Slepí ptáci - Ursula Poznanski (Beatrice Kaspary #2)

V jednom salcburském kempu je zavražděn nesourodý pár. Muž a žena, kteří na první pohled nemají nic společného. Ji někdo uškrtil, on má u sebe pistoli a v hlavě kulku. Žádné další stopy mimo útržku papíru, který mrtvá žena zřejmě držela v ruce v okamžiku smrti. Zdánlivě jasná situace, ale jde opravdu o mileneckou dvojici zhrzenou láskou? Či snad o náhodné kolemjdoucí, kteří byli v nesprávnou chvíli na nesprávném místě? Nebo je spojuje něco úplně jiného? Náhoda zavede vyšetřovatelku Beatrice Kasparyovou na Facebook, kde je na stopě potencionální spojitosti mezi obětmi. Skupina milovníků poezie, vedená manželkou váženého profesora germanistiky mimo jiné zajímala i obě oběti záhadné dvojité vraždy. Může to být náhoda, nebo Beatrice kápla na něco většího, než sama tuší? Vedení oddělení je k jejím objevům skeptické, ale ona se rozhodne přesto Facebook držet v hledáčku. Naštěstí má po boku svého parťáka Florina. Nebýt všeho toho napětí kolem vztahů, mohlo by jít o rutinní vyšetřování. 

Slepí ptáci jsou po knize Pět druhým dílem ze série o rakouských vyšetřovatelích Beatrice Kasparyové a Florinu Wenningerovi. Ursula Poznanski jde velice moderně s dobou a náměty jejích detektivek i děl jiných žánrů jsou vždy aktuální, atraktivní a zajímavé. Ani tentokrát nešlápla vedle, když si vzala na paškál nebezpečí nenápadně se skrývající na Facebooku.

Bea mimo se pracovních povinností potýká i s osobními problémy. Její bývalý manžel jí vyčítá co může, hlavně její vágní výchovu dětí, na které kvůli nevypočitatelnému zaměstnání nemá skoro čas. Florin je sice tajemný, až hanba, ale Bea cítí, že ani jeho vztah s Anneke na tom taky není zrovna nejrůžověji, což jí v udržení chladné hlavy zrovna nepomáhá. Pořád totiž nemůže zapomenout na ten moment, kdy ji polomrtvou držel v náručí.

Jak už anotace napovídá, téma knihy se točí kolem poezie a Facebooku. Není to však tak, že by se ti, komu jsou tyto dvě, zdánlivě nesourodé věci naprosto cizí, při knize nebavil. Samotné vyšetřování, i osobní linka hlavních protagonistů je dost zajímavá sama o sobě a z potenciálu Facebooku beztak nebylo vytřískáno tolik, kolik být mohlo. 

Ursula Poznanski si tentokrát možná ukousla až příliš velké sousto. Dvě tak komplexní témata se rozhodla propojit a vrazit do jedné knihy, až to působí trochu překombinovaně. Facebook je tam vlastně tak trochu navíc, protože s tématem sociálních sítí se dalo pohrát mnohem fikaněji a díky nedotaženosti tu působí jen jako dobrá návnada pro dnešní závisláky na všech možných druzích internetové komunikace. 

Co zůstalo při starém je nezaměnitelný styl autorčina písemného projevu. Její talent pro psané slovo je nesporný a schopnost připoutat čtenáře ke stránkám knihy ji také neopustila. Píše čtivě a napínavě, a už jen její nadání a poetický jazyk člověka zaujmou na první pohled. Spisovatelka dokázala vykreslit postavy, ke kterým se čtenář rád vrací a popsat jejich osobní linky tak, že zvědavost ohledně samotné detektivní zápletky se snoubí a zápolí právě s nedočkavostí co se týče osudu soukromého života vyšetřovatelského dua. 

Jak už to tak se druhými díly sérií bývá, Slepí ptáci možná nedosahují kvalit dílu předcházejícího, nicméně nemohou být ani nazváni zklamáním v pravém slova smyslu. Zejména autorčini fanoušci si v komplexním pohledu přijdou na své, užijí si právě ty maličkosti, které se jim na Ursulině tvorbě tak líbí a rádi stráví těch pár příjemných chvil s Beou a Florinem. Budou jim určitě držet palce nejen při vyšetřování a třeba i utřou slzičku. Facebookoví nadšenci začnou bezděčně hledat skupiny zaměřené na poezii a jedinci trpící paranoiou budou mít zase o důvod víc vidět za vším konspiraci a vzpouru. Zkrátka a dobře, série pokračuje velice slibně a pokud se Ursule podaří v pokračování zase pořádně vyhoupnout do sedla a navázat, tam kde přestala v Pěti, máme se na co těšit.

70%