28. 9. 2016

O překládání s překladatelem - Lenka Kapsová

Vítám vás u třetího článku ze série O překládání s překladatelem. Pokud jste na blogu poprvé a jste trošku vykulení, o co jde, úvodní článek  a vysvětlení, proč tato série vůbec vznikla naleznete zde

Vzhledem k nedávné návštěvě Samanthy Shannon v Praze jsem pro dnešek vybrala rozhovor s Lenkou Kapsovou, která se postarala o český překlad Kostičasu a Vidořádu.

Medailonek Lenky Kapsové:
Lenka Kapsová k jazykům tíhla již od raného věku. Jejich studium v České republice i v zahraničí ji nakonec přivedlo k pedagogické profesi a touha po svobodě následně k práci na volné noze. V současné době se věnuje soukromé výuce angličtiny a překladům divadelních her a beletrie.

Z beletristických, blogerům známých děl, je Lenka Kapsová zodpovědná za Kostičas, Vidořád a Kéž je nám odpuštěno. Mimo překladů píše sloupky do rubriky Ztraceni v jazyce sobotní přílohy Lidových novin. V případě zájmu je můžete nalézt zde.



Rozhovor s Lenkou Kapsovou

Jak dlouho se zabýváte profesionálním překládáním?

Ve větší míře asi patnáct let.

Co vás na vaší práci nejvíce baví?

Ráda si hraju s jazykem a jeho možnostmi, fascinuje mě převod z jednoho jazyka do druhého při zachování co největší přirozenosti každého z nich.

Co je pro vás hlavním faktorem při rozhodování, zda knihu přeložíte, nebo ne? Je vůbec takové rozhodnutí ve vašich rukou?

Hlavní faktor pro mě je, aby mě to alespoň trochu bavilo, ale realita je samozřejmě taková, že je potřeba brát v úvahu finanční situaci rodiny, takže když zrovna nemám nic skvělého, vezmu i knížku, která není úplně „my cup of tea“.

Jak probíhá přidělování knih k překladu? Můžete nakladatelství sám/sama navrhnout knihu k vydání, nebo vám je vždy prostě nabídnut určitý titul a poraďte si s ním?

O navržení vlastního titulu jsem se pokusila jednou a nabídla ho asi pěti nakladatelstvím – přestože všem se kniha i přeložená ukázka líbily, napsali mi, že se jim to nehodí do edičního plánu. Ten si každé nakladatelství dělá dlouho dopředu a je to dost komplikovaný proces, pokud vím – o autorská práva na knihy je boj a v dnešní době se získávají i dražbou, kdo nabídne víc, většinou už v době, kdy kniha ještě nevyšla ani v originále. Nicméně přestože jsem se se svou „srdeční knihou“ nikde nechytla, redaktory ve dvou nakladatelstvích oslovila kvalita ukázky a oslovili mě pro jiné tituly. Odmítat jsem se zpočátku neodvažovala, abych se nejdřív dobře zapsala, ale když jsem se osvědčila, začala jsem si trochu vybírat.

Jste nějak žánrově vyhraněn/a? Je pro překladatele žánr při práci směrodatný?

Moc ráda překládám divadelní hry – přeložila jsem zatím čtyři. Je fascinující, když váš text ožije v ústech herců na jevišti. Tam je samozřejmě hlavní ambice, aby to šlo co nejlíp „do pusy“ a repliky hladce plynuly a navazovaly na sebe.

Úplně žánrově vyhraněná nejsem, překládám kromě beletrie i naučnou literaturu apod., ale například na poezii musí mít člověk dar a taky větší trpělivost a já sama se na ni odvážím jen tehdy, když jsou verše třeba součástí románu a je jich tam málo. To si s tím pak nekonečně dlouho hraju – s rytmem, druhem verše apod. – a obdivuju všechny, kdo to mají jako svou hlavní práci. To se týká i překladu písňových textů, je potřeba se hoooodně oprostit od originálu a jít na to úplně jinak.

Konzistentnost překladu je pro čtenáře poměrně důležitá. Jakmile začnete překládat jistého autora, máte na něj u daného vydavatelství víceméně monopol?

V podstatě ano, i když stalo se mi to teď poprvé u série Samanthy Shannonové, tam mi nakladatelství řeklo, že bych ji měla udělat celou (když už jsem tam stvořila celý ten svět reálií v češtině). Jinak získat takovýto „monopol“ na nějakého hvězdného, myslím spíš klasického autora, je terno a málokdo má to štěstí. Je to často i náhoda, že se zaháčkujete u nějakého nakladatelství a najednou vám autor spadne do klína prostě proto, že máte zrovna čas.

