TECHNIKA
Většina mých neknižnách přátel naprosto nechápe, jak mohu tak strašně rychle číst a obviňují mě, že z knihy vůbec nic nemůžu mít a absolutně si z ní nemohu nic zapamatovat (v tom mají trochu pravdu, ale v tomhle případě není na vině rychlost čtení). A to ještě moje normální čtecí tempo, kterým hltám beletrii, není tím nejrychlejším, jakým dovedu přelouskat téměř jakýkoli text. I normálně čtu rychle a bylo mi několikrát řečeno, že nemohu číst celá slova a jen tak odhaduji, co se za skrumáží písmenek skrývá. To při obyčejném čtení není pravda (tedy mimo severských jmen a názvů na které jen tak kouknu a vím o koho jde, ale nedovedla bych ho nahlas vyslovit, nebo napsat), ale když potřebuji rychle vědět, co se v nějakém textu píše, tak to dělám přesně takhle. Jen ho tak nějak přeletím očima, přečtu sotva třetinu slov kompletně a přesto dovedu přesně říct, o co v daném úryvku jde. Většinou nemám důvod své volnočasové čtení takovýmto způsobem urychlovat, ale někdy se to rozhodně hodí. Nevím, jestli to tak děláte taky, ale budu ráda, když mi prozradíte, zda ovládáte rychločtení, jaké jsou vaše tipy a triky, jak ho zvládnout a jaký je váš názor na tento způsob čtení.
TETOVÁNÍ
Tetování dříve patřilo jen k určité skupině lidí a bylo spíš odsuzováno. V dnešní době už tomu tak však naštěstí dávno není a knižní nadšenci si podobně jako všechny ostatní skupiny fanoušků zdobí tělo nejrůznějšími atributy ze svých oblíbených knih. I já občas trochu nechám unést a pomyslím si, že bych svou oddanost dala ráda najevo nějakým tím obrázkem na těle. Mám však dojem, že tetování se hodí jen k určitým lidem a já naneštěstí nejsem jedním z nich a tak pro projevy svého nadšení zatím volím méně permanentní metody. Ale takový znak relikvií smrti na předloktí...hmmmm. Tetování by každopádně mělo něco vyjadřovat a zastávám názor, že by mělo něco znamenat hlavně pro jeho nositele. Nemusí být nutně na místě, kde ho všichni vidí, i když některé umělecké kousky by bylo škoda nevystavovat na obdiv celému světu. Zkrátka a dobře, zrovna tetování s knižní tématikou spadají do kategorie, která se mi moc zamlouvá a budu vždy obdivovat, když bude mít někdo nějaké povedené a rozhodne se se mnou o něj podělit.
TLOUŠŤKA
Často se říká "Nesuď knihu podle obálky." Ale co takhle tloušťka. Není náhodou taky jedním z rozhodujících faktorů, které určí zda si knihu budeme chtít přečíst?
Nemůžu říct, že bych preferovala tlusté knihy před tenkými nebo naopak. Ale v určitých případech se prostě jedna z možností vždy hodí více. Tlusté knihy mohou být například často dost zastrašující. To, že bude pravděpodobně propracovaná a plná skvělých postav, a že díky velkému počtu stránek budeme mít možnost v epickém světě setrvat déle, je v pořádku. Na druhou stranu tlustá kniha vyžaduje velkou oddanost a odhodlání a to hlavě z hlediska času. Tisíci stránkovou knihu jednoduše nepřelouskáte za jeden večer, ani kdybyste se postavili na hlavu a u toho ve vzduchu stepovali. Navíc představa knihy velikosti a hmotnosti cihly zrovna neláká k zastrčení do kabelky pro případ, že najdeme chvíli času na čtení v průběhu dne. Naštěstí na tyhle bichle existují čtečky a já si tedy monstrózní knihy pořizuji jak v papírové, tak v elektronické verzi.
Tenké knihy mají ale taky hodně much. Mé škudlivé já (které, co si budeme povídat, moc prostor nedostává) si nutně položí otázku: "Vážně chci utratit 250 korun za těch pár stránek? Pro jistotu si to tedy nejdřív půjčím v knihovně." No ale pak se mi zalíbí a musím ji mít. To je jasnačka. Když ale pominu otázku peněz, pořád zůstávají pochybnosti, zda se na tak malý počet stránek mohlo vměstnat něco, co stojí za přečtení. Co nepůsobí jako by to autor sepsal během polední pauzy a rozhodl se to vydat.
