O překládání s překladatelem - Vanda Senko Ohnisková

Po týdenní pauze jsem tu opět s rozhovorem ze série O překládání s překladatelem.

Tentokrát jsem oslovila překladatelku, která pracuje zejména pro nakladatelství Jota, ale i další nakladatelské domy. Má na svědomí již mnoho knih, ty blogosféře nejznámější najdete pro představu níže v obrázku a v medailonku překladatelky.

Medailonek překladatelky:

Knižnímu překladu se věnuji od roku 1994, přeložila jsem desítky knih všech žánrů, z beletrie mj. Ostrov od A. Huxleyho, Deníky Sylvie Plathové, Zaříkávání Fridy K. od Kate Bravermanové, Řekni vlkům, že jsem doma od C. Rifky Bruntové a v poslední době například Girl Online od Zoe Sugg.

A nyní už k samotnému rozhovoru.

Vanda Senko Ohnisková

Jak dlouho se zabýváte profesionálním překládáním?

Překládám od roku 1994 a můj první knižní překlad vyšel v roce 1996.

Co vás na vaší práci nejvíce baví?

Různorodost a skutečnost, že se při překládání učíte stále něco nového.

Co je pro vás hlavním faktorem při rozhodování, zda knihu přeložíte, nebo ne? Je vůbec takové rozhodnutí ve vašich rukou?

Když to lze, vybírám si knihy, které mi obsahově konvenují a napsal je zajímavý autor.

Jak probíhá přidělování knih k překladu? Můžete nakladatelství sám/sama navrhnout knihu k vydání, nebo vám je vždy prostě nabídnut určitý titul a poraďte si s ním?

Knihy si mohu vybírat po konzultaci s šéfredaktorem a tohoto privilegia si náležitě považuji.

Jste nějak žánrově vyhraněn/a? Je pro překladatele žánr při práci směrodatný?

Ne.

Konzistentnost překladu je pro čtenáře poměrně důležitá. Jakmile začnete překládat jistého autora, máte na něj u daného vydavatelství víceméně monopol?

Víceméně ano.

Jak dlouho vám trvá přeložit průměrně rozsáhlou knihu (řekněme 300 stran)? Kolikrát ji během překládání přečtete? Vracíte se ke "svým" knihám po vydání, třeba i po několika letech?

Každá kniha chce svůj čas, a protože překládám jen po večerech a o víkendech, mívám dlouhé termíny dodání. Ke svým překladům se nevracím, ale za zpětnou vazbu čtenářů jsem samozřejmě ráda.   

Máte i vlastní spisovatelskou zkušenost, případně toužil/a jste někdy po napsání vlastní knihy?

Ne.

Konzultujete nějakým způsobem překlad přímo s autorem, případně odborníky na danou problematiku, nebo se spíš spoléháte na vlastní rešerši na internetu a vlastní znalosti a zkušenosti?

S autorem se spojuji v případě nějaké nejasnosti v originálu. Například se mi jednou stalo, že v knize měla jedna kapitola zvláštní název, který se k obsahu vůbec nehodil. Dost dlouho jsem se záhadě snažila přijít na kloub a rozebírala text ze všech stran, ale na nic kloudného jsem nepřišla. Napsala jsem autorovi, jestli by mi celou věc nemohl objasnit. Odepsal mi, že si mé všímavosti cení, protože jsem si jako jediná všimla, že „něco“ nesedí. V kapitole se původně odehrála jedna scéna, k níž název odkazoval, danou pasáž však z rukopisu autor později vyhodil, ale název kapitoly zapomněl změnit. Kniha vyšla v originálu a mnoha jazykových mutacích, ale jenom v češtině měla inkriminovaná kapitola "správný" název ("Něco si vymyslete," napsal mi autor lakonicky.)       

Čtete ve volném čase literaturu v češtině, nebo preferujete originální znění? Dokážete si ještě užít knihy jako obyčejný čtenář, nikoli jako profesionál? Jak hodnotíte současnou úroveň překladů do češtiny?

V angličtině a němčině čtu vždycky originální dílo, jinak jsem závislá samozřejmě na překladech (v překladech čtu vesměs jen severské krimi, a zatím jsem byla s kvalitou překladů více méně spokojená). 

Děláte záslužnou práci, ale jelikož je vaše jméno skryto až uvnitř knihy (a neskví se na obálce), čtenáři úsilí překladatele tolik neřeší (případně ho řeší jen v momentě, kdy je něco špatně). Jak se vyrovnáváte s "prací v anonymitě"? Nepřijde vám to trochu líto?

Považuji se za překladatelku komerční literatury, a tak podobné věci nemám potřebu řešit.  

Máte mezi svými překlady nějakou oblíbenou knihu a naopak existuje nějaký titul, se kterým jste bojoval/a? 

Mám moc ráda román Řekni vlkům, že jsem doma od

Carol Rifky Bruntové (Nakladatelství JOTA, 2014).

Spisovatelé nebo herci mají své vzory, máte mezi překladateli někoho, koho obdivujete a k jehož práci vzhlížíte s úctou?

Ano. Doporučuji všem, které zajímá překládání jako téma, aby si přečetli sborník Slovo za slovem. S překladateli o překládání (ed. S. Rubáš, Academia, 2012).

Máte na svou práci určený časový rámec? Jsou v dnešní době lhůty na překlad šibeniční, nebo máte víceméně volnou ruku?

Dokážu realisticky zhodnotit své časové možnosti a náročnost textu, a tak se vždy na termínu dodání překladu domlouvám tak, abych měla jistotu, že vše stihnu podle plánu. Šibeniční termíny v mém případě nepřicházejí v úvahu.

Máte nějaký způsob jak zůstávat v obraze, co se týče jazykových i jiných trendů, aktuálních odkazů a podobně? Často se u čtení setkávám s tím, že je mi jasné, co bylo v knize napsáno v originále, ale překladatel zřejmě daný idiom, frázi, seriál či cokoli dalšího neznal a krkolomný překlad úplně bije do očí.

Dělám, co můžu… Naštěstí mám v sobě jakýsi vnitřní radar, který mi ve většině případů napoví, že je třeba zbystřit – a zkonzultovat danou "věc" s poučeným rodilým mluvčím.  

Máte nějaký rituál spojený se svou prací?

Když po měsících práce překlad dodělám, sklapnu na několik dnů stojánek, ve kterém mívám originální knihu, a radostně si uklidím rozkramařený a papíry zaskládaný psací stůl. 

Máte na paní překladatelku nějaké otázky? 

Pište je prosím dolů do komentářů, já se je jako obvykle pokusím předat dál a získat pro vás odpovědi.

Prošvihli jste nějaký díl? Všechny rozhovory najdete v následujícím seznamu.

Renata Heitelová

Ondřej Duha

Lenka Kapsová

Zuzana Ľalíková
Romana Bičíková 

Jan Kozák
Jana Jašová