23. 5. 2015

Na co Alice zapomněla - Liane Moriarty

Představte si, že upadnete v tělocvičně, praštíte se do hlavy a když se probudíte, všichni kolem vypadají mnohem starší, protivnější a uspěchanější a navíc polovinu lidí, kterými jste obklopeni jako nejlepšími přáteli vůbec nepoznáváte. Přesně tohle se stalo Alici. Po její nehodě v tělocvičně se jí z hlavy, jako mávnutím kouzelného proutku vytratilo deset let vzpomínek. Jak je možné, že porodila tři krásné děti a vůbec si na to nevzpomíná? A proč se zdá, že se stala člověkem, kterým nikdy být nechtěla? A co udělala tak strašného, že se k ní její manžel a životní láska chová tak zahořkle a dokonce trvá na tom, že se rozvádějí?

Další příběh od autorky Manželova tajemství jsem si jednoduše nemohla nechat ujít. Už jednou jsem se přesvědčila, že Liane Moriarty svému řemeslu rozumí a ví, jak napsat zápletku, která člověku nedovolí přestat číst. Ani u její druhé, česky vydané knihy tomu v mém případě nebylo jinak.

Čtenáři je do příběhu umožněno nahlédnout hned ze tří úhlů pohledu. Největší prostor pochopitelně dostává samotná Alice a její snaha vyrovnat se se ztrátou desetiletí vzpomínek. Její rozčarování pramení hlavně z toho, že se stala někým, kým v žádném případě nechtěla být a kým její mladší já, nyní uvězněné v o deset let starším těle, pohrdá. Alice se se ztrátou paměti vyrovnává sice po svém, ale rozhodně odvádí dobrou práci. Kdo ji však v jejím stavu příliš nepomáhá, je její okolí. Jako by všichni kolem ní a její situace před nehodou našlapovali po špičkách a snad ani nechtěli, aby si vzpomněla, jak její život vypadal dřív. Jenže jak se má pokusit změnit co bylo a vše napravit, když nemá odrazový můstek vzpomínek na křivdy, které pravděpodobně v posledních letech napáchala? Proč jí nikdo nechce odpovídat na její otázky ohledně toho, co se dělo před nehodou? Jak mohla dovolit, aby se s Nickem tak odcizili? Jak se má vypořádat se třemi malými cizinci, kteří jsou podle všeho jejími potomky, ačkoli si vůbec nevzpomíná na to, že by je porodila, jací jsou a dokonce ani jak se o ně má starat? Je jim dobrou matkou? Jak se má vyrovnat s tím, že přišla o kompletní vzpomínky nejen na všechna tři těhotenství, ale i na celé dětství Madison, Toma a Olivie? Proč už se nebaví se Sophií, svou nejlepší přítelkyní na světě a její sestra Elizabeth je na ní věčně nabroušená? Kdo je ta záhadná Gina a proč při sebemenší zmínce jejího jména všichni poplašeně umlkají? Věci které jiní považují za samozřejmost jsou pro Alici nyní záhadou a jak se zdá, nikdo se nedokáže vžít do její kůže a nemůže či snad ani nechce zcela pochopit, jaké to pro ni je. Kniha je plná otazníků, stejně jako Alicin nynější život. Přijde nakonec na kloub všemu, co za uplynulých deset let dělala?

Druhým vypravěčem příběhu je Elizabeth, Alicina sestra, která se čtenáři komunikuje prostřednictvím dopisů, jež píše svému terapeutovi. Alfou a omegou Elizabethina života je mimo práce úspěšné podnikatelky její selhávající tělo. Respektive její neschopnost otěhotnět a donosit dítě. Tolik let se s manželem Benem pokoušejí o miminko, že už si ani nevzpomíná, kdy naposledy v jejím životě šlo o něco jiného. Jako by její starosti okolo neexistujícího dítěte nebyly dost závažné, najednou má na krku sestru, se kterou se už dávno odcizily, ale která přesto trvá na tom, že ji teď potřebuje.

Posledním člověkem, jehož prostřednictvím prožíváme Alicin příběh je Alicina čestná babička a její blog. Frannie píše něco jako internetový deníček o čemkoli, co se v jejím rušném životě děje, včetně všeho, co se týká Alice a jejích dětí. Do situace, do které se v posledních deseti letech Alice dostala, však příliš mnoho světla nevnáší. Funguje spíš jako humorná vložka jinak poměrně vážně se tvářícího příběhu. 

Ztráta paměti je ošemetná záležitost, podobně jako závažné téma rozvodu, odcizení rodiny, smrti, nevěry a lží. Pro většinu autorů je svět, kde jsou takovéhle problémy na denním pořádku, tabu. Liane Moriarty se však nebojí poukazovat na věci, které dnes nejsou zdaleka tak ojedinělé, jak se většina světa tváří. Kritikou, šikovně zasazenou do obyčejného příběhu, dodává svým knihám punc originality, neobyčejnosti a zajímavosti. Jako by k vybočení z řady nestačila neskutečná čtivost a skvělé archetypální postavy, Liane skrz svoje psaní poskytuje i něco navíc. 

Velká škoda je, že ačkoli nám kniha nabízí tři nezávislé vypravěče, vlastně se nedozvíme, jak se k Alicině ztrátě paměti staví její okolí. Však i pro ně musí být její radikální proměna, jež se odehraje ze dne na den, velkým šokem. Co se musí odehrávat v hlavě jejím nejbližším, když se před nimi, jako přízrak z minulosti, zjeví devětadvacetiletá Alice? Pár řádků z jejich pohledů by nám možná objasnilo, proč všichni mlží, zapírají a radši čekají, až se Alici vrátí vzpomínky samy od sebe. Možná jí nechtějí našeptávat svoje pravdy v obavě, aby něco navěky nepokazili. Ale kdo ví.

Na co Alice zapomněla je kniha o sebereflexi. Co by řeklo vaše já z minulosti, kdyby vidělo, kam se váš život ubírá? A záleží vlastně na tom, co jste si mysleli před deseti lety? Je důležitější výsledek, nebo je potřeba ho vidět v kontextu s cestou, která k němu vedla? 

Alice dostala příležitost jakou většina z nás nemá. Nekriticky přehodnotit svůj život a začít znovu. Slepit rozbité, pokusit se zatnout zuby, oplakat co už spravit nejde a pokračovat ve svém životě od bodu, kdy je s jeho stavem smířená. 

Liane Moriarty znovu dokazuje, že její knihy ne nadarmo dostávají nálepku Světový bestseller. Svým typicky nevtíravým stylem podává na první pohled obyčejný příběh přímo na zlatém podnose. Jakkoli banální námět dokáže proměnit ve strhující jízdu zákoutími lidské mysli a nabízí několik (k uzoufání málo!) hodin zábavy. Její postavy si oblíbíte a nemůžete si pomoc a fandíte jim, možná ne od úplného začátku, ale zaručeně do samého konce. Přesvědčivě potvrzuje, že cesty osudu jsou nevyzpytatelné a nebýt zdánlivých maličkostí odehrávajících se v životě každého z nás, nejspíš by se věci vyvíjely úplně jinak, než bychom předpokládali.


"Může vás snad potkat něco lepšího než ztráta paměti?"


90%

Pokud jste dostali chuť ponořit se do příběhu o Alicině cestě k poznání sebe sama a zjistit, jak bolestné někdy může být nejprve o všechny vzpomínky přijít a poté je postupně nacházet, pořiďte si tuto knihu
Na e-shopu dobre-knihy.cz knížku jako vždy pořídíte za výrazně nižší cenu, než v kamenných obchodech.



Ráda bych touto cestou poděkovala e-shopu Dobré knihy za poskytnutí recenzního výtisku.
Share:

8 komentářů:

  1. Skvělá recenze!! I já si autorku oblíbila díky její prvotině a i Alici mám v plánu. Po přečtení tvé recenze se ta potřeba stala ještě akutnější. Mám ráda knihy, které mluví o nešvarech společnosti, ale nijak průhledně, zkrátka jen takové našeptávání, "vztyčený prst"... Vůbec si nedovedu představit jak to musí být šílené, když člověk přijde o tolik let vzpomínek. Už se nemůžu dočkat, až si knihu přečtu! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji! :) Manželovo tajemství bylo skvělé a Alice je svým způsobem možná ještě o chloupek lepší :)
      Přesně tak, ona spíš jen naznačuje, než že by vykřikovala do světa všechno špatné, co se děje :)
      Musí to být naprostá...nebo možná požehnání? :)

      Vymazat
  2. Moc pěkná recenze, obě knížky už mám delší dobu na to-read listu a snad se k nim i brzy dostanu. :)

    http://hrbitov-meho-ja.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju!!! :)
      Rozhodně je posuň na žebříčku trochu výš, neboť vážně stojí za to. Jsou o vážných tématech, ale psané tak oddechovou formou, že si ani neuvědomíš a proletíš jimi jako vítr :)

      Vymazat
  3. No vidíš, a já pořád ještě nepřečetla první díl! I když tedy po tvé úžasné recenzi se na ni opravdu chystám. :) Moc pěkně napsaný článek! :)
    Jo a označila jsem tě do TAGu u mě na blogu, pokud by jsi měla zájem si jej vyplnit. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Možná jsem to podala špatně, ale ty dvě knihy - Manželovo tajemství a Na co Alice zapomněla nejsou součástí série, nijak spolu nesouvisí a každá je úplně o někom a něčem jiném :) takže je můžeš přečíst v libovolném pořadí :)
      Děkuji za milá slova :) Moc mě těší, že se ti recenze líbí :)
      Na tag se mrknu :) Momentálně jsem dost pozadu se všemi možnými články, ale časem se určitě ráda zapojím, jen nemůžu zaručit, že to bude v horizontu dnů...spíš měsíců... :)

      Vymazat
  4. Moc hezká recenze, na obě knížky se taky chystám, ještě nebyl čas, ale tohle na knižním blogu asi nemusím vysvětlovat, to všichni známe :D
    Pohledy z více úhlů mám moc ráda, hodně mě to bavilo např. u G. Flynn, a to nejen u Zmizelé. Zároveň mě baví (i když je to strašlivé téma) příběhy se ztrátou paměti, ať ty 'odlehčenější' jako třeba od Sophie Kinselly Vzpomínáš si? nebo od S. J. Watsona Dřív než půjdu spát :) Vlastně u obou zmiňovaných také docházelo k jisté sebereflexi, hlavní postavy se zamýšlely nad tím, kam dospěly a jak k tomu vlastně došlo :) Takže Alice mě rozhodně láká, ale stejně tak i Manželovo tajemství :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju!! :) Čas chybí nám všem :) Ale rozhodně se na ně vrhni :) Mají nejen poutavé obálky, ale vážně stojí za přečtení :)
      Také mám ráda, když vidíme perspektivu více lidí a tady je to navíc vážně hrozně zvláštně podané :)
      Pro mě to byl asi první příběh se ztrátou paměti, ale moc mě bavil a rozhodně se nebudu dalším podobně laděným knihám bránit :)
      Ani jednu zmiňovanou neznám, ale mrknu po nich, díky za tipy! :)
      Rozhodně se poohlédni po obou, neuděláš chybu! :)

      Vymazat

Děkuji za tvůj příspěvek! Z každé zpětné vazby mám velkou radost a na veškeré komentáře odpovídám :)

Právě čtu

Právě čtu

Opozdilec
tagged: currently-reading

goodreads.com

Followers

Hledání

Instagram

Spolupracuji s

CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online

O autorce

Moje fotka
Obyčejná šestadvacetiletá holka z Prahy, nadšená uživatelka instagramu, zbrklá, ale organizovaná, nekonečně zamilovaná do Odeonek. Hlavní čtenářské zaměření - krimi a thrillery. Poznámka k obsahu blogu: Použité obrázky obálek knih pocházejí ze serveru goodreads.com, cbdb.cz nebo databazeknih.cz a pokud u fotek není uveden zdroj, pak jsou mou vlastní tvorbou. Úryvky z knih jsou v recenzích vždy označené kurzívou, jsou přímou citací knih a nevyhrazuji si na ně žádná práva. Ta podle zákona náleží autorům knih. Pokud byste mě rádi kontaktovali v jakékoli záležitosti, napište mi na e-mail: MelindaMyaddictions@gmail.com

Populární články

Čtenářský klub - kniha měsíce

Knihy měsíce

Pusťte se do společného čtení knihy měsíce a prodiskutujte ji s námi na fóru!


Kniha měsíce

Blogové narozeniny

Místo pro vaše připomínky

Název

E-mail *

Vzkaz *

Seznam knižních blogerů

Knižní blogeři