Ostrov lhářů - E.Lockhart

Cadence, Johnny, Mirren a Gat. Gat, Mirren, Johnny a Cadence. Říkají si Lháři. Sinclairovi jsou bratranci a sestřenice z privilegovaných rodin, kteří se spolu s Johnnyho kamarádem Gatem každý rok v létě schází na soukromém ostrově Beechwood. Jsou blonďatí, vysocí, krásní, bohatí, dobří v tenise, nevěří na bolest a pořád se usmívají. Každoročně pro ně na dva měsíce neexistuje nic, než další tři Lháři a povalování se na pláži.
A to je všechno, co potřebujete o ději vědět. Ostrov lhářů je jedna z těch knih, které je potřeba číst bez jakéhokoli náznaku znalosti děje. Když si však přečtete co si o knize po jejím přečtení myslím já, nic tím nepokazíte.

Ostrov lhářů se vám možná zpočátku bude zdát jako velmi podivná kniha. Vyprávění v podání Cadence je poněkud překotné a snad i trochu roztříštěné. Polovinu knihy nebudete tušit, co si o ději myslet. Budete spílat tomu, kdo vám knihu doporučil, protože hrdinka je více než zvláštní a možná i trochu nesnesitelná, ale má pro to své důvody. Všichni jsou dost k ničemu, s jejich nabubřelostí, touhou po moci, penězích, rodinných domech a špercích. Rodiče se neštítí používat děti jako prostředek k získávání částí rodinného dědictví, poštvávání členů rodiny proti sobě navzájem jim taky není cizí. Žabomyší války matek Lhářů jsou na denním pořádku a stávají se trochu otravnými. Minimálně od chvíle, kdy si uvědomíte, jak moc pravdivé a upřímné zrcadlo nastavuje autorka dnešní společnosti. Jak věrně se jí povedlo zachytit zášť, smutek, chamtivost, manipulátorství a lži. Rakovinu stravující lidskost a toleranci. 

Jako správná Američanka se autorka nebojí do příběhu zakomponovat i rasovou problematiku a za žánr young adult nemůže chybět ani ta romantická linka.

Myslela jsem si, že jsem sežrala všechnu moudrost světa a že mě autorka nemá čím překvapit. Že jsem všechno odhadla. Jenže jsem se nikdy nemýlila více. Když už jdete do knihy s tím, že v ní má být nějaký překvapivý zvrat, tak ho tak nějak čekáte a myslíte si, že vás nemůže šokovat. Ale může. Věřte mi, že sakra může. 

Mimo trefy do černého co se týče charakteristiky nejen společenské smetánky, má autorka co originálního nabídnout i co se stylu psaní týče. Někteří její způsob nazývají poetickým. Tak daleko bych nezašla, nicméně kniha nabízí několik zajímavých prvků, které jinde nenajdete. Sama Cadence si údajně ráda hraje se slovy a to se promítá i do jejího podání příběhu Lhářů. 

Ostrov lhářů je knížka určená pro několikanásobné čtení. Poprvé ukojíte zvědavost proč jsou Lháři vlastně lháři a následně si při opakovaném čtení vychutnáte všechny náznaky a narážky, které autorka trefně roztrousila po celé knize. Nápovědy vám napoprvé možná nic neřeknou, možná ani neupoutají vaši pozornost. Rozhodně ne hned. Zpětně však začnou dávat smysl a vše do sebe začne zapadat jako klíčky do zámků.

Knížka je přesně tak silná, jak se o ní traduje. Nabízí všechno, co od ní čekáte. Napětí, překvapení, lásku, vztek, řevnivost i bolest. A ještě mnohem víc. A teď už nečekejte a přesvědčete se sami. Protože já už vám víc neprozradím. Tahle kniha s každým spoilerem ztratí kus svého kouzla.

Anotace hovoří jasně. "Přečtěte si to. A jestli se vás někdo zeptá, jak to skončí, prostě lžete!"
A to taky udělejte. Nekažte dalším čtenářům zážitek, který byl dopřán vám.  

85%
Ráda bych touto cestou poděkovala internetovému obchodu knihy.idnes.cz za poskytnutí recenzní e-knihy. 
Její elektronickou, či fyzickou kopii ji můžete koupit na stránkách knihy.idnes.cz.

Ukázky ke stažení naleznete přímo na odkazech uvedených výše.