Někdo cizí v domě - Shari Lapena

Karen a Tom Kruppovi jsou stále ještě šťastnými novomanželi. Koupili si krásný dům na předměstí a nemůžou se nabažit jeden druhého. Když však jednou přijde Tom domů z práce a o chvíli později s hrůzou zjistí, že Karen ve spěchu někam zmizela, začíná to pravé peklo. Ukáže se, že Karen měla těžkou autonehodu, utrpěla úraz hlavy a z událostí dne bouračky si nic nepamatuje. Když se z nemocnice vrátí domů, má neustále pocit, že je něco špatně. Že někdo byl v jejím domě a strkal nos, kam neměl. Jsou její paranoidní představy důsledkem nehody, nebo se v děje něco nekalého?

Jméno Shari Lapena bylo skloňováno ve všech pádech už v momentě, kdy byla vydána její prvotina Manželé odvedle a nakladatelství si samozřejmě nemohlo nechat ujít příležitost vydat další pecku od autorky, kterou vynesla do nebes ohromná spousta pozitivních a nadšených recenzí milovníků dobrých thrillerů. Někdo cizí v domě se opět veze na vlně populárních nespolehlivých vypravěček. Příběh je čtenáři zprostředkováván skrz Karen, jež po autonehodě přišla o vzpomínky na celý den, během kterého, jak se později ukáže, se stalo mnohem víc, než záhadný útěk z domova od milujícího manžela a zázračné přežití šílené bouračky.

Kniha Někdo cizí v domě pojednává o manželských rozkolech. Autorka se zamyslela nad hrůzou, která postihne někoho, kdo najednou nepoznává člověka, žijícího pod jeho vlastní střechou. Celá problematika i řešení záhadného případu je však popisováno jako z rychlíku. Jiní autoři by byli schopni stejný děj rozpracovat na dvojnásobný počet stran a této knize zestručnění nijak zvlášť nesvědčí. Autorka sotva klouže po povrchu všech použitých motivů, ničemu se nevěnuje pořádně a veškeré napětí a zvědavost se jaksi vytrácí.

Vše, co se v příběhu stane, působí zrecyklovaně a povědomě, jako byste stejnou knihu v několika obměnách četli už několikrát. Čtenáře sečtělejší v daném žánru od začátku do konce prakticky nečeká jediné překvapení. Motivy jsou okoukané, neoriginální a průhledné. Třetí osoba, ve které je kniha psána a která po pár stránkách začala v Manželích odvedle dobře fungovat, tady nijak neumocňuje bídně vybudovanou atmosféru a jen mezi čtenářem a příběhem buduje další zbytečnou bariéru. Nedá se říci, že by se kniha nečetla dobře. Je to pořád záležitost na jeden večer, ale jde o takovou tu knihu, sejde z očí, sejde z mysli. Druhý den po zaklapnutí poslední stránky vašeho výtisku si už sotva vzpomenete na jména hrdinů a další týden už ani nebudete tušit, že jste knihu četli. Je naprosto nezapamatovatelná a v době, kdy vychází rekordní množství thrillerů a člověk musí vybírat jen to nejlepší, neuděláte chybu, když ji vynecháte.

Ve srovnání s autorčinou prvotinou je Někdo cizí v domě slabým odvarem. Svátečnější čtenáři, nebo alespoň ti, kteří k thrilleru za poslední dva roky prakticky nepřičichli, budou z knihy nadšeni. Příběh má skutečný potenciál zaujmout a zmást každého, kdo nekonzumuje každý druhý thriller na trhu, protože je všech osvědčených motivů využito tak nějak správně a autorka z nich dokázala vytěžit mnohé. Jde o velmi úsporný příběh, ve kterém není prostor pro zbytečnou omáčku. Pořád se něco děje a čtenář tak nedostane chvíli na vydechnutí. Thriller možná není tak strhující, jak by si žádal, ale to vlastně nemusí vadit. Problém nastane jedině v případě, že po pár stránkách odhadnete, o co jde, nebo nedokážete přistoupit na osobitý styl vyprávění, kterého autorka využívá. V případě, že si však s tónem příběhu padnete do noty, můžete si užít parádní jízdu vašich snů. Záleží to jen na tom, co jste za uplynulý rok přečetli a zda jste ochotni odpustit poněkud zběsilé tempo, kdy se všechno děje tak nějak napůl. Pokud v thrillerech nehledáte právě nejhlubší analýzu každé situace a každého kroku vpřed a upřednostňujete přímou linii příběhu bez zbytečných odboček a cavyků, může být nová Lapena to pravé pro vás.

50 %