Manželovo tajemství - Liane Moriarty

Cecilia Fitzpatricková má tři krásné zdravé dcery, skvělého manžela, práci, která ji baví. Je zvyklá mít vše perfektně naplánované a srovnané, ve svém domě, ale i v životě. Jednoho dne však omylem nalezne dopis, který je nadepsaný rukou jejího manžela Johna-Paula: Pro mou ženu Cecilii Fitzpatrickovou. Otevřít jen v případě mé smrti. Co by měla v takovém případě udělat? Schovat ho a na vše zapomenout, dokud nepřijde ten pravý čas? Pokoušet osud a otevřít potenciální Pandořinu skříňku? Konfrontovat Johna- Paula?
Tess si na svůj život také nikdy nemohla stěžovat. Je v manželství velice spokojená, spolu s manželem a svou sestřenicí Felicity vedou úspěšnou rodinnou firmu. Tess s Felicity vyrůstala a jsou jako jedno tělo, jedna duše. Sdílí spolu všechno. Jednoho dne se Tess dozví jak moc doslovně to platí. Její manžel Will jí totiž sdělí, že se zamiloval do Felicity a ona se zase zamilovala do něho. Jenže jak z takové kaše ven, když je ve hře i malý syn Liam?
Rachel Crowleyová žije už dlouhá léta se svým smutkem. Pracuje jako sekretářka pro místní školu a kdyby nebylo té události, vlastně by se jí dařilo docela dobře. Rachel ale nikdy nepocítila pocit satisfakce. Od té události dokonce nemůže ani spát se zhasnutými světly. Její jedinou radost, vnuka Jacoba, rodiče plánují odvézt do New Yorku, kde dostali práci.

Tři ženy, tři vypravěčky, tři osudy. Nebo jen jeden?
Přesto, že se celá kniha odehrává v největších městech Austrálie, působí velice maloměstsky. Osudy hlavních hrdinek se proplétají více, než by čtenář čekal a dochází k mnoha propojením životních cest hlavních protagonistů.  
Největším pozitivem knihy je neoddiskutovatelně obrovský vývoj jednotlivých postav. Bezmála čtyři sta stránek popisuje týden života Cecilie, Tess a Rachel. Ty jsou zde postaveny před mimořádně komplikovaná rozhodnutí a jsou nuceny si klást existenční otázky, jaké by nejspíš nechtěl řešit nikdo z nás. Psychologická propracovanost postav a jejich jednání přímo bije do očí. Chvílemi se autorce podařilo šlápnout i vedle, ale spíše výjimečně. Proces rozhodování se a zvažování veškerých dopadů prožívá čtenář spolu s postavami a je mu umožněno na chvíli žít jejich životy. Tak moc silné vyprávění se autorce povedlo sepsat. 
V mnoha aspektech pro mě byla kniha velice předvídatelná. Vlastně většina těch zvratů, nad kterými měl očividně čtenářovi zůstat rozum stát, se snadnou dedukcí dá odhadnout i několik kapitol předem. To mi však nemohlo pokazit zážitek ze čtení. Manželovo tajemství je mimořádně dobře napsaná kniha, která se čte takříkajíc sama. Po bídném období se čtecím blokem pro mě čtení této nemálo obsáhlé knihy bylo balzámem na duši. Děj příjemně proudí, každá věta má v příběhu svůj důvod a ve chvíli, kdy máte pocit, že se při další slově začnete nudit autorka nastolí něco nového. Jako by dokázala přesně odhadnout, kdy stojí za to popisné části ještě protahovat a kdy už je třeba vměstnat nějaké to překvápko. Tuto vlastnost bohužel nemá každý autor, ale zde to skutečně fungovalo a já byla se stylem velice spokojená. 
Manželovo tajemství mě jednoduše nadchlo. I přes některé, pro pozorného čtenáře nepřekvapivé pasáže autorka dovedla udržet moji pozornost až do konce a já jen doufám, že nejde o jediné dílo, kterého se od ní v překladu dočkáme. 
Manželovo tajemství se tváří nenápadně, ale rozhodně není takové, jakým se zdá být na první pohled. Každému, kdo knihu odsoudí jen na základě anotace doporučuji se na knihu podívat znova a dát jí šanci. 

Knížku rozhodně doporučuji jak milovníkům románů, tak detektivek, protože je v ní k nalezení od všeho trochu. Životní drama, existenční otázky, záhada a spousta námětů k přemýšlení.
Kdybyste našli takový dopis, otevřeli byste ho, nebo se poslušně řídili pravidly? Dokázali byste se ovládnout a nechat se zbytek života sžírat zvědavostí, co může nenápadná a přesto tak nebezpečná obálka skrývat? 

P.S.: Původně jsem u Manželova tajemství nezpozorněla ani tak kvůli námětu, ale překrásné obálce. 

Zatímco parkovala, procházela si všechny nové skutečnosti.
John-Paul věnuje Isabel zvláštní, "smutné, rozzlobené" pohledy.
John-Paul pláče ve sprše.
John-Paul ztrácí zájem o sex.
John-Paul v něčem lže.
Bylo to všechno hodně divné a znepokojující, ale za tím vším se skrývalo něco, co ve skutečnosti nebylo tak úplně nepříjemné, spíš ji to naplňovalo jakýmsi pocitem očekávání.
Vypnula zapalování, zatáhla ruční brzdu a rozepnula bezpečnostní pás.
"Pojďme,"vybídla Esther a otevřela dveře auta. Už věděla, z čeho čerpá tu malou špetku radosti. Bylo to z toho, že učinila rozhodnutí. Cosi rozhodně není v pořádku. Má morální povinnost udělat něco nemorálního. Jde o menší ze dvou zel. A ona je v právu.
Jakmile dnes večer děvčata odejdou spát, udělá to, na co myslí od samého počátku. Konečně otevře ten zatracený dopis.