14. 4. 2015

Abeceda knihomola #E

Je tu další díl perfektního projektu, který mají na svědomí Kristý a Marky. Úkolem všech zúčastněných je vytvořit abecedu knihomolů, neboli jednou týdně zveřejnit tři asociace týkající se knih, začínající na dané písmeno. Tento týden se nese ve znamení písmene E.


Emoce
Miluju, když ve mě kniha dokáže vyvolat emoce. Ve výsledku je mi vlastně úplně jedno o jaký druh emocí se jedná. Ať už jde o radost, pobavení, smutek, hysterii či vztek. Podstatný je fakt, že ve mě příběh či postavy dokáží něco probudit. Přimějí mě něco cítit. Není nic horšího než mdlý příběh, ploché postavy a suchopárnost vyprávění. Když vám ani nezáleží na tom, co hrdinové podniknou a co se jim při tom stane. Prostě jakkoli ve mě příběh vyvolá zájem, je to pro něj každopádně bod navíc. Je to znak dobré knížky. I nezajímavé postavy, jejichž životní osud není tím nejdůmyslnějším v dějinách literatury, které vás však přimějí něco cítit, se mohou navždy zapsat do vašeho srdce.

Estetika
Strašně ráda si na internetu prohlížím fotky cizích knihoven. Nemůžu si prostě pomoci a pořád si stojím za tím, že knihy jsou jednou z nejkrásnějších ozdob interiéru. A když jsou ještě v nějaké designové knihovně v obřím proskleném pokoji, nebo se musejí snímat z poliček pomocí pojízdných schůdků, je to úplná lahoda pro oči a duši knihomola.
Moc se mi líbí, když má někdo seřazenou knihovničku podle barev, ale já jakožto prakticky založený člověk se nemůžu donutit udělat to ve svých poličkách. Na duhové knihovničky se možná pěkně kouká, ale těžko se mi na tomto uspořádání hledají další pozitiva. Hřbety knihy z jedné série se většinou nepyšní jednou barvou, tudíž v tomto uspořádání skončí rozházené po celé knihovničce a zcela jistě bych po chvíli byla touto nepřehledností otrávena. Každý má asi svůj systém a někomu krásně barevně srovnané knížky dělají radost. Já jsem však spíš zastánce řazení po sériích. Knihy od jednoho nakladatelství, které k sobě ladí také nechávám u sebe a snažím se brát ohled i na výšku jednotlivých svazků. Pro mě je takto logické, nekreativní a možná trochu nudné řazení zároveň největší potěchou pro oko. O estetice knižních obálek a vzteku nad tím, že byl v půlce série změněn jejich formát bych dokázala žvanit hodiny. Ale myslím, že to co už bylo řečeno pro představu stačí.

Epidemie
Internet je perfektní živnou půdou pro vlny epidemií či snad dokonce pandemií. Jednou někdo vymyslí nějakou módu a do několika dnů jejímu trendu propadnou tisíce dalších. To platí pro obrovskou škálu věcí a témat, ale já se zaměřím na knižní novinky a blogy. Díky komu se stává nějaká knižní novinka slavnou? Díky komu získá nakažlivou auru, která přímo volá: "Musíš mě mít! Nejlépe hned! Utíkej do knihkupectví, kup si mě a začni mě číst!" No jistě. V první řadě mají samozřejmě zásluhu nakladatelé, ale já a zejména moje peněženka v poslední době stonáme díky fenoménu zvanému knižní blogeři. Sama jsem se k této rozsáhlé skupině připojila v jedné z těch větších vln zhruba před rokem a půl. Nebudu tady moralizovat ani nic podobného. Ani nechci tvrdit, že jsou knižní blogy jen taková móda, která brzy zanikne. Upřímně doufám v pravý opak. Doufám, že si tenhle koníček udržím tak dlouho, jak jen to bude možné. Chci jen říct, že i v průběhu let, která jsem strávila na tomto světě jsem zažila bezpočet epidemických šílenství, ale žádné mě neuchvátilo na tak dlouho. Blogovat dnes chce a může každý. Možná je to dobře, možná ne. Já nevím. Každopádně chci říct, že pro naši generaci je typické nadchnout se prakticky čímkoli, co na internetu provozují ostatní. K tomu patří i to, jak rychle dokáže tato společnost reagovat na aktuální dění. Vždy, když se stane něco podstatného, okamžitě je internet plný obrázků, meme a dalších. Ale to už nemluvím zdaleka jen o knižních blogerech. Trochu jsem odbočil a rozkecala se, takže si to asi nechám na jindy.

