Pokud nevíte o co jde, co mě k zapojení se do tohoto projektu běžícího již od roku 2013 vedlo a jak jsem si jeho pravidla upravila k obrazu svému, úvodní článek najdete tady.
Zadání je výjimečně aktuální a na svědomí ho jako vždy má Samantha z youtube kanálu Thougths on Tomes. Veškeré oficiální info najdete na jejich goodreads skupině.
KNÍŽKY, KTERÉ JE NEJLEPŠÍ ČÍST NASLEPO, BEZ ZNALOSTI ANOTACE
Při psaní tohoto tématu jsem se inspirovala svými vlastními recenzemi, ve kterých jsem zmiňovala, že bych bývala byla radši, kdybych si anotaci nepřečetla, nebo kdyby oficiální anotace vypadala jinak. Někdy mě těch pár řádků dokáže vytočit k nepříčetnosti, občas si ťukám na čelo, kdo tuhle anotaci schválil, když prozrazuje polovinu děje. I když mě právě anotace nejčastěji zaháčkuje ke koupi knihy, často se přistihnu, že vůbec nevím, o čem kniha má být a vlastně mi ten pocit dost vyhovuje.
#1 série Vampýrská akademie
Vampýrská akademie je právě příklad série, u které nechápu, kdo mohl schválit publikování neskutečně prozrazujících anotací. Vampýrská akademie je rozhodně série, kterou v jistém věku nebo rozpoložení má smysl číst, nicméně vše co potřebujete vědět předem o jejím obsahu víte už z názvu. A pak už vás nic nezastaví, dokud nepřečtete všech šest dílů.
Roztomilá knížka o vztahu dítěte k imaginárnímu kamarádovi a důležitosti přátelství a víry v sám sebe. Další z příběhů o autismu zase tak trochu jinak. Její anotace bohužel prozrazuje příliš a během čtení se pak překvapení prakticky nedočkáte.
#3 Ostrov lhářů
Ostrov lhářů je jednou z těch knih, u kterých nejen nechcete znát anotaci, ale pokud možno nechcete o knize vědět absolutně nic, což je zrovna u hitu, který dva roky zpět proletěl blogosférou jako tajfun, poměrně nadlidský úkol. Třeba ale máte krátkou paměť jako já a můžete si luxus nevědění dovolit.
#4 Podle skutečného příběhu
Podle skutečného příběhu je kniha pro fajnšmekry hledající v oblasti psychologického thrilleru svěží vítr. Je to zatraceně propracovaná záležitost, která nepadne do noty každému, ale jakmile přistoupíte na hru, kterou Delphine de Vigan na stránkách rozehrála, nedokážete se odtrhnout a budete chtít, aby všechny knihy měly takové grády.
Okamžik všeho se pyšní velice zavádějící anotací, která uvádí spotřebitele čtenáře v omyl ohledně jejího skutečného obsahu, což je třeba v potravinářství protizákonným jednáním (jen tak pro zajímavost - to máte tak, když se chcete blýsknout, protože máte novou práci a získáváte profesní deformaci). Knížka samotná je celkem fajn, jen je o něčem úplně jiném, než naznačuje anotace.
Jaké knížky byste si vy bývali byli rádi přečetli bez znalosti anotace? Nebo jste to snad již tak někdy udělali a máte pocit, že to bylo "nejlepší rozhodnutí vašeho života"?
Zajímavá článek, u VA naprosto souhlasím, v anontaci je v podstatě vyzrazeno všechno podstatné. :))
OdpovědětVymazatTo je úplně šílené. Fakt anotace téhle série nechápu :D
VymazatVampýrská akademie byla prostě skvělá, svého času jsem si jí děsně užila. No ale ty anotace! :D To bylo otřesný. Možná že od té doby se jejich čtení záměrně vyhýbám a raději knihu čtu "na slepo". On je to takový lepší zážitek, když člověk neví, co má čekat :)
OdpovědětVymazatZbylé knihy bohužel neznám, ale moc mě zaujalo Podle skutečného příběhu! Takže nečtu anotaci a o víkendu kupuji! :D Děkuji moc za super tip <3
Já taky :) Teď už bych ji nečetla, chci si uchovat ten pocit, co jsem měla tenkrát :) Anotace jsem dodnes nepochopila, jak mohly vzniknout :D Někdo napsal čtenářský deník a prsknul to na knížku, nebo nevím :D
VymazatČas od času to taky tak dělá, často mi to umožňuje moje mizerná paměť, když najednou zjistím, že vlastně vůbec nevím, o čem ta kniha má být :D
To si přečti, dokup, je to moje hodně oblíbená ♥
Já si vůbec nepamatuju, co bylo v anotaci Ostrova lhářů a jestli jsem ji četla a jestli mi to nějak vadilo, stejně tak u Delphie :D Asi jsem to teď už vypustila. Já to mám tak různě, někdy anotace čtu, někdy jdu úplně na slepo, ale nepamatuju si případ, kdy bych byla vyloženě zklamaná tím, že jsem si ji přečetla, ale je to dobré na zamyšlení :) Teď mě tak napadá, že jsem byla tak maximálně zklamaná tím, že knížka byla nakonec o něčem úplně jiném, než slibovala anotace, jak píšeš u Okamžiku všeho. Těším se na další středu.
OdpovědětVymazatJá si z toho pamatuju trochu jen to šílenství, co kolovalo internetem - něco ve stylu - "hlavně to neprozraďte" :D Ale je jasné, že tahle kniha je ukázkovým příkladem té, o které je lepší nevědět vůbec nic, ani to, že je lepší nic nevědět :D
VymazatTak to máš dobrý, já si kolikrát říkala, že bych byla radši, kdyby anotace vůbec neexistovala :) Ale všechny knihy už si nevybavím :)
Moc pěkný článek :) Souhlasím, že anotace u VA prozradí všechno a Ostrov lhářů je vážně lepší číst bez anotace a hlavně bez spoilerů :)
OdpovědětVymazatDěkuji :)
VymazatK tomu není co dodat :)
Vampýrská akademie je prostě evergreen všech špatných anotací :D :D Já si ty anotace četla vždycky po přečtení daného dílu a vždycky jsem nestačila zírat :D Možná má Ivcca pravdu a způsobilo to moji současnou "anotace většinou nečtu" pózu :D
OdpovědětVymazatOstrov lhářů měl problém v tom, že člověk i když nečetl anotaci, tak věděl, že tam bude nějaký zvrat a pak ho celou dobu hledal a většinou i našel dřív než by bylo zdrávo :D
Ostatní knihy bohužel neznám, ale jak už jsem psala - já ty anotace nečtu skoro nikdy :D
Super článek!! <3 Top 5 Wednesday mě fakt baví :)
Souhlas :D
VymazatČlověk ani nemusí po čase dělat re-reading, stačí si přečíst anotaci a jsi v obraze víc, než by sis přála :D
Právě no :D Nějakým způsobem tenhle styl propagace knížky fungoval, ale občas byl i kontraproduktivní, řekla bych :D
Díky ♥