Strážní andělé - Zoe Hardwicke

V nemocnici nikdy nic není jen tak a na práci lékařů i sester závisí lidské životy. Jakmile jeden z faktorů selže, do hry přichází zkušenosti, štěstí, pevná ruka, etické cítění i schopnost zachovat chladnou hlavu. Práskání se ve zdravotnictví nenosí, ale co když je v ohrožení nejen reputace celé nemocnice, osobní štěstí a kariéra jednotlivců, ale i pacientovo zdraví? Má vůbec člověk mající v rukou budoucnost ostatních právo rozhodovat o otázkách života a smrti?

Tři zdravotní sestry, tři strážní andělé, všechny stejně oddané a přesto každá jiná. Grace, nejlepší a nejpracovitější sestra na celém oddělení, která svůj život zasvětila práci poté, co se v osobní rovině hluboce zklamala, Joanne, rozverná, ale bohabojná milovnice motorek žijící v odloučení se svým nevěrným manželem a mladičká Cherri, naivní a snící o idylické budoucnosti v náručí bohatého a úspěšného muže.
Románů z nemocničního prostředí je na trhu jako hub po dešti. I proto ve finále nejvíce záleží na vedlejších zápletkách a postavách, protože když vám hrdinové v dané knize nesednou, můžete sáhnout po padesáti jiných titulech, pokud vám jde o zápach desinfekce, lesk kovových přístrojů a uklidňující hlas primářů. V případě Strážných andělů se dá říct, že tato strategie vyšla tak napůl. Grace, Joanne a Cherri, trojici spolubydlících zdravotních sester si oblíbíte hned, ačkoli třeba nemusíte souhlasit s jejich životními postoji. Co se týče zajímavosti vedlejší zápletky, to už je úplně jiná písnička. Nejen, že je hlavní událost příběhu, odehrávající se na počátku třetí třetiny knihy, zmíněna již v anotaci, ona ani není tak velkolepá, jak by se podle vývoje zdálo. 

Pod pseudonymem Zoe Hardwicke, se skrývají dva best-selleroví spisovatelé, kteří se ze zjevných důvodů snažili zůstat v anonymitě. Podobný žánr byl zjevně jejich debutem a ačkoli potenciál pro úspěch tu je jasně patrný, v této knize to ještě tak úplně nevyšlo. Kniha je bezpochyby neuvěřitelně čtivá, ale s eskalací napětí a budováním atmosféry je to slabší. Krátké kapitoly vás nutí číst dál, ale sílící podezření, že tohle je vlastně nejvíc, co dostanete, čtenáře postupně zklamává víc a víc.

V průběhu děje se mimo pracovních záležitostí čtenář zaobírá hlavně květnatým osobním životem všech třech hlavních hrdinek. Ani jedna z nich nemá právě štěstí na chlapy a vy jen smutně sledujete, jak se jedna druhé snaží pomoci, ale jsou ke svým radám, co víc i k vlastnímu rozumu naprosto hluché. Celou dobu doufáte, že aspoň jednu z nich čeká to pravé "šťastně až na věky" a to je vlastně to jediné, k čemu se v průběhu čtení můžete upnout.

Strážní andělé nejsou vůbec špatným odrazovým můstkem pro slibnou řadu (i když nejspíš ne přímo sérii) románů z nemocničního prostředí. Lékařských termínů je v příběhu spíše poskrovnu, ani absolutní laik se nebude cítit ztraceně. Nemocnice je vlastně jen takovou výmluvou pro pár povšechnějších scén a zbytek se odehrává různě po barech, po telefonu či na dalších méně důležitých lokalitách. Vlažné hodnocení této knihy je způsobeno zejména faktem, že jde o takovou tu spotřební literaturu, kterou přečtete, v dané chvíli si ji užijete, ale v momentě, kdy zaklapnete poslední stránku, už o ní nevíte. Já sama mám tento typ knih ráda a často a s potěšením se k nim uchyluji v zaneprázdněnějších dnech a proto ji rozhodně nezatracuji. Zavděčí se širokému publiku, avšak nenadchne, neurazí. A koho by nelákalo snažit se na základě stylu odhalit dva tajemné autory, kteří se šikovně skrývají pod pseudonymem na obálce? 

70%

Za recenzní výtisk bych touto cestou ráda poděkovala nakladatelství Alpress.

Strážné anděly si můžete objednat zde.