Stránky světa - Kai Meyer

Furia pochází z rodiny bibliomantů. Žije ve světě, kde křesla a lampy mluví a mají vlastní vůli, kde jsou zatoulané z postavy knih považovány za zločince a zavírány do ghett a kde prázdná kniha znamená nebezpečí pro literaturu. Furiin otec je velice mocný bibliomant a zasvětil svůj život boji proti sabotérům tohoto umění. Sídlo, kde Furia bydlí se svým otcem a bratrem Pipem, skrývá obrovskou knihovnu plnou tajuplných svazků všech možných oborů, origami ptáčků, kteří se živí prachem z knih a dalších záhadných bytostí. Jeden konkrétní svazek v ní však Furia zatím nenalezla - svou dušeknihu, která by jí umožnila uplatnit své, prozatím skryté schopnosti. Okolnosti ji navíc čím dál tím víc táhnou do Libropolisu, města knihkupectví, kde se skrývá víc tajemství, než by mohla tušit.

Patnáctiletá Furia řeší úplně jiné věci, než obvyklé pubertální hrdinky YA literatury. Jejím jediným zájmem jsou knihy a jediným přítelem mimo mladšího bratra je kluk, se kterým se nikdy nesetkala, neboť žije v dávné minulosti. Příběh není zatížen nějakou velkou romantikou a zaměřuje se primárně na peripetie kolem Furiina pátrání. Svět, který Kai Meyer stvořil, je fascinující a je snem každého knihomola. No řekněte, kdo by nechtěl navštívit město, plné tematických knihkupectví, nebo žít ve světě, kde největší magickou sílu mají ze všech předmětů právě knihy? 
Zatímco krásných a originálních nápadů má autor plno, provedení už rozhodně není jeho silnou stránkou. Popisnost příběhu, na kterou by si někteří čtenáři mohli stěžovat, není zas až tak zásadním problémem, i když přispívá k tomu, že se Stránky světa nečtou úplně snadno. Pro mě ale byla vlastně tím nejpříjemnějším, s čím jsem se během čtení musela potýkat. Pokrývá totiž momenty, kdy se seznamujete se světem, všemi jeho zákonitostmi a fungováním magie kolem knih. Zbytek je pak takový zmatený miš maš všeho možného, kdy akční scény, které by měly být teoreticky to nejlepší na celé knize, byly spíš na obtíž. Autor to totiž se všemi těmi nápady trochu přehnal, protože je neuměl dost dobře harmonicky propojit. Vždy přihodil něco nového, nastolil problém, ale pak jako by se jím již nadále nechtěl zabývat, ho na chvíli uložil k ledu a pak najednou jako deus ex machina přišel s řešením a hrdinům vše spadlo do klína hrozně snadno na to, jak urputné měli vést bitvy k získání kýženého výsledku.

Stránky světa mají poměrně pohádkový nádech. Rozhodně se však nedá říct, že by to byla kniha pro děti. Na celkové vyznění obsahují poměrně velké množství brutálních scén a autor se do jinak magického světa nerozpakoval zavést ani střelbu či další akce končící potoky krve. 

Na Stránkách světa mi vadilo hlavně to, že autor zkrátka vynechal problémy, kterými se nechtěl zaobírat a prostě doufal, že to nějak bude fungovat. Zvídavému čtenáři proto během čtení pořád něco tak nějak chybí. 

Ačkoli spisovatel nechává spoustu nezodpovězených otázek, první díl plánované několikadílné série končí poměrně uzavřeně a díky tomu já ani nijak moc neprahnu po dalším pokračování. Spousta drobností se mi na knize moc líbila, ale to bohužel nestačilo k celkové spokojenosti. V hodnocení knih se zabývám zhruba třemi nejdůležitějšími aspekty, které se odvíjejí od žánru. V případě fantasy se zaměřuji na svět a jeho logiku, čtivost a na postavy a tady bohužel nemohu říct, že by Kai Meyer vyhověl alespoň dvěma z mých nastavených parametrů. Díry v logice a krkolomnou čtivost bohužel nemůže vyvážit ani zajímavost knihomolského světa či jen málo otravná hrdinka, které je konečně uvěřitelných patnáct. 

Stránky světa budou rozhodně tou knihou, která se zavděčí valné většině milovníků čtení, už jen pro svou podstatu a svět, ve kterém jsou knihy tou nejdůležitější věcí na světě. Já však hledám mnohem víc a při množství příběhů, které jsem za svůj život prožila mi toto prostě nestačí. Věřím však, že si kniha navzdory mé kritice najde velkou spoustu obdivovatelů, kteří se zamilují do těch drobností, které Stránky dělají tak kouzelné. Možná už zkrátka nejsem cílovou skupinou pro YA fantasy, možná jsem příliš kritická, ale za svým názorem si stojím a v četbě této série s největší pravděpodobností pokračovat nebudu. To však neznamená, že bych nebyla ráda, že jsem si Stránky světa přečetla. Jsem jako čtenář zase o něco dál, různorodost příběhů, které do své hlavy vpustíme nikdy není dost velká a já mohu říct, že jsem opět poznala něco nového už jen tím, že jsem na chvíli navštívila fantazijní svět někoho jiného. 

50%