Sečteno podtrženo - tenhle duel se pravděpodobně rozhodnout nedá. Někdy máme náladu na epickou fantasy, skrývající se na stovkách stránek, jindy jen na krátkou novelku, kterou zvládneme za cestu do školy. Neexistuje správný názor na to, zda jsou lepší tlusté, nebo tenké knihy. Naštěstí existuje ta zlatá střední cesta.
Využíváte rychločtení? Máte nějaké tetování s knižní tématikou? Jak moc důležitá je pro vás tloušťka knihy?
Asi to neaplikuju úplně vždy, ale rychločtení mi také není cizí :) Každopádně, když je strašně napínavá část a já potřebuju vědět, co bude dál, jedu tak rychle, že si musím rukou zakrýt vedlejší stránku, abych 'nepodváděla' sama sebe :D
OdpovědětVymazatAsi klasický znak HP fanoušků, s myšlenkou relikvií smrti na zápěstí nebo vzadu na krku si taky často pohrávám, ale asi to nedopadne, taky nemám pocit, že se to ke mně úplně hodí, ale líbilo by se mi to dost :)
Máš pravdu, tohle se těžko posuzuje, hrozně ráda trávím hodiny času ve světě, který prostě miluju a není mi líto jediné stránky, samozřejmě se ale může také stát, že je některá tlusťoška jen plná vaty apod., stejně tak je to i obráceně, na málo stránkách se dá říct spoustu, ale také velké nic, takže kdo ví :)
Opět skvělé asociace, těším se na další písmeno :)
Vím naprosto přesně co myslíš :D Fyzicky si stránku nezakrývám, ale musím se šíleně přemáhat, abych se nekoukla dřív, než na ni dočtu :D V tomhle je čtečka mnohem výhodnější a člověk se díky ní nemusí spoléhat na sebekázeň :D
VymazatMísto předloktí by ještě připadalo v úvahu místečko jakoby za uchem, ale jak říkám. Nějak to na sobě nevidím :D
Právě...ta vata člověka odradí, už jen podvědomě :)
Díky moc! :) Já taky :) Abecedu (stejně jako ostatní druhy článků) píšu moc ráda :)
Myslím, že rychločtení moc neovládám. Určitě ne tak dobře jako ty :D Někdy se to ale samozřejmě hodí. Když například člověk čte nudnou knihu, ale chce dát šanci ještě jejímu konci - co když překvapí? Potom se hodí pročíst se nudnými pasážemi rychleji.
OdpovědětVymazatKnižní tetování zbožňuji! Myslím, že jednou si ho také nechám udělat :) Určitě se bude týkat mých srdcovek, knih, které budu mít v srdci napořád a které mě ovlivnily. Zároveň to vyjadřuje lásku ke knihám jako takovou. A nic mě nebaví víc, než obdivovat kreativitu a nápaditost jiných lidí, kteří již nějaké takové tetování mají. Jinak myslím, že k tobě by tetování náhodou klidně šlo. Jen samozřejmě záleží na místě :)
Tlustých knih, které neznám, se děsím :D Je to až moc velké riziko, že budou nudné. Ale taková série Svůdné zlo (každá kniha má nad 450 stran, což také nejsou žádní obří tlouštíci, ale přece...), u té jsem ráda za každou stranu navíc, protože člověk se zkrátka nemůže začít nudit.
Skvělé asociace!!
Haha :D Já jsem mistr :D Přesně tak. Nebo ji z nějakého důvodu musí dočíst :)
VymazatZrovna u tebe, nefanouška Harryho by mě zajímalo, co by sis nechala ráda vytetovat :)
Myslíš? :) Hmm...tak to spolu probereme a nazvu tě svou odbornou tetovací poradkyní :D
U některých knih člověk lituje, že nejsou delší, ale zase si myslím, že u spousty z nich je to hodně o tom, že autor věděl, kdy přestat :)
Díky! :)
S tou technikou souhlasím. Neumím tedy číst tak rychle, ale třeba ohledně těch severských jmen to dělám podobně. :D A co se tloušťky týče, opravdu záleží, co zrovna potřebuješ. Vždycky se dá najít knížka vhodné velikosti - tak 400 stránek na dovolenou, 200 do kabelky. Na noční stolek klidně bichli. :)
OdpovědětVymazat:D Tak to jsem ráda, že v tom nejsem sama, kdo je takový "severský lenoch" :D
VymazatPrávě :) A zase když někam jedeš třeba na dva dny, tak si říkáš, není ta kniha moc tenká? Co když ji dočtu. To si musím vzít pro jistotu ještě jednu. Nebo dvě...a jsi v háji a stává se z tebe kulturista, který tahá stokilové zavazadlo :D