Sylvie byla vždycky rodinným mazánkem. Dcerou, na kterou je spoleh, která nosí domů skvělé známky, za každých okolností poslouchá rodiče a vždy jim dá přesně takovou odpověď, jakou chtějí slyšet. Její sestra Rose je naopak tak trochu rebelka. Nesouhlasí s tím, co její rodiče dělají za živobytí, bouří se proti jejich náhledu na život a dělá jen to, co sama považuje za vhodné. Po tragické smrti rodičů připadne Sylvie starší Rose do péče. Jejich soužití je problematické, ale Sylvii jen motivuje k pátrání po tom, jak to vlastně té osudné noci bylo, obzvlášť, když má podezření, že v celé události sehrála jistou roli právě Rose.
Nebudete se bát ničeho zlého se od začátku ubírá neokoukaným a zajímavým směrem, který vás možná zaskočí. Tato kniha je jedna z těch, které jsou nejlepší, pokud přesně nevíte, do čeho jdete, protože pak pro vás bude připraveno hned několik šokujících momentů. Potenciál, který autor hned od počátku nastolil však zůstal v podstatě nevyužit. Prvky, které měly příběh propojovat nebyly dostatečně přesvědčivé a jejich zahrnutí do děje díky tomu působilo prvoplánově. Ty nejlepší aspekty byly na pořadu dne jen pro zastření hluchých míst a veškerá vysvětlení nebo přiblížení jejich významu klouzala po povrchu a nechávala příliš mnoho prostoru pro fantazii, čímž vedla k nepochopení a ztrátě zájmu.
John Searles ambiciózně rozjel obrovské množství dějových a časových linek, které vás ke čtení dokázaly neskutečně připoutat. Jeho nápady jsou nesmírně zajímavé a všechna ta tajemství by vydala na několika dílnou sérii. Celá rodina Masonových měla skříň, nebo spíš sklep plný kostlivců, který čtenář s chutí kousek po kousku a vrstvu po vrstvě odhaloval. Zajímavé by bylo číst příběh z různých úhlů pohledu. Taková Rose nabízela senzační potenciál vypravěče, ale i ten zůstal u ledu. Ve finále to ale dopadlo tak, že si autor se všemi těmi osudy a příběhy nedovedl poradit. Konec zůstal těžce nedotažený a jako by patřil úplně jiné knize. Hodně otázek zůstává bez odpovědi, a to je škoda. Vzhledem k tomu, jak je kniha rozsáhlá by si alespoň některé linky zasluhovaly dokončit v započatém tempu, které se rozvíjelo více než slibně, případně knihu lehce proškrtat. Na druhou stranu si příběh dovedu velice dobře představit jako televizní seriál a věřím, že kdyby se John Searles pokusil knihu přepracovat na scénář, měl by neskutečný úspěch. Jestli mu něco jde, jsou to totiž dialogy a navození úzkostné a pochmurné atmosféry, kterou dokáže přivodit pouze pomocí několika málo slov.
Nebudete se bát ničeho zlého je podivnou směsicí krimi a paranormálního rodinně zaměřeného dramatu. V kapitolách se poměrně nepřehledně střídá současnost s nejrůznějšími linkami z minulosti. Kniha v podstatě postrádá akci, což není nutně na škodu, pokud ji v knize automaticky nepředpokládáte. Přes všechna vyjmenovaná negativa se autorovi něco povedlo. Nenápadně do knihy vpašoval upozornění na skryté problémy tam, kde byste je nečekali. Pod zástěrkou náboženství a paranormálních jevů poukazuje na nešvary společnosti, zpátečnické názory a pokrytecká řešení. Navíc je to kniha, ze které si občas budete chtít vypsat nějaký ten citát.
Nebudete se bát ničeho zlého je ambiciózní projekt, který nedopadl úplně stoprocentně, ale rozhodně si najde své spokojené čtenáře. Autorovi se povedlo knize vtisknout tu pravou, lehce strašidelnou a nadpřirozenou atmosféru a vypíchnout téma, které v současné literatuře zase tolik nefrčí. Umí pracovat se slovy, pouze neví, kdy přestat. Donutí však čtenáře zamyslet se nad mnoha záležitostmi každodenního života, ponouká ho k vytváření teorií, hledání náznaků a vrtání se v minulosti. Nebudete se bát ničeho zlého sice neaspiruje na knihu roku, ale něco do sebe určitě má. Hlavní síla knihy spočívá v literárním znovuobjevení některých motivů a témat a vynesení na světlo netradičních úhlů pohledu na život. Je to příběh o fanatismu a tvorbě vlastní verze světa. Tohle není thriller a pokud v knize jeho prvky budete hledat, budete zklamaní. Kniha je spíše hloubkovou studií rodiny, která navenek nepůsobí úplně tradičně, ale ve skutečnosti je do důsledků podobná každé druhé. Jestli si ze čtení něco odnesete, bude to pořádná husí kůže a kopa rozporuplných pocitů.
A já se tak těšila. Mrzí mě, že kniha nedostojí svému potenciálu. Jelikož jsem o ní ale byla tolik přesvědčená, stejně si ji přečtu a uvidím. Já od toho asi čekám hlavně tu tísnivou atmosféru a trochu nadpřirozena.
OdpovědětVymazatI když recenze není úplně kladná, hlavně teda tím hodnocením, tak nemůžu říct, že by mě od přečtení odradila, možná právě i naopak, jak ty to děláš :D
Já taky :(
VymazatRozhodně si ji přečti, myslím, že ji možná oceníš víc, než já :)
Díky, tak to jsem ráda, já si právě myslím, že budu možná spíš v menšině se svým zklamáním :) Stačí jen očekávat to správné a hned se to čte jinak :)
Já jsem z knihy byla "skoro-nadšená". I když dle anotace jsem čekala něco jiného, přesto mě to bavilo. Je to zase něco jiného, než čtu pořád, tak možná i proto jsem spokojená :)
OdpovědětVymazatPro mě je to taky něco úplně jiného, myslím, že máme dost podobný vkus - pořád detektivky a thrillery, ale tak nějak mě to možná nechytlo ve správné (tolerantní) náladě, těžko říct :)
Vymazat