Zobrazují se příspěvky se štítkemPřiznání knihomola. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemPřiznání knihomola. Zobrazit všechny příspěvky

12. 4. 2015

Jarní dumání #1 Knižní čtečky

Syki pořádá už druhý ročník Jarního dumání. Jelikož mě témata zaujala a vlastně jsem nad několika z nich už mnohokrát přemýšlela, tohle mi dává krásnou příležitost je zveřejnit. Podrobnosti najdete na Knižním doupěti.



KNIŽNÍ ČTEČKY
Plnohodnotná náhrada knihy? Odhodlaná přívrženkyně fyzických knih, nebo zrádkyně tradice - čtečka - ano, nebo ne?

O čtečkách už toho bylo napsáno i řečeno mnoho a pravděpodobně nepřijdu s žádnou novinkou. Ale i tak jsem se vždycky ke čtečkám chtěla vyjádřit. 

Sama čtečku vlastním a jsem s ní nadmíru spokojená. Můj miláček je už starší Kindle 4. Žádné vymoženosti jako klávesnice, dotyková obrazovka nebo podsvícení nemá, ale já si nemůžu stěžovat a neměnila bych a měnit nebudu, dokud nebudu muset. Mám pocit, že ty nové Kindly s dotykovou, nebo nedej bože dokonce barevnou obrazovkou už tak trochu ztrácí své kouzlo, i ten původní záměr. To už si rovnou můžu pořídit tablet (ne že bych ho nechtěla, ale nepoužívala bych ho na čtení knížek). Mám sponzorovanou verzi Kindlu, která byla výrazně levnější a její "nevýhoda" spočívá jen v tom, že se mi při spořící obrazovce objevují reklamy. To mě ale vůbec v ničem neomezuje, při čtení to neruší (pokud nemáte zapnutou wi-fi, tak ve chvíli, kdy se čtečkou pracujete, vůbec reklamy nevidíte). Navíc jsou některé reklamy i docela pěkným spořičem. To že ze čtečky nebolí oči, protože mají v displeji speciální technologii e-ink už asi není potřeba říkat. To že čtečka vydrží nabitá sakra dlouho, neboť baterka je využita pouze při otáčení stránek, nebo tak něco.

Někteří lidé své čtečky pojmenovávají a já ji i přes náš velmi blízký vztah žádné jméno nedala. Mám pro ni samozřejmě vlastní kabátek, který možná nevyniká designem, ale díky němu je křehký a tenký přístroj v bezpečí a navíc se mnohem lépe drží v ruce. 

Nedávno jsem objevila kouzlo Amazonu a i když se k němu pokud vím vztahují nějaké nepěkné praktiky, co se dá dělat, mají to prostě perfektně vymyšlené a já před tím prostě zavírám oči a s radostí sosám jejich knížky za pěkné ceny. Protože Nestlé taky nepřestanu podporovat nákupem jejich lahodných výrobků jen proto, že jsem zaslechla, že poměry ve firmě nejsou úplně růžové.

Čtečka knih je v dnešní době nejlepší přítel recenzenta. Mnoho nakladatelství už knížky posílá v elektronické podobě a já bych se musela zbláznit, kdybych měla recenzní výtisky číst z obrazovky počítače. To jsem si zkusila u tří dílu HG a opakovat už to nebudu. Děkuji pěkně. Vydržela jsem to jen proto, že ty knihy byly taaaak návykové a já neměla jinou alternativu, jak se k nim dostat tak rychle, jak bych chtěla. 


E-knihy však asi nikdy nebudu považovat za plnohodnotnou knihu. Pokud fyzicky nedržím v ruce papírovou knihu, není to ono. Proto se chovám jako blázen (ale férový) a když se mi nějaká e-kniha vážně líbí, koupím si ji i v papírové podobě. 

Nakupování e-knih je hrozně zvláštní proces. Prostě se mi za něco nehmatatelného nechce utratit třeba dvě třetiny ceny, kterou bych zaplatila za papírovou podobu knihy. Jasně, asi to jinak nejde, ale nelíbí se mi to. Proto čtečku využívám hlavně na recenzáky či vážně laciné knihy z amazonu. Kdo by tvrdil, že si nikdy e-knihu nesehnal nějakým pokoutným způsobem, kecá. Jenže já kvůli tomuhle výčitky svědomí vážně nemám. Jak už jsem zmiňovala, valnou většinu knih, které vlastním v elektronické podobě a už jsem je přečetla a užila si je, nakonec koupím a přidám do knihovničky. Za rok utratím za knihy tolik peněz, že to většina lidí v mém okolí nezvládne ani za život. Jeden autor řekl něco o tom, že stahování pirátských kopií e-knih je vlastně forma propagace a já s ním souhlasím, protože jestli existuje víc takových lidí, jako jsem já (a já vím, že existují) a knihu si koupí po přečtení její elektronické podoby, je to vážně skvělá reklama. 
Přemýšlela jsem, že by bylo fajn, kdybyste při koupi papírových knih automaticky získali elektronickou kopii knihy. Se všemi náležitostmi aby se nedala šířit, pochopitelně. Proč se to ještě nezavedlo? Mnoho lidí si své knihy střeží jak oko v hlavě a radši si je čte ve čtečce, než aby jejich fyzické kopie poškodili neustálým nošením v kabelce a podobně.
No a pokud narazím na nějakou knihu, kterou si chci přečíst, ale investovat se mi do ní předem nechce, pořád existují knihovny, že? Vždycky jsem tam ráda chodila a nedávno jsem svou vášeň pro nošení stohů knih z knihovny obnovila.

