Top týdne #44

Účastním se projektu/meme/čehosi s názvem Top týdne. Původním autorem je Luu

Úkolem je sestavit 52 žebříčků o 10 položkách na nejrůznější témata. Je to zamýšleno tak, že po celý rok budete každý týden přidávat jeden žebříček (52 týdnů = 52 žebříčků = jeden rok)

Téma číslo 44 zní

NEJVĚTŠÍ KNIŽNÍ (a knihomolsko-blogerské)VÝZVY

1) Navštívit knihkupectví a odejít s prázdnou

Tohle je nejspíš výzva pro každého, kdo má rád knížky. Často se ale snažím trénovat sebeovládání a chodím se do knihkupectví jen tak mrknout a pomazlit s novinkami. Často mi to vyjde, ale jsem jen člověk a občas se neudržím. 

2) Sbalit si vhodné knížky na dovolenou

Odjíždím-li na nějakou dobu mimo dosah své knihovničky, předchází tomu dlouhé rozhodování, jaké knížky vzít s sebou. Jako náladový čtenář mám ráda na výběr, neumím si naplánovat předem co budu číst. Musím vždy popadnout na co mám zrovna chuť. Když odjíždím, je potřeba však přibalit od všeho něco. Potíže s váhou zavazadla hravě vyřeší čtečka.

3) Psát články na blog pravidelně, ale ne moc často

Pravidelnost mi problém nedělá, ještě jsem v takové té zapálené fázi, kdy mě blog hrozně baví. Občas mám období, kdy mě denně napadají skvělá témata úvahových článků a někdy bych nejradši ve stejný den zveřejnila vykecávačku a povedenou recenzi. Je však třeba najít tu správnou rovnováhu, aby moji čtenáři, kteří třeba denně nemají čas studovat blogy, zachytili všechny články, které chtějí. Nerada bych, aby se někomu můj blog omrzel proto, že publikuji články příliš často. 

Jenže u psaní si tak nádherně odpočinu od učení a dalších povinností...

4) Nenakupovat všechny knížky, které se líbily mým oblíbeným blogerům

Nejenom, že by se to výrazně podepsalo na mém útlém rozpočtu, ale brzy bych se nevešla do pokoje, ve kterém by byla hromada knih, kterou bych nestíhala přečíst, ani kdybych žila 300 let.

5) Přečíst Bibli

Jakožto někdo, kdo náboženství příliš neholduje, jsem tuto "Knihu knih" nikdy přečíst nedokázala. Je to opravdu výzva, ale nejspíš ji nikdy neporazím. Jenže jak můžete kvalifikovaně něco odmítat a zavrhovat, když o tom nic nevíte? 

6) Nechat rozečtenou kapitolu

Znáte to, čtete si před spaním a najednou zjistíte, že jen tak přejíždíte řádky očima, ale už několik stránek netušíte, co vlastně obsahují, tak moc jste unavení. Jenže nedočíst kapitolu....to je nemyslitelné! 

Ne, není. Nemá cenu lámat tyhle věci přes koleno. Zítra je taky den a kapitolu si můžu dočíst klidně i ráno :)

7) Naskládat nové knížky do knihovny, kam se zcela evidentně už vůbec nic nevejde

 Přinesete si nálož nových knížek z knihkupectví, nebo z pod stromečku a koukáte, že je do své systematicky uspořádané knihovničky už nemůžete nacpat. Jenže knihomolové jsou vynalézaví a najdou si způsob, jak knížky znovu a znovu přeskupovat a s láskou rovnat do nové podoby.

8) V městské knihovně si půjčovat jen tolik knih, kolik stihnu přečíst

To byl můj hlavní problém zejména, když jsem byla mladší a odkázaná jen na kapesné a vlastní knihy jsem dostávala jen k výjimečným příležitostem, jako jsou narozeniny, vánoce, nebo vysvědčení. Z knihovny jsem si běžně nosila po 15 knížkách a pak je do nekonečna prodlužovala. Dokud to ještě šlo. 

Teď, když jsem znovuobjevila kouzlo knihovny mi to začalo zase dělat problém. Jenže když tam leží knížka, kterou bych tam nečekala (ta novinka, jak se všem hrozně líbí), úplně opuštěná...přece ji tam nenechám, aby mi ji někdo na několik měsíců vyfouknul! To že mám v náručí už pět dalších a za dva měsíce je musím přinést na vrácení, to je přece irelevantní. Samozřejmě přečtu maximálně dvě a zbytek vracím nepřečtený.

9) Komentovat přečtené články

To je něco, co mně, zas až takový problém nedělá, pokud si přečtu něčí blogový výtvor na počítači. Jakmile ho dočtu až do konce, vždy zanechám komentář, protože vím, jak mě samotnou zpětná vazba potěší. Přiznám se, že jsem trochu líná psát delší texty na mobilu, kde taky na internetu trávím významné množství času, takže když si vzpomenu, tak okomentuji článek zpětně z počítače. Někdy ale zapomenu. Bez mučení přiznávám.

Miluji komentáře na vlastním blogu a baví mě je i psát ostatním :)

10)  Goodreads výzva/další čtecí výzvy

Nemůžu zapomenout zmínit doslovně pojmenované koření knihomolského života. Všichni si rádi klademe nějaké cíle, ať už v životě osobním, profesním, či v tom knižním. Nejlepší odměnou je pak samozřejmě uspokojivý pocit vycházející z pokoření dané výzvy. 

Co je pro vás v knižním světě opravdovou výzvou?