O překládání s překladatelem - Jan Kozák

Šestý díl série O překládání s překladatelem a s ním i Jan Kozák. Muž, který se postaral o překlad thrilleru, který mě letos nejvíce potěšil a překvapil. Tvorbu autora určitě plánuji dál sledovat. U nás zatím žádná další kniha Roberta Dugoniho nevyšla, ale v originále již má venku pořádnou řádku titulů. Chovám naději, že další díly přeloží taktéž Jan Kozák, neboť i excelentní převod do češtiny měl svůj podíl na tom, jak moc mě Hrob pohltil.

Medailonek překladatele: 

Narodil jsem se v roce 1970 v Brně a bydlím ve vesnici Tvarožná nedaleko odtud. Jsem absolventem gymnázia na Křenové v Brně a strojní fakulty VUT tamtéž, potom jsem ještě vystudoval jazykovou školu na Vranovské a složil státní zkoušku z anglického jazyka, odkud mé kroky vedly do překladatelských kurzů. Mám rodinu a dvě dospívající děti, dceru a syna. Kromě překládání knih se zajímám o věci tajemné a tajné, o skrytou tvář světa, ve kterém žiji, což je přirozeně široké spektrum zahrnující například alchymii a volnou energii, templáře, stínovou vládu s jejími machinacemi, jevy UFO a bytosti „odjinud“ nebo paleoastronautiku. Moc rád čtu knížky Otomara Dvořáka, kde si bájná minulost našich luhů a hájů podává ruku s přítomností. Vařím asi jako každý druhý mužský, čili jen když chci, a tak možná na to konto mi poslední dobou prošlo rukama pár kuchařek, jedna francouzská, druhá o životě bez pšenice. V poslední době často překládám knihy o zdravém životním stylu a musím říct, že rád, mimo jiné přínosy mě přivedly až ke cvičení jógy. Kromě toho sportuji, ponejvíce jezdím na kole a hraji fotbal. To vše se děje tak nějak v rámci možností, neboť si během roku chtě nechtě vychutnávám slasti a strasti chalupařiny. Můj sen o cestování a poznávání je tedy zatím omezen na dva, tři týdny dovolené v roce, tak se to aspoň snažím dopřávat svým dětem. Ale tím můj život rozhodně nekončí, stále v něm vidím příběh plný možností, příběh s otevřeným koncem…

A teď už k odpovědím Jana Kozáka a k jeho dílu reprezentovanému několika, mnou vybranými knihami.

Jan Kozák

Jak dlouho se zabýváte profesionálním překládáním?

Od listopadu 1995, tedy letos to bude 21 let.

Co vás na vaší práci nejvíce baví?

Tvořivost, kterou v překladatelství uplatňovat musíte, i když si o tom možná někdo myslí svoje. A taky to, že jste svým pánem, organizujete si svůj pracovní den – vlastně ho spíše musíte přizpůsobit potřebám čtyřčlenné a často i vícečlenné rodiny, když vezmete v úvahu širší okruh. Když kamarád například zavolá, že zítra nebo pozítří pojedeme na houby nebo burzu drahokamů, tak jedeme. Na druhé straně, nelze to tak praktikovat příliš často, protože pak by si člověk nevydělal ani na slanou vodu – řekněme dvakrát do měsíce něco takového své živnosti "provedu".

Dále člověk získá hodně znalostí z nejrůznějších oborů, ale o tom, jak vidím, bude jedna z vašich dalších otázek. Taky bych řekl, že překladatelství vám nabízí jistou formu rozvíjení intuice, ale to samozřejmě platí i pro mnoho dalších oborů.

Co je pro vás hlavním faktorem při rozhodování, zda knihu přeložíte, nebo ne? Je vůbec takové rozhodnutí ve vašich rukou?

Knihu mi většinou "zadá" nakladatel; kdybych ji vyloženě nechtěl, možná si budu muset nějaký týden počkat na další. Někdy si ovšem mohu vybrat mezi více tituly a často také zvažuji, kolik práce vzít, abych stihl dostát všem svým závazkům, pokud momentálně pracuji pro dvě nakladatelství nebo vezmu práci "bokem". A někdy musím bohužel i odmítnout, když se jedná o příležitostnou spolupráci s někým, komu bych rád vyhověl, ale jsem tak nějak zavázaný svému mateřskému nakladatelství (termíny, smlouvy i možná dnes trochu staromódní pojem věrnost). Každopádně musím říct, že poslední roky překládám vyloženě zajímavé tituly a můj hlavní "zadavatel" Jota je dokáže docela šikovně prostřídat, takže nezůstáváte jen u jednoho žánru.

