery Press a serveru Palmknihy za poskytnutí recenzního e-booku.
Není to ta knížka, která byla teď v akci? :D Jako tohle zní dost dobře! Ale nebudu se vášnit, sérií mám až až :) Skvělá recenze.
OdpovědětVymazatJe! :D Já jsem vám i psala, že jsem ji četla teď na dovče a že je super, ale vy jste to zavrhly, že je to série! :D Pch. Ale jak senzační série!
VymazatJsme fakt potvory! Že se s náma vůbec bavíš :D :D Když já z toho nějak pochopila, že spíš ne.. No to už je jedno :)
Vymazat