22. 5. 2015

Abeceda knihomola #J

Je tu další díl perfektního projektu, který mají na svědomí Kristý a Marky. Úkolem všech zúčastněných je vytvořit abecedu knihomolů, neboli jednou týdně zveřejnit tři asociace týkající se knih, začínající na dané písmeno. Tento týden se nese ve znamení písmene J.



JASNOZŘIVOST
Čtete někdy detektivky a knížky plné záhad? Pokud ano, jistojistě se nedokážete ubránit vytváření teorií a spekulací o tom, kdo je tím záhadným pachatelem, proč se daná postava chová tak podivně či jaké velké šokující odhalení vás asi na konci té opěvované knížky čeká. Často je samozřejmě autorova mysl dokonale záhadná a on dokáže příběh vystavět tak nepředvídatelně, že nemáte nejmenší špetičku šance cokoli předem odhadnout, ale když se vám podaří přijít na kloub tajemství, které autor tak úzkostlivě do příběhu zasadil, je to důvod k oslavě. Nebo snad k vzteku? 
Ze všeho viním přehnaná očekávání. Představte si situaci. Má vyjít knížka, kterou si moc a moc chcete přečíst. Stejně jako stovky dalších. Jenže ostatní se k ní dostanou o mnoho dřív než vy a díky jejich nadšeným recenzím vaše očekávání vylítnou do stratosféry. Navíc má být knížka prý skutečně šokující a nepředvídatelná. A pak nastane den D. Vy se začtete a najednou víte. Víte, co se stane nebo stalo. A tajně doufáte, že se mýlíte, jelikož kdyby tohle bylo to velké překvapení, bylo by to dost naprd. Protože vy se toho šoku tím pádem nedočkáte. Jenže pak se ukáže, že jste měli celou dobu pravdu. Díky tomu, že jste tušili, jak moc dechberoucí a šokující knížka měla být, vás nakonec zklame. A není to škoda? Není v tu chvíli jasnozřivost vážně na obtíž?
Za inspiraci k sepsání odůvodnění tohoto slova srdečně děkuji Ellen. A ačkoli mi je její situace líto, zafungovala díky tomu jako moje múza.

JISKRA
Co to vlastně znamená, když má kniha jiskru? Hádám, že pro každého může být tou jiskrou něco jiného. Od neokoukaných postav, přes originální svět, nepředvídatelnou zápletku po zajímavý styl. Nebo je to něco jiného. Něco nehmotného. Něco, co nelze slovy popsat. Něco jako charisma. Nebylo by pěkné o knize říkat, že má obrovské charisma? Prostě takové to něco, co se nám líbí ačkoli přesně nedovedeme uchopit proč a co přesně se nám na tom líbí. Neviditelná síla, díky které se kniha stává naprosto neodolatelnou a dokáže nás okouzlit i přesto, že na ostatní tak ani v nejmenším nepůsobí. 
Nadpis tohoto odstavce měl být spíš "Něco". Ehm.

JISTOTA
Myslím, že každý z vás má nějakou tu svoji spisovatelskou jistotu. Jakmile vidíte jeho/její jméno na obálce, ihned knížku kupujete, bez ohledu na anotaci, žánr, obálku či samotný námět. Autora, který změnil váš čtenářský svět. Spisovatele, který převrátil váš žebříček hodnot vzhůru nohama. Člověka, který zacvičil s vašimi emocemi a daří se mu to opakovaně bez ohledu na to, o čem píše. Každý má nějakou tu svoji srdcovou knížku, která pro něj znamená domov. Svůj nejmilejší příběh, ke kterému se rád vrací, ať už z pravidelné nostalgie, nebo prostě proto, že ví, že v jakkoli mizerné náladě ke knížce usedne, s otáčejícími se stránkami se na jeho tváři usadí úsměv a v duši klid. Ani já nejsem výjimkou. Mám hned několik autorů, jejichž díla se hojně vyskytují v mé knihovničce a označila bych je za srdcové. Většina z nich už asi nikoho nepřekvapí a upřímně je to možná trochu otrava opěvovat je pořád dokola, jenže když se jedná o oblíbence, nemám žádné zábrany a ani je mít nechci. J.K. Rowling mi dala hodně a nejsem samozřejmě jediná. Patřím k jejím skalním fanouškům spolu s miliony dalších dětí i dospělých na celém světě už celou řadu let. Dokonce jedno desetiletí. 
Podobně jako J.K. na mě samozřejmě zanechal stopu i Robert Muchamore a já jsem moc ráda, že ještě nemám přečtené všechny jeho knížky, protože by mi bylo moc smutno při představě, že už mě žádný nový příběh z jeho hlavy nečeká. Ani tak mě však neomrzí číst pořád dokola těch dvanáct dílů CHERUB. Nikdy mě ten svět nepřestane bavit a vzpomínky pojící se k této sérii si vzít nenechám. Jakýkoli splín se mi usadí v hlavě, můžu si být jistá, že pár stránek Harryho Pottera, nebo CHERUBu mi spraví náladu a nabijí mě pozitivní energií. Protože jednoduše obsahují tolik radosti a krásy, že mě nemohou nechat chladnou a zachmuřenou. 
Od loňského roku se k těmhle zaručeně dokonale píšícím autorům v mých očích řadí i James Patterson. Ačkoli je to člověk fušující do mnoha žánrů, pro mě navždy bude autorem těch nejrychleji ubíhajících detektivek. Když se mi naskytne příležitost si od něj něco přečíst, nikdy neodolám, protože si můžu být zatraceně jistá, že ta kniha bude dokonalá, ať už jde o kteroukoli z nich. Možná spadá do trochu jiné kategorie, než J.K. a Muchamore, ale každopádně se ho nebojím označit za svého oblíbeného autora. 
Tím můj seznam nekončí, ale kdybych měla vyjmenovat všechny jejichž jméno na obálce pro mě znamená automatický nákup, vydalo by to na samostatný článek. Kdo ví, možná takový sepíšu.

Jací autoři jsou pro vás zárukou spousty hodin spokojenosti a zábavy? 
Co je pro vás jiskrou, která zažehne plamínek nadšení z dané knihy?
Stalo se vám už někdy, že jste byli vyloženě nešťastní ze svých věšteckých dedukčních schopností?
Share:

7 komentářů:

  1. Detektivky až tak moc nečtu, to se spíš koukám na seriály, ale je pravdou, že bych byla špatný dedukátor a detektiv. :D Prostě proto, že neumím hledat v maličkostech, nepamatuju si detaily a dokonce na nich nelpím, většinou. :)

    Bez jiskry to nejde. Já se třeba do knížky potřebuju začíst a způsob, jak to můžu udělat, je různý. Někdy si čtu třeba hodinu v autobuse do Prahy a potom se tak začtu, že čtu i cestou do metra, v metru a tak. Někdy se mi nejlíp čte o přestávku ve škole, o hodinu fyziky či výtvarky, někdy se začtu ve vaně a někdy až v posteli. Nebo taky občas čtu, když jdu se psem ven. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to já to mám přesně naopak :) Nevím, jestli je to dáno léty praxe, nebo čím vlastně, ale právě těch zdánlivých maličkostí si všímám a pamatuji si je. To samozřejmě platí jen pro knižní záhady. Ve skutečném životě bych na stopě zločinu byla totální žabař :)
      Poslední dobou ke mně takové to pravé zažrání se do knížky a začtení přichází víceméně překvapivě. Najednou prostě mám den, kdy si řeknu, že kašlu na všechno, protože si prostě potřebuju číst. Je to tím, že teď nemám tolik času na čtení ani v momentech, kdy jsem ten čas právě ke čtení využívala vždycky. O to víc si pak užívám ty vzácné chvilky vytržení :)

      Vymazat
  2. V příbězích typu "TOHLE ROZUZLENÍ BYCH V ŽIVOTĚ NEČEKALA" je pro mě jednoznačně expert Jo Nesbo :) To jsou kolikrát vážně infarktové stavy. Ostrov lhářů jsem dočetla dnes, moc se mi líbil a nechápu, jak ho mohla Pája tak brzy odhadnout! :D To je podle mě nešvar "čtenářské komunity". Vůbec by se nemělo mluvit o tom, jak kniha šíleně nečekaně skončí, protože pak už člověk automaticky vymýšlí ty nejšílenější teorie a nakonec je třeba zklamaný, že ten zvrat není dostatečně velký a že by ho napadlo sto lepších "zvratů".
    Zároveň je to právě Ostrov lhářů, který pro mě měl tu zmiňovanou "jiskru". Nevím proč, co na něm bylo tak výjimečného, možná jsem ho jen četla ve správnou dobu a ve správném rozpoložení.
    A jistoty ve formě oblíbených spisovatelů, kteří prostě nikdy nezklamou, to je úžasné :) Člověk může mít čtecí depku, ale ví, že když sáhne po jejich díle, tak to zkrátka bude stát za to.
    Skvělý článek!!!! :) Krásně jsi se rozpovídala.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No tak to je bez debat. Nesbo je král, to jsem pochopila hned po přečtení jedné knihy :)
      Já to taky nechápu. Asi jsem tak usilovně nepátrala, o co tam vlastně kruci jde, ale to nic nemění na tom, že mě to překvapilo :D
      Jinak jsi to dost vystihla. Kolikrát by člověka ani nenapadlo něco vymýšlet a kombinovat, kdyby nevěděl, že tam nějaký hrozný zvrat je, ale jakmile ví, že má něco čekat, může se stát, že na rozuzlení přijde :)
      Správné načasování je pro jiskru podle mého zásadní :)
      Každý by měl tu svou jistou mít :)
      Díky moc! :) Snad jsem se nerozpovídala až příliš! :D

      Vymazat
  3. Detektivky zbožňuju a ještě víc tvoření teorií :D Já zase na detailech lpím hodně a někdy mě štve, že jsem na některý (někdy i na ten, TEN klíčový) zapomněla a tím to vyřešila úplně špatně :) Taky miluju stejně jako Ivcca Jo Nesba, ale celkově mě hodně nadchly severské detektivky, každopádně mám ráda i ty klasické, anglické :) Chtěla bych se někdy pustit do Dominika Dána, prý má taky hodně co do sebe :) Co se týká Ostrovu, na ten se teprve chystám a jsem zvědavá, jak na tom budu :) O tom očekávání mi mluvíš z duše, je to šílené, zvlášť teď v době facebooku, blogů a kdo ví čeho ještě, vyjde očekávaná bomba, já dočítám trilion jiných knížek, ještě se nějaký ten den rozhoduju, jestli koupit nebo nekoupit, ale to už tu knížku polovina lidstva četla a všichni chválí, celá natěšená pro ni letím a...nakonec tak nadšená nejsem :) Nesnáším ten pocit, stalo se i to třeba i u Zmizelé! A teď něco podobného zažívám i u Ty od Caroline Kepnes, snad se to ještě vyvrbí :) A já už trochu románuju, takže zkrátím a co se jiskry týká, tak mám nejradši, když ji najdu u knížky, u které to právě třeba ani nečekám :) A autorských jistot mám taky hromadu, ale i u mě je na vrcholu J. K. Rowling, každou chvilku s Harrym miluju a nejradši bych těmi knížkami listovala pořád :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsme dvě! :D
      Já na detailech lpím též a všímám si jich :) S pamětí už je to pochopitelně horší :D
      Já Nesba taky miluju, ještě o chloupek víc po tom, co jsem ho viděla na živo :D
      Dominik Dán mě taky dost láká, byla jsem na SK v pokušení si některou jeho knihu koupit, ale nakonec jsem ji tam s těžkým srdcem nechala :D
      Klidně mě průběžně informuj, až budeš číst Ostrov, jestli máš nějakou teorii. Dost by mě zajímalo, jestli na to třeba taky nepřijdeš! :D
      To všeobecné nadšení mě právě taky rozčiluje a kolikrát mi to pak nejde na rozum, co se lidem na té knížce vlastně tak moc líbí :D (Selekce???)
      Přesně! To taky miluju. Zasednu ke knížce, z náhlého popudu a třeba i k nějaké ne tak profláknuté a ta se najednou stane mojí novou modlou, protože je prostě skvělá, ve skvělou dobu :)
      Harry je jasný! :)

      Vymazat
    2. Jen co se k Ostrovu dostanu, tak dám vědět :)

      Vymazat

Děkuji za tvůj příspěvek! Z každé zpětné vazby mám velkou radost a na veškeré komentáře odpovídám :)

Právě čtu

Followers

Spolupracuji s

CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online

O autorce

Moje fotka
Obyčejná čtyřiadvacetiletá holka z Prahy, která si myslí, že má občas co sdělit světu, tak se rozhodla zkusit blogovat. Převážně o knihách. Nemá vyhraněný oblíbený žánr, ale poslední dobou se soustředí hlavně na thrillery, detektivky, romány pro ženy, okrajově sci-fi, fantasy Takže se příjemně usaďte a čtěte nepřeberné množství jejích článků! Poznámka k obsahu blogu: Použité obrázky obálek knih pocházejí ze serveru goodreads.com a pokud u fotek není uveden zdroj, pak jsou mou vlastní tvorbou. Úryvky z knih jsou v recenzích vždy označené modrým písmem (kurzívou), jsou přímou citací knih a nevyhrazuji si na ně žádná práva. Ta podle zákona náleží autorům knih. Pokud byste mě rádi kontaktovali v jakékoli záležitosti, napište mi na e-mail: MelindaMyaddictions@gmail.com

Populární články

Čtenářský klub - kniha měsíce

Kniha měsíce

Pusťte se do společného čtení knihy měsíce a prodiskutujte ji s námi na fóru!


Kniha měsíce

Blogové narozeniny

Místo pro vaše připomínky

Název

E-mail *

Vzkaz *

Seznam knižních blogerů

Knižní blogeři