Wow. Já už myslela, že to nikdy nedočtu! 6 dní je pro mě dlouhá doba na přečtení jedné knížky!
Panika je hra pro čerstvé maturanty. Začíná každý rok první den prázdnin v jinak k uzoufání nudném městě Carp ve státě New York. Panika je série nebezpečných úkolů. Vyhrát může jen jeden a ten shrábne výhru, kvůli které stojí za to riskovat. A že někdy jsou úkoly skutečně smrtelně nebezpečné. Není výjimkou, že se někdo zraní, zmrzačí, či zemře. Ale každý v tom vidí hlavně velké lákadlo v podobě obrovské sumy peněz a taky to, že jinak by léto v Carpu bylo snad k nevydržení. Letos se chce Paniky zúčastnit i Nat. Má velký sen stát se slavnou modelkou a herečkou a na to potřebuje slušnou sumičku. Heather žije v rozvrzaném karavanu se závislou matkou a malou sestřičkou, kterou zoufale touží dostat z bídné situace a udělat její život o něco lepší. Dodgeovi jde hlavně o pomstu. Iniciačním rituálem je skok ze skály do vody. Poté následují individuální úkoly a nakonec úkol tváří v tvář. Vítěz je jen jeden.
Pokud od Paniky máte velká očekávání jako já, nepřeji vám, aby splaskla, tak jako ta moje. Nemůžu říct, že by byla knížka vyloženě špatná, ale nebyla ani vyloženě dobrá. Nápad to má. Provedení mi z nějakého důvodu moc dobře nesedlo. Snad styl L.Oliver. Heather je svým způsobem sympatická osoba, ale někdy jsem měla chuť jí nakopat. Bishop to je jiná liga. Toho jsem si vážně oblíbila. Heather měla vážně ušlechtilé cíle, ale někdy mi přišla vážně umíněná a nemám ráda, když si postavy spolu nejsou schopné promluvit :D Dodgeovy cíle byly také ušlechtilé, ale to jak jich chtěl dosáhnout. Posuďte sami.
Měla jsem pocit, že se postavy vůbec nevyvinuly, jen tak prostě příběhem propluly. Na druhou stranu pozadí jejich životů se mi zdálo poměrně pestré.
Po pár takových knížkách by si člověk začal myslet, že americká maloměsta obývají samí podivíni a celý život z nich nevytáhnou paty, ač na svou rodnou hroudu pořád nadávají a jediné co chtějí, je utéct někam daleko...
3 hvězdičky za mou první knihu od L.Oliver. Asi jí dám ještě šanci, ale Paniku si nejspíš už znova nepřečtu. Mrzí mě to.
0 komentářů:
Okomentovat
Děkuji za tvůj příspěvek! Z každé zpětné vazby mám velkou radost a na veškeré komentáře odpovídám :)