Jak dlouho vám trvá přeložit průměrně rozsáhlou knihu (řekněme 300 stran)? Kolikrát ji během překládání přečtete? Vracíte se ke "svým" knihám po vydání, třeba i po několika letech?

Takovýto rozsah knihy většinou překládám tak čtyři, pět měsíců, ale já zároveň ještě učím soukromě doma angličtinu (skoro dvacet hodin týdně), takže na to mám mnohem méně času než překladatelé, kteří to dělají jako svou jedinou práci.

Knihu čtu nejdřív jako čtenář, dále pak při překládání; přeložený text po sobě pak většinou celý čtu jednou nebo dvakrát a dost ještě opravuju. Pak ho čte a poznámkuje redaktor, od něj to zpět dostanu zredigované, takže to znovu čtu a zanáším jeho doporučení. Někdy si to ještě dvakrát třikrát „přepinkneme“ tam a zpátky s posledními nejasnostmi. Pak už tu knihu většinou nemůžu (aspoň dva tři měsíce) ani vidět. 


Zásadním způsobem jsem se ke starému překladu vrátila nedávno u divadelní hry Davida Mameta (asi po deseti letech), protože jsem věděla, že jsem na to tenkrát ještě nebyla zralá a že už bych to dnes s nasbíranými zkušenostmi dokázala líp. Bylo to takový můj „kostlivec ve skříni“ a loni jsem celý překlad zrevidovala a vylepšila.

Máte i vlastní spisovatelskou zkušenost, případně toužil/a jste někdy po napsání vlastní knihy?

Jo, občas mě to přepadá, ale zatím je to všechno v šuplíku… J  Píšu ale sloupky o jazyce do Lidových novin (sobotní rubrika Ztraceni v jazyce), a to mně hodně baví.*

Konzultujete nějakým způsobem překlad přímo s autorem, případně odborníky na danou problematiku, nebo se spíš spoléháte na vlastní rešerši na internetu a vlastní znalosti a zkušenosti?

Ano, skoro všechny „své“ autory jsem se pokusila s pár dotazy kontaktovat. Odborníky samozřejmě někdy taky žádám o radu.

Čtete ve volném čase literaturu v češtině, nebo preferujete originální znění? Dokážete si ještě užít knihy jako obyčejný čtenář, nikoli jako profesionál? Jak hodnotíte současnou úroveň překladů do češtiny?

Snažím se číst původní českou literaturu a světovou čtu taky někdy v češtině, když je překlad dobrý. Pokud jde ale o překlad z angličtiny, jsem vždycky jako na trní a chtě nechtě tam ty anglicismy hledám. Pokud je to hodně špatné, trpím, nadávám a knihu nakonec odložím.

Současná úroveň překladu je různá – od brakové úrovně a zoufalých amatérských překladů titulků k filmům, plným neznalostí a hrubek v češtině, až po výborné překlady (Odeon, Host a jiná dobrá vydavatelství).

Děláte záslužnou práci, ale jelikož je vaše jméno skryto až uvnitř knihy (a neskví se na obálce), čtenáři úsilí překladatele tolik neřeší (případně ho řeší jen v momentě, kdy je něco špatně). Jak se vyrovnáváte s "prací v anonymitě"? Nepřijde vám to trochu líto?

Docela mi stačí to malinké jméno v tiráži. U divadelních her se většinou skvěje v programu nebo na plakátě, takže tam se ego pošimrá a je pokoj. J

Máte mezi svými překlady nějakou oblíbenou knihu a naopak existuje nějaký titul, se kterým jste bojoval/a?

Bavilo mě překládat knihy Kostičas a Vidořád proto, že se mi splnil sen moci vymýšlet různé novotvary – vždycky jsem záviděla bratrům Medkovým, že mohli překládat Harryho Pottera a stvořit jeho svět v češtině. U Shannonové se mi to v malém splnilo, i když jinak to není úplně literatura mého srdce. Každou knihu se ale snažím přeložit co nejlíp a držet si tím profesní reputaci.
V oblasti divadla jsem moc ráda překládala současné dramatiky Martina McDonagha a Paulu Vogel.

Spisovatelé nebo herci mají své vzory, máte mezi překladateli někoho, koho obdivujete a k jehož práci vzhlížíte s úctou?

