Medvědín - Fredrik Backman

Medvědín je odlehlé městečko na hranici lesa, které žije hokejem. Medvědín samotný však upadá. Pracovních míst ubývá, stejně tak jako občanské vybavenosti. Cizí lidé sem zajedou, jen pokud zabloudí a o turistu by tu člověk nezavadil. Přesto tu ještě stále mají být na co hrdí. Ve svém ošuntělém stadionu, který by zasloužil rekonstrukci, mají jeden z nejslibnějších juniorských hokejových týmů, který se probojoval na vrchol hokejového mistrovství a jen dvě vítězství ho dělí od vysněné slávy a věhlasu, jež by mohly znamenat změnu k lepšímu pro všechny obyvatele města. Vítězství týmu by přilákalo sponzory, a možná by se dokonce rozhodlo o založení nového hokejového gymnázia a zavedení pořádné silnice, která by do města přivedla dopravní a turistický ruch i talentované sportovce z okolních měst. Osud městečka závisí na výsledku hokejového utkání a nikdo z juniorů nikdy nebyl pod větším tlakem.

Peter, bývalá Medvědínská hokejová hvězda, která to dotáhla do NHL je nyní sportovním ředitelem a na výsledku posledních zápasů mistrovství závisí on i celá jeho rodina mnohem víc, než kdokoli jiný. Hokej je jeho život a i když jeho nejbližší nadšení z tohoto sportu jako jedni z mála Medvědínských příliš nesdílí, přesto si všichni byli vždy ohromnou oporou, ať se jednalo o jakýkoli z jejich snů. Naštěstí má Peter v juniorce Kevina, chlapce s talentem od boha, který bruslí se stejnou samozřejmostí, jako dýchá a nikdy nemine branku, ať se na ledě děje cokoli. Kevina zná ve městě každý. Dívky by chtěly být s ním, chlapci zase jako on. Kevin chce jen hrát hokej. Tedy většinou. Oproti tomu Amata nezná nikdo. Žije či spíše živoří v chudší části města a nikdo se na něj nikdy nepodívá dvakrát. Přitom Amat touží pouze po jediném. Nasadit si brusle, vzít do ruky hokejku a hrát. Jediné co může dělat je však dřít do úmoru sám a neoficiálně a snít o tom, co se obyčejným klukům v jeho společenském postavení nestává.

Fredrik Backman se dotknul srdcí již mnoha a mnoha čtenářů na celém světě svými předchozími knihami a ani u Medvědína tomu nebude jinak. Sice zde chybí typicky mrzoutská Backmanovská postava, ale autor se tentokrát více soustředí na dynamiku celého města, než na jednotlivce. V jeho podání stojí každý životní příběh za rovnocennou pozornost a i ty nejokrajovější postavy dostávají svůj prostor. Postav je v Medvědíně opravdu hodně a mnoho z nich dostanete šanci poznat opravdu dopodrobna a jejich životní osud je rozpitván na maličkaté částečky. Kniha začíná tím, že kdosi na někoho namíří zbraní a zmáčkne spoušť a vy celou dobu úzkostlivě čekáte, kdo to má od začátku spočítané, protože si nedovedete představit, že by Backman jedinou ze svých pracně stvořených postav nechal jít.

Backman se dotýká zásadních témat jako je homosexualita, národnostní menšiny, diskriminace, rasismus, předpojatost a zpátečnictví. Svým postavám demonstrativně vkládá do úst názory na tyto zásadní otázky, které se nápadně podobají komentářům primitivů všeználků v internetových diskuzních fórech, kteří nejhlasitěji vykřikují svoje pravdy bez zamyšlení se nad vším do důsledků. Backman na tomto fenoménu krásně ukazuje, jak se snadno lidé přiklánějí na stranu, kde je to jednodušší, kterou reprezentuje to, v co oni věří, bez ohledu na to, kde je pravda a bez toho, aby se obtěžovali vyslechnout názor protistrany, případně si udělat názor zcela vlastní. Uchýlíme-li se ke zobecnění, stádovitost lidské povahy je nekonečná a pro Medvědínské hokejové fanatiky to v tomto případě platí dvojnásob. Autor se neustále vrací ke klíčovým myšlenkám, zasazuje postavy do modelových, přesto povědomě každodenních situací a obhajuje tím svá stanoviska. Kromě negativně laděných záležitostí ale ukazuje i to, že ti, kdo nedostali nikdy v životě nic zadarmo, jsou nejzásadovější a budou klidně riskovat vše, po čem celý život toužili jen proto, aby udělali správnou věc, nebo že nevinná oběť je často nakonec tím nejsilnějším a nejstatečnějším člověkem.

Po celou dobu čtení jste napjatí, kam to všechno směřuje, ale není to rozhodně vaše jediná starost. Kniha by si vystačila sama o sobě, jako sonda do jádra jednoho opuštěného a svým způsobem zmanipulovaného městečka, kde všechno souvisí s hokejem a pro některé obyvatel je každá situace pouze černá nebo bílá a nikomu se nechce pídit po pravdě pro případ, že by se jim nehodila do krámu. Kniha je jako jeden dlouhý komentovaný zápas, kde má každá akce svůj skrytý význam a čtenář musí sám hledat mezi řádky. Hokej je tu metaforou i realitou a číst Medvědín je jako ten moment, kdy vstupujete na led. Máte pocit, že jste si absolutně jistí, co se bude dít, ale přesto můžete podklouznout. Na lede není jisté nikdy nic, ani to, že bude spravedlnosti učiněno za dost. Pokud tento zimní sport nemáte rádi, nezoufejte. Jste na tom jen stejně jako část obyvatel Medvědína. Prostě ho musíte přežít, protože od otevření knihy je vaší pevnou součástí, ať už chcete nebo ne.

Backman využívá všech nástrojů, které vás nutí číst dál a dál, bez ohledu na to, zda máte čas, nebo ne. Kapitoly zakončuje tak šikovně, že prostě nelze zavřít knihu a pokračovat jindy. Navíc často využívaná citoslovce „prásk-prásk-prásk“ vyvolávají dojem odpočítávání, kdy konečně dojde ke kýženému zlomu a k tomu všemu se vám otevírá nůž v kapse z toho, že nedokážete uvěřit, jak moc hloupí a omezení lidé mohou být a vy zkrátka čekáte, kdy se objeví někdo, kdo se odváží jít proti proudu a nenechá se zviklat ve svém střízlivém a zdravém názoru.

Medvědín je kniha o lidech s velkým srdcem, úctou k rodině a přátelství. Je to příběh stojící a padající na týmovém duchu. Své místo tu má zrada i bolest, láska, přátelství, loajalita, upřímnost k sobě i k druhým a v neposlední řadě obětavost. Medvědín s jeho půvabným a opravdovým stylem prostě musíte číst, ať už jste nebo nejste fanoušky Backmanových knih a ať už máte rádi hokej, nebo je vám lítání po ledě za pukem úplně ukradené. Medvědín vám nesmí uniknout, protože knih s poselstvím je v takto odlehčeném žánru opravdu málo a Medvědín poselství má a vy o něm ještě pěknou chvilku budete přemýšlet. To si teda pište.

90 %

Za knihu poskytnutou k recenzi bych ráda poděkovala internetovému knihkupectví Knihcentrum.cz

Pokud byste knihu chtěli zakoupit, můžete tak učinit zde.