Hromadění knih aneb proč se nedokážeme ovládnout?

Známe to asi všichni. Vyjde nová knížka naší oblíbené série, novinka o které slýcháme od zahraničních blogerů samou chválu, knížka, kterou si šťastnější z nás díky spoluprácím s nakladatelstvím už měli možnost přečíst a pějí na ni ódy. A pak my, obyčejní smrtelníci v den, kdy knížka vyjde letíme do knihkupectví, abychom okamžitě ukořistili jeden kousek i pro sebe, jako kdyby za hodinu, týden, měsíc nebo půl roku už v žádném případě nebyla k dostání. Nemůžeme počkat, nemůžeme se ovládnout. Prostě ji potřebujeme hned, okamžitě. Sevřít ji v náručí, očuchat a pyšně zařadit do své knihovničky a kochat se tím, jak tam vypadá. Ale co se pak stane s osmdesáti procenty takových úlovků? Pěkně dlouho leží na poličce, netknuté, smutné a nepřečtené. A my kupujeme další knihy, které potřebujeme okamžitě. A po tom, co knížka v knihovničce leží už takovou dobu na ni vlastně ani nemáme chuť. Protože se mezitím vyskytlo spousta zajímavějších titulů, nebo se nám dokonce úplně změnil vkus.

Proč máme tuto tendenci neustále kupovat nové a nové knížky, když máloco je tak uspokojivý zážitek jako koupit si novou knížku a okamžitě ji přečíst? Ale jak to udělat, když si jich koupíme osm najednou a navíc na nás čekají recenzáky, ze kterých máme provinilý pocit, že je musíme přečíst a taky právě ty smutné knížky, zakoupené už o půl roku dříve?

Nechci tady kázat vodu a sama pít víno. Protože přesně takhle já to taky dělám (snad s výjimkou provinilosti s recenzními výtisky, protože ty jsou pro mě zatím pořád novinkou :)). 
Ale ptám se proč? Nedostatek sebeovládání? Snaha se někomu vyrovnat? Prostá soutěživost o to, kdo za měsíc nashromáždí více knížek, zaplní více poliček v knihovničce a přivodí rodičům větší šok z toho, kolik toho domů přitáhne? Potřeba mít kontrolu alespoň nad něčím ve svém životě?
Jaký je Váš náhled na hromadění knih? Máte s tím také problém, nebo to za problém nepovažujete? Kolik jste schopni za měsíc přečíst knížek a kolik si jich koupíte? Co vaše TBR polička, čítá pouze jednociferné číslo, nebo se pohybuje v desítkách či stovkách?
Nejsem žádný zastánce škudlení peněz. Vlastně hodně ráda utrácím, protože si myslím, že peníze jsou oběživo a mají kolovat. Nicméně není někdy trochu škoda, ochuzovat se o zážitek ze čtení úplně nově koupené knihy?

Tohle zamyšlení je mířeno na jednoho konkrétního člověka. Na autorku tohoto blogu. Je totiž pěkné, že si mohu říct, že bych měla nakupování trochu omezit. To však evidentně nefunguje a tak tento článek budu brát jako motivaci, abych se trochu polepšila, protože když už o mém "slibu" budou vědět další lidé, tak nebude tak snadné ho porušovat. 
Podělte se se mnou v komentářích o svůj názor na tuto tématiku. Sepište klidně vlastní článek, co si o tom myslíte. Zda jsem úplně mimo, nebo jsem dokázala vystihnout alespoň zlomek toho, co si občas sami říkáte.

Inspirací k tomuto článku mi byla booktuberka Raeleen z kanálu padfootandprongs07, která ve svém videu řekla mnoho pravd, které jsem si dovolila parafrázovat a upravit k obrazu svému.