Jak probíhá přidělování knih k překladu? Můžete nakladatelství sám/sama navrhnout knihu k vydání, nebo vám je vždy prostě nabídnut určitý titul a poraďte si s ním?

Myslím, že tuhle otázku jsem zčásti zodpověděl výše. Titul k vydání ovšem navrhnout mohu, teď se na to dokonce chystám, a také v minulosti se mi i podařilo jeden, dva tituly "protlačit". Většinou je to ale nakladatel, kdo vybírá knihy podle svého zaměření a šíře záběru.

Jste nějak žánrově vyhraněn/a? Je pro překladatele žánr při práci směrodatný?

Žánrově vyhraněn, to vůbec ne. Překládal jsem snad už všechny žánry kromě právnické tématiky (i když na nějaké ty právní pojmy v některých knihách chtě nechtě natrefíte) nebo ryze odborných vědeckých publikací, kde je zapotřebí mít vzdělání v oboru. Poslední dobou hodně překládám zdravou výživu a životní styl, ale mám rád i detektivní thrillery, cestopisy, esoterní témata, záhady, dělal jsem i slavnou Francouzskou kuchařku od Julie Childové. Taky jsem na počátku hodně překládal fantasy anebo třeba válečnou literaturu. Asi jsem hodně témat vynechal…

Konzistentnost překladu je pro čtenáře poměrně důležitá. Jakmile začnete překládat jistého autora, máte na něj u daného vydavatelství víceméně monopol?

Monopol tam víceméně je, záleží však na momentálním vytížení překladatele nebo na tom, jak se mu první titul vydařil. Taky se mnoho lidí vrtne do jiného oboru a překladatelství se už pak nevěnují.

Jak dlouho vám trvá přeložit průměrně rozsáhlou knihu (řekněme 300 stran)? Kolikrát ji během překládání přečtete? Vracíte se ke "svým" knihám po vydání, třeba i po několika letech?

Asi měsíc a půl až dva, smlouvy jsou standardně na dva měsíce, pokud se nejedná o větší svazek, nebo si zrovna nenaplánujete dovolenou. Knihu během překládání přečtu většinou dvakrát. Na některé tituly vzpomínám vyloženě rád, dokonce si vybavuji, co jsem v té době dělal. A "své" knihy většinou používám za praktickými účely, pokud praktické byly (životospráva, meditace apod.), nemám čas se nad nimi rozněžňovat a přemýšlet, co bych přeložil lépe nebo jinak.

Máte i vlastní spisovatelskou zkušenost, případně toužil/a jste někdy po napsání vlastní knihy?

Toto je tak trochu mé kuří oko. Jako student jsem psával básně a chtěl jsem se věnovat i seriozní literatuře, proto jsem se vlastně na překládání dal, abych k literám měl blízko. No a zůstalo u toho překládání, alespoň prozatím…

Konzultujete nějakým způsobem překlad přímo s autorem, případně odborníky na danou problematiku, nebo se spíš spoléháte na vlastní rešerši na internetu a vlastní znalosti a zkušenosti?

Ano, někdy konzultuji, zrovna nedávno jsem konzultoval velmi přínosnou knihu o sodě bikarboně s jejím autorem dr. Sircusem. S odborníky se také radím, když například překládáte knihy Mantaka Chiy o tchaj-ťi a čínské medicíně, není nad to poradit se s naším nejlepším sinologem panem dr. Vladimírem Andem. Jinak samozřejmě hojně využívám internet i své znalosti a zkušenosti, které se touhle cestou chválabohu rozrůstají.

Čtete ve volném čase literaturu v češtině, nebo preferujete originální znění? Dokážete si ještě užít knihy jako obyčejný čtenář, nikoli jako profesionál? Jak hodnotíte současnou úroveň překladů do češtiny?

Literaturu čtu převážně v češtině, a samozřejmě už tam vyhledávám překladatelovy postupy, někdy přemýšlím, jaké slovo bylo v originále – a někdy je mi to přímo jasné. Přesto si knihy užívám jako každý jiný čtenář, když to jde… V originálním znění čtu věci, které mě zaujaly na internetu, většinou si je vytisknu, protože zírání do obrazovky mám po dni překládání už dost. Úroveň dnešních překladů je samozřejmě různá, protože toho vychází spousta a je potřeba se taky nějak vejít do rozpočtu, že… Ale to vidíte i v jiných oborech včetně medicíny, takže bych se nad tím zas tak nepohoršoval, mimo jiné i proto, abych si nenadělal do vlastního hnízda (sám bych si pár hlavně dřívějších věcí taky za rámeček nedal).