No tak samozřejmě Martin Hilský, legendární jsou překlady Antonína Přidala, kanadskou literaturu výborně překládá Miroslav Jindra, mohla bych ostatně jmenovat většinu svých vyučujících z katedry anglistiky FF UK – všichni, co překládají, jsou skvělí profesionálové. Renomovaný je jistě Pavel Dominik, v poslední době se mi líbily překlady Zory Wolfové nebo Veroniky Volhejnové.

Máte na svou práci určený časový rámec? Jsou v dnešní době lhůty na překlad šibeniční, nebo máte víceméně volnou ruku?

No tak volnou ruku určitě ne – většinou jde o čtyři až šest měsíců na rozsáhlejší knihu a lze trochu licitovat ohledně termínu, ale ne moc. Někdy to šibeniční je, ale spíš proto, že člověk většinou dělá na více věcech najednou.

Máte nějaký způsob jak zůstávat v obraze, co se týče jazykových i jiných trendů, aktuálních odkazů a podobně? Často se u čtení setkávám s tím, že je mi jasné, co bylo v knize napsáno v originále, ale překladatel zřejmě daný idiom, frázi, seriál či cokoli dalšího neznal a krkolomný překlad úplně bije do očí.

Snažím se zkrátka hodně číst, poslouchat, rešeršovat při práci, ale samozřejmě mám rezervy, zvlášť v oblasti současného slangu, přece jen jsem ročník 1971 a tohle už spíš zasahuje mé dospívající děti. Tam bych si určitě vzala nějakého mladičkého konzultanta. J

Máte nějaký rituál spojený se svou prací?

Rituál přímo ne, ale mám ráda, když po odpoledni plném komunikace se studenty, kteří ke mně chodí do soukromé výuky, všechno ztichne, zalehnou i mé děti a já si můžu otevřít počítač a jen si tiše hrát se slovy. (Většinou si k tomu vezmu nějakou mlsku, což moc nesvědčí štíhlé linii.) Ale musím říct, že ze světa slov a vět se vždycky zase ráda vynořím a jdu vymýšlet kreativní výukové metody pro své žáčky a studenty. Miluju angličtinu v obou těchto směrech a jeden bez druhého bych si neuměla představit. 


Máte-li nějaké otázky na Lenku Kapsovou, její překlady a vlastní tvorbu, můžete je položit v  komentářích. Pokusím se zajistit, aby se k vám její odpovědi nějakým způsobem dostaly. 
Share:

8 komentářů:

  1. Překladatelé, kteří musí v knihách přeložit nově vymyšlené výrazy, jsou pro mě hrdinové. Zrovna tento rozhovor jsem si opravdu ráda přečetla, při čtení Kostičasu jsem hodně přemýšlela, jak moc to měla překladatelka náročné, protože ten svět a terminologie jsou fakt šílené. Bylo pro mě dost složité to jenom číst, než jsem se v tom světě zorientovala, takže překlad musel být opravdu náročný.
    Zajímalo by mě proto, kolik času zabralo pro všechna ta slova vymyslet české překlady? Jestli si třeba paní překladatelka nejprve knihu přečetla v angličtině a přemýšlela nad českými jmény, nebo je vymýšlela rovnou za pochodu při překladu celé knihy?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pro mě také :)
      Na jednu stranu je opravdu splněný sen, dostat k překladu takovou knihu, kde se člověk může parádně "vyřádit", ale vymyslet to tak dobře, že to bude přijatelné pro většinu a vůbec tak dostát všem nárokům, to je fuška :)
      To je dobrý dotaz, samotnou mě odpověď zajímá :)

      Vymazat
    2. To je dobrá otázka. Je opravdu rozdíl v překladu souvislého děje, k tomu se dá sednout kdykoli a prostě se soustředit a "jet" (já tedy po sobě hodně vylepšuju při druhém čtení s odstupem.) Ale tyhle víc tvůrčí věci opravdu musí trochu nazrát, přemýšlím o tom třeba v tramvaji a dělám si poznámky o nápadech. Nejvíc mi dal zabrat text písně (Pět havranů...), tam musí sedět rytmus, rým i obsah, to zraje několik týdnů a je při tom x verzí. Ze jmen byla největší oříšek Kudlanka, a to nakonec pomohl vymyslet můj patnáctiletý syn. :-))

      Vymazat
    3. P.S. V originále byla Kudlanka Cutmouth - překládejte to nějak, aby v tom byla ta jizva u pusy, zároveň drsnost a ještě aby to bylo úderné a dalo se to česky dobře skloňovat!

