Její život v očích panenky - Ingrid Desjours

Barbara se stará o svou nevidomou matku, která jí její péči oplácí pouze urážkami, nadávkami a shazovačnými poznámkami. Barbara má v životě pramálo radostí, ale tu největší jí dělá nový diplom kosmetičky a její sbírka panenek. Už se nemůže dočkat, až si domů donese krásnou Sweet Doriane, po které už nějaký ten čas kouká ve výloze obchodu. Marc Percolés byl teprve nedávno účastníkem autonehody, při které zemřela jeho manželka, přesto se vrhá do práce. Vzhledem k tomu, že rozhodně není čistý jako padlý sníh, je jeho přidělení k mravnostní policii poměrně paradoxní. Je to svérázný chlap se silně zakořeněnou nenávistí k ženám, který si s korektností hlavu neláme a empatie je pro něj cizí slovo. Setkání s Barbarou na něj však silně zapůsobí. A má vice než jeden zájem o to se s ní shledat znovu.

Barbara působí křehce a nevinně. Zdaleka však nemá na růžích ustláno. Nemá přátele, většina lidí se k ní nechová právě pěkně a její práce jí pomalu utíká mezi prsty. Není proto divu, že se tak pevně upíná na svou sbírku panenek. Marc je cynik, mizogyn a pro vulgaritu nejde nikdy daleko. Jen tak něco ho nedojme a na každém na kom může, si rád zchladí žáhu a užívá si svého nadřazeného postavení. Po tragické nehodě už není jako dřív, ani tělesně, ani duševně, ale vše dokáže využít ve svůj prospěch. Na mravnostním spokojený není a snad tam ani nepatří. Ale když už je na stopě psychopatovi, který své oběti znetvořuje k nepoznání, hodlá ze své situace vytěžit maximum.

Ingrid Desjoursová napsala psychothriller tak zrůdný, že skoro působí jako parodie na všechny ty knihy s laciným zájmem šokovat. Na necelé třístovce stránek rozehrála hru tak zvrácenou, zhustila do nich tolik šílenství a vymyslela osoby tak vyšinuté, že se vám z toho bude mírně zvedat žaludek. Povahy postav ostatně nejsou to jediné, co vám neudělá dobře. Nechutné scény nejsou nic ojedinělého i jazyk je přizpůsoben celkovému vyznění děje. Nikdo tu není hrdinskou postavou, všichni jsou tu totálně perverzní, narušení a úchylní.

Jak je již zřejmé, autorka se s ničím nemaže. Její život v očích panenky rozhodně není knihou pro choulostivé povahy. Nevybíravý jazyk a postavy, které si neberou servítky, jsou jen špičkou ledovce šílenství odehrávajícího se v přímém přenosu na každém řádku této nevinně se tvářící knihy. Zdvořilost by zde působila nepatřičně, bok po boku s psychopatickými scénami, děsivě explicitně popsanými vraždami a celkově s životem hlavních postav. Sledujeme osud člověka, který má vše v hlavě seriózně špatně, přesto se svobodně pohybuje mezi lidmi. A z toho jednoho mrazí.

Plíživou atmosféru umocňuje i vyprávění ve třetí osobě, ze kterého chlad a neosobní přístup někoho bez emocí přímo čiší. Je s podivem, že byla její kniha tak dobře přijata v její domovině, ale i u nás. Protože Její život v očích panenky rozhodně není četbou pro každého.

Její život v očích panenky je psychothriller na slovo vzatý. Je těžce originální (ne stoprocentně, ale aspoň nepapouškuje několik úspěšných scénářů, které z poslední roky fungovaly) a i když překračuje všechny hranice a vy se budete možná trochu stydět, že vás tak ohromil, je to prostě pecka, která skoro nemá obdoby. Autorce určitě nešlo o to, abyste uvěřili, že se někde někdy mohlo stát všechno najednou. Nicméně její profese psycholožky soustředící se na sexuální kriminalitu napovídá, že jednotlivé střípky zřejmě mohou mít reálný základ. A to vás vyděsí k smrti.

80 %