Nalezení ztracené Marty - Caroline Wallace

Marta je nalezenec. Jako miminko ji objevili v opuštěném kufru ve vlaku a od té doby čeká ve ztrátách a nálezech na nádraží Lime Street v Liverpoolu, stejně jako stovky zapomenutých a zatoulaných předmětů. Když si Martu do devadesáti dnů nikdo nevyzvedl, dostala jméno Ztracená a její výchovy se ujala Matka, tehdejší správkyně kanceláře Ztrát a nálezů. 
Uplynulo šestnáct let od chvíle, kdy byla zanechána svému osudu a Marta si začíná klást otázku, kým vlastně je a hledá své pravé místo ve světě.

Marta je malá "pátralka". Dokáže v nalezených věcech vidět příběhy, které se za jejich zdánlivě obyčejnou slupkou skrývají a každé ztracené věci dokáže najít cestu zpět k pravému majiteli. Nikdy nepřekročila hranice nádraží Lime Street, nikdy neviděla Liverpool a nikdy ji vlastně ani nenapadlo, jak se asi žije jinde, než v malém bytě nad kanceláří ztrát a nálezů. Vychovala ji Matka. Náboženská fanatička, krutá a bezcitná žena, která za všemi radostmi života viděla dílo Satanovo, ale přesto se před šestnácti lety bez jediného slůvka stížností ujala malého miminka, které kdosi zapomněl ve vlaku. Marta nikdy nepoznala pravou mateřskou lásku, přesto si však dokázala zachovat pozitivní pohled na svět a do určité míry dětskou duši. Její naivita je někdy k vzteku, ale je do určité míry důvodem, proč je pro Martu svět plný magie a dobrodružství a právě díky tomu je kniha tak kouzelná.


Marta má své dobré přátele (majitelku bistra Elizabeth, římského vojáka George a bezdomovce Williama), svou knihovnu a všetečné otázky o svém původu. Standardní vyprávění z přítomnosti se prolíná s novinovými výstřižky, Martinými vlastnoručně psanými plakátky a osobními dopisy. Autorka si se čtenářem hraje, tu přihodí krapet nadpřirozena, tu špetku nejistoty a román obestřený tajemstvím je na světě. Pro bystřejší milovníky překvapení budou nápovědná vodítka možná až příliš očividná, nicméně to neznamená, že nemá cenu knihu číst. Právě naopak. Kniha nabízí něco trochu jiného, než všechny ty dobrodružné detektivní thrillery a tajuplně se tvářící příběhy ze života.

Kniha je psána neuvěřitelně půvabným stylem. Je sladce nevinná, prudce elegantní, hluboce naivní a komplikovaně jednoduchá, jako sama Marta. Balancuje na pomezí několika žánrů, jako by se nemohla rozhodnout, jakým směrem se vydat a i tento fakt má svou vlastní symboliku pro Martin život. 

Prakticky celý děj se odehrává na nádraží a asi vás stejně jako mě bude zajímat, zda autorka dostala do vínku tolik talentu, aby dokázala z obyčejného místa vytvořit něco natolik zajímavého, aby vydalo na důstojné dějiště životní proměny a objevení sebe sama. Odpověď není jednoduchá. Nádraží Lime Street v podání Caroline Wallace je pořád nádraží. Pokakané od holubů a bůhvíjaké havěti, páchnoucí močí a špínou, přesto jaksi poklidné, klaustrofobicky tiché, až příliš na - již z principu - tak rušnou lokalitu. Lime Street jako by spolu se všemi jeho obyvateli zadržovalo dech napětím nad tím, jak to s Martiným hlavním pátráním dopadne a jako by paradoxně, svou anonymitou poskytovalo útěchu a zvláštní přesto jediný domov. 

Nalezení ztracené Marty je čtením pro všechny, kdo s radostí pustí ke slovu své vnitřní dítě, které místo obyčejné chůze využívá k přesunům taneční kroky, i pro ty, kteří vidí ve všedních věcech pohádkové kouzlo, celou bytostí věří v to dobré ve všech lidech a dokáží se vyrovnat s trošku jinou hrdinkou. Kniha nabízí zážitky s první láskou, prvním zklamáním a hledáním vlastní identity. Svérázně propojuje pohádkovou snovost a tvrdou realitu. 
Přes všechna pozitiva mi na příběhu stále něco chybělo. Jakási jiskra a hlubší pointa - něco zapamatováníhodného. To, že jsem ji já nenašla však neznamená, že tam není. Martina naivita a lehkovážnost, která se nesnoubí s mým smyslem pro zodpovědnost mi někdy byla překážkou v plném ponoření se do děje a ztotožnění se s některou z postav. Jak moc se ale můžete ztotožnit s někým, kdo byl vychován tak jako Marta a nikdy neviděl nic, než vnitřní vestibul nádraží? Něco do sebe ta knížka však rozhodně má. Důkaz? Stále na ni musím myslet.

70%

Ráda bych touto cestou poděkovala nakladatelství Jota za poskytnutí recenzního výtisku. 

Pokud byste se rádi ponořili do Nalezení ztracené Marty, můžete si ji objednat na stránkách jota.cz .