Jaké asociace napadly vás? Co si myslíte o tom, co jsem tady nastínila? Doufám, že to tentokrát nebylo příliš zmatené, neboť někdy je vážně těžké převést mé myšlenky do srozumitelných větných celků.
Doufám, že vás délka článku neodradila a neunudila jsem vás k smrti.
Share:

9 komentářů:

  1. Úplně mi mluvíš z duše, s klidem bych se pod to podepsala :) Jak to s těma emocema, tak s rovnáním knížek v knihovně, to jsem celá já. Seřazené knížky podle barev se mi na první pohled sice taky líbí, ale doma bych to mít nemohla. Musím to mít seřazené jak ty, a o tom jak nakladatelé buď mění vzhled nebo vůbec nepřemýšlejí by se dalo debatovat dlouho a vždycky mě to dokáže neskutečně vytočit :D Myslím že jsi písmenko E zvládla skvěle ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Paráda!! :) Díky! :)
      Já jsem v některých věcech děsně umanutá a konzervativní a prostě bych takovou anarchii ve své knihovničce nesnesla :D
      Sakra dlouho! :D Asi ani nemá smysl, abych se o tom snažila napsat článek, protože by byl ve výsledku tak dlouhý, že by ho nikdo nečetl :D
      Díky! :)

      Vymazat
  2. Opět moc zajímavé asociace :)
    Miluji, když při čtení cítím emoce. Knihy, které mě přiměly cítit nějaké silné pocity si pamatuji doteď (Pět dní - brek u závěrečné části, Hunger games - konec mě naprosto odrovnal, ta poslední věta... Ááách, pamatuji si, že ještě několik dní po dočtení jsem chodila ke knihovně a poslední stranu si četla stále dokola.). Mám pocit, že celkově na mě víc působí ten smutek, protože napsat vtipnou knihu je hrozně náročné a je to opravdu výzva a já mám pocit, že tak dobrou jsem ještě nečetla (že by to změnil Projekt manželka, hm hm?).
    S estetickou stránkou knihoven naprosto souhlasím a řadím to stejně jako ty. Pro mě jsou rozházené série něčím naprosto nepředstavitelným! Mimochodem, kdyby jsi ty měla měnit uspořádání celé knihovny, tak by to bylo hotové tak nejdřív za rok, jak ji máš obří! :D
    A ta epidemie, tak je to snad úplně u všeho, ať už jde o blogy nebo třeba nové sporty (viz zumba nebo pole dance epidemie). Ale tady naštěstí vždy časem odpadnou ty "slabší kusy". Proboha to zní vážně hrozně, ale určitě chápeš, jak to myslím :D Zkrátka ti, kteří chtějí psát blog jen pro recenzáky nebo protože je to "in", těm to nevydrží dlouho a časem se vyselektují blogy, které opravdu za něco stojí.
    Omlouvám se za sáhodlouhý komentář, příště hold musíš vymyslet méně zajímavé asociace, abych neměla potřebu se ke všemu vyjadřovat :D ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc :) :)
      U Pěti dní jsem neplakala, ale mám to takhle třeba s Než jsem tě poznala. To byly vodopády :D Poslední větu HG si asi nepamatuji, ale nepůjdu se kouknout a nechám se překvapit (poslouchám teď audioknihy HG :))
      Přesně. Nemusí mtakový ten prvoplánový smutek, ale stejně se většinou neudržím :D
      Ten to změní tutově ;) :D A co Marťan? :) :D
      Ano, to prostě nejde...taková anarchie, to bych nesnesla :D
      Neee :D Minulý víkend jsem dělala jarní úklid, pěkně vymetla prach z poliček a ze všech knížek a netrvalo mi to zas tak dlouho :D Slabou hodinku tak :D
      Přesně tak jsem to myslela - pole dance a zumba byly ultra epidemie :D
      Chápu :D A mám stejný názor :)
      Za to se tedy vážně omlouvat nemusíš :) Miluji sáhodlouhé komentáře!!! :) Příště vymyslím ještě něco zajímavějšího! :D

      Vymazat
    2. No to je pravda!! U Marťana jsem se vážně nahlas uchechtávala :D Tak to se tedy těším na příští článek!!

      Vymazat
  3. Skvělé asociace, emoce, ani mi nemluv, tohle na mě hrozně působí a knížky hrozně prožívám (samozřejmě se najdou výjimky, kdy kniha není zase tak dobrá, ale to tam nepočítám). Přesně, jak jsi napsala, je to obrovská škála emocí a já na sebe nechávám všechno působit, jsem hrozně ráda obklopena daným příběhem a když knížku zavřu, je kolem mě najednou hrozné ticho, jako bych opravdu zavřela dveře. U knížek se směju, brečím, napětím nedýchám :D Hrozně tyhle pocity miluju :) Některá témata mě dokážou zasáhnout opravdu hodně a stalo se mi několikrát, že jsem byla vážně vyloženě smutná :)
    Co se týká řazení knížek, taky to mám podle sérií, duhové knihovny jsou krásné, ale to prostě nejde :D to bych asi dlouho nevydržela a hned to přerovnala :) taky se vždycky ráda koukám na knihovny jiných, vím, že mě vždycky (hlavně v amerických filmech a seriálech) fascinovalo to jejich místečko u okna a kolem toho knihovna, to jsem si vždycky přála :D
    Epidemie, jak píšeš ty nebo Ivcca, tomu se nevyhneme, je to všude kolem a týká se to snad všeho :D když přihodím další, třeba taková ta náramková epidemie, to mě teda minulo (neumím to ani nazvat), ale jednu dobu kolem mě pořád někdo měl ty gumičky a dělal z toho náramky :D nebo takový ty nějaký čaje s těma kuličkama, já to třeba ještě neměla, ale u nás se u každého stánku stojí skoro pořád fronty :D nejsou to epidemie jako ty vaše, ale je to taky určitá mánie :) A s blogy, jak píše Ivcca, je vidět, kdo to dělá opravdu pro radost, o podělení s ostatními a kdo se třeba jen na chvilku nechá strhnout a nebo (to jako vážně?) to dělá jen pro recenzáky:)
    Super asociace, budu se těšit na další písmenko, opravdu to vždycky skvěle vystihneš :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji pěkně :) :) Mám to stejně :) A to ticho po zavření knížky prostě musím přebít tím, že okamžitě začínám číst další knížku. Jinak bych ho asi nedokázala překonat :)
      Taky jsem kolikrát byla vážně smutná, ale většinou autory obdivuji za to, že se nedají strhnout a nějaký ten drsný řez udělají. Vlastně moc nemám ráda happy endy, nebo si aspoň myslím, že je až příliš lehké napsat knihu s happy endem :)
      Přesně vím jaké místečko myslíš! Dokázala bych se tam zavrtat do polštářů a za ťukání kapek deště dopadajících na to okénko číst celé hodiny :)
      Náramky mě úplně minuly. Vlastně jsem si jich vůbec nevšimla strašně dlouho a ani teď ve mě nějak nevzbuzují touhu si něco ušmodrchat :D Bubble tea mám docela ráda, ale zase takový tóčo to teda není. Prostě fakt drahá cool limča :D
      Děkuju :) Taky už se těším, i když F bude asi ještě těžší :D

      Vymazat
  4. Prvý bod emócie sú podľa mňa ten najlepší čitateľský zážitok. No občas sa stane, že kniha vo mne žiadnu emóciu nezanechá a to sa mi deje v poslednom čase :/ :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :) Taky si myslím.
      To je škoda, ale někdy to prostě nějak neklapne. Doufám, že brzy zase najdeš nějakou knihu, která tě citově vyřadí z provozu, nebo se dostaneš do té správné nálady :)

      Vymazat

Děkuji za tvůj příspěvek! Z každé zpětné vazby mám velkou radost a na veškeré komentáře odpovídám :)

Právě čtu

Právě čtu

Opozdilec
tagged: currently-reading

goodreads.com

Followers

Instagram

Spolupracuji s

CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online

O autorce

Moje fotka
Obyčejná čtyřiadvacetiletá holka z Prahy, která si myslí, že má občas co sdělit světu, tak se rozhodla zkusit blogovat. Převážně o knihách. Nemá vyhraněný oblíbený žánr, ale poslední dobou se soustředí hlavně na thrillery, detektivky, romány pro ženy, okrajově sci-fi, fantasy Takže se příjemně usaďte a čtěte nepřeberné množství jejích článků! Poznámka k obsahu blogu: Použité obrázky obálek knih pocházejí ze serveru goodreads.com a pokud u fotek není uveden zdroj, pak jsou mou vlastní tvorbou. Úryvky z knih jsou v recenzích vždy označené modrým písmem (kurzívou), jsou přímou citací knih a nevyhrazuji si na ně žádná práva. Ta podle zákona náleží autorům knih. Pokud byste mě rádi kontaktovali v jakékoli záležitosti, napište mi na e-mail: MelindaMyaddictions@gmail.com

Populární články

Čtenářský klub - kniha měsíce

Kniha měsíce

Pusťte se do společného čtení knihy měsíce a prodiskutujte ji s námi na fóru!


Kniha měsíce

Blogové narozeniny

Místo pro vaše připomínky

Název

E-mail *

Vzkaz *

Seznam knižních blogerů

Knižní blogeři