I já jsem se tento víkend samozřejmě vydala na úžasný a snový veletrh Svět knihy 2014.
Dny do veletrhu jsem s napětím počítala už bůhvíjak dlouho a když se ještě k tomu naplánoval sraz knižních bloggerů v nedaleké kavárně, tak moje nedočkavost dosáhla nového vrcholu. Nejprve den strávený pod jednou střechou s tolika knihami a pak setkání s lidmi, které jako bych už znala dávno, protože čtu jejich blogy, znám jejich knižní preference jako své boty a konečně budu mít možnost se s nimi setkat tváří v tvář a ještě k tomu s kafíčkem v ruce? No jestli tohle nezní jako perfektní sobota, tak už nevím co ano!
V sobotu ráno jsem se vyhrabala z pelechu na své poměry poslední dobou docela pozdě, ale mám toho tak nějak hodně a tak jsem si řekla, že tu sobotu tentokrát prostě proflákám jak se patří a k tomu samozřejmě nemůže chybět dlouhé vyspávání. Na veletrh jsem chtěla dorazit kolem 11, abych v pohodě stihla okouknout co kde je a najít místo, kde se měla konat beseda/přednáška autorem série [Game].
Když jsem tak postávala před Velkým sálem a čekala na přednášku, jaké bylo moje překvapení, když jsem mrkla nahoru a zjistila, že ten pán, od kterého stojím asi 10 cm je přímo sám Anders de la Motte! Je to fešák a sympaťák a hned od začátku na mě působil hrozně moc mile ( a je fakt vysoký!) :)
Vyfasovali jsme sluchátka, ale já je ani nepotřebovala. Jeho angličtina byla perfektní a moc hezky a zajímavě povídal, byl vtipný a prostě ho chci domů :D Po besedě následovala autogramiáda, kde jsem si vystála 45 minutovou frontu, abych ukořistila podpis do své [Game] a taky památeční fotku :)
Po autogramiádě jsem konečně vyrazila na nákupy. Původně jsem tedy měla v plánu koupit pouze dvě knížky - Ztracená naděje a Město ztracených duší. Ale samozřejmě mi ve skrytu duše bylo naprosto jasné, že to dopadne úplně jinak. Skončila jsem na čísle 7, což je ještě celkem v normě :D Navíc Nebezpečnou lásku mám i s věnováním, protože jsem náhodou narazila na Katku Petrusovou, tak jsem jí knížku vrazila do ruky a roztomilým kukučem ji donutila k podpisu.
Poté co jsem se dostatečně pokochala a usoudila, že jestli chci do konce měsíce ještě například jíst a tak podobně, měla bych urychleně vypadnout, jsem se přesunula k východu. Venku padaly nekonečné provazce deště a já jsem samozřejmě expert a deštník s sebou nikdy nenosím, protože to je příliš mainstreamové, jsem vyrazila a vlastním tělem chránila tašky s knížkami. Na facebookové skupině byl domluvený sraz před budovou s věžičkou, kde jsem stála a asi vypadala šíleně nápadně, jakožto jediné pako bez deštníku, co prostě stojí v dešti, že ke mně zamířily, dvě slečny a nesměle se ptaly, zda náhodou nejdu na sraz :) Z těch dvou slečen se vyklubaly eM. a Myanmar z blogu book-lords. Naštěstí byla Jitka tak hodná, že mi poskytla azyl pod deštníkem. Po chvíli se k nám přidala ještě V..
Poté, co jsme relativně v suchu dorazily do Kumbálu, jsme trošku s údivem zjistily, že si možná ani nebudeme mít kam sednout. Bloggerů (resp. bloggerek a jednoho bloggera) dorazilo opravdu hodně . Vzhledem k omezené kapacitě kavárny, jsme se však tak nějak rozdělili do skupinek a povídali a povídali. Vlasta, se kterou jsem si hodně z počátku povídala bohužel musela odejít relativně brzy. Poté se pomalu začali vytrácet i další, které jsem ani nestihla poznat, až zůstalo jen silné jádro. Z kavárny nás bohužel vypakovali kolem desáté a na nás samozřejmě zbyla nepříjemná povinnost zaplatit za hříšníky, kteří utekli bez placení :D Přesunuli jsme se tedy do hospůdky kousek vedle a pokračovali v povídání. Rozvíjeli jsme zejména slibnou myšlenku na kariéru kolektivu autorů. Možná, si budete moci brzy přečíst něco úplně nevšedního. Napovím jen, že to bude velice vzrušující čtení o dinosaurech. Samozřejmě s autentickými ilustracemi :D
Protože jsem ještě chtěla jet denním spojem, musela jsem se bohužel před půl dvanáctou zvednout.
Ačkoli jsem na sraz šla s určitými obavami, že mě tam přece nikdo nebude znát a že nevím, co si s úplně neznámými (v podstatě) lidmi budu povídat, všechny tyto moje strachy se ukázaly jako naprosto zbytečné, protože když se sejde banda lidí, kteří jsou dá se říct stejně úchylní (můžu jen doložit tím, že když jsem začala očuchávat v kavárně jednu z knížek, tak když jsem byla přistižena a zatvářila se trošičku stydlivě, tak mi jedna slečna, tuším Ohana řekla: "tady se stydět nemusíš!" :)), tak z toho může vylézt jen něco naprosto úchvatného!
Jsem ráda, že jsem se se všemi seznámila, zejména s těmi, se kterými jsem měla tu čest si popovídat trošku víc :) (jak už jsem říkala - holky z blogu book-lords, Basterka, V., Anette, Verunka, Rachel-roo) a doufám, že to nebyl poslední knižní sraz na který jsem se dostavila :) Maximálně nějaký zorganizuji sama! :)
Mějte se krásně a choďte na srazy :) Tyhle pohodové lidičky stojí za to poznat :) Když jste ujetí na stejnou věc, tak to prostě nejde, aby to nějakým způsobem neklapalo!!!
Ano Anders je prostě skvělý a ta angličtina byla super i já hotentot mu rozuměla! :) Byl to moc příjemný den a moc ráda jsem Tě poznala, těším se na další společný sraz! A já se nestydím čichat nikde, ať si klidně myslí, že jsem blázen :)
OdpovědětVymazatJe to borec prostě :)
VymazatDoufám, že další sraz bude brzy! :)
A taky asi čichám všude, ale ne vždy se to setká s takovým pochopením :D Ale pravda, koho zajímá, co si ostatní nezasvěcení myslí o čichání ke knížkám!
Jééé jak já vám všem závidím !!! Ještě do sobotního rána jsem měla na Svět knihy a sraz taky namířeno, ale jelikož jsem pako, který nechává všechno na poslední chvíli, nevyšlo to :/ No tak snad někdy příště na nějakém srazu se s tebou seznámím :)
OdpovědětVymazatRozhodně je co závidět! :D
VymazatŠkoda, že ti to nevyšlo :( Tak příště si to napiš do diáře/kalendáře/telefonu a plánuj, plánuj, ať zvládneš dorazit! Taky tě ráda poznám! :)
líbí se mi, jak se všichni báli a nakonec sme si to všichni božsky užili :) nejvíc se mi líbilo, že jsme se spolu půl večera bavily a pak se dostaly k blogům a tys do tý doby nevěděla kdo jsem a pak prý Jo ahaaaaaa ty jsi Rachel Roo :-D to bylo krásný :) moc ráda jsem tě poznala, tvůj blog si dobře pamatuju od doby, cos tu měla nějakých x bodů o sobě a něco mě tam hrozně upoutalo, už nevím co, ale od tý doby vím přesně, kdo jsi a teď už to vím i naživo, super :)
OdpovědětVymazatNejvíc!
VymazatHaha :D Jojo, trošku trapas :D, ale tak nakonec se mi to všechno spojilo a už jsme o sobě věděly! :) Jupí! To je boží, takhle poznávat lidi, o kterých máš pocit, že už je znáš dlouho a přitom jsi je nikdy neviděla :)
nee trapas (no mohly sme si to říct dřív než na konci večera to je fakt :-D), ale bylo to fakt milý, že mě znáš a žes byla tak nadšená, že jsem to já, moc krásný, úplně sem byla dojatá :) je to zvláštní no, nějak si ty lidi představuješ, čteš ten blog a pak je vidíš a prostě jsou to oni z masa a kostí a ne jen kreslenej obrázek v čtverečku :-D
VymazatByla jsi překvapená, že nejsem růžový poník, co? :D
Vymazatno říkala sem si, jakto že máš tmavý vlasy a ne růžovou šošolku! :-D
VymazatA ty jsi měla na můj vkus málo čelenek a placiček, abys byla dobře rozpoznatelná! :D
Vymazatajo vidiš, to mi nedošlo, to je fakt :) tomu se totiž říká maskování :-D :-D
VymazatMilá Kati, tak ráda jsem se s Tebou poznala. Bylo skvělé, že jsi s námi pokračovala i do hospody a vydržela s námi až do konce, protože díky tomu jsem si s Tebou mohla hezky popovídat. Jsi hrozně fajn a já se nemůžu dočkat, až se zase na nějakém srazu uvidíme... :-)
OdpovědětVymazatMoc hezký report, je vidět, že jsme si to všichni užili, i když pršelo. Byl to nezapomenutelný den. A Anders je prostě úžasný...
Měj se moc krásně... :-)
Verunko! Děkuju moc! :) Taky jsem tě neskutečně ráda poznala osobně :) Nejen abych ti mohla pochválit fotky, nad kterými u tebe na blogu vždy slintám :) Jsi neskutečně milá osůbka, plná pozitivní energie a hrozně pěkně se s tebou povídá! :) Těším se na další setkání a povídání :)
Vymazat