Děláte záslužnou práci, ale jelikož je vaše jméno skryto až uvnitř knihy (a neskví se na obálce), čtenáři úsilí překladatele tolik neřeší (případně ho řeší jen v momentě, kdy je něco špatně). Jak se vyrovnáváte s "prací v anonymitě"? Nepřijde vám to trochu líto?

Práce v anonymitě mi nevadí. Stejně by si mohli připadat i programátoři, a mnoho dalších profesí. Navíc ve svém blízkém okolí jsem jako překladatel známý a lidé se mě často ptají: "Co teďka překládáš?" Pokud si nějakou knihu oblíbím, často jí tímhle způsobem pomáhám do oběhu – dělám zdarma reklamu.

Máte mezi svými překlady nějakou oblíbenou knihu a naopak existuje nějaký titul, se kterým jste bojoval/a?

Moc rád jsem překládal krimi thrillery od amerického autora Chrise Kuzneského. Šlo to samo, i když žádná velká literatura to nebyla – nebo možná právě proto. Taky mě bavil Hrob mé sestry od R. Dugoniho. Když jsem začínal a překládal fantasy, tam bylo hodně titulů nudných, to je pravda. Že bych s něčím vyloženě bojoval, si nevzpomínám, často pak ale bojujete s redaktorem, řekněme raději redaktorkou, která má o knize své představy, a tak vlastně bojujete i s tou knihou, když vás ta starostlivá paní nutí předělávat celé pasáže. A když ten původní text dáte "nezávisle" posoudit jiné redaktorce, řekne vám, že by za takový překlad byla ráda. Ale každá profese má svoje, že…

Dodatek: Ač se pokládám za sportovně založeného člověka, před pár lety mi dala dost zabrat knížka Marka Frosta o golfu (Zápas), který jsem, přiznám se, nikdy nehrál, ale snad jsem to zvládl se ctí.

Spisovatelé nebo herci mají své vzory, máte mezi překladateli někoho, koho obdivujete a k jehož práci vzhlížíte s úctou?

Vzorem je jednoznačně pan profesor Hilský, náš nejlepší anglista a shakespearolog. Ty Shakespearovy sonety v jeho podání jsou prostě nádherné.

Máte na svou práci určený časový rámec? Jsou v dnešní době lhůty na překlad šibeniční, nebo máte víceméně volnou ruku?

Lhůty nejsou šibeniční, termín si můžu určit většinou sám, pokud se vejdu do rámce dvou nebo tří měsíců u středně silné knihy.

Máte nějaký způsob jak zůstávat v obraze, co se týče jazykových i jiných trendů, aktuálních odkazů a podobně? Často se u čtení setkávám s tím, že je mi jasné, co bylo v knize napsáno v originále, ale překladatel zřejmě daný idiom, frázi, seriál či cokoli dalšího neznal a krkolomný překlad úplně bije do očí.

Ano, taky často poznám, co bylo v originále, a hned si říkám, jak bych to udělal na kolegově místě jinak/lépe. Čímž nechci říci, že mě nikdy nikdo nenachytal na hruškách, člověk se neustále učí, z internetu, filmů, literatury i třeba prostřednictvím svých studujících dětí. Chyba v překladu naštěstí nemá takové dopady jako třeba v chirurgii nebo za volantem. A někdy nejde ani tak o chybu jako spíše o to, že zaboha nemůžete pochopit, co tím chtěl autor/básník říct, tak si to vyložíte po svém, aby to bylo tak nějak srozumitelné aspoň česky.

Máte nějaký rituál spojený se svou prací?

Ráno si po hygieně zacvičím jógu, vymačkám citron, uvařím zelený čaj a jdu vynést odpadky. To asi není přímo rituál, že?

Taky když začínám knihu, poprosím vyšší moc o vedení a inspiraci (a včasné uhrazení faktury :)), a často vezmu soubor s překladem, který se vyvedl a měl hladký průběh, nechám tam pár slov, zbytek máznu, soubor aktuálně přejmenuji a jedu…

Máte-li na pana Kozáka nějaké otázky, nerozpakujte se je položit v komentářích. Samozřejmě se pro vás pokusím zajistit odpovědi. 

Předchozí díly naleznete v následujícím seznamu

Renata Heitelová

Ondřej Duha

Lenka Kapsová

Zuzana Ľalíková

Romana Bičíková