Chlapec, který je ve 12 letech násilně odebrán od rodičů je vycvičen speciální jednotkou, jež si říká Program. Nemá žádné emoce, nemá jméno. nemá přátele, rodinu, ani stálé místo k životu. Instrukce k misím dostává po telefonu od lidí, které nazývá Matkou a Otcem, i když s jeho skutečnými rodiči mají společné akorát to, že je nechali zabít. Objeví se, někoho zabije a pak zase beze stopy zmizí, aniž by na něj padlo podezření. Ale tentokrát, při jeho sedmé misi je něco jinak. Jeho cílem se stává starosta New Yorku. Má se k němu dostat, přes jeho dceru Samaru. Ale tam právě nastává problém. Chlapec něco pocítí. Něco, co nedovede dost dobře definovat. Něco, co už dlouho nepocítil. Neobyčejně rychle zaujme Samaru a dostane se k ní domů. Ke starostovi domů. Z nějakého důvodu je však jeho zabití složitější než by mělo. Ne že by neměl dost příležitostí, ale prostě to udělat nemůže. To se ale samozřejmě nepozdává Programu. Kromě všech komplikací se Sam a starostou se k podivnosti mise přidává i to, že má chlapec pocit, jako by ho neustále někdo sledoval. Hlídal.
Půlku knihy mě hrozně rozčilovalo, že on opravdu snad nemá žádné jméno nebo co. Naštěstí byla moje zvědavost v tomto směru ukojena.
Konec oceňuji.
Dávám však takové slabší 3 hvězdy, protože mi trošku přišlo, že se vlastně nic moc neděje. A to i přes to, že kapitoly byly opravdu kratičké, což mi většinou vyhovuje a nutí mě to číst rychleji a rychleji. Většinou děj pak pěkně plyne a takové knížky bývají nabité akcí. Ne však Mise. Pravděpodobně se setkám s opačnými názory, ale mě prostě kniha nezaujala.
0 komentářů:
Okomentovat
Děkuji za tvůj příspěvek! Z každé zpětné vazby mám velkou radost a na veškeré komentáře odpovídám :)