24. 9. 2018

Horké mléko - Deborah Levy

Sofie, co si pamatuje, usiluje o uznání. Žije obyčejný, neuspokojivý život a jako by toho nebylo málo, její vlastní matka ji dennodenně shazuje a zadupává do země i poslední zbytky její sebeúcty a sebedůvěry. Přesto se Sofie už spoustu let snaží přijít na kloub nevysvětlitelnému onemocnění, jež její nevděčnou a krutou matku postihlo. Jejich malá dvoučlenná rodinka se tedy zásadním způsobem zadluží a rozhodne se veškeré své naděje vložit do rukou doktora Gómeze, jehož předchází pověst génia, ale i šarlatána. Sofie a její matka Rose spoléhají na to, že Gómezovy nekonvenční metody by mohly na rozdíl od klasické medicíny Rose prokázat konečně tu správnou službu. Vydávají se na vyprahlé pobřeží Španělska a očekávají zázraky. Na tomto výletě, který se zdá být jejich poslední šancí, se vyostřují už tak napjaté vztahy a Sofie se konečně odhodlává ke krokům, které by pozorovatel zvenčí čekal u jejich vztahu už dávno.

Pětadvacetiletá Sofie Papastergiadisová je antropoložka, ale prozatím pracuje jako číšnice v kavárně. V životě kromě titulu mnoha věcí nedosáhla a právě to je jejím citlivým místem. Život v područí diktátorské matky, psychického teroru a ponižování udělal svoje, ale Sofie, přesto, že to nenávidí, si tím může snadno ospravedlňovat své neúspěchy a selhání. Přesto, že je pro ni těžké neustále plnit každý matčin vrtoch, za stejně náročné považuje vzdát se aspoň zdánlivé kontroly, kterou má v rukou v případech, kdy nohy její matky opět přestávají spolupracovat. Sofie se přizpůsobuje své matce a svým způsobem je také částečně díky vlastní volbě invalidní, ať už se pod tímto významným slovem skrývá cokoli.

Horké mléko není žádnou odpočinkovou četbou a rozhodně to není univerzální kniha, které sedne každému typu čtenáře. Sofie a Rose jsou na sobě vzájemně závislé a i když je jejich soužití je totálně toxické pro obě dvě, nedokáží se od sebe odpoutat. Jejich vztah částečně zvláštně kompenzuje jejich nespokojenost v jiných aspektech života. Kniha má jistě svou hlubší myšlenku, ale tu bohužel nenalezne jen tak někdo. Poněkud vágní a pomalé tempo ubíjí představivost i toho nejtrpělivějšího čtenáře schopného číst mezi řádky. Zde je genialita zřejmě skryta tak hluboko, že není snadné se k ní propracovat. Přes svou sugestivnost příběh něco brzdí a není snadné se prokousat množstvím snad až příliš melancholických, metaforických a hloubavých pasáží plných hořkosti, nepochopení a hlavně nelogických rozhodnutí.

Jak už je naznačeno výše, ústředním tématem knihy jsou vztahy a jejich metaforický význam. Vztah mezi matkou a dcerou, vztah mezi dcerou a matkou, milencem a milenkou, mezi pacientem, lékařem, příbuzným pacienta i náhodným kolemjdoucím spatřujícím střípky cizího života svým omezeným tunelovým způsobem vidění.

Knihy Deborah Levy mají sklony být velice snové a přitažlivé pro určitou sortu čtenářů. Je v nich mnoho, co se tváří být nepostradatelnou jedinečností, která je má odlišovat od většinové knižní produkce. A opravdu, je to právě podivná a přesto jaksi přitažlivá jinakost, díky které autorčina díla skutečně vynikají v kontrastu se současnými komerčními tituly. Přesto jde o rys, který je poněkud těžké ocenit a ne každý autor by se o něco podobného měl pokoušet. Zvládnutí tohoto výjimečného umění a neuchýlení se k prvoplánové zbytečnosti je tanec na opravdu tenkém ledě.

Horké mléko je knihou, která vypovídá o důležitosti udělat krok. Vymanit se ze stereotypu, opravdu se zamyslet, co ve skutečnosti od života očekáváme, když odhlédneme od toho, že se chceme neustále někomu zavděčit. A možná je také o něčem úplně jiném. V tom je kouzlo knih této autorky. Můžete si z jejích slov vyvodit prakticky cokoli. Tady vám nikdo nedá vodítko, co mají její myšlenky symbolizovat. Anotace knihy je pro její vlastní dobro snad až příliš rozsáhlá a konkrétní a navnadí čtenáře na pocity, které se pak při samotném čtení kamsi vytratí, případně vůbec nedostaví. K této knize je třeba přistupovat jako ke studii, kterou většinový čtenář nemůže plně docenit pouze po jednom přečtení. Kterou plně nepochopíte možná nikdy. A která toho skrývá možná příliš a možná příliš dobře. Možná jde jen o prázdné plkání, jež nebylo dostatečně rozpracováno a je šito horkou jehlou. Kdo ví, co tím chtěla Deborah Levy říci. Jisté je jen jedno. Každá kniha si najde svého čtenáře ani Horké mléko nebude výjimkou.
50 %

Kniha Horké mléko vyšla pod záštitou nakladatelství Slovart.

Tímto bych ráda poděkovala za zaslání recenzního výtisku.
Share:

2 komentáře:

  1. Tohle mě nějak nelákalo od začátku a jsem ráda, že i po přečtení recenze se tomu mám spíš vyhnout :) Konečně hned nepíšu do seznamu k přečtení :D Recenze ale super.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jooo, někdy to tak dopadne a já ti tímhle ráda dělám radost, že nemáš hned pocit, že to musíš hned číst :D

      Vymazat

Děkuji za tvůj příspěvek! Z každé zpětné vazby mám velkou radost a na veškeré komentáře odpovídám :)

Právě čtu

Právě čtu

Opozdilec
tagged: currently-reading

goodreads.com

Followers

Hledání

Instagram

Spolupracuji s

CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online

O autorce

Moje fotka
Obyčejná pětadvacetiletá holka z Prahy, nadšená uživatelka instagramu, zbrklá, ale organizovaná, nekonečně zamilovaná do Odeonek. Hlavní čtenářské zaměření - krimi a thrillery. Poznámka k obsahu blogu: Použité obrázky obálek knih pocházejí ze serveru goodreads.com, cbdb.cz nebo databazeknih.cz a pokud u fotek není uveden zdroj, pak jsou mou vlastní tvorbou. Úryvky z knih jsou v recenzích vždy označené kurzívou, jsou přímou citací knih a nevyhrazuji si na ně žádná práva. Ta podle zákona náleží autorům knih. Pokud byste mě rádi kontaktovali v jakékoli záležitosti, napište mi na e-mail: MelindaMyaddictions@gmail.com

Populární články

Čtenářský klub - kniha měsíce

Knihy měsíce

Pusťte se do společného čtení knihy měsíce a prodiskutujte ji s námi na fóru!


Kniha měsíce

Blogové narozeniny

Místo pro vaše připomínky

Název

E-mail *

Vzkaz *

Seznam knižních blogerů

Knižní blogeři