Nikdy nezanevřu na papírové knihy. Ale nikdy jsem neviděla důvod opovrhovat čtečkami knih. Čtečka je přítel, nikoli nástroj, který má vytlačit tradiční pojetí četby. 
Jaký je váš názor na čtečky? Pokud jste jejím hrdým vlastníkem, jakou máte? 

P.S.: Určitě mrkněte k Syki a přes linkovač u jejího článku i na další účastníky Jarního dumání :) 
Share:

8. 12. 2014

Přiznání knihomola #1 - Čtení ve slovenštině (a v angličtině)

Rozhodla jsem se založit si novou sérii vykecávacích článků. Protože to vypadá, že právě takové články Vás čtenáře přitahují nejvíc, pokusila jsem se je sjednotit do jedné rubriky. Nazvala jsem ji Přiznání knihomola. Myslím, že jsem ještě nikde nic takového neviděla a tak si to dovoluji nazvat mým vlastním nápadem. Samozřejmě asi něco podobného má každý bloger, ale v této podobě snad ne :) Nevím, zda nakonec dodržím formu přiznání, zda budu do této rubriky přispívat pravidelně. To vše je ve hvězdách :) Uvidím, jak vás budou moje výplody bavit :)
Nechci se dostat do situace, kdy se články stanou podobnou slátaninou, jako jsou některá přiznání na facebooku, která jednu dobu hrozně frčela, ale to se snad nestane. Když tak mě včas upozorněte :) 
V prvním díle série, která se jistě stane slavnou, jsem se chtěla původně vyjádřit ke čtení ve slovenštině, ale nakonec se to nějak zvrtlo. No posuďte sami :)

Nikdy jsem nečetla knihu ve slovenštině. Uf. A je to venku. 
Slovenštinu mám hrozně ráda, zejména tu mluvenou a rozumím jí úplně bez problémů. Jen jsem strašně moc líná ji číst. Blogy Slovenských blogerů čtu samozřejmě hrozně ráda. Netuším, kde přesně je ta hranice od které už je text moc dlouhý. Asi cokoli delšího, než článek na blogu a můžete si být skoro jisti, že si to nepřečtu. Nevím proč. Nejspíš to bude tou leností. Na slovenštinu v psané podobě prostě nejsem zvyklá a vím, že Slováci na češtinu naopak zvyklí jsou. Mrzí mě to, protože ten jazyk je prostě krásný (možná pěknější a měkčí než čeština), ale nic s tím nenadělám. 
Možná je to tím, že vzhledem k tomu, že většina knih vycházející ve slovenštině vychází i v češtině, tak nepociťuji potřebu sáhnout po slovenské verzi. 

