V pasti lží - B. A. Paris

Cass se poslední den školního roku po oslavě s kolegy vrací domů. Kvůli nepřízni počasí se rozhodne místo dálnice zvolit kratší trasu po neosvětlené lesní cestě. Na temném odpočívadle za jízdy skrz ohromný liják zahlédne auto se zhasnutými světly, ve kterém bezmocně sedí jakási žena. Rachel se po krátkém rozjímání, zda pasažérka nepotřebuje pomoc, zbaběle rozhodne zvednout kotvy. Strašidelný les, bouřka a únava po celém dni si vybírá svou daň a paranoia si zahrává s jejím zdravým rozumem. To však ještě netuší, jaká zpráva druhý den obrátí její život vzhůru nohama a jak moc si bude přát, aby bývala byla jela delší a bezpečnější cestou, nebo se rozhodla vystoupit z auta a neznámé ženě nabídnout pomocnou ruku. Má si své hrozivé tajemství nechat pro sebe, nebo se má někomu svěřit?

Cass se po delší době konečně cítí šťastná. Po nedávné smrti milované matky, jejíž život příliš brzy postihla nevyléčitelná nemoc, se vše konečně začalo obracet k lepšímu. Je šťastně vdaná, má po boku svou nejlepší kamarádku, se kterou prakticky vyrostla a konečně sbírá úspěchy i v práci, která ji neskutečně naplňuje. Nyní je z ní však jen uzlíček nervů. Zapomíná, co kdy dělala, s kým se setkala, co si domluvila nebo třeba kde nechala zaparkované auto. Bude snad zanedlouho kráčet v matčiných šlépějích? Postihla ji také předčasná demence?

B.A. Paris si mnoho čtenářů omotala kolem prstu svým debutem Za zavřenými dveřmi v němž se věnovala domácímu násilí. V pasti lží, kde se autorka, aniž by si to uvědomovala, svezla na lákavém kultu nespolehlivé vypravěčky s psychickými problémy, se proto pro mnohé stalo jednou z nejočekávanějších knih roku a ještě před vydáním byla na titul naložena skoro nenaplnitelná očekávání. S druhou knihou to mají autoři složité. Pokud nedostojí kvality debutu, hodně čtenářů bude váhat, zda dát spisovateli ještě vůbec příště šanci, nebo nad ním definitivně zlomit hůl. Stejně jako v Za zavřenými dveřmi rozehrává talentovaná autorka sugestivní podívanou, okořeněnou manipulací, lhaním. Velice rychle přijdete na to, že někdy nemůžete věřit nikomu a ve chvíli, kdy si nejste jisti, že můžete věřit vlastní hlavě, a jak nesmírně je těžké vymanit se ze zašmodrchané pasti nejistoty a pocitů ztracenosti.

Autorka si tentokrát vzala na paškál předčasnou demenci, její dědičnost a důsledky pochybností o vlastní příčetnosti. Vypichuje důležitost možnosti své trápení s někým probrat, bez zábran, že vás bez skrupulí odsoudí jako někoho, komu začíná šplouchat na maják.

B.A. Paris od své první knihy spisovatelsky vyspěla. Její styl je vytříbenější a čte se tak jednoduše, jak je to jen u knihy tohoto žánru možné. Jakmile začnete číst, už se neodtrhnete. Kamenem úrazu je přílišná průhlednost zápletky, která se s trochou fištrónu dá uhodnout velice záhy, protože alespoň pravidelní čtenáři knih tohoto žánru se s něčím podobným v bledě modrém již setkali tisíckrát. Přesto si i nadšení čtenáři psychologických thrillerů dokáží nad očekávání čtivý příběh s lehce nesnesitelnou hlavní hrdinkou v nezáviděníhodné bezvýchodné situaci užít. Na stylu B.A. Paris je cosi magického, co vám nedá a budete chtít zjistit, zda-li za tím vším přece jen není něco víc.

V pasti lží rozhodně nadchne čtenáře, kteří nemají psychologické thrillery na denním pořádku. Záměr i zápletka samotná jsou dobré, a ačkoli více tajemna a rozšíření portfolia postav by knize prospělo, žádný zásadní prohřešek proti běžné stavbě thrilleru se nekonal. Některé motivy v knize sice snad až příliš opakují, čímž zřejmě měla být umocněna atmosféra úzkosti z kolabující paměti, průměrně zvědavý čtenář, který v knihách hledá zejména odpočinek a odpoutání se od reality shledá V pasti lží jako velice příhodného společníka sotva na jeden večer. O B.A Paris rozhodně neslyšíme naposledy a to, že dobrými nápady jen hýří je více než zřejmé. Zbývá už jen trochu lépe rozpracovat vedlejší postavy, zavést pár slepých vodítek a zneprůhlednit původní záměr a máme tady další autorku, na kterou je třeba dávat dobrý pozor.

70 %