      Vymazat
  2. Skvele, tento rozhovor se opravdu hodil a ani jsem to necekala, jsi tajnustkarka, na autogramiade jsi mlcela jako hrob :)
    Obdivuju praci prekladatelu a v poslednich mesicich nad tim premyslim cim dal vic a nejakou dobu tiraz procitam jako nedilnou soucast dila :)
    V ramci knih od Samanthy Shannon - me by zase zajimalo, jestli predchazelo i nejake graficke znazorneni toho sveta pro lepsi orientaci, neustale jsem si pri cteni listovala dozadu do slovnicku a podobne, protoze jsem v tom mela strasny zmatek, proto předpokládám, ze samotnemu prekladu muselo predejit nejake rozvrzeni, vypsani vsech skutečností, nebo ne? :) Bylo nektere slovo ze sveta Kosticasu a Vidoradu opravdovym oriskem?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To víš, chtěla jsem, abys měla překvapení :D
      Já taky :)
      Skvělý dotaz, těším se na odpověď :)

      Vymazat
    2. Tak kromě Kudlanky (viz výše) si vzpomínám, že jsem nějak nemohla vymyslet název pro ten nápoj podobný vínu - v angličtině je mecks a vůbec nic to neznamená, nakonec jsem přišla s tím "vajnem", takový trochu vtip. Jinak člověk třeba váhá, co se dá v angličtině nechat - obecně platí, že když jde o tzv. "speaking name", které nese význam, mělo by se najít ekvivalent ústrojný cílovému jazyku. Váhala jsem ale třeba u Devil's Acre, kde sídlí Hektor, protože to je opravdu místo v Londýně, tak to čtenář může identifikovat, ale význam to taky trochu nese, tak je to dilema. Pokud jde o ten "náčrt světa", rozvržení - nedělala jsem si přímo graficky, ale musela jsem si udělat abecední slovníček všech novotvarů a jmen v angličtině a pak stejný na tatáž slova v češtině, abych neudělala chybu. Jak člověk párkrát ten nápad změní, tak hrozí, že někde nechá to staré atd. To je samozřejmě úkol redaktora, dát na to pozor, ale stejně.Paní redaktorka u Vidořádu si udělala jakýsi přehled reálií - užitečné. Jinak je hezké, že vás to zajímá. Napadá mě, že bychom mohly s Olgou Trávníčkovou z Hostu, která redigovala Kostičas, udělat nějaký překladatelsko - redaktorský workshopík pro studenty, když vidím, že to přece jen někoho zajímá!

      Vymazat
    3. Moc dekuju za odpoved, bylo mi jasne, ze je za tim obrovska prace, protoze tech realii je v knizce tolik, ale jednotlive problemy, ktere jste nastinila, opravdu klobouk dolu, protoze to uz neni jen o samotnem prekladu :)
      Ja uz jsem tady psala drive, ze prekladatele v tirazi uz nejakou dobu neprehlizim a tiraz je pro me nedilnou soucasti, kterou ctu a nekdy si hledam, co ma dany prekladatel jeste na svedomi a tyhle clanky jen dokazuji, ze se nejedna o nic mechanickeho a ukazuje to i prekladatelskou tvurci cinnost :)

      Vymazat

Děkuji za tvůj příspěvek! Z každé zpětné vazby mám velkou radost a na veškeré komentáře odpovídám :)

Právě čtu

Followers

Spolupracuji s

CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online

O autorce

Moje fotka
Obyčejná čtyřiadvacetiletá holka z Prahy, která si myslí, že má občas co sdělit světu, tak se rozhodla zkusit blogovat. Převážně o knihách. Nemá vyhraněný oblíbený žánr, ale poslední dobou se soustředí hlavně na thrillery, detektivky, romány pro ženy, okrajově sci-fi, fantasy Takže se příjemně usaďte a čtěte nepřeberné množství jejích článků! Poznámka k obsahu blogu: Použité obrázky obálek knih pocházejí ze serveru goodreads.com a pokud u fotek není uveden zdroj, pak jsou mou vlastní tvorbou. Úryvky z knih jsou v recenzích vždy označené modrým písmem (kurzívou), jsou přímou citací knih a nevyhrazuji si na ně žádná práva. Ta podle zákona náleží autorům knih. Pokud byste mě rádi kontaktovali v jakékoli záležitosti, napište mi na e-mail: MelindaMyaddictions@gmail.com

Populární články

Čtenářský klub - kniha měsíce

Kniha měsíce

Pusťte se do společného čtení knihy měsíce a prodiskutujte ji s námi na fóru!


Kniha měsíce

Blogové narozeniny

Místo pro vaše připomínky

Název

E-mail *

Vzkaz *

Seznam knižních blogerů

Knižní blogeři