Lovci lebek - Hana Hindráková a Jiří Johánek

Před deseti lety byl přímo před Jaroslavovýma očima zabit jeho kolega a přítel Luky. Zbyla po něm těhotná manželka a Jaroslav se ze svého žalu nikdy úplně nevyléčil. Celou poslední dekádu touží po pomstě. Teď konečně dostal práci u speciální jednotky Lovců lebek a je na stopě mafii, nájemnému vrahovi a podniká i vlastní vyšetřování. Jako by toho nebylo málo, v patách má vymahače, kterým dluží velké částky kvůli dluhům z pokeru. Jeho alkoholismus a nezájem ho navíc pomalu připravují i o rodinné štěstí. Jaroslav se už těžko může cítit hůř a tak operuje s vlastním pojetím spravedlnosti, aby se ze svého srabu dostal. 

Jaroslav byl vždycky dobrý polda. Své práce si váží a dělá ji skvěle. Aspoň do chvíle, kdy ho začne dohánět vlastní minulost. Doma taky už zdaleka není vše růžové. Jeho děti rostou jako z vody a jemu unikají všechny důležité momenty jejich životů. Žena Martinka se mu vyhýbá a on se bude muset hodně snažit, aby ji neztratil nadobro. Svou velmi zřídkavou pozornost, kterou svým vlastním dětem věnuje ještě dělí mezi ně a malého Lukáška, Lukyho syna, který si vždy rád vyslechne o dobrodružstvích otce, kterého neměl možnost poznat.

Lovci lebek zdaleka nejsou autorčinou prvotinou, ale jde o její debut v rámci žánru a na knize je to želbohu docela znát. Autorka si k psaní vzala na pomoc policistu Jiřího Johánka, který jí byl nápomocen ve věcech vyšetřovatelských technik a policejních postupů. O autenticitu by tedy mělo být postaráno. Měla jsem však pocit, jako by se autoři nemohli rozhodnout, zda se pustili do psaní policejní zprávy, chlapského deníčku nebo něčeho mezi tím. Nevím, zda to bylo podivným vyvážením přímé řeči a popisných pasáží, ale dlouho jsem se se stylem nemohla srovnat. Třetina textu je psána kurzívou a to z toho důvodu, že jde o pochody, které se hlavnímu protagonistovi honí hlavou. Většinou jsou to představy o vlastním ztroskotanectví a nápady, jak se ze svého srabu vyhrabat. S jeho sebekázní je to však už mnohem horší. Jako většina alkoholiků žije v popření a neřeší nic, dokud nejde fakt do tuhého.

Za velký klad naopak považuji délku kapitol, které jsou opravdu stručné a dávají příběhu úplně jiné tempo. U dvoustránkových kapitol totiž jednoduše nemáte problém přečíst půlku knížky na jeden nádech. Hodně jsem ocenila i jejich názvy, které vždy pojmenovávaly místo, kde se momentálně odehrával děj. Zvrat stíhá zvrat a na nedostatek akce si opravdu nemůžeme stěžovat. Kniha nemá opravdu žádná hluchá místa a čtenáři se nedostane ani minuty oddechu. 

Dokážu si představit, že Lovci lebek běží v televizi jako krátký kriminální seriál. Díky názvům kapitol úplně vidím střih kamery a záběry na různá místa v Praze, Plzni a Karlových Varech, kde se kniha z většiny odehrává. Ve čtené podobě Lovci lebek však naneštěstí ne vždy fungují. Obzvlášť druhá polovina je velmi překotná a možná až příliš akční na to, aby bylo pohodlné ji z pozice čtenáře sledovat. Konec je poetický, jak jen detektivní thriller může být a za ten tleskám. 

Když vezmeme v potaz, že se na poli thrillerů jedná o autorčinu prvotinu, dá se říct, že jde o velmi slušně nastartovanou kariéru i v této oblasti (autorka již má na kontě několik cestopisů a románů pro ženy). Velký potenciál je v příběhu znát, protože vše na sebe logicky navazuje, vše dává smysl a čtenáře čeká i pěkných pár překvapení. Styl má autorka beze sporu čtivý, jakmile si na něj trochu zvyknete. Její dílo se nedá srovnat s ničím na domácí scéně, snad jen se slovenským Dominikem Dánem, který má za sebou již pěknou řádku podobně propracovaných detektivek. Knize by možná prospělo pár stránek navíc, aby čtenář dostal prostor vše vstřebat a trochu se srovnat s faktem, že už je konec. Jinak však nemohu říct jediné křivé slovo. Vzhledem k objemu stránek nebudete mít problém být s knihou hotovi během několika málo hodin a díky tomu budete příběhu dokonale ponořeni a bez problému se sžijete s postavami. Stručnost je autorčinou silnou zbraní a já ji velice obdivuji za to, kolik zásadních událostí dokázala vměstnat na poměrně skromný počet stran. Přečtěte si to. Podporujte domácí knižní scénu a třeba se díky tomu dočkáme dalších, podobně slibných počinů.

65%

Ráda bych touto cestou poděkovala Haně Hindrákové a nakladatelství Grada za poskytnutí recenzního výtisku.