Zajímavé však je, že psaná angličtina mi nečiní nejmenší potíže. 
Knížku v angličtině popadnu bezmyšlenkovitě a často mi trvá jen chvíli, než se začtu tak, že je mi celkem jedno, v jakém jazyce ta kniha je. Samozřejmě, pořád čtu anglicky trochu pomaleji, než česky a je třeba se trochu víc soustředit, ale rozhodně to nevnímám jako žádný hendikep. Je třeba se prostě nebát. Je třeba začít myslet anglicky, nikoli se snažit přeložit každou větu. Nechápu ten neustálý strach čtenářů začít číst v cizím jazyce. Není to zdaleka tak těžké. Pokud máte nějaké základy, aspoň jakous takous slovní zásobu zejména hovorových výrazů a idiomů, pouštíte si filmy a seriály v originále, třeba i s titulky (ideálně s titulky v jazyce, ve kterém postavy mluví) a rozumíte o co tam jde, tak se čtením nebudete mít nejmenší problém. Existuje spousta knih z nejrůznějších žánrů, které mají takzvaně lehkou angličtinu.
Já jsem třeba začala knížkou The Curious Incident of The Dog in the  Night- time a doporučuji ji všem, kteří se strachují, že čtení v angličtině nezvládnou. Jazyk má jednoduchý a přitom to není žádný bezduchý příběh. Naopak. Christopherovo vyprávění vás chytne za srdce a milovníky Sherlocka Holmese určitě potěší. Já jsem ji skoro celou přečetla za jeden let letadlem na Madeiru a to byla prosím moje první celá přečtená knížka v angličtině :) 
Rozhodně nesmíte číst tak, že při prvním neznámém slovíčku začnete listovat ve slovníku. Stačí, když se naučíte ze stavby věty poznat, zda se jedná o přídavné jméno, podstatné jméno, nebo sloveso a z kontextu už si domyslíte, co bude přibližně vyjadřovat. Pokud by se slovíčko opakovalo, pak si ho můžete zapsat a vyhledat jeho význam později, ale pokud byste to dělali pořád, pak je jasné, že vám to cizojazyčné čtení otráví. Proto doporučuji opravdu začít koukat na seriály v originálním znění. Nejprve klidně i s českými titulky, abyste pochytali slang a poté s anglickými. Po nějaké době si podprahově vytvoříte slovní zásobu a budete mít v hlavě spoustu slovíček o kterých ani nebudete tušit, že je znáte. Co však rozhodně nedoporučuji, jsou dvojjazyčná vydání knížek. Nevěřím tomu, že čtenář po chvíli nesklouzne k tomu, že čte všechno v češtině, třeba už jen proto, že ho zajímá, jak by to někdo jiný "lépe přeložil". Takhle to prostě nejde. Můj názor.

Poté co se odhodláte, že do toho půjdete můžete buď dát na mou radu a přečíst si milé dílko Marka Haddona a nebo popadněte třeba něco od Rainbow Rowell. Její knihy Fangirl i Eleanor & Park se četly naprosto samy. Můžete klidně začít i s něčím co umíte zpaměti (třeba Harry Potter, který je pro začátečníky celkem v pohodě). Rozhodně se ale neochuzujte o ten zážitek ze čtení v cizím jazyce, jen proto, že máte strach. Vždyť jen ten pocit, že si můžete přečíst další díl oblíbené série o rok dříve, než vaše okolí, nebo knihy, které u nás ani nikdy nebudou vydány. Navíc proč se něco nenaučit způsobem, který nám je nejmilejší? Znalost jazyků je v dnešní době zkrátka nezbytnost a já nevidím důvod, proč bychom se jich měli bát :) Ano, je potřeba mít trochu cit pro jazyky, je potřeba mít chuť se při čtení zároveň učit, ale ten pocit, který z toho budete mít, alespoň zpočátku, je nezapomenutelný :)


Dovolila jsem si sestavit komínek knížek, které si myslím, že zvládne přelouskat i méně pokročilý angličtinář :) 
Zaujala vás některá natolik, že máte chuť si ji hned přečíst? Tak ji ukořistěte někde v knihovně a hurá do čtení! Proč nezačít hned teď? :) 


Nakonec se z článku vyklubalo úplně něco jiného, než jsem původně plánovala, ale snad se v mé zmatené změti myšlenek vyznáte. Chtěla jsem na toto téma psát samostatný a mnohem srozumitelnější článek, ale v tomto bláznivém útvaru je velký kus mě a já jo nehodlám jen tak nechat v Konceptech :)
Mějte se krásně a odhodlejte se ke čtení v cizím jazyce :) Možná i já si sáhnu do svědomí a zkusím překonat svůj psychický blok ke čtení ve slovenštině :)
Share:

Právě čtu

Právě čtu

Opozdilec
tagged: currently-reading

goodreads.com

Followers

Hledání

Instagram

Spolupracuji s

CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online

O autorce

Moje fotka
Obyčejná šestadvacetiletá holka z Prahy, nadšená uživatelka instagramu, zbrklá, ale organizovaná, nekonečně zamilovaná do Odeonek. Hlavní čtenářské zaměření - krimi a thrillery. Poznámka k obsahu blogu: Použité obrázky obálek knih pocházejí ze serveru goodreads.com, cbdb.cz nebo databazeknih.cz a pokud u fotek není uveden zdroj, pak jsou mou vlastní tvorbou. Úryvky z knih jsou v recenzích vždy označené kurzívou, jsou přímou citací knih a nevyhrazuji si na ně žádná práva. Ta podle zákona náleží autorům knih. Pokud byste mě rádi kontaktovali v jakékoli záležitosti, napište mi na e-mail: MelindaMyaddictions@gmail.com

Populární články

Čtenářský klub - kniha měsíce

Knihy měsíce

Pusťte se do společného čtení knihy měsíce a prodiskutujte ji s námi na fóru!


Kniha měsíce

Blogové narozeniny

Místo pro vaše připomínky

Název

E-mail *

Vzkaz *

Seznam knižních blogerů

